Ve zdravotnictví se musí každý průběžně vzdělávat, míní profesor Prymula
26. 9. 2024
Díky snaze zvýšit odbornost zaměstnanců se pracoviště AGEL řadí k nejpřednějším u nás.
V 21. století dochází k rychlému technologickému pokroku a zdravotnictví v něm hraje prim. Jak se tyto převratné změny dotýkají samotných zdravotníků, jak je důležité v dnešní době postgraduální vzdělání a jak se proměňuje vzdělávací systém? O tom jsme mluvili s předsedou Vědecké rady AGEL – profesorem MUDr. Romanem Prymulou, CSc., Ph.D.
Pane profesore, jakou roli hraje dnes ve zdravotnictví postgraduální vzdělávání?
Hraje naprosto klíčovou roli pro zabezpečení požadované úrovně zdravotní péče. Medicína je velmi závislá na nových průlomových poznatcích, ty ji zásadním způsobem posunují. Úroveň poznatků získaná na vysoké škole naprosto nedostačuje požadavkům moderní doby, rychle zastarává, proto je vitálně nutné, aby se každý průběžně vzdělával a mohl tak poskytovat péči na úrovni doby.
Jak se proměnilo postgraduální vzdělávání lékařů?
Systém postgraduálního vzdělávání pro lékaře naznal řadu změn. Klíčovou roli hraje Institut pro postgraduální vzdělávání v Praze, jeho role už ale není výlučná a důležitou roli hrají i lékařské fakulty. Systém díky tomu umožňuje zapojení širšího spektra akreditovaných pracovišť a jednotlivých odborníků. Specializační příprava je pak výrazně praktická, a tak přináší absolventům požadovanou erudici v jednotlivých odbornostech.
Proč by měla i zdravotní sestra usilovat o postgraduální vzdělání?
Jistě není nutné, aby každá sestra byla vzdělána na úrovni magisterských či doktorských studijních programů. Podle mé dlouhodobé zkušenosti je výhodnější, když si manažerské vzdělání sestra doplní až po určité praxi, kdy je zřejmé, že právě ona má předpoklady posunu na vyšší manažerské posty. Postgraduální vzdělávání je nicméně vitálně důležité i u sester, protože prohlubuje znalosti a zároveň umožňuje jejich posun do řídicích pozic.
Máme také MBA programy pro zdravotnické manažery. Jaký je jejich význam?
Vedle lékařů jsou v čele zdravotnických zařízení v Česku i právníci, ekonomové či zdravotní sestry. Zejména u zdravotníků je zřejmé, že je třeba kromě medicínského vzdělání také povědomí ekonomické, manažerské a právní. Proto je význam MBA programů pro zdravotnické manažery klíčový a přináší široký přehled v oblastech, které lékařské fakulty nepokrývají. Programy mají klíčový význam i pro nezdravotníky, neboť těm zase chybí širší náhled na zdravotní problematiku. Navíc na půdorysu těchto programů vznikají dlouhodobé kontakty, kdy absolventi mají možnost konzultovat své problémy s učiteli i spolužáky.
Jaké jsou největší překážky pro zdravotníky ve snaze o další vzdělání?
Stávající systém specializačního vzdělávání má celou řadu problémů. Námitky jsou vůči délce vzdělávání, ta však byla stanovena odbornými komisemi a odráží potřebu získání erudice. Problémem je i vysoký počet oborů, což vede k složitému přestupu lékařů v rámci příbuzných oborů. Dalším velkým problémem je nutnost absolvovat stáže na akreditovaných pracovištích, kvůli tomu mladí lékaři chybí na svém kmenovém pracovišti. V poslední době tomu pomáhá řada možností vzdělávání distanční formou.
Jakou podporu při snaze o vzdělávání by měli dostat zdravotníci od zaměstnavatelů?
Zaměstnavatelé by měli ve vlastním zájmu podporovat další vzdělávání. V dnešní době už není základním benefitem jen výše mzdy, ale jsou to i další zaměstnanecké benefity, mezi které rozhodně patří vzdělávání. Zároveň je třeba říct, že benefity a závazky by měly být vyrovnané. Pokud očekávám podporu zaměstnavatele v podobě volna či financí na vzdělávání, zaměstnavatel na oplátku očekává, že u něho po určitou dobu zůstanu.
Jak je to v AGELu? Pozorujete zvyšování odborné úrovně zaměstnanců?
V posledních letech sleduji významnou snahu AGELu zvýšit odbornou úroveň lékařů a zdravotnických pracovníků nejen v oblasti postgraduálního vzdělávání, ale i vědy. Systém vnitřních grantů umožňuje dotovat nové projekty, které mají pro AGEL praktický význam, žadatele zase připraví na republikové i mezinárodní soutěže. AGEL také organizuje konference pro doktorandy a absolventy doktorských programů, které vedou k výměně poznatků. Letos to bude konference v oborech ortopedie, traumatologie, ošetřovatelství a fyzioterapie a účast přislíbili špičkoví experti ze zahraničí. Už zdaleka neplatí, že by se na pracovištích AGEL provozovala okresní medicína, ale v řadě oborů, jako kardiologie či onkologie, dosahujeme špičkové úrovně plně srovnatelné s nejpřednějšími pracovišti v Česku a na Slovensku.
Jak vidíte budoucnost postgraduálního vzdělávání v kontextu moderních technologií?
Budoucnost vzdělávání dozná obrovských změn. Systémy virtuální reality a umělé inteligence umožňují vytvářet technologické programy v rámci níž zdravotník získá odbornou erudici. Zejména do diagnostiky přináší umělá inteligence obrovské možnosti, které budou mít významné dopady i do vzdělávání. Už nyní probíhá řada webinářů doprovázená videošoty, které usnadňují výuku. Velmi blízká budoucnost bude spojená s 3D vizualizacemi a možnostmi inteligentních samo-učících se systémů.
✒ MGR. LUKÁŠ HORÁK LUKÁŠ KABOŇ
Facebook