ZAJÍMAVOSTI

Technologická revoluce v gynekologii dává pacientkám větší šanci na vyléčení

6. 1. 2026

Novojičínské zkušenosti s novými technologiemi pro léčbu ženského zdraví představil na Sympozium AGEL MUDr. Martin Trhlík.

Díky stomilionovým investicím do moderních technologií mohou lékaři z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín léčit gynekologické stavy, které byly ještě před pár lety neléčitelné. Pomáhá jim genetické mapování nádorů, robotická chirurgie s miniinvazivními přesnými zákroky či Plasma Jet, který zachraňuje plodnost tam, kde to dříve nebylo možné. Právě technologický pokrok v gynekologii shrnul na mezinárodním Sympoziu AGEL věnovanému zdraví žen primář tohoto oddělení MUDr. Martin Trhlík.

Pane primáři, v jedné ze svých přednášek jste se věnoval technologickému vývoji Vašeho oboru v poslední dekádě. Jaký byl?

Úžasný! Když jsem začínal, nebyla gynekologie oborem přeplněným technologickými možnostmi. To, co se děje v posledních letech, je skutečně revoluce – rozvoj robotické, miniinvazivní či laparoskopické operativy, rozvoj genetické diagnostiky. To všechno přináší možnosti, které byly ještě před dvaceti lety zcela nevídané. Pacientkám jsme díky tomu schopni poskytnout kvalitnější, cílenější a efektivnější léčbu a také méně bolestivou léčbu.

Co je pro pacientky ten nejvýznamnější posun?

Z pohledu pacientky je to genetické mapování tumorů. Díky tomu léčíme stavy, které před dvaceti lety byly neléčitelné. Dnes nerozdělujeme nádory jen podle orgánu, jako nádor vaječníku nebo děložního čípku, ale do spousty dalších „šuplíčků“ a každý léčíme trochu jinak. Mluvíme o šití léčby na míru každé pacientce, což výrazně zlepšuje jejich vyhlídky na vyléčení.

Technologické novinky, o kterých jste mluvil, máte v Nemocnici AGEL Nový Jičín k dispozici. Jak bylo složité je získat?

Cestu nám usnadnil vznik Komplexního onkologického centra v roce 2006. Velká práce stojí za mými kolegy a předchůdci, jako pan primář Bartoš. Důležitý je samozřejmě i zájem a podpora managementu nemocnice, který je ochoten investovat do nových technologií. Díky tomu máme novinky v podstatě hned v první řadě jejich zavádění v Česku.

O jak vysokých investicích mluvíme?

Mluvíme o investicích přesahujících sto milionů korun.

Jak reagují pacientky na novinky?

Zkraje to bylo až humorné, protože si myslely, že si půjdeme dát kávu a robot bude pracovat za nás. V praxi robotickou sestavu ale samozřejmě ovládáme my. Největší benefit směřuje k pacientů, protože robot nám umožňuje miniinvazivní a přesnou operaci, což snižuje pooperační bolestivost. To pacienti samozřejmě velmi oceňují a s rozšířením těchto informací stoupá i jejich důvěra v nové technologie.

Jak moc se díky těmto metodám zrychlí zotavení pacientek?

Raný pooperační průběh je daleko šetrnější. Pacient má menší spotřebu léků tlumících bolest, rychleji se dostává domů a rychlejší je i návrat k plné fyzické aktivitě.

I nové technologie procházejí modernizací?

Samozřejmě, a i zde mluvíme o rychlém vývoji. Ze začátku jsme měli při práci s robotem k dispozici obraz na úrovni televize z roku 2008. Dneska máme full HD obraz. Z obrovské mašiny se stal velmi subtilní nástroj. Dnešní robotické sestavy například umožňují pracovat s pomocí jedněch vpichů ve všech čtyřech břišních kvadrantech čili prakticky po celém břiše.

O jakých dalších technologiích jste během přednášky mluvil?

Mezi průlomové technologie patří přístroj Plasma Jet, který vytváří proud plazmy podobný laseru. Ten například při ošetření endometriózy na vaječníku dokáže odstranit nemocnou část, aniž by zničil zásobu vajíček. „Metoda šetrněji chrání zdravou tkáň, a hlavně zachovává plodnost pacientky. Velkou pomocí v boji s rakovinou je pak metoda ICG mapping, která pomocí indocyaninové zeleně a infračerveného světla zobrazí lékařům přesně sentinelovou lymfatickou uzlinu, tedy první uzlinu, kam může rakovinový nádor šířit své buňky. „Díky této metodě není nutné odstraňovat všechny uzliny z pánve, což snižuje riziko komplikací a urychluje zotavení pacientky.

Je doba přežití žen s onkologickým onemocněním vyšší?

Jednoznačně.

Kam podle vás přivedou nové technologie Váš obor v budoucnosti?

Nejvíc očekáváme vývoj léků, které se zabývají léčbou jednotlivých nádorů nejenom v gynekologii, ale prakticky v celé onkologii. Jde o poměrně bouřlivý vývoj v rámci biologické léčby. V podstatě se nám dnes nabízí velká škála nových léčiv, které se jeví jako velmi perspektivní právě z pohledu šití léčby na míru každému pacientovi.

Jak důležitá jsou pro Váš obor mezinárodní sympozia, jako Sympozium AGEL?

Jsou naprosto zásadní, protože jen díky sdílené zkušenosti můžeme pokročit dál. Už jenom to, že se člověk dozví, co se děje v Belgii, Itálii, na Slovensku nebo v Polsku, je obrovským posunem. Vzájemná komunikace pomáhá filtrovat obrovské množství informací a vybírat si to podstatné, co nás jako lékaře dokáže posouvat dál.

MUDR. MARTIN TRHLÍK je gynekolog a porodník, urogynekolog, onkogynekolog a konzolový chirurg robotického systému DaVinci. Je primářem gynekologicko-porodnického oddělení Komplexního onkologického centra v Nemocnici AGEL Nový Jičín a také členem lékařské rady AGEL pro obor gynekologie a porodnictví.

✒ MGR. LUKÁŠ HORÁK  AGEL

Boj s endometriózou bez skalpele a hormonů

Českotěšínští fyzioterapeuti představili na Sympoziu AGEL unikátní metodu Ludmily Mojžíšové.

Endometrióza patří mezi nejčastější příčiny ženské neplodnosti a chronických bolestí, přičemž běžná léčba obvykle znamená hormonální terapii nebo operaci laparoskopií. Fyzioterapeuti z Nemocnice AGEL Český Těšín ale dokazují, že úlevu od bolestí i návrat k normálnímu životu lze dosáhnout i bez zásahu skalpelem a bez hormonů – pomocí odborné fyzioterapie podle metody Ludmily Mojžíšové. O své výsledky se podělili s odborníky na XVIII. Sympoziu AGEL.

KDYŽ KAŽDÝ DEN V MĚSÍCI ZNAMENÁ UTRPENÍ

Endometrióza postihuje až jednu z deseti žen v reprodukčním věku, přesto zůstává často nerozpoznána a nedostatečně léčena. „Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění, které má obrovský dopad na kvalitu života postižených žen,“ vysvětluje fyzioterapeutka Dominika Źoczek z Nemocnice AGEL Český Těšín. Mezi hlavní symptomy patří velmi bolestivá menstruace, bolestivý pohlavní styk a porucha plodnosti. Příběh třicetileté pacientky Kláry je toho důkazem. „První dva dny menstruace nebyla schopna dojít do práce a cítila se zoufalá, že neví, jak si má pomoci,“ popisuje Źoczek. Žena trpěla bodavými bolestmi v oblasti podbřišku, které vystřelovaly do bederní páteře, a musela se vyrovnávat s nepravidelnými cykly trvajícími až 35 dní.

FYZIOTERAPIE TAM, KDE HORMONY NESTAČÍ

Zatímco tradiční léčba endometriózy je převážně symptomatická a zahrnuje farmakoterapii nebo laparoskopii, fyzioterapie nabízí komplexní přístup bez vedlejších účinků. „Fyzioterapií lze zredukovat bolest, zmírnit napětí svalů, uvolnit pooperační jizvy a tím celkově zlepšit pohyblivost pohybového aparátu,“ zdůrazňuje vedoucí fyzioterapeut českotěšínské nemocnice Mgr. Alfréd Heckel. Metoda Ludmily Mojžíšové je založená na souboru cviků, mobilizačních technik a práci s dechem. V případě pacientky zahrnovala terapie edukaci speciálních cviků pro domácí cvičení, mobilizační techniky na uvolnění bederní páteře a SI skloubení, ošetření svalů pánevního dna, reedukaci dechového stereotypu a aktivaci hlubokého stabilizačního systému páteře. Výsledky pak mluví za vše. Už po pěti měsících terapie s frekvencí jednou až dvakrát týdně se délka menstruačního cyklu u pacientky zkrátila z 32–35 dnů na 27 dní, bolest prakticky vymizela, pacientka nemusí užívat analgetika a navrátila se i schopnost normálně fungovat i během menstruace. „Fyzioterapie se stává v poslední době stále více používanou terapeutickou metodou pro zmírnění symptomů endometriózy a zlepšení kvality života pacientek,“ konstatuje Dominika Źoczek.

✒ ING. ANDREA JALŮVKOVÁ  AGEL