Srdcím dávají druhou šanci
9. 12. 2023
Dva muži, kteří díky svému úsilí a vědeckému zápalu dosáhli v medicíně vrcholu, se také podíleli na odborném programu XVI. Sympozia AGEL. Srdce tisíců lidí dnes bijí jen díky revolučním přístupům profesora Františka Sabola v kardiochirurgii a inovativním technikám doktora Radka Neuwirtha ve světě elektrofyziologie.
Pane profesore, pane doktore, vzpomenete si, kdy jste o sobě navzájem slyšeli jako o významných kolezích vůbec poprvé?
Radek Neuwirth (dále R.N.): Profesor Sabol je významnou postavou slovenské medicíny, slyšel jsem o něm již před lety. A musím říci, že postavit jej do čela našeho košického kardiocentra bylo od vedení výborným strategickým rozhodnutím. Na vznik a rozjezd takovéhoto komplexního kardiovaskulárního centra totiž potřebujete někoho s obrovským srdcem. František má navíc vynikající manažerské schopnosti, dokáže se poprat se spoustou problémů, které se na první pohled zdají být neřešitelné.
František Sabol (dále F.S.): Prvú návštevu nemocnice Podlesí som absolvoval ako riaditeľ VÚSCH už v roku 2006. S ich vtedajším vedením som mal veľmi podrobný odborný rozhovor aj ohľadne mojej inšpirácie, ako rozvíjať VÚSCH.
Pane profesore, Vaše cesta k vybudování Kardiocentra v Košicích Šaci je inspirující. Jak jste využil Vaše zkušenosti a znalosti z předchozích pozic při vedení tohoto ambiciózního projektu?
F.S.: V minulosti som bol na čele tímov, s ktorými sme vybudovali Kardiocentrum, neskôr VÚSCH v rámci vtedajšej FNsP v Košiciach. Realizovali sme rekonštrukciu hladkých, jiskových, ako aj ARO lôžok. Takisto to bola renovácia a vybudovanie nových operačných sál či rádiologického pracoviska, oddelenia funkčnej diagnostiky a intervenčných sál. Došlo vtedy aj k zakúpeniu najmodernejšej prístrojovej techniky. V týchto priestoroch vznikli aj klinické pracoviská v spolupráci s UPJŠ LF. Neskôr, ako generálny riaditeľ, som vybudoval so svojím tímom na zelenej lúke jednu z najmodernejších nemocníc v Európe so svojimi dvoma novopostavenými budovami.
Co byla největší výzva, které jste musel čelit při budování Kardiocentra AGEL?
F.S.: Bolo ich niekoľko. Najnáročnejšími bolo presvedčiť a priniesť zdravotníckych zamestnancov, podarilo sa mi ich získať viack ako 240. Na vznik samostatného zdravotníckeho zariadenia bolo nevyhnutné postupne získať desiatky a desiatky rôznych povolení a dokumentov. V neposlednom rade sa realizovala rekonštrukcia nových oddelení, ambulancií, operačných sál vrátane hybridnej a robotickej, intervečných sál v plnej prevádzke NKE Šaca.
R.N.: Pro mě je stále nepochopitelné, že se tak významný projekt dá realizovat v tak krátkém čase.
V Třinci na Podlesí pan profesor Sabol také působil, je to tak? Jak na toto období vzpomínáte?
F.S.: V Tříneckej nemocnici som pôsobil skoro jeden rok, koncom minulého roka som činnosť ako kardiochirurg kvôli nášmu pracovisku ukončil. Toto obdobie hodnotím pozitívne po všetkých stránkach, od odbornej až po ľudskú oblasť.
R.N.: Františka jsme velmi rádi přivítali. A nejen jeho, ale i spoustu jeho kolegů a kolegyň. Vedlo to k tomu, že jsme si uvědomili, že medicína je jen jedna a že je důležité ji dělat dobře. Vyměnili jsme si zkušenosti. Myslím si, že to bylo velmi příznivé pro všechny aktéry, jak na slovenské, tak na české straně.
Podíleli se na budování košického Kardiocentra také lékaři třinecké nemocnice?
F.S.: Na vybudovaní nášho KCE sa kolegovia nepodieľali, pri jeho rozvoji áno. V súčasnosti u nás pracujú na čiastočný úväzok ich štyria oborníci – lekári.
R.N.: Ano, v rámci personální spolupráce dochází k výměně některých specializací, tedy některých lékařů, kteří do Košic z české strany jezdí a pracují tak, aby portfolio nabídky komplexního kardiovaskulárního centra v Košicích bylo co nejširší. Některé typy výkonů jsou totiž i na 15milionové Česko a Slovensko relativně málo četné a specializovaných odborníků je na české i slovenské straně opravdu málo, proto takto spolupracujeme.
Jak se vaše centra vzájemně obohacují? A jste si vzájemnou inspirací také v osobní rovině?
F.S.: Podlesí je fungujúca a veľmi dobre prosperujúca nemocnica v podmienkach veľkej regionálnej konkurencie, s jasnou víziou rozvoja a zavádzania moderných, inovatívnych diagnostických a liečebných postupov do každodennej praxe, na čele ktorej sa nachádza veľmi rozvážny, vzdelaný a skúsený manažér. Aj on je príkladom toho, že nemocnicu manažérsky môže kvalitne viesť aj lekár.
R.N.: Pro mne jsou Košice a pan profesor symbolem hesla ‚nebát se a jít za svým cílem‘.
Plánujete vzájemnou spolupráci Vašich pracovišť i do budoucna?
R.N.: Toto je teprve začátek. Jak jsem řekl, kardiologie, kardiochirurgie a intervenční medicína je jenom jedna. A čím více nás bude, tím snadněji půjdeme tím správným směrem a rychleji dosáhneme výsledků.
F.S.: Spolupráca sa ešte len začína, ale zato veľmi intenzívne prakticky vo všetkých činnostiach oboch kardiocentier.
Pane profesore, na sympoziu jste ve své přednášce své kardiocentrum detailně představil. V září 2022 byla zahájena činnost ambulancí, v březnu 2023 se spustil kompletní intervenční a kardiovaskulární chirurgický program a v srpnu jste už ve spolupráci s europroktorem primářem MUDr. Štěpánem Černým, CSc., MBA, provedli vůbec první roboticky asistovanou operaci srdce na Slovensku. Na jaře 2024 chcete robotické zákroky provádět již zcela samostatně v režii svého pracoviště – jak probíhá zaškolování?
F.S.: S prednostom Kliniky srdcovej chirurgie Motol Praha, Dr. Černým, sme priatelia desiatky rokov. Na čele s ním sme v polovici augusta začali s programom roboticky asistovaných operácií srdca. Úspešne bolo odoperovaných 7 pacientov, po zaškolení začnú vykonávať postupne tieto zákroky určení zamestnanci našej kliniky. Po operáciách pre ICHS chceme v budúcom roku začať s programom operácií pre chlopňové chyby.
Prozraďte, jaké jsou další plány rozvoje košického kardiocentra?
F.S.: Našou ďalšou nevyhnutnou víziou je vybudovanie radiologického pracoviska vrátane CT a MR. Samozrejme je nevyhnutné začať čím skôr realizovať 3. fázu výstavby KCE – novú budovu s rozšírením lôžkovej časti. Takisto je to vznik ďalších klinických pracovísk.
Pane doktore Neuwirthe, Vy jste se ve své přednášce na Sympoziu AGEL věnoval kardiologické péči. Jaká je současná úroveň kardiologie v Česku?
R.N.: Kardiologie a kardiovaskulární péče je v České republice na velmi vysoké úrovni. V podstatě máme za sebou pětileté období, kdy se intenzivně rozvíjejí katetrizační intervence chlopenních vad. To je světový boom. Neznamená to však, že by kardiochirurgické řešení chlopenních vad bylo minulostí. Naopak intervenční kardiologie vyplňuje mezery, které klasická kardiochirurgie nedokáže pacientům nabídnout. Velký boomem prošla kardiologie také v rámci schopnosti ošetřit pacienty takzvanou katetrovou ablací u arytmií. Dalším milníkem bylo zavedení pulzní ablace, která výrazně zvýšila bezpečnost zákroku a zkrátila délku výkonu. To celé vede k tomu, že jsme jako kardiologové schopni ošetřit větší množství pacientů, kteří jsou k této intervenci indikováni.
S ohledem na Vaše působení na různých pracovištích, i ve světě, jaké rozdíly vidíte v přístupu ke kardiologii a kardiochirurgii mezi různými zeměmi?
R.N.: Každé pracoviště je odlišné a má své specifické úkoly a problémy k řešení. Když se podívám na pracoviště v naší skupině, lze vidět výsledky letité intenzivní práce, protože naše pracoviště jsou všechna na velmi vysoké úrovni. Při návštěvách externích kardiologických pracovišť to mohu porovnat a vidím, že jinde mají před sebou ještě hodně práce, než se dostanou na úroveň kardiovaskulární péče naší skupiny.
F.S.: Pôsobil som na troch zahraničných pracoviskách – v Čechách, Nemecku a Izraeli. Všetky pracoviská mali svoje špecifiká. Mňa teší skutočnosť, že na našej klinike máme k dispozícií nie len najmodernejšie operačné sály, prístrojovú techniku, ale aj veľmi kvalitný personál.
Nelákalo Vás někdy, pane profesore, v zahraničí zůstat?
F.S.: Mal som lukratívnu ponuku zo zahraničia, ktoré dostávam aj aktuálne, plánoval som odchod zo Slovenska, ale zvíťazila vízia vybudovania nového KCE v Košiciach.
Co byste poradili mladým lékařům a vědcům, kteří chtějí přinášet inovace do medicíny?
F.S.: Kardiochirurgia v budúcnosti pôjde hybridným trendom a bude nevyhnutná úzka kooperácia s intervenčnými lekármi. Budúcnosť bude v miniinvazívnej a myslím si, že aj v roboticky asistovanej kardiochirurgii a v nových inovatívnych metodikách. Máme mladý kolektív, ktorý to zvládne.
R.N.: Celá budoucnost kardiologie a kardiochirurgie stojí na tom, abychom šlapali ve vědě a výzkumu. Musíme být součástí novinek, různých studií a grantů a sami vytvářet podmínky budoucí kardiovaskulární péče. A to nejde jiným způsobem, než pracovat parciálně ve vědecké sféře a věnovat se tématům, která jsou nová a neotřelá. Ano, může být demotivující a velmi často se stane, že se vědec věnuje problematice, která je, nebo může být, slepou větví. Ale to v daném okamžiku nevíte. Anebo naopak – je příjemné, když dokážete tým stimulovat k tomu, že je unikátní v některých typech výkonů. Naši třinečtí kardiologové si za posledních několik let připsali hned několik světových a evropských prvenství a unikátů.
Jde například o stereotaktickou radiochirurgii. Je to tak?
R.N.: Ano, jako první na světě mí kolegové provedli stereotaktickou radiochirurgii v rámci neuromodulace kardiovaskulárního systému. Dále je to například stereotaktická radiochirurgická ablace v rámci řešení arytmií. Zmínit mohu také téměř nový obor, a to je katetrizační elektrokauterizační léčba chlopenních srdečních vad.
Jak se Vám daří skloubit svou lékařskou a vědeckou kariéru s rolí v managementu?
F.S.: Vlohy byť vodcom, manažérom, buď máte alebo nie. Nie každý má schopnosť byť na čele hoci aj malého kolektívu. K daným schopnostiam však potrebujete veľa tvrdej práce. Tým, že som mal možnosť stať sa jediným kardiochirurgom s titulom profesor v SR, mi umožnilo získať nové lukratívne odborné a ľudské kontakty s predstaviteľmi špičkových svetových pracovísk.
R.N.: Je to náročné, protože nelze jet na třech koních současně. To znamená, že člověk musí v určitém okamžiku z jednoho koně slézt a nechat na něj nasednout některého ze svých kolegů. Takže před šesti, sedmi lety, když jsem v managementu začínal, byl jsem velmi hrdý na svou vědeckou výzkumnou práci, byl jsem hrdý na své schopnosti lékaře, ale na druhou stranu jsem si byl nejistý v roli manažera. A dnes vidím, že se z valné většiny věnuji manažerské práci a na vše ostatní už mi zbývá velmi málo času.
Po tolika letech v medicíně a vědě, co Vás stále motivuje a inspiruje?
F.S.: Posledné dva roky boli pre mňa fyzicky ako aj psychicky veľmi ťažké. Na jednej strane som veľmi šťastný, čo sme za krátky čas vybudovali, na druhej strane som aj veľmi unavený. Prakticky bez dovoleniek, voľných víkendov. Často ma veľmi demotivuje boj s byrokratickými veternými mlynmi v spoločnosti, rôznymi formami negativity, závisti a ľudskej hlúposti. Ale k mojej povahe patrí tá vlastnosť, že sa nevzdám a nezložím zbrane, niekedy platí „čím horšie, tým lepšie.“ Pre mňa platí myšlienka „ak máš pocit, že prechádzaš peklom, tak zatvor oči a choď ďalej.“
R.N.: Jsou to lidé, kolegové z nemocnice v Podlesí i celé skupiny. Vidím, že svá pracoviště nevnímají izolovaně, ale jako součást zdravotnické sítě, která bude jen tak dobrá, jak bude dobrá vzájemná spolupráce napříč odbornostmi. Takže mě velmi těší a motivuje, jak dokážeme vzájemně spolupracovat.
MUDr. Radek Neuwirth, MBA, LL.M.
• člen lékařské rady AGEL pro obor kardiologie
• předseda představenstva Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí a AGEL Kardiologického centra v Pardubicích
Přes 20 let se v rámci kardiologie věnuje problematice léčby poruch srdečního rytmu s celým spektrem invazivní elektrofyziologie v komplexním kardiovaskulárním centru. Jeho publikační aktivity se zaměřují na léčbu komorových arytmií. Své vědecké aktivity uplatnil v národních a mezinárodních grantech. Je zakladatelem stereotaktické radiochirurgie komorových arytmií ve světovém měřítku. V posledních letech se věnuje organizaci a řízení kardiovaskulární péče komplexního kardiovaskulárního centra v Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí a v Kardiologickém centru AGEL v Pardubicích. Zároveň rozvíjí jednodenní kardiologickou péči v České republice.
Prof. MUDr. František Sabol, PhD., MPH, MBA
• člen vedeckej rady AGEL
• predseda predstavenstva a generálny riaditeľ Kardiocentra AGEL Košice-Šaca
• prednosta Kliniky srdcovej a cievnej chirurgie UPJŠ LF a KCE
Kardiochirurg a vysokoškolský profesor, ktorý v rekordne krátkom čase vybudoval a v tomto roku otvoril prestížne Kardiocentrum AGEL v Košiciach-Šaci. Stál za zrodom a viac ako 17 rokov viedol jedno z najúspešnejších zdravotníckych zariadení na Slovensku – Východoslovenský ústav srdcových a cievnych chorôb v Košiciach, kde založil Kliniku srdcovej chirurgie a 13 rokov bol jej prednostom. Má bohaté skúsenosti s riadením stoviek zamestnancov, zároveň aj významné pedagogické a vedecké skúsenosti. Niekoľko rokov bol prodekanom Lekárskej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. Ako kardiochirurg pôsobil na renomovaných svetových pracoviskách. Profesor Sabol je členom Slovenskej lekárskej komory, Slovenskej kardiologickej spoločnosti a Českej spoločnosti kardiovaskulárnej chirurgie. Je členom Vedeckej rady UPJŠ LF v Košiciach. V rokoch 2012 – 2021 bol hlavným odborníkom Ministerstva zdravotníctva SR pre kardiochirurgiu, taktiež bol členom Vedeckej rady Ministerstva zdravotníctva SR.
✒ MGR. RADKA MILOŠEVSKÁ LUKÁŠ KABOŇ
Facebook