Profesor Roman Herzig: V léčbě akutních cévních mozkových příhod patříme ke špičce v Evropě
31. 8. 2023
Představujeme členy Vědecké rady AGELu: prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO, FEAN
Pane profesore, jak jste se dostal k medicíně?
Moje maminka pracovala jako učitelka a poté ředitelka na základní škole v přerovské nemocnici. Často jsem byl v areálu nemocnice, takže jsem neměl strach z nemocničního prostředí. Na střední škole jsem měl zájem o biologické vědy, bavilo mne pátrat po diagnózách, takže bylo pro mě přirozené jít studovat medicínu.
Proč jste si vybral obor neurologie?
Neurologii jsem si vybral ve 4. ročníku vysokoškolských studií, protože mozek mi připadal jako nejtajemnější ze všech orgánů v lidském těle. Je v něm spousta věcí na objevování a možností léčby. Mnoho jiných orgánů se dá léčit jednodušším způsobem, jsou u nich různé reparační mechanismy. V mozku co odumře, tak se nedá nahradit.
Dokážete srovnat situaci ve svém oboru v České republice s nejvyspělejšími státy světa?
Nemáme se za co stydět. Právě naopak, patříme v neurologii k evropské špičce. Neurologie je u nás velmi dynamický obor, kde dochází k velkému rozvoji jak v oblasti diagnostiky, tak nových léčebných postupů.
Pojďme přímo k cévní mozkové příhodě (mrtvici), která je třetí nejčastější příčinou úmrtí a každý rok postihne v Česku více než 50 tisíc lidí. Jaká je česká péče o pacienty ve srovnání se zahraničím?
Určitě patříme ke špičce v Evropě. Máme výborně zorganizovaný celý systém péče. Česká republika je dobře pokrytá sítí iktových center (IC) a komplexních cerebrovaskulárních center (KCC), což jsou nemocnice, kde léčí cévní mozkovou příhodu. Pokud je pacient postižen mrtvicí, tak se dostane do nejbližšího IC nebo KCC, které mu poskytne vysoce specializovanou péči.
V České republice je 45 center, kde jsou pacienti s cévními mozkovými příhodami léčeni. Myslíte si, že počet těchto center stačí?
Jejich celkový počet je dostatečný, ale pokrytí území České republiky není rovnoměrné. Zatímco v některých regionech je jich dostatečné množství, v oblastech, jako například na Jesenicku, bohužel není žádné. Nedostatečné pokrytí je například v Plzeňském kraji.
Česká neurologická společnost je garantem již několik let trvající kampaně „Čas je mozek“. Co je jejím cílem?
V kampani Čas je mozek se snažíme ve společnosti rozšířit povědomí o mozkové mrtvici, protože čím dříve okolí nemocného rozezná příznaky, tím vyšší je šance, že bude brzo dopraven do nemocnice a vyvázne s nepoškozeným mozkem. Od prvních příznaků máme obvykle 4,5 až 6 hodin k zahájení účinné léčby podle jejího typu. Přestože lze některé pacienty léčit i v delším časovém okně, tak nejlepších výsledků je dosahováno u pacientů léčených co nejdříve. S přibývajícím časem klesá šance na dosažení soběstačnosti pacienta. Až 70 procent Čechů příznaky mrtvice buď vůbec nepozná, nebo je podcení. Pacienti, které záchranka přiveze na urgentní příjem, ihned putují na vyšetření, při němž lékaři zjistí, kde přesně je krevní sraženina, která brání přísunu krve do mozku, a jak je velká. Podle výsledků vyšetření výpočetní tomografií (CT) rozhodnou o další léčbě. To vše trvá několik minut. Pokud je u pacienta indikovana intravenózní trombolýza, tedy léčebné rozpuštění krevní sraženiny, začínáme s léčbou. Její podávání do žíly trvá jednu hodinu. Tato je však účinná především při uzávěru menšího kalibru. U uzávěru velkých cév je její účinnost menší a pacient musí putovat na angio-intervenční centrum, kde sraženinu mechanicky vytáhneme. Bohužel se stále setkáváme s případy, že pacient přijede pozdě a nemůžeme jej léčit nejmodernějšími metodami. A následky jsou pak špatné.
Které skupiny obyvatel jsou mrtvicí ohroženy nejvíce?
Ohroženi jsou zejména starší lidé. Pak také nemocní s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zvýšenou hladinou cholesterolu a onemocněním srdce a cév, dále kuřáci a obézní lidé s malou fyzickou aktivitou.
Týká se mrtvice pouze starších ročníků, nebo máte i mladé pacienty či dokonce děti?
Cévní mozková příhoda postihuje v převážné většině nemocné vyššího věku, zejména nad 65 let, protože s narůstajícím věkem cévních mozkových příhod významně přibývá. Neznamená to však, že nemocní v produktivním věku postižení iktem jsou výjimkou. U dětí je vznik cévní mozkové příhody vzácný a souvisí především s vrozenými vývojovými vadami srdce, chorobami krve a autoimunitními a metabolickými onemocněními. Ale dobré zkušenosti s dětmi s mrtvicí mají ve Fakultní nemocnici v Motole, kde je léčí.
Jakou roli u této nemoci hraje dědičnost?
Genetická determinance je jedním z neovlivnitelných rizikových faktorů cévní mozkové příhody, ale nepatří mezi nejvýznamnější. Máte pacienta, který nedodržuje žádnou životosprávu, jí nezdravě, nehýbe se a má „čisté“ cévy díky genetice. Naopak máte pacienta, který má dobrý životní styl, ale přesto je rizikový, protože má v rodině předky s cévní mozkovou příhodou či s infarktem.
Čeho by se měl člověk po mrtvici vyvarovat?
Po prodělané mozkové příhodě by měl nemocný dbát na kompenzaci rizikových cévních faktorů, jako jsou vysoký krevní tlak, cukrovka a zvýšená hladina cholesterolu. Vhodná je dieta s omezením živočišných tuků, dostatek ovoce a zeleniny, z jídel zejména ryby a bílé maso, panenský olivový olej a pravidelná fyzická aktivita. Určitě by neměl kouřit a u alkoholu se doporučuje poue mírná konzumace. Určitě je zapotřebí chodit na preventivní prohlídky. Toto vše se doporučuje dodržovat i před cévní mozkovou příhodou. Po mrtvici je také důležité pravidelné užívání léků sloužících k prevenci recidivy iktu.
Léčil jste stovky lidí s mrtvicí. Jaké následky zanechává mrtvice na psychice pacienta?
Pokud je pacient vyléčen bez následků, tak nemusí mít žádné obtíže. Pokud má fyzické následky, tak ty mohou být spojeny i s velkými psychickými problémy. Po prodělané cévní mozkové příhodě mohou pacienti trpět emoční labilitou, zvýšenou podrážděností a únavností doprovázenou bolestmi hlavy, závratěmi a poruchami spánku. Po těžších iktech může docházet k rozvoji depresí, snížení intelektových schopností, poruch učení a paměti až s možným rozvojem vaskulární demence s poruchami zvládání běžných denní aktivit.
Pojďme nyní k vašemu osobnímu živou. Jaké máte koníčky?
Mám rád cestování, turistiku s přiměřenou pohybovou aktivitou. Dlouho, ale velmi špatně, hraji golf (smích). Při něm si odpočinu a vždy nachodím více kilometrů, než je délka hřiště. Ale golf mám rád a vždy mě vzpruží.
Přerovský rodák prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO, FEAN, vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1995 získal atestaci I. stupně, o tři roky později atestaci II. stupně, obojí z neurologie. V roce 2002 obhájil disertační práci, v roce 2007 se habilitoval a v roce 2014 byl jmenován profesorem v oboru neurologie. Po dostudování pracoval od roku 1992 do roku 1996 v přerovské nemocnici na Neurologickém oddělení, následně do roku 2014 působil na Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici Olomouc. Od roku 2014 pracuje na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Neurologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde v současnosti je vedoucím Komplexního cerebrovaskulárního centra. Profesor Herzig absolvoval osm zahraničních stáží na prestižních klinikách a nemocnicích například v Rakouském Salcburku, Bostonu v USA, Stockholmu ve Švédsku nebo Lausanne ve Švýcarsku. Je autorem a spoluautorem řady monografií a 217 vědeckých publikací. Profesor Herzig je členem řady odborných společností, například České neurologické společnosti ČLS JEP včetně její Cerebrovaskulární sekce, World Stroke Organization, nebo ve dvou odborných společnostech na úrovni „fellow“, a to v European Stroke (FESO) a v European Academy of Neurology (FEAN).
✒ ING. TOMÁŠ ŽELAZKO ARCHIV AGELU
Facebook