ZAJÍMAVOSTI

Srdce žen konečně dostává pozornost, kterou si zaslouží

29. 10. 2025

Profesorka z americké Mayo Clinic o změnách v přístupu k ženskému zdraví.

Z americké Mayo Clinic přijede na XVIII. Sympozium AGEL profesorka kardiovaskulární medicíny, neúnavná zastánkyně rovnosti v oblasti zdraví, Sharonne N. Hayes, M.D., FACC, FAHA. Vystoupí hned v prvním bloku s příspěvkem věnovaným zdraví srdce u žen napříč generacemi. Téma ženského zdraví, jímž se letošní ročník zabývá, je podle ní naprosto klíčové a je ráda, že může být v Praze součástí této důležité diskuse.

Paní profesorko, co Vás motivovalo k účasti na letošním Sympóziu AGEL?

Ženy tvoří polovinu populace, ale přitom jsme se historicky zaměřovali v oblasti zdraví žen především na reprodukční zdraví a zdraví prsou, což někdy nazýváme „bikini medicína“. Dnes již víme, že zkoumání a porozumění rozdílům mezi pohlavími a genderem je důležité. Tyto rozdíly mají dopady na vše, od prevence, přes diagnostické testování až po identifikaci onemocnění. Chci být součástí této důležité diskuse a jsem poctěna, že jsem byla na sympozium pozvána.

Svou přednášku jste nazvala „Zdravé srdce u žen: Jedinečné příležitosti a výzvy napříč generacemi“. Můžete nám říct, jak se kardiovaskulární rizika u žen s věkem mění?

V dětství jsou kardiovaskulární onemocnění často spojována s vrozenými srdečními anomáliemi, ale jak ženy stárnou, rizika ischemické choroby srdeční se u nich projevují odlišně než u mužů. Například ženy mají tendenci mít svůj první infarkt myokardu přibližně o desetiletí později než muži, ale je pravděpodobnější, že budou mít srdeční záchvaty způsobené spontánní disekcí koronární tepny (SCAD), což je typ neaterosklerotického infarktu myokardu, který se vyskytuje u mladších žen a žen středního věku. Kromě ischemické choroby srdeční jsou ženy vystaveny také rizikům srdečního selhání souvisejícího s obdobím těsně po porodu.

Jaké jsou nejvýznamnější rozdíly v projevech srdečních onemocnění u žen oproti mužům?

Například u žen převládá srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí. Ještě před deseti lety jsme o tomto stavu nevěděli mnoho a diagnostikovali jsme jej špatně. Ženy středního věku s mírně zvýšeným krevním tlakem si stěžovaly na výraznou dušnost a omezení životního stylu, ale často jim bylo řečeno, že jsou „jen ve špatné kondici“. Nyní víme, že mají závažné kardiovaskulární onemocnění a vyžadují léčbu. Podobně to je u diagnózy koronární mikrovaskulární dysfunkce. Po desetiletí nám ženy říkaly, že mají při námaze bolesti na hrudi. Vyšetřovali jsme je ale pomocí technik vycházejících z výzkumů na mužské populaci, nenašli jsme u nich nic špatného. Mnohým bylo řečeno, že jsou jen „ve špatné kondici“ a potřebují více cvičit. Nyní víme, že ženy mají, mnohem častěji než muži, abnormality funkce malých tepen ve svalovině srdce, které nemůžeme vidět na koronární angiografii.

Jako první ředitelka diverzity a inkluze v Mayo Clinic jste vyvinula strategie pro rovnost v péči. Jak může nevědomá zaujatost ovlivnit péči o ženy?

Mám mnoho příkladů žen, které se dostavily na pohotovost s naprosto klasickými příznaky infarktu, avšak protože nevypadaly jako muž středního nebo vyššího věku – byly často odmítnuty s nekardiální diagnózou, jako je panická ataka, aniž by bylo zkontrolováno EKG nebo troponin. I když jsme se za posledních pár desetiletí výrazně zlepšili, stále máme silnou představu ohledně toho, jak má vypadat srdeční pacient. Často máme v našich ordinacích ženy s podstatným kardiovaskulárním onemocněním, ale kvůli této představě jim sice nevědomě, ale stále neposkytujeme stejné typy preventivní a diagnostické péče, jako bychom poskytli mužům.

Za více než 30 let své kariéry jste byla svědkem významných změn v přístupu k ženské kardiologii. Co považujete za největší pokrok?

Myslím, že největší změnou je, že nyní existuje jasné uznání, že ženy skutečně dostávají srdeční onemocnění a že srdeční onemocnění, které dostávají, není vždy stejné jako u mužů. Tématu je věnována větší pozornost a přichází i více financí na jeho výzkum.

A kde stále vidíte prostor pro zlepšení?

Stále jsme pozadu v našem porozumění ženských srdečních chorob a jejich řešení, přitom je to u žen zabiják číslo 1. Navíc je důležité říct, že naprosté většině kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí jak u mužů, tak u žen se může předejít prostřednictvím podpory a přijímání zdravého životního stylu a dosažení lepší detekce a léčby rizikových faktorů a časných známek srdečního onemocnění. Úspěch bude vyžadovat úsilí nás všech – celého zdravotnického týmu, včetně pediatrů, praktických lékařů a kardiologů, výzkumných pracovníků, ale také změny v politice a investice do zdraví žen.

RADA SHARONNE N. HAYES ŽENÁM PRO UDRŽENÍ ZDRAVÉHO SRDCE: Především bych každé ženě řekla, že nikdy není příliš brzy ani příliš pozdě začít pracovat na zdravém srdci! Po celý život je nejdůležitější ochranou životní styl. Ženy by nikdy neměly kouřit, měly by udržovat aktivní životní styl, který zahrnuje alespoň 150 minut mírného až mírně intenzivního cvičení týdně. Důležitá je také strava! Doporučuji jíst různorodé potraviny, alespoň 5–9 porcí ovoce nebo zeleniny denně, minimalizovat sůl a nasycené tuky a snažit se jíst potraviny, které prošly velmi malým zpracováním. Důležitá je i zdravá hmotnost a spěte 7 až 8 hodin každou noc! A samozřejmě vím, že se to říká snáze, než dělá. 

✒ MGR. LUKÁŠ HORÁK  ARCHIV S. N. HAYES 

Rakovina v těhotenství už není tabu

Profesor Frédéric Amant z Lovaně osvětlí na Sympoziu AGEL dopad léčby rakoviny na těhotné ženy i jejich děti.

Mezinárodně uznávaný onkogynekolog působí ve Fakultní nemocnici v Lovani, kde od roku 2005 vede vědecké oddělení gynekologické onkologie. Je profesorem na Katolické univerzitě v Lovani v Belgii a na Univerzitě v Amsterodamu v Nizozemsku, čestným profesorem na University of Pretoria v Jihoafrické republice. V Amsterdamu vede oddělení gynekologické onkologie Nizozemského onkologického institutu a lékařských center Amsterdamské univerzity. Je světově uznávanou autoritou v oblasti rakoviny v těhotenství.

Mladá žena očekává dítě a současně se dozví, že má rakovinu. Ještě před dvaceti lety takové sdělení téměř vždy znamenalo dramatickou volbu – zachránit život matky za cenu ukončení těhotenství, nebo riskovat její život odkladem léčby. Dnes také díky průkopnické práci profesora dr. Frédérica Amanta, MD, PhD., z Fakultní nemocnice v belgické Lovani víme, že tato dilemata často nejsou nutná. O poznatky ze své praxe i výzkumu se navíc podělí s českými odborníky na XVIII. Sympoziu AGEL.

OD JEDNÉ PACIENTKY K CELOSVĚTOVÉ SÍTI

„Náš příběh začal v roce 2005 v Univerzitní nemocnici v Lovani. Mladá pacientka s rakovinou děložního čípku si zoufale přála zachovat těhotenství. Na základě její otázky jsme se ponořili do literatury a prozkoumávali možnosti léčby a zjistili jsme, že mnoho poznatků není. Tam to všechno začalo,“ vzpomíná profesor Amant. Pacientka nakonec úspěšně podstoupila chemoterapii během těhotenství a porodila zdravého chlapečka. Tento případ inspiroval vznik pracovní skupiny „Rakovina v těhotenství“ pod záštitou Evropské společnosti pro gynekologickou onkologii (ESGO), která se v roce 2014 transformovala na Mezinárodní síť pro rakovinu, neplodnost a těhotenství (INCIP) – jediný registr svého druhu na světě. Za následující dvě desetiletí se přístup k léčbě těhotných pacientek s rakovinou radikálně změnil. „V roce 2004 bylo podávání chemoterapie skutečně neobvyklé a vedlo to k ukončení těhotenství, odkladu mateřské léčby nebo těžkému předčasnému porodu,“ vysvětluje profesor Amant. „Dnes je práh pro podávání chemoterapie poměrně nízký a většina pacientek je léčena stejně jako netěhotné ženy.“ INCIP dnes uchovává jedinečné údaje a biomateriály více než 3 000 těhotných pacientek s rakovinou. Studie z tohoto registru vedly k vypracování nových léčebných doporučení a k zásadní změně paradigmatu v onkologii.

DĚTI JSOU V POŘÁDKU

Jedna z nejdůležitějších otázek, kterou si rodiče kladou, zní: „Jak léčba rakoviny ovlivní naše dítě?“ Výsledky studií profesora Amanta jsou uklidňující: „Naše studie ukazují, že tyto děti si vedou stejně jako ostatní děti narozené po zjevně normálním těhotenství. Jejich IQ, pozornost, paměť a chování jsou srovnatelné.“ Negativní dopad na intelektuální vývoj výzkumníci pozorovali pouze u předčasně narozených dětí, jejichž matky zemřely na rakovinu. „Zde hrají roli především komplikace předčasného porodu a ztráta matky, nikoli chemoterapie samotná,“ dodává belgický odborník.

VIRTUÁLNÍ KONZILIUM NA DOSAH RUKY

Profesor Amant a jeho tým vyvinuli také internetový software AB–CIP, který nabízí multidisciplinární podporu lékařům po celém světě. „Jedná se o online virtuální komisi, kde lékaři mohou prezentovat případy nádorového onemocnění v těhotenství. Skupina odborníků prozkoumá konkrétní otázky a vydává doporučení, která jsou během jednoho týdne sloučena do finálního doporučení pro lékaře,“ popisuje Frédéric Amant tento inovativní nástroj. V současné době mohou podle něj lékaři bezpečně podávat většinu chemoterapií těhotným pacientkám. „Výzvou pro budoucnost jsou novější protinádorové léky. Ty potřebujeme více prozkoumat s ohledem na bezpečnost a zdraví plodu,“ uzavírá mezinárodně uznávaný specialista.

✒ MGR. LUKÁŠ HORÁK  ARCHIV F. AMANTA