ZAJÍMAVOSTI

Varianta covidu-19 omicron se rychleji šíří a je odolnější vůči vnějšímu prostředí

10. 3. 2022

Varianta omicron se množí až 70krát rychleji a její šíření v populaci je rychlejší zhruba třikrát, avšak klinický průběh je zpravidla významně mírnější.

Text a foto: Mgr. Gabriela Lefenda, Ph.D.

Epidemie šíření koronaviru v České republice i Evropě koncem roku 2021 zpomalovala. Bohužel to ale neznamená, že bychom nad koronavirem vítězili. Ustupující mutace delta dává více prostoru variantě omicron, která se objevila v listopadu 2021 a v populaci se šíří daleko rychleji. Podle epidemiologa prof. MUDr. Romana Prymuly, CSc., Ph.D., dojde proto v prvních měsících roku 2022 k velkému a rychlému nárůstu nakažených. Bývalý ministr zdravotnictví a nyní předseda představenstva Nemocnice AGEL Říčany nám ochotně odpověděl ale i na další otázky týkající omikronu.

V čem se liší omicron od dosud známého „covidu“?

Varianta omicron se objevila teprve nedávno, první záchyt byl v Jihoafrické republice 9. listopadu 2021. Omicron je charakteristický celou řadou mutací na spike proteinu, z nichž 9 je zcela nových, což mu dává nové možnosti, jak překonat naši imunitu, ale i chovat se odlišným způsobem ve srovnání s předcházejícími variantami. Zásadní odlišnost je v místě množení viru. Tento již nepotřebuje vstupovat do dolních cest dýchacích a tedy do plic, ale množí se na sliznicích horních cest dýchacích, a proto je celý mechanismus výrazně rychlejší a inkubační doba u této varianty se udává pouhé tři dny. Přestože se virus množí až 70krát rychleji, vlastní šíření v populaci je rychlejší zhruba třikrát. Klinický průběh je pak naštěstí zpravidla významně mírnější.

Jak vlastně mutace vznikají a v čem je to nebezpečné, nebo naopak nadějné?

Mutování je přirozenou vlastností virů a v průběhu jejich množení vzniká celá řada mutací, z nichž naprostá většina jsou mutace vývojově slepé a v praxi se neuplatňují. Z hlediska obrovského počtu vznikajících mutací se však mohou vyvinout takové, které přináší viru kompetitivní (konkurenční) výhodu, například schopnosti obejít imunitu, rychleji se šířit v populaci nebo zvýšené odolnosti vůči zevnímu prostředí. Řada mutací může být z tohoto důvodu velmi nebezpečná a může vést ke zhoršení klinického průběhu, což je zejména nebezpečné při kombinaci rychlého šíření a závažného klinického průběhu. Při všech špatných zprávách varianta omicron však může přinést i pozitivní efekt, a to ten, že se bude prudce šířit po celém světě, nebude probíhat klinicky závažným způsobem, a zanechá celopopulační až celosvětovou přirozenou imunitu. Takovou, že tato zabrání či alespoň omezí cirkulaci omicronu jako takového, ale i případných dalších variant.

Funguje proti omicronu očkování? Liší se ochrana oproti jiným mutacím?

Očkování proti omicronu logicky funguje, avšak používané očkovací látky jsou vytvořeny proti prvním variantám viru právě na úrovni vytvoření imunity proti spike proteinu, který se však v čase díky mutacím výrazně změnil. Proto účinnost očkování proti omicronu je významně nižší než u předcházejících variant a udává se, že standardní schéma, tedy dvoudávkové, umožňuje navodit delší imunitu pouze u dvaceti procent očkovaných. Situace se podstatně zlepší, pokud aplikujeme třetí dávku a účinnost je na úrovni 70 procent. Tento fenomén však přetrvává pouze po dobu 2 až 2,5 měsíce a pak opět prudce klesá. Je to dáno tím, že musíme navodit výrazně vyšší hladiny protilátek, aby alespoň některé z nich byly proti omicronu funkční. Vysoké hladiny protilátek není možné udržet dlouhodobě a z imunologického hlediska logicky tyto rychle klesají. Proto je vhodnější připravit novou vakcínu, která bude reagovat specificky na současné varianty, tedy variantu delta a zejména variantu omicron. Dobrou zprávou nicméně je, že očkování i v případě varianty omicron chrání proti těžkým průběhům a úmrtím u naprosté většiny očkovaných.

Jaký vliv na ochranu před omicronem má počet dávek vakcíny?

Počet dávek vakcíny hraje v ochraně proti omicronu velmi důležitou roli. Imunita je navozena prakticky 14 dnů po aplikaci druhé dávky. V současné době je u nás naprosto nezbytné aplikovat dávku třetí, abychom byli schopni navodit odpovídající obranyschopnost. Oproti Izraeli máme výhodu v tom, že třetí dávkou očkujeme aktuálně. V Izraeli byla tato aplikována většinou již před několika měsíci, a proto její účinek již z části vyprchal a je nutné uvažovat o dávce čtvrté.

Bude možno vakcíny na omicron připravit?

Vakcíny na jednotlivé varianty koronaviru SARS-CoV-2 je v současné době možno připravit již jednodušším způsobem, neboť principy používaných vakcín byly ověřeny jak v klinických studiích, tak zejména v klinické praxi a například u mRNA vakcín je tedy možné pouze změnit informaci tak, aby kódovala nový protein, který bude korespondovat s konkrétně cirkulující variantou. V tuto chvíli bohužel stále očkujeme původními vakcínami a za to platíme jejich nižší účinností.

Je průběh nemoci způsobené variantou omicron jiný oproti dosud známým? Liší se podle věkových skupin?

Podle dostupných informací je průběh onemocnění způsobený variantou omicron skutečně odlišný. Právě vzhledem ke schopnosti viru množit se na sliznicích horních cest dýchacích je tímto určen průběh onemocnění. Postižení plic již není dominantním příznakem, ale u většiny osob se jasně projevuje klasický katar horních cest dýchacích s rýmou, kašlem, únavou, často i bolestí hlavy, ale původní specifické příznaky právě pro covid-19 jako je ztráta čichu a chuti jsou vyjádřeny podstatně méně často, přibližně v 10 procentech. Nedá se říci, že by v jednotlivých věkových skupinách byl průběh dramaticky odlišný, na druhé straně tato varianta vyvolává častěji onemocnění u nižších věkových kategorií, včetně dětí.

Je průběh jiný u očkovaných a neočkovaných?

V poslední době se intenzivně rozvíjí polemika na téma, jaké má vlastně očkování přínosy, když i očkovaní mohou virus šířit. To je samozřejmě pravda. Protože u tohoto onemocnění se očkováním ani proděláním onemocnění nedaří navodit tzv. sterilní imunitu, tedy stav, kdy imunní člověk není nositelem viru. Hlavním přínosem očkování je však schopnost ochránit očkované jedince před těžkými průběhy onemocnění, hospitalizací a úmrtím. Tato data jsou k dispozici ze všech zemí světa včetně České republiky. A i když můžeme diskutovat, jestli konečná účinnost je 70 procent či více, vlastní efekt je zcela zřejmý. Pokud někdo namítá, že na jednotkách intenzivní péče se někdy nachází stejný počet očkovaných a neočkovaných, tak zpravidla hovoříme o věkové kategorii kolem 70 let, kdy průměrná proočkovanost dosahuje už téměř 87 procent. To znamená, že pokud je například na jednotce intenzivní péče hospitalizováno 10 osob, tak 5 neočkovaných je ze 13 procent populace a 5 očkovaných je z 87 procent populace. Už jenom tato dvě čísla znamenají téměř sedminásobně vyšší riziko pro neočkované ve srovnání s očkovanými.

Dá se covid léčit? A liší se nějak léčba omicronu?

Léčba nemoci covid-19 se dramatickým způsobem vyvíjí. Na počátku jsme měli řadu nespecifických přípravků s velmi diskutabilní účinností, pak přišel Remdesivir a v současnosti už máme nepoměrně širší škálu preparátů, které mají prokazatelnou účinnost. Nejvíce se doposud uplatňovaly různé kombinace monoklonálních protilátek. Zde máme při léčení varianty omicron však určitou nevýhodu, protože díky mutacím tyto monoklonální protilátky účinné nejsou. Novou naději však přináší monoklonální protilátka Sotrovimab, která by měla být účinná i proti variantě omicron. Kromě tohoto jsou velikým příslibem i nové perorální preparáty společnosti Novartis a Pfizer. Zejména druhá jmenovaná firma registrovala nedávno preparát Paxlovid, který je účinný až na úrovni 89 procent.

Přijdou další mutace? Jaké budou?

Příchod nových mutací nemůže nikdo vyloučit, protože jsou naprosto přirozenou vlastností mikroorganismů. Pokud se podaří snížit frekvenci množení viru, sníží se i frekvence mutací. Do jaké míry se nám to podaří, ukáže až budoucnost. A pak teprve nastane doba, kdy se SARS-CoV-2 stane klasickým respiračním virem a přestane působit lidstvu obrovské ztráty formou opakujících se pandemických vln.