Když inovace nepomáhá, nemá v našich nemocnicích místo
24. 2. 2026
Garant platformy Innovation HUB AGEL Jan Hečko vysvětluje, že AI ve zdravotnictví má fungovat jako pomocník, který šetří čas, odbourává byrokracii a podporuje klinické rozhodování.
Inovace – slovo, které dnes prostupuje celé zdravotnictví. Mluví se o něm ve všech pádech, ale jejich skutečné uplatnění bývá pomalejší, než by si jejich tvůrci přáli. Technologie, které na papíře vypadají přelomově, se v praxi potýkají s provozní realitou nemocnic, složitostí procesů i pochopitelnou obezřetností zdravotníků. Překonat tyto nesnáze má pomoci nemocnicím ze Skupiny AGEL platforma Innovation HUB AGEL, která propojuje odborníky z oblasti medicíny, biomedicínského inženýrství, IT a managementu. Nejen o nové platformě jsme hovořili s jejím garantem Ing. Janem Hečkem, Ph.D., MBA, LL.M.
Můžete stručně představit Innovation Hub AGEL?
Innovation Hub AGEL vznikl jako platforma, která by měla plošně zavádět AI technologie a telemedicínské technologie do zdravotnických zařízení naší skupiny. Původně totiž v každé z našich nemocnic vznikaly nějaké piloty, vznikaly nějaké pokusy otestovat nejrůznější nové technologie. Vznikem Innovation Hub AGEL chceme zabránit tomuto náhodnému procesu, kdy má každá z nemocnic nějakou jinou technologii. Nová platforma by na základě vyhodnocení měla plošně zavádět opravdu přínosné technologie napříč Skupinou AGEL jak v Česku, tak na Slovensku.
Cílem této platformy je tedy to, že inovace se mají skutečně hladce dostat do provozu a být přínosné?
Je to tak. Vždycky je třeba se dívat na to, jestli danou technologii někdo využívá, jestli ji v nemocnici chtějí a samozřejmě jestli přináší i nějaký finanční benefit, anebo je to jen věc, kterou koupíme, pochlubíme se jí, ale reálně bude na oddělení jen ležet.
PILOT JE SNADNÝ, PROVOZ TĚŽKÝ
Co je podle Vás nejtěžší fáze inovace ve zdravotnictví?Je to vůbec přijít na danou technologii, zahájit pilotní provoz nebo až moment, kdy má systém vstoupit do každodenního provozu?
Udělat pilot nebo najít technologii je v podstatě jednoduché. Vidíme to všude, nabízí to všichni. Nejtěžší fáze je přejít z toho pilotu do běžného provozu. To si myslím, že je alfa a omega inovací ve zdravotnictví. Musí se zavést metodika, zavést nejrůznější procesy, to všechno je náročné, a když se to všechno povede a zaplatí, tak potom už by se ta nová technologie měla reálně používat, a to je náš cíl – přivádět a zavádět technologie, které se budou reálně využívat.
JEDNODUCHÝ TEST: VYPNĚTE SYSTÉM
Jak poznáte rozdíl mezi technologií, která funguje jenom na efekt, a mezi technologií, která je opravdu užitečná?
Ve chvíli, kdy se budeme bavit, že ta technologie už v nemocnici je, běží a na jeden den se vypne, nebude se smět používat, tak v té chvíli jasně zjistíme, jestli to lékařům anebo zdravotníkům opravdu vadí a ztěžuje práci. Pokud jim to vadí, chtějí její rychlé opětovné zprovoznění, tak to není technologie hezká jen na oko, ale je to technologie, která je opravdu potřebná pro běžnou praxi. To je takový jednoduchý test, když máme nějakou technologii a najednou ji vypneme, tak rychle dostaneme zpětnou vazbu. Pokud máme technologie, které jsme schopni kdykoliv zastavit a nikdo si ničeho nevšimne, tak to není systém, který drží nemocnici v chodu.
INOVACE ZDOLA
Vidíte v československém zdravotnictví nějaký nešvar nebo nějaký mentální vzorec, který brzdí zavádění inovací?
To nemusí být jenom Československo, je to prostě globální nešvar. Vždycky zavádění inovací brzdí lidé, kteří je mají používat a nechtějí. Technika se dá upravit, dá se nasadit dneska už všude. Ve chvíli, kdy modelově máme oddělení, kterému chceme dát například systém, který automaticky přepisuje, co řeknete, do dokumentace a oni to nebudou chtít používat, budou proti tomu, budou říkat, že to má chyby, tak my se můžeme snažit, jak chceme, a ty technologie se tam nebudou používat. V tom případě je to celé zbytečné. V Innovation Hubu to máme tak, že je pro nás výhodnější implementovat ty technologie nebo systémy, které navrhnou přímo lékaři nebo zdravotníci. Je lepší a ve výsledku efektivnější, když nám pracovníci, kteří s tím ve finále reálně budou pracovat, sami nabídnou, jestli se na tu danou technologii nechceme podívat.
A konkrétně v praxi, jaké byly třeba projekty, které navrhli lékaři nebo zdravotníci z naší skupiny?
Ve Skupině AGEL máme různé AI systémy a telemedicínské systémy. Některé nemocnice je využívají víc, některé méně. Všechny byly ve fázi pilotu a v první fázi zavádění do běžné praxe jsme se rozhodli pro dvě známé technologie. Jedna je řešením pro kolonoskopie. Jmenuje se ColoMaia a druhá je pro detekci lézí a vad na snímku hrudníku pomocí AI. To je technologie od firmy Carebot. Nyní sbíráme z našich zařízení data a vyhodnocujeme, jak se systémy využívají v praxi.
Je nějaký aspekt, který je na AI technologiích nejvíce přeceňovaný?
Vždycky se budeme bavit o tom, jestli lékař tomu bude věřit, nebo ne. Důležité je, aby zdravotníci tyto technologie nebrali jako něco, co se je snaží nějakým způsobem vytlačit. Ta technologie jim má pomáhat, řekněme, že jsou to druhé oči toho doktora. S generační obměnou ale je stále více odborníků, kteří pracují s těmito technologiemi a berou je jako pomoc.
MÉNĚ BYROKRACIE, VÍCE MEDICÍNY
Jak si představujete, že bude vypadat běžný den nemocnice za pět, deset let, pokud se Váš koncept Innovation Hubu opravdu osvědčí a prosadí naplno?
Důležité je říct, že lidský přístup ve zdravotnictví musí být vždycky a je klíčový. Z toho technologického hlediska bychom chtěli co nejvíce ulehčit práci zdravotníkům a lékařům. Představa je taková, že přijde pacient, už ve dveřích si ho naskenujeme a dostaneme nějaké první info o tom pacientovi, ať je to teplota, výška, hmotnost. To je věc, která ulehčí práci sestrám. Potom je nějaký příjem, tam si s pacientem promluví. To, co si řeknou, se strukturovaně dostane do dokumentace a máme jakoby hotovou tu dokumentaci, která dneska zabírá velké množství času. Tohle je prostě ideální jako varianta. Asi to nebude za sedm, deset let, ale představa nemocnice budoucnosti je o tom, že zbaví odborníky byrokracie, která je bohužel třeba. Hodně věcí bychom mohli nechat automaticky vyscreenovat, posbírat, přepsat. Pacienti přinesou papíry, ty se vloží do nějakého skeneru, ten vytáhne, co potřebujeme, a potom jde pacient na samotný sál, kde buď už mají zase nějaké roboty, nebo technologie, které zase ulehčují a zpřesňují práci lékařů. Nejvíce sci-fi představa je, že máme operačního robota, kterého řídí AI, lékař pak jen vše zvaliduje, podepíše a pošle pacienta domů. Tam se ale asi nedostaneme. Legislativa to nedovolí. Tohle je opravdu sci-fi představa. Teď je našim úkolem lékařům a zdravotníkům pomoct, aby měli co nejméně práce, která není to, co studovali. To znamená dělat medicínu ku pomoci pacientovi, ale ne ty byrokratické věci kolem.
KAM SMĚŘUJE INNOVATION HUB AGEL?
V následujících letech se Innovation Hub AGEL zaměří na další rozšiřování umělé inteligence přímo do klinického provozu. V roce 2026 se počítá například se zaváděním pokročilých AI nástrojů na mammografických pracovištích pro podporu diagnostiky, rozšířením screeningu diabetické retinopatie v diabetologii nebo s novými moduly pro automatizované vyhodnocování EKG a dlouhodobých kardiologických záznamů. Součástí plánů je také testování voicebotů a chatbotů pro administrativu a triáž akutních stavů, které mohou významně snížit zátěž zdravotnického personálu. Klíčovou prioritou Innovation Hubu zůstává škálování ověřených řešení napříč zařízeními Skupiny AGEL a systematické ověřování jejich reálného přínosu pro pacienty i zdravotníky.
✒ MGR. RADKA MILOŠEVSKÁ, MBA AGEL
Facebook