Chronické střevní záněty jsou jako nová cukrovka
24. 4. 2023
Nemoci jako kolitida či Crohnova choroba jsou podle lékařky způsobené mimo jiné i nezdravým životním stylem
Jako o „nové cukrovce“ mluví o chronických střevních zánětech gastroenteroložka Barbora Pipek, která se v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice stará o pacienty s ulcerózní kolitidou či Crohnovou chorobou. Jen v ostravském Centru péče o zažívací trakt se starají o zhruba tisícovku pacientů s podobnými problémy. Kvůli každoročnímu nárůstu počtu pacientů se centrum letos ještě více rozšířilo a dostalo nové vybavení.
O ulcerózní kolitidě či Crohnově chorobě se říká, že generačně si zrovna nevybírají. Je to tak?
Je to onemocnění mladší populace, ale nelze to říct zcela striktně. Přijímáme čerstvě diagnostikované děti ve věku čtyř let, ale nově diagnostikujeme taková onemocnění i u 75letých pacientů. To hlavní těžiště se ale nachází ve věkové skupině mezi 20 a 40 lety, tam ta prvotní diagnóza proběhne nejčastěji.
Víme, co přesně už tak brzy v životě onemocnění způsobí?
Prst na jasnou příčinu položit zatím neumíme, je to souhra více faktorů. Vliv má to, co jíme, dýcháme, či jakou máme genetickou výbavu. Známe například některé geny, které Crohnově chorobě nahrávají, ale nikdy se nepodařilo určit, že za to může ten či onen gen, který bychom mohli vyblokovat a propuknutí nemoci tak zabránit. Je to pro nás trochu medicínská černá skříňka, do které zatím dobře nevidíme.
Velkou roli hraje při léčbě těchto onemocnění biologická léčba. Já si pod tím představím něco „bio“, zkrátka přírodního…
To je přesně velice běžný omyl. Pacient nám často řekne, že dostane tu „bio léčbu“. Je to ale trochu nešťastný název, s přírodními produkty to nemá mnoho společného. Je to zkrátka léčivá látka jako každá jiný lék. Podstatou biologické léčby je zamezit rozvoji zánětu tím, že části, kde by k rozvoji docházelo, zablokujeme. Máme v těle například molekulu, kterou pomocí specifického léčiva umíme zablokovat. Tím pádem se zánět nerozvíjí. Typů biologické léčby je ale spousta, nyní jich využíváme kolem deseti.
Takže chronický střevní zánět spíše zastavujete. Umíte ho i zcela vyléčit?
Bohužel. Současné poznatky nám to neumožňují. I když například o ulcerózní kolitidě se traduje, že léčitelná je. Bohužel tomu tak ale není. Zatím jsou tyto nemoci nevyléčitelné. U Crohnovy choroby umíme zatím zamezit jejímu postupu a uvést ji do takového spánku. Pro pacienta to ale stále znamená být sledovaný a většinou i aktivně léčený. U ulcerózní kolitidy je to podobné, s jedinou výjimkou – pokud má odstraněné tlusté střevo. Protože ulcerózní kolitida se vyskytuje jen v tlustém střevě, dá se hovořit o „vyléčení“. Je ale také nutné dodat, že takový pacient u nás zůstává s dalšími obtížemi, které odstranění tlustého střeva přináší.
Jak si mám představit biologickou léčbu?
V Česku je dostupná už od roku 1999. Původně šlo téměř výlučně o infuze – pacient přišel na hodinu a půl, vykapala mu kapačka a šel domů. Za dva měsíce přišel znovu. Asi tři čtvrtiny pacientů stále dochází na infuze, ale spektrum preparátů se nám rozšířilo. Takže už spoustě pacientům stačí si jednou za dva týdny doma píchnout injekci pod kůži, podobně jako cukrovkáři. Teď už ale pracujeme i s preparáty v podobě tablet, takže pro pacienta jde o maximální komfort.
Jde o civilizační chorobu hodně odvislou od životního stylu. Dá se tedy předpokládat, že počty nemocných porostou?
Téměř jistě. Jsou přesvědčivá data, která ukazují, že mix stresu a nezdravé stravy v západním světě způsobuje nárůst právě těchto chorob. Třeba v Česku se počet pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou od roku 1995 více než zdvojnásobil. Jen u nás ve Vítkovicích se léčí kolem tisícovky pacientů. Ukazuje se, že jde skutečně o nemoc z životního stylu. Když například lidé s Crohnem přejdou na zdravější dietu, velmi rychle se jim uleví. A to se nebavíme o žádném hladovění, jde jen o správné složení potravin. Často jde o vyřazení průmyslově zpracovaných potravin.
Nehraje roli i diagnostika?
Myslím, že určitě ano. Nevím, kdo by se v 70. letech zabýval mírnými bolestmi břicha. Dnes už třeba o Crohnově chorobě víme více a snadněji ji také diagnostikujeme. Je tedy možné, že část nárůstu v počtu případů je i díky zlepšení diagnostiky. To by alespoň byla ta lepší varianta.
✒ MICHAL BERNÁTH RADKA MILOŠEVSKÁ
Facebook