ZAJÍMAVOSTI

Rakovina slinivky není jen mužskou záležitostí

2. 12. 2025

Litevská chirurgyně poodhalila na Sympoziu AGEL specifické rizikové faktory u žen a slibné pokroky v léčbě.

Rakovina slinivky břišní patří mezi onemocnění, která si jen málokdo spojí s tématem ženského zdraví. Propojení je tu ale značné, a právě o něm hovořila na letošním Sympóziu AGEL litevská lékařka, docentka chirurgie Centra břišní chirurgie Vilniuské univerzitní nemocnice Santaros Klinikos MUDr. Aistė Kielaite-Gulla. „I když rakovina slinivky postihuje muže i ženy, některé rizikové faktory – jako hormonální vlivy, cukrovka a nadváha – se u žen mohou projevovat jinak. Pochopení těchto rozdílů pomáhá vytvářet lepší strategie prevence a léčby u žen,“ říká litevská specialistka na pankreatologii s mezinárodními zkušenostmi z amerických nemocnic. Mezi rizikové faktory onemocnění rakovinou slinivky patří u žen také dědičné syndromy, jako jsou mutace BRCA.

„Dědičné mutace v genech jako BRCA1, BRCA2, PALB2 a ATM zvyšují riziko rakoviny slinivky u obou pohlaví, ale ženy se častěji testují kvůli souvislosti s rakovinou prsu a vaječníků, nikoliv slinivky. Díky tomu, že dnes již víme, že zvyšují u žen i riziko rakoviny slinivky, se stává genetické poradenství a screening klíčovým tématem pro ženy s rodinnou anamnézou rakoviny,“ zdůrazňuje doc. MUDr. Aistė Kielaite-Gulla a připomíná, že historicky byly ženy v klinických studiích rakoviny slinivky zastoupeny nedostatečně. „Zdůraznění této mezery je v souladu s posláním letošního ročníku Sympozia AGEL podporovat rovnost ve zdravotnickém výzkumu a výsledcích,“ dodává. TICHÝ ZABIJÁK A JEHO PŘÍZNAKY Rakovina slinivky se často nazývá „tichý zabiják“, protože má tendenci postupovat bez zjevných příznaků, dokud není ve velmi pokročilém stadiu. „Zatímco mnoho příznaků je u obou pohlaví stejných, existují jemné rozdíly v tom, jak ženy tyto příznaky prožívají nebo popisují,“ vysvětluje doc. Kielaite-Gulla. Mezi varovné signály patří přetrvávající bolesti břicha, bolesti zad, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo ztráta chuti k jídlu, nevolnost a žloutenka. Problém je v tom, že tyto známky mohou být přehlédnuty nebo připsány jiným onemocněním. Významnou roli hraje také věk pacientek.

NADĚJNÁ BUDOUCNOST LÉČBY

Navzdory dosavadním výzvám vidí doc. Kielaite-Gulla budoucnost optimisticky: „Budoucnost léčby rakoviny slinivky konečně vykazuje známky průlomu – po desetiletích frustrující stagnace. Objevuje se mnoho nových přístupů a nejzajímavějších pokroků, které přetvářejí celé prostředí, například trojkombinace léků, terapie zaměřené na KRAS, precizní medicína a genomové profilování, ultrazvukem podpořená distribuce léčiv či včasná detekce založená na mikrobiomu.“ Podle doc. Kielaite-Gulla prošlo samotné vnímání pankreatologie významnou proměnou. „Tento obor byl dříve považovaný za úzce specializovaný. Dnes je uznáván jako klíčová oblast gastroenterologie a onkologie, což je způsobeno rostoucím výskytem onemocnění a také průlomy ve výzkumu.“

doc. MUDr. Aistė Kielaite-Gulla Je odbornou asistentkou katedry chirurgie na The George Washington University School of Medicine and Health Sciences ve Washingtonu. Prezidentka baltské sekce IHPBA-E-AHPBA (Mezinárodní hepatobiliární a pankreatická asociace). Lékařské vzdělání získala v Litvě, navázala výcvikem všeobecné chirurgie na stážích v Thomas Jefferson University Hospital a Stanford Hospital. Další klinické zkušenosti nabyla v nemocnicích Johns Hopkins a New York–Presbyterian/Weill Cornell Medical Center. Vedle toho získala magisterský titul v oboru management zdravotní péče na Johns Hopkins University Carey Business School. Působila jako vedoucí Centra transplantační chirurgie Vilniuské univerzitní nemocnice Santaros Klinikos v litevském Vilniusu, je spoluředitelkou Centra viscerálního lékařství a Translačního výzkumného centra lékařské fakulty Vilniuské univerzity a také hostující profesorkou na Lékařské univerzitě Kansai v japonské Ósace.

✒ MGR. LUKÁŠ HORÁK  ARCHIV A. KIELAITE-GULLA