ZAJÍMAVOSTI

Ráno na operační sál a večer doma

25. 6. 2025

Skupina AGEL rozvíjí jednodenní péči jako efektivní a bezpečný model moderní hospitalizace.

Ještě před pár lety by to znělo nezvykle: přijít ráno na operaci a večer už být zpátky doma. Dnes jde v mnoha nemocnicích Skupiny AGEL o běžnou praxi. Jednodenní lůžková péče se rychle stává jedním z pilířů moderního zdravotnictví. „Nezůstávat v nemocnici déle, než je nezbytně nutné. To je základní princip jednodenní péče,“ vysvětluje projektový manažer jednodenní lůžkové péče ve Skupině AGEL Bc. Lukáš Daněk, LL.M., a pokračuje: „Pacient přichází ráno na plánovaný zákrok, a pokud je jeho stav stabilní a umožňuje domácí rekonvalescenci, může ještě ten den, případně do 24 hodin, odejít do domácího ošetřování.“

VÝKONY, KTERÉ ZBYTEČNĚ NEZATĚŽUJÍ
„Jedním z klíčových principů je bezpečnost pacientů,“ zdůrazňuje Lukáš Daněk. „Tento přístup také zvyšuje komfort pacientů, protože mohou podstoupit rekonvalescenci v domácím prostředí, což snižuje stres a zátěž spojenou s hospitalizací.“ Režim se nejčastěji uplatňuje v ortopedii, chirurgii, gynekologii, urologii a ORL. „V AGELu se v rámci jednodenní lůžkové péče nejčastěji provádějí ortopedické zákroky, jako jsou artroskopie kloubů, gynekologické operace, například laparoskopie, a také některé menší chirurgické výkony, jako jsou operace kýl a žlučníku,“ uvádí projektový manažer Lukáš Daněk. Vhodnost vždy posuzuje lékař. „Jednodenní péče není vhodná pro všechny zákroky. Medicínská omezení zahrnují složitější operace, které vyžadují delší sledování nebo intenzivnější péči,“ dodává Daněk.

DOBŘE NAPLÁNOVANÝ PROCES
Důležitou součástí jednodenní péče je příprava. Začíná předoperačními vyšetřeními a konzultacemi, kde se zhodnotí zdravotní stav pacienta a poskytnou se mu potřebné informace o zákroku a pokyny pro domácí péči. Samotný zákrok pak probíhá za asistence sehraného týmu a využití moderního vybavení. Po zákroku pacienti zůstávají na pozorování několik hodin, dokud se jejich stav nestabilizuje. Obvykle se jedná o pobyt trvající 6 až 8 hodin.

A co když nastane komplikace? I na to se v našich nemocnicích myslí. Pacienti mají k dispozici kontaktní linku, na kterou se mohou obrátit v případě potřeby konzultace. „Dále plánujeme následné kontroly po zákroku, aby bylo možné sledovat zotavení a zajistit, že probíhá vše bez problémů. Spolupracujeme také s praktickými lékaři, kteří mohou pacientům poskytnout další péči, pokud je potřeba,“ přibližuje Lukáš Daněk.
Přínosy jednodenní péče nejsou jen v oblasti komfortu. „Celý model je postaven na principu efektivity, kdy se maximalizuje využití nemocničních zdrojů a zkracuje pobyt pacientů na nezbytné minimum,“ míní Daněk a zároveň zdůrazňuje ekonomické výhody:

„Pro pacienty znamenají nižší přímé náklady na hospitalizaci a také snížení nepřímých nákladů, jako je ztráta příjmů z důvodu delšího zotavení. Pro zdravotnická zařízení jde o efektivní využití zdrojů, což vede k vyššímu obratu a umožňuje lépe spravovat kapacity.“ Skupina AGEL plánuje rozvoj této formy péče napříč nemocnicemi. Jednodenní lůžková péče je již integrována do většiny našich nemocnic, a to jak ve velkých městských zařízeních, tak v menších regionálních nemocnicích. Plány pro budoucí rozvoj zahrnují rozšíření spektra výkonů, které mohou být prováděny v rámci jednodenní lůžkové péče v návaznosti na rozšiřující se spektrum výkonů v rámci úhrad zdravotních pojišťoven. „Chceme zavádět nové procedury a implementovat moderní technologie, což umožní efektivnější a šetrnější zákroky,“ říká Lukáš Daněk. Nejde však jen o výkony. „Investujeme také do inovací v oblasti digitálních nástrojů, které mohou zlepšit proces péče a komunikaci s pacienty. Zvyšování kapacity a rozšiřování dostupnosti je dalším klíčovým cílem,“ dodává.

Zavedení tohoto režimu vyžadovalo nejen systémové změny, ale i schopnost reagovat na provozní a organizační obtíže. „Jednou z nich byla logistika, tedy efektivní organizace a plánování operačních sálů, aby byl zajištěn hladký průběh bez zbytečných prodlev. Bylo také nutné zajistit školení personálu, aby byl připraven na specifika této péče. Technické vybavení hrálo rovněž klíčovou roli, vyžadovalo modernizaci a přizpůsobení pro konkrétní zákroky. Důležitým faktorem bylo také překonání počáteční nedůvěry pacientů a zajištění, aby byli dostatečně informováni a cítili se v bezpečí,“ uzavírá Lukáš Daněk.

✒ MGR. RADKA MILOŠEVSKÁ