ZAJÍMAVOSTI

Budoucnost sociální péče: Potřeba bude více lůžek i terénních služeb

10. 9. 2024

Již během studia na gymnáziu projektová manažerka pro oblast sociální péče PhDr. Markéta Čožíková, MBA, věděla, že chce být užitečná ostatním.

PhDr. Markéta Čožíková, MBA, působí jako projektová manažerka pro oblast sociální péče ve společnosti AGEL. V dospělosti se rozhodla pro studium sociální práce doplněné o pedagogiku, což jí umožnilo ponořit se do problémů společnosti a snažit se o jejich řešení. Pedagogika ji pak přivedla k možnosti učit a předávat své zkušenosti dál. V rozhovoru, který poskytla našemu magazínu, zdůrazňuje důležitost sociálních služeb, a to nejen v kontextu stárnutí populace.

Jak jste se dostala k práci v sociálních službách a co vás na ní motivuje?

Vždycky jsem se snažila spíše hledat průnik mezi zdravotními a sociálními službami než to, co je rozděluje. To jsem se naučila v zahraničí, zejména v severských zemích, kde se mě často ptali, proč v Česku důrazně rozdělujeme zdravotní a sociální oblast. Odpověď není jednoduchá, ale často jde o zdroje a kontrolu nad nimi. Nicméně ve Skupině AGEL je příležitost tyto oblasti propojit a využít jejich potenciál.

Posledních 15 let jsme svědky toho, že populace stárne, což potvrzují i data Českého statistického úřadu.

Bohužel se v minulosti této problematice nevěnovala dostatečná pozornost a finanční prostředky byly často směřovány jinam. Dnes se musíme připravit na to, že populace stárne a s tím souvisejí i zdravotní obtíže a zvýšená potřeba sociálních služeb. Přibývá zástupců tzv. sendvičové generace, která se stará o děti i rodiče. Bude proto potřeba nabízet služby, které pomohou těmto lidem a jejich pečujícím žít plnohodnotný život.

Počet klientů tedy poroste.

Očekávám, že s rostoucím věkem populace se bude zvyšovat i počet osob, které budou potřebovat pomoc při sebeobsluze. Současný lůžkový fond a terénní služby nebudou dostačovat.

Jsou sociální lůžka již nyní žádaným produktem?

Ano, sociální lůžka jsou velmi žádaná. Proto jsme v naší nemocnici v Lounech zvyšovali kapacitu. Naše zařízení potřebují plynulý odchod pacientů z hospitalizace, aby se uvolnila lůžka pro další pacienty, a to bez segmentu sociálních služeb často není možné. Kapacitu sociálních lůžek máme různou v jednotlivých nemocnicích a snažíme se ji rozšířit. Spolupráce s krajskými politickými reprezentacemi je v tomto ohledu klíčová, protože vždy potřebujeme podporu pro vznik těchto služeb. Ekonomická situace tomu ale často nenahrává a některé kraje dokonce zavřely vstup nových služeb do sítě. Například Olomoucký kraj aktuálně neakceptuje navyšování kapacit kvůli ekonomické situaci, což se může změnit po podzimních volbách. Proto je důležité se přizpůsobit pravidlům konkrétního kraje a zhodnotit, zda je spolupráce za daných podmínek přínosná pro nemocnici.

Musíte tedy důsledně sledovat pravidla v jednotlivých regionech.

Ano, je nezbytné sledovat legislativní proces všech norem, které se mohou dotýkat poskytování našich služeb. Legislativa se neustále mění a je důležité informovat kolegy napříč skupinou o novinkách, aby nebyli zaskočeni a byli na změny připraveni. Legislativní procesy často dopadají jinak, než se na začátku zdá, proto je důležité celý proces mapovat a neustále sdílet informace.

Mohou mít i jiné oblasti vliv na poskytování sociálních služeb?

Ano, například když jsme v Lounech zvedli kapacitu, změnil se zákon o požární ochraně, což vyžadovalo pořízení elektronické požární signalizace pro každou pobytovou službu nad 50 lůžek. Nejde jen o odborné věci, ale i o související servisní záležitosti, které jsou také nesmírně důležité. To, co minule vyhovovalo, dneska už nestačí a musíme se stále posouvat dopředu. Sledujeme i oblasti, jako je bezpečnost práce, hygiena, které se promítají do poskytování sociálních služeb jiným způsobem než do zdravotních služeb. Pravidelně informuji kolegy ze skupiny o všech novinkách, aby nebyli zaskočeni.

Dá se říct, že přichází doba, kdy sociální péče bude atraktivnější také podnikatelsky?

Ano, tato doba určitě přichází. Ačkoliv na rozdíl od jiných evropských zemí se Česká republika rozhodla nepodporovat soukromé subjekty v této oblasti, což je nevýhodné. Pokud chcete poskytovat tyto služby soukromě, musíte si najít způsob, jak si provoz zafinancovat bez dotační podpory, což v jiných státech takto nefunguje. Tam je nastavená dotační politika napříč spektrem poskytovatelů, což přispívá k rozvoji soukromého sektoru. V Česku je to jiné, náš národ není příliš početný a bonitní klientela je limitovaná. Podnikatelsky to tedy může být určitě zajímavé, ale jen v určitých lokalitách a pro vybranou cílovou skupinu.

Kolik dnes stojí pobyt v sociálních službách?

Každé zařízení má svůj ceník, který je zveřejněný na webových stránkách. V průměru platíte za ubytování a stravu kolem 15 tisíc korun měsíčně, záleží však na délce měsíce a počtu jídel. V únoru je to o něco méně než v lednu, ale průměrně to vychází na tuto částku, pokud klient bere plnou stravu, tedy pět jídel denně. Úhrada za péči je stanovena ve výši přiznaného příspěvku na péči.

Ve Skupině AGEL máte na starosti oblast sociální péče, ale nejen to. Co všechno spadá do Vaší kompetence?

Mám na starosti zdravotně-sociální pracovnice z celé skupiny AGEL, pro které jsem metodickou podporou. Kromě toho mám na starosti pobytové sociální služby, terénní a ambulantní služby, odborné sociální poradenství a realizaci jednotlivých projektů. A také oblast paliativní péče.

O paliativní péči se v poslední době hovoří stále častěji.

Paliativní péče je velmi důležitou oblastí, protože každá etapa života má svůj smysl, včetně závěru života. Měla by být úlevná, zbavovat pacienta bolesti a dalších nepříjemností a zvyšovat kvalitu života. Ideálně by měla začínat okamžikem diagnózy závažného onemocnění a běžet souběžně s kurativní léčbou. Realizujeme ji v řadě našich nemocnic, například ve Valašském Meziříčí, kde funguje paliativní ambulance, a v Prostějově, kde máme oddělení následné a paliativní péče.

Máte také pedagogické vzdělání, proto Vás to přilákalo k působení v naší zdravotnické škole?

Všichni cítíme, že v oblasti poskytování zdravotních a sociálních služeb je nedostatek kvalifikovaného personálu. Neustále se zvyšuje potřeba těchto služeb, ale lidí je pořád stejný počet, takže je nutné udělat něco pro to, abychom měli dostatek personálu. Na naší AGEL Vyšší odborné škole zdravotnické působím od roku 2020. Učím denní i kombinované studium, což zahrnuje studenty po maturitě i zaměstnance zdravotnických zařízení, kteří se chtějí stát všeobecnými sestrami a zvýšit své kompetence.

Vyučujete poměrně náročné předměty – filozofie, etika a paliativní péče. Jak je zvládají studenti?

Zpočátku mají studenti pocit, že tyto předměty jsou na škole snad omylem. Během semestru však zjistí, že se naučili spoustu věcí, které by jim na praxi pomohly vyhnout se profesní úzkosti. Vedeme je k tomu, aby si vytvořili jasný postoj k náročným situacím, se kterými se budou setkávat.

Jak studenty učíte zvládat náročné situace?

Učím je, že nejdůležitější člověk na světě jsou oni sami. Aby měli dost síly na to být užiteční pro ostatní, musí se věnovat sobě. Vedeme je k tomu přes modelové situace a praktické příklady. Učíme je, jak relaxovat, dobíjet baterky a hospodařit s osobním kapitálem. Často slyším, že nejdůležitější jsou jejich rodiče nebo partner, ale musí si uvědomit, že pokud nedají sebe na první místo, nemohou efektivně pomoci ostatním.

Jak probíhá výuka paliativní péče?

Pro mladé lidi je těžké si představit konec života, proto obvykle začínáme hraním hry, která se týká života před smrtí. Snažím se pootočit jejich náhled tak, aby pochopili, že i člověk v závěru života je pořád živý člověk, který si zaslouží respekt a důstojnost. Prostřednictvím hry studenti tříbí své postoje k tématům, která se vztahují k závěru života.

Věnujete se také výuce komunikačních dovedností, a to i na lékařských fakultách. Jakou roli hraje komunikace v péči o pacienty?

Komunikace je velmi důležitá. Lékaři si někdy neuvědomují, že když mluví s pacientem, ale dívají se do počítače nebo dokumentace, je to pro pacienta velmi diskomfortní. Učím studenty, že komunikace nemůže být neosobní. Trénujeme různé scénáře, jak správně komunikovat nepříjemné zprávy a jak se vyhnout chybám v komunikaci, které mohou vést k nedorozuměním a nespokojenosti pacientů.

MEDAILONEK

PhDr. Markéta Čožíková, MBA, rodačka ze Zlína, přišla v roce 1992 do Olomouce studovat pedagogiku a sociální péči na Univerzitu Palackého. Barokní Olomouc ji natolik učarovala, že se natrvalo přestěhovala na Hanou. Profesně začínala se sociální prací v terénu v rámci státní a poté veřejné správy, pomáhala ohroženým dětem, jejichž rodinné zázemí se nenacházelo v dobré kondici. 19 let působila jako dobrovolník v neziskové organizaci Bílý kruh bezpečí pomáhající obětem trestné činnosti na pozici psychosociálního poradce. Od roku 2005 řídila zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, později domov pro seniory či domov se zvláštním režimem pro osoby s duševním onemocněním. Zároveň v oboru sociální práce pokračovala v doktorském studiu na Katolické Univerzitě v Ružomberku, kde v rigorózní práci zúročila nabyté zkušenosti. V roce 2015 přijala výzvu spojenou s nalézáním průsečíků zdravotní a sociální oblasti ve Skupině AGEL. Od roku 2020 se podílí na přípravě budoucích všeobecných sester výukou na VOŠ AGEL. V rámci spolupráce s personálním oddělením realizuje přednášky pro mediky na vyžádaná témata. Ve volném čase ráda cestuje, chodí do divadla i na procházky do přírody.

✒ MGR. RADKA MILOŠEVSKÁ JAKUB ŠUSTR