ZAJÍMAVOSTI

Vývojář zdravotnických inovací Marek Kantor

14. 5. 2024

V Telemedicínském centru Nemocnice AGEL Třinec Podlesí Ing. Marek Kantor vyvíjí řešení, která zvyšují efektivitu, přesnost a kvalitu péče o pacienty.

Díky zavádění pokročilých programů umělé inteligence prochází oblast zdravotnictví významnou revolucí. Tyto nástroje, jež pomáhají zvyšovat efektivitu a přesnost lékařské péče, však nevznikají ve vakuu. Za každým z těchto programů stojí lidé, špičkoví odborníci a inovátoři. Pracují také ve Skupině AGEL a jedním z nich je Ing. Marek Kantor z Telemedicínského centra Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.

Pracujete jako biomedicínský technik v Telemedicínském centru Nemocnice AGEL Třinec Podlesí. Co je hlavním posláním Vaší práce?

Hlavní náplní mé práce je být klinickou podporou lékaře, například na elektrofyziologických sálech se jedná o spolupráci u ablačních a stimulačních výkonů.

Vzpomenete si ještě na moment, kdy jste se rozhodl zaměřit na kombinaci medicíny a technologie?

Ano, bylo to na střední škole, studoval jsem technické lyceum, měl jsem poměrně dobré technické dovednosti a postupně se mým snem stalo jejich uplatnění ve zdravotnictví, tedy zavádět inovační technologie s dopadem na zlepšení péče o naše zdraví. Po ukončení vysoké školy jsem se ucházel o práci v Telemedicínském týmu Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, byl jsem přijat a stal jsem se tak součástí nemocničního týmu, který silně ovlivnil můj život.

Ve své práci se specializujete na klinickou praxi – vyšetření srdce pomocí echokardiografie, kontrolu kardiostimulátorů, kardioverter-defibrilátorů a práci na elektrofyziologických sálech. Co si pod tím máme představit, asistujete přímo u zákroků?

Ano, na elektrofyziologických sálech asistuji přímo u výkonu. Moje úloha je poměrně široká, zahrnuje přípravu techniky a nastavení kardiostimulátoru nebo implantabilního kardioverter-defibrilátoru (ICD) a měřím různé parametry elektrod během výkonu. Při ablačních procedurách spolupracuji na diagnostice elektrické aktivity srdce, provádím mapování a asistuji při odstraňování arytmie. Při vyšetření echokardiografií provádím samotné vyšetření pacienta a sepisuji zprávu, kterou následně lékař kontroluje a potvrzuje.

V rámci telemedicínského týmu máte rozděleno, kdo má co na starosti, nebo se při činnostech střídáte?

V našem týmu máme jasně rozděleny role a odpovědnosti, ale současně jsme schopni flexibilně reagovat na aktuální potřeby. Každý den mám stanovenou specifickou roli. Například v pondělí a úterý se věnuji vyšetřování pacientů pomocí echokardiografie. Středy jsou obvykle věnovány práci v oblasti telemedicíny a tvorbě projektů. Ve čtvrtek asistuji přímo na elektrofyziologickém sále a v pátek provádím kontroly kardiostimulátorů/ICD v kardiostimulační ambulanci.

Přijdete do kontaktu také s pacienty?

Ano, kromě dnů, které věnuji tvorbě projektů, jsem s pacienty v kontaktu téměř vždy.

Kterou část ze své práce máte nejraději a proč? A co je naopak nejnáročnější?

Cením si rozmanitosti své práce. To, že moje činnost je velmi pestrá, různorodá, ideálně balancuje třeba náročnější dny na některém z oddělení a více rozhojňuje můj zápal pro tyto činnosti. Žádná činnost není „opruz“.

Zapojil jste se rovněž do několika inovativních projektů. Pojďme si o nich říct více.

Jedním z těchto projektů je „kiosek“ – moderní stánek pro monitorování životních funkcí pomocí kamery, který umožňuje sledování tepové frekvence, saturace krve kyslíkem a dechových křivek. Tento inovativní přístup využívá prvky umělé inteligence pro detekci obličeje a zpracování dalších dat a byl představen v loňském roce na Sympoziu AGEL.

U kiosku jste dostal zadání vytvořit multifunkční vyšetřovací nástroj. Jaký byl další postup Vaší práce? Kolik času a financí si takový projekt vyžádá?

Prvním krokem bylo podívat se, zdali již něco podobného funguje, a pokud ano, tak jak. Dále pak promyslet další jednotlivé kroky – jak detekovat obličej, jak upravit obraz, dále pomocí vzdálené pletysmografie detekovat změny v jednotlivých barevných složkách. Toto je umožněno pomocí změny intenzity odraženého světla od kůže při změně objemu krve. Následně bylo třeba upravit filtraci signálu, detekovat tepovou frekvenci. V neposlední řadě pak bylo třeba otestovat funkčnost systému. Vývoji jsme se věnovali jak během pracovní doby, ale nemálo času také mimo ni. Co se týče ceny systému, tak mohu jen obecně říct, že co se týče jednotlivých hardwarových částí, nejedná se o nějaké závratné sumy.

Takže za minimální náklady může vaše vybavení konkurovat drahým moderním nástrojům? Tedy to nejcennější je mít znalosti a chuť do práce?

Velký dík patří vedoucím, kteří mi na tomto projektu umožnili pracovat. Věřím, že náš systém může konkurovat jiným podobným nástrojům. Po dokončení tohoto projektu a ověření jeho funkčnosti máme určitě další konkrétní nápady, které bychom mohli zrealizovat, ale nerad bych je nyní blíže prozrazoval.

Našel již kiosek další uplatnění v praxi?

Tento kiosek je v současné době v našem telemedicínském centru. O jeho umístění a praktickém využití nyní jednáme.

Nedávno jste dokončili také jeden praktický program.

Ano, čekací listinu pacientů před elektrofyziologickými zákroky. Cílem bylo zabezpečit data pacientů a umožnit více lidem z nemocnice současně pracovat s databází, jenž umožňuje přidávání, úpravy, odbavování a plánování termínů pro jednotlivé pacienty a také další organizační možnosti.

Jaké jsou další projekty, na kterých pracujete?

Mezi další projekty, na kterých pracuji, patří program vyhodnocování variability srdečního rytmu z dat získaných pomocí zařízení POLAR H10, což je hrudní pás. Cílem je poskytnout data o variabilitě srdečního rytmu pro připravované studie. Dále se zabývám strukturováním textu zdravotnických dokumentů. Nejvýznamnějším projektem v této oblasti je NANNI, umělá inteligence zaměřená na strukturování dat a klasifikaci nozokomiálních infekcí. NANNI je nástroj, který jsme zcela samostatně, bez využití externích firem, vyvinuli v našem telemedicínském centru a stručně řečeno umožňuje selekci pacientů s vysokou pravděpodobností nozokomiální nákazy z velkého množství hospitalizovaných pacientů.

V jaké fázi je projekt NANNI?

Projekt NANNI prošel několika fázemi. Od vývoje samotného software, přes ověřování na reálných datech, a to nejdříve v malém měřítku, následně ale i na velkém souboru. Účinnost námi vyvinutého software je srovnatelná s jinými aplikacemi vyvíjenými jinými externími firmami, jako je např. EPIDIS. Jako velkou výhodu vidíme to, že jsme celý software od začátku až do podoby, která je použitelná v reálné praxi, vyvinuli sami. Externí aplikace má některé vizuální výhody a v současné době také např. návaznost na antibiotická řešení.

Na jaké problémy narážíte při uvádění této aplikace do praxe?

Největším problémem, kterému čelíme, je absence průběžných dat. I když jsme již několikrát ověřili funkčnost na základě jednorázově stažených dat a vylepšili software, pro uvedení systému do klinické praxe a jeho real-time využití je nezbytný pravidelný přísun dat. Právě kontinuální tok dat je klíčovým faktorem pro úspěšnou implementaci naší technologie.

Když to zobecním, pokaždé dostanete zadání, problém, který vyřešíte tím, že vytvoříte na míru daného požadavku program nebo aplikaci? Kde jste se naučil programovat?

Ano, právě pro tyto účely mám vyhrazený tzv. telemedicínský den. Programovat jsem se naučil částečně ve škole při volnočasovém „učení“. S každým projektem se učím novým věcem a snažím se je vyřešit.

Když se vrátíme zpět k projektům, na kterých jste pracoval, jaké další programy jste tvořil na zakázku pro odborné ambulance Vaší nemocnice?

Mezi další projekty patří strukturování textu pro získávání údajů o měřených tlacích během implantace mitrální a trikuspidální svorky a strukturování echo parametrů. Tyto parametry sloužily jako vstupy pro statistické zpracování studií. Rovněž jsem se podílel na využití umělé inteligence pro segmentaci svalové tkáně, intramuskulárního tuku, viscerálního tuku a subkutánního tuku z CT snímků L3 obratlů pro studium sarkopenie. Díky této práci mohl být z velké částí automatizovaný proces pro zpracování dat pomocí AI.

Co vám v práci přináší největší satisfakci?

Když se mi podaří splnit zadání a vidím, že jsem ušetřil lékařům čas, který mohou věnovat pacientům účelněji.

Jaká je Vaše vize budoucnosti digitalizace, automatizace, AI v medicíně? Jak daleko toto všechno může pokročit?

Digitalizace, automatizace, AI jsou žhavými tématy dnešní doby a dobrým nástrojem pro využití. Mojí vizi je být podporou a pomocí v nemocnici. Takže vize se odvíjí od potřeb naší nemocnice a telemedicínského centra. Určitě by také mohly být zajímavé podněty od kolegů z jiných nemocnic naší skupiny, a to i s možností využití a zpracování velkého množství existujících dat v našich nemocničních systémech.

Jak se udržujete na špičce ve svém oboru?

Zajímám se o oblast AI. Při práci na jednotlivých projektech se učím pomocí různých zdrojů jako jsou knihovny pro programování, výuková videa a diskuzní fóra programátorů. Tento neustálý proces učení mi umožňuje získat potřebné znalosti a dovednosti pro úspěšné řešení cílů.

A kromě odborných zdrojů, existují i populárně naučné kanály, které byste doporučil lidem, které tato oblast zajímá, ale jsou na úrovni hobíků?

Minulý rok jsem se účastnil konference Machine learning Prague, která pro mě byla velkým obohacením. Tato konference je největší evropskou událostí zaměřenou na praktické využití umělé inteligence a strojového učení. Díky širokému spektru témat a prezentací od základních až po pokročilé techniky může být akce zajímavá i pro nadšence.

Jste v Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí spokojený?

Ano, nemocnice si velice cením a jsem vděčný za profesionální péči, kterou poskytuje. Stejně tak je pro mě místem spojeným s důležitými životními událostmi a emocemi.

Emocemi? Jak to myslíte?

Před čtrnácti lety právě zde lékaři z Nemocnice Podlesí zachránili život mé mamince. Tehdy jsem nerozuměl slovům jako infekční endokarditida, masivní regurgitace nebo incesantní komorová tachykardie. Jako malý kluk jsem si uvědomoval, že můžu maminku ztratit a šance na přežití jsou mizivé. Přesto to tým lékařů dokázal a já cítil velký obdiv k jejich práci. Cítím velkou vděčnost a hrdost, že teď mohu být součástí takového týmu a pomáhat lidem v této oblasti. A nejen to, ale i tvořit projekty, které mohou automatizovat a digitalizovat naši práci, a tím přinášet více efektivity a kvality do našeho odvětví. 

✒ MGR. RADKA MILOŠEVSKÁ  LUKÁŠ KABOŇ