ZAJÍMAVOSTI

Mladí mají velký zájem studovat nelékařské programy

20. 9. 2024

Podle slov odborníků ale české veřejné školy zatím nedokáží tento potenciál plně využít, brzdí je malé kapacity oborů, nedostatek financí na jejich navýšení i nedostatečný počet pedagogů.

Zdravotní sestry, porodní asistentky, záchranáři, fyzioterapeuti či radiologičtí asistenti tvoří společně s lékaři páteř zdravotnictví. Musejí být profesionální, lidští, vzdělaní a s ohledem na stárnutí české populace jich musí být v budoucnu více než nyní. Kde je vzít, jak je nejlépe vzdělat, a především jak je udržet ve zdravotnictví? To jsou klíčové otázky, které jsme řešili s Mgr. Anitou Můčkovou, Ph.D., proděkankou pro studium a celoživotní vzdělávání Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.

O zdravotnictví se mluví jako o poslání nikoliv jako o povolání. Otázkou je, zdali i v 21. století je o toto poslání zájem mezi nastupující generací studentů?

Zájem o nelékařské profese je skutečně vysoký a stále roste, což potvrzuje rostoucí počet přihlášek na naši fakultu. Popularita těchto profesí je částečně způsobena mnoha televizními seriály z nemocničního prostředí, které ale často neukazují reálnou praxi. Mnozí mladí studenti se se skutečnou praxí setkávají až později, což může být tvrdá konfrontace s realitou.

Co bude pro medicínu 21. století klíčové?

Medicína 21. století je velmi vrstevnatá a vyžaduje a bude vyžadovat velké množství nejen lékařů, ale i nelékařů. Je nutné transformovat celé zdravotnictví a v závislosti na něm podpořit vzdělávání, není možné tyto dvě složky oddělovat.

Je počet studentů zdravotnických fakult dostačující pro zajištění budoucího chodu českého zdravotnictví?

Tuto otázku nelze jednoznačně predikovat, dnešní mladá generace vystuduje a velmi často nenastoupí do pracovního procesu svého vystudované oboru, anebo nastoupí v zahraničí. Český daňový plátce ale platil jeho vzdělání. Navýšení počtu studentů v jednotlivých nelékařských programech bych viděla jako klíčové, ale je nutné vyřešit jejich financování. Spolufinancování ať ze strany studentů, anebo zaměstnavatelů, kde by absolvent nadále musel např. 5–10 let pracovat, bych viděla jako cestu, a nejen ve vzdělávání nelékařů, ale i lékařů a stomatologů. S větším počtem vzdělaných odborníků se sníží jejich nedostupnost, a tím bude větší konkurence a zvýší se kvalita práce.

Jak do budoucnosti českého zdravotnictví zasáhne stárnutí populace?

Uvidíme, všichni máme představu, jak by mělo zdravotnictví a jeho standardy v 21. století fungovat. Myslím si, že Česká republika má svůj standard velmi vysoko. Bohužel se domnívám, že bude nutné určit, kde ten standard je a kde se již jedná o nadstandard, který bude muset být hrazen z vlastních zdrojů. Česká společnost není vůbec vychovávána k prevenci, která je základem zdraví. Nejsem úplný optimista, že budeme moci udržet stávající standard pro tzv. Husákovy děti, bohužel do této skupiny sama patřím.

Jak je na tom Česká republika ve srovnání s okolními zeměmi?

České zdravotnictví je na špičkové úrovni, jen se o tom málo ví, pokud necestujete. Ve vzdělávání zdravotníků to už tak pozitivně nevidím, protože dlouhodobě se nereaguje na potřeby vzdělávání zdravotníků 21. století, a vidím velký problém v podfinancování vysokého školství všeobecně. Platy akademiků jsou mnohdy menší než platy absolventů po bakalářském vzdělání. Dlouhodobě dochází ke ztrátě lidských zdrojů.

O jaké pozice je největší sháňka mezi zaměstnavateli?

Regionálně se to velmi liší, ale největší zájem je plošně o všeobecné sestry a fyzioterapeuty. S rozšířením a větší dostupností zobrazovacích metod je větší zájem také o radiologické asistenty a tento trend očekávám i do budoucnosti.

Jak je pro zdravotnický nelékařský personál v dnešní době důležité vysokoškolské vzdělání?

S ohledem na pokrok a rozvoj zdravotnictví v 21. století je vysokoškolské bakalářské vzdělání pro zdravotnické odborníky nezbytností, a to v mnoha oborech, například naše fakulta studenty vzdělává v bakalářských programech: všeobecné sestry, dětské sestry, porodní asistentky, zdravotnické záchranáře, radiologické asistenty, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a asistenty ochrany a podpory veřejného zdraví. V současné době je také možné vzdělávat všeobecné sestry a dětské sestry na vyšších odborných školách (VOŠ). Nicméně, i v těchto případech se stále více ukazuje, že vysokoškolské bakalářské vzdělání je výhodnější, protože poskytuje širší a hlubší vzdělání.

U vás ale nestudují jen čerství maturanti, ke studiu se může přihlásit i zkušený zdravotnický personál. Jaký je zájem o studium v této kategorii?

Mnoho uchazečů hlavně v kombinované formě studia je starších, a nejen zdravotníků, mezi staršími uchazeči jsou ekonomové, pedagogové a jiné profese. Zkušený zdravotník pak může získat větší rozhled nových vědomostí i praktických dovedností, a tím rozšířit svoji hodnotu na trhu práce.

Má stávající zdravotní personál ještě jinou možnost, jak zvýšit svou erudici v oboru?

V Česku existuje mnoho akreditovaných vzdělávacích programů pro zdravotníky a zaměstnavatelé také často podporují své zaměstnance v dalším vzdělávání, protože investice do dalšího vzdělávání jsou výhodné nejen pro zdravotníky, ale i pro poskytovatele zdravotní péče.

Co by podle Vás pomohlo k navýšení počtu zdravotnických pracovníků?

Přijímat více českých studentů a dlouhodobě investovat do mladých lidí, které budeme moci vzdělávat. Možná větší možnost potencionálních zaměstnavatelů finančně podpořit vzdělávání jejich budoucích zaměstnanců. Bohužel nyní jsou dlouhodobě nastaveny kvóty, které nelze navyšovat, i když se dlouhodobě ví, že je nedostatek určitých profesí. Stát nyní začíná reagovat na tento nedostatek, ale už je 5 minut po 12. Důležité je také zvýšit prestiž těchto profesí ve společnosti, ta se velmi pokazila v posledních letech.

Jak vnímáte snahy AGELu v oblasti vzdělávání zdravotnického personálu?

Jakákoliv snaha, kterou AGEL může podpořit vzdělanost zdravotnického personálu, je důležitá pro zajištění kvalitní zdravotní péče. Jak jsem říkala, je důležité úzce propojit zdravotnický a vzdělávací systém. Naše fakulta má smluvní vztah s některými pracovišti AGELu na klinické praxe našich studentů a spousta vašich zaměstnanců funguje jako mentoři klinické praxe. Tím nám pomáháte ve vzdělávání dalších generací, a pokud jsou naši studenti na vašich pracovištích spokojeni, tak si vychováváte své potencionální zaměstnance. A snaha o vytvoření vlastního vzdělávacího zařízení je velmi ambiciózní, důležité je udržení standardu vzdělanosti nelékařských profesí, a to hlavně pro pacienty, protože velmi často právě tyto profese zasahují jako první při záchraně života.

Jaké je podle vás role fakulty ve výchově nových zdravotníků?

Přijde k nám semínko a naším cílem je vypěstovat strom, který je samostatný, silný, ale zároveň odolný na poryvy větru a schopný vytvořit stín a náruč pro potřebné, a ovoce, které na něm dozraje by mělo sklízet zdravotnictví. Toto dělají každodenně naše pracoviště pro naši společnost, vychovávají samostatné a erudované zdravotníky a k jejich rozvoji je důležité ekonomické zázemí, podpora, empatie a spoustu dalších měkkých dovedností, které v průběhu studia získají.

Zájem o zdravotnické obory je velký, jak sama říkáte, například letos se dostaly hned dva vaše studijní programy: Fyzioterapie (708 žádostí) a Všeobecné ošetřovatelství (432 žádostí) do desítky nejžádanějších na UP.

Jsme na tato čísla velmi pyšní, protože ukazují veliký potenciál, který naše fakulta má, kdyby byla finančně podpořena. Mladí lidé mají velký zájem studovat nelékařské programy, bohužel není možnost jejich požadavkům vyhovět. Programy Fyzioterapie, Všeobecné ošetřovatelství či Psychologie jsou navíc dlouhodobě velmi populární.

Kolik studentů reálně k studiu nastoupí a kolik procent jej úspěšně absolvuje?

Např. u bakalářského programu Fyzioterapie vezmeme necelých 5 %, tj. 30 studentů z velkého množství potencionálních zájemců. U programu Všeobecného ošetřovatelství je to cca 11 %, tj. 50 studentů, tak vidíte, že mladí uchazeči chtějí studovat, ale bohužel nejsou financovány větší kapacity pro nelékařské profese. Tento velký výběr v průběhu přijímacího řízení velmi často zaručuje, že studium nedokončí jen jednotky studentů.

Jak je pro školu náročné udržet kvalitu výuky s ohledem na rychle se měnící prostředí nemocnic a technologický pokrok?

Kvalitu univerzity tvoří profesní a lidská kvalita akademiků a také kvalitní zázemí pro jejich práci (vědu-výzkum) a výuku. Bohužel dlouhodobé podfinancování vysokých škol v České republice vede ke stagnaci v budování adekvátního zázemí a také vyprázdnění lidských zdrojů. Tuto nelehkou situaci musí fakulty nahrazovat výdělečnou činností, která jim umožňuje přežít. Technický pokrok a nástup umělé inteligence všichni vnímáme každý den, myslím si, že není možné se tomu vyhnout a jediné, co je důležité, je adaptovat se a naučit se tyto vymoženosti používat pro naši každodenní práci.

Jaký je zájem mezi absolventy vaší fakulty o postgraduální vzdělávání?

Jde to ruku v ruce s individuálním zájmem a představou, čemu se chce náš absolvent profesně věnovat. Zdali chce získat odbornější specializaci anebo zůstane ve všeobecném širším základním vzdělání. Vzdělaní specialisté zajišťují větší kvalitu péče s přesahem, což jim umožňuje se vědecky specializovat na určitou oblast.

Jak nositel titulu Ph.D. může pomoci českému zdravotnictví? Respektive proč pokračovat ve studiu?

Studenti Ph.D. se stávají odborníky s vědeckým přesahem a jsou také schopni edukovat studenty v elementárních a specializačních dovednostech. Bez této osy vzdělávání i na poli nelékařských programů Bc., Mgr., Ph.D. nejsme schopni zajistit vzdělávání nelékařských pracovníků do budoucna.

Jak se podle vás v nejbližších letech promění výuka i samotné studium zdravotnických věd?

Vnímám veliký tlak na zavedení simulační výuky a používání AI a robotů, určitě jsou to skvělé nástroje, ale finančně nákladné. Mladou generaci vnímám jako velmi technicky zdatnou, bohužel s nedostatkem sociální interakce, která je nezbytná pro profesi zdravotníka. Uvidíme, jak se bude lidský mozek schopen rychle adaptovat na tyto výzvy, kterým budeme ve zdravotnictví vystaveni.

Co vy osobně považujete za hlavní priority v rozvoji vzdělávání zdravotníků?

Zdravotnictví by nemělo ztratit lidství a profesionalitu v péči. K lidství vychovává primárně rodina a společnost. Fakulta jej může podpořit ve vzdělávání měkkých kompetencí našich studentů. Profesionalita je získána každodenní prací každého našeho studenta a fakulta pouze ukazuje cestu, jak profesionalitu získat, a hlavně ji nadále udržet v prostoru zdravotnicví pro naši společnost.

Jaké je podle Vás pro Českou republiku řešení nedostatku zdravotnických pracovníků?

Jednoduchá řešení neexistují. Za mě je důležité úzce propojit vzdělávání lékařů, nelékařů a zdravotnictví, aby bylo možné rychleji reagovat na nedostatek zdravotníků. Co je nejdůležitější, aby byly finance, které přijdou na vzdělávání nelékařských profesí, investovány do těchto programů a nebylo možné je využívat jiným způsobem. Vychovat a vzdělat dostatečné množství akademických pracovníků, kteří budou schopni dále vzdělávat větší požadované množství potřebných profesí se zachovalou hierarchií finančního ohodnocení pro motivaci k růstu. Zakončila bych tento rozhovor citátem Alberta Einsteina: „Vzdělání není učení faktů, ale trénink mysli myslet.“

✒ MGR. LUKÁŠ HORÁK  UPOL