Významné události

Hlavním tématem 14. Sympozia AGEL byla biologická léčba

21. 1. 2022

Na vědecko-výzkumný kongres do Olomouce přijelo přes 600 účastníků včetně významných zahraničních odborníků z Izraele.

Text: Mgr. Adam Knesl, MgA. Michaela Čížková, Mgr. Martina Pavliková, Ing. Tomáš Želazko / Foto: Ing. Tomáš Želazko, Rostislav Šimek

Po roční nucené přestávce způsobené pandemií se uskutečnila v kongresovém hotelu NH Collection Olomouc Congress jedna z nejvýznamnějších zdravotnických konferencí v České republice – XIV. Sympozium AGEL 2021. Navzdory ztíženým podmínkám se prestižní dvoudenní odborné zdravotnické akce zúčastnilo přes 600 účastníků včetně významných zahraničních odborníků z Izraele. Letošní Sympozium Skupiny AGEL s názvem „Biologická léčba napříč obory“ se konalo pod záštitou předsedy dozorčí rady AGELu Ing. Tomáše Chreneka, Ph.D. Odborníci z Česka, Slovenska i Izraele se na Sympoziu AGEL věnovali třem hlavním tématům – biologické léčbě napříč obory, stále aktuálnější elektronizaci zdravotnictví a doplňkovému zdravotnímu pojištění. Program jedné z největších odborných zdravotnických tuzemských konferencí se skládal z více než 50 přednášek, dvou panelových diskuzí i debat na aktuální témata.

„Covid nám ukázal, jak dokážeme posunout hranice našich možností díky heroickému nasazení našich zdravotníků. Jeden z pozitivních dopadů pandemie vidím v tom, že se podařilo do popředí akcelerovat témata, která byla dříve potlačovaná či nebyla tak atraktivní, jak by si zasloužila. Jedním takovým je telemedicína, které se věnujeme i v rámci našeho sympozia,“ řekl na slavnostním zahájení předseda představenstva AGEL Ing. Michal Pišoja, MPH s tím, že na Sympoziu AGEL se prolíná i odvaha jako motiv poděkování všem zdravotníkům, kteří ještě před pár měsíci stáli v první linii v boji s pandemií a obětovali vše pro záchranu lidských životů a nyní své odborné znalosti a novinky v léčbě prezentovali v hanácké metropoli v odborné rovině svým kolegům. „Nemocnice Skupiny AGEL jsou významnou součástí naší krajské péče a ta spolupráce mezi vašimi nemocnicemi a ostatními je naprosto fantastická. Já bych chtěl za tuto spolupráci všem nemocnicím a všem zdravotníkům velmi poděkovat,“ řekl v úvodní řeči Ing. Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje. 

Sympozium AGEL během prvního dne nabídlo dvě panelové diskuze. Tématem první panelové diskuze bylo doplňkové zdravotní pojištění, které se může stát v budoucnu novým zdrojem financování zdravotní péče. V Česku i na Slovensku však chybí k jeho rozjezdu politická vůle, na čemž se shodli experti v debatě, ve které nechyběli zástupci soukromého zdravotnického sektoru, ministerstva zdravotnictví ani největších zdravotních pojišťoven. V prvním dvouhodinovém bloku se diskuse zúčastnili: náměstkyně ministra pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ministerstva zdravotnictví ČR Ing. Helena Rögnerová, předseda představenstva AGEL Ing. Michal Pišoja, MPH, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Ing. Zdeněk Kabátek, předsedkyně Zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR MUDr. Renata Knorová, MBA, generální ředitel a předseda představenstva DÔVERA zdravotná poisťovňa Ing. Martin Kultan, předseda představenstva a generální ředitel Union zdravotná poisťovňa Mgr. Michal Špaňár, MBA a zástupce Oddělení metodiky nákupu zdravotní péče Všeobecná zdravotná poisťovňa Mgr. Július Bindas. Debatu moderovala Mgr. Gabriela Lefenda, Ph.D., ředitelka Odboru vnějších vztahů Skupiny AGEL.

Diskutující druhé panelové diskuze podpořili v současné době hojně skloňovanou elektronizaci zdravotnictví s tím, že je velice důležité, aby se do systému zapojili všichni poskytovatelé zdravotnické péče. Výbornou zkušenost s digitalizací zdravotnických dokumentů mají již dva roky i některé nemocnice Skupiny AGEL. „Hovořím z vlastní zkušenosti z nemocnic, kde jsme s elektronickým vedením zdravotnické dokumentace už započali v roce 2019, a pandemie nám ukázala, jak významně zlepšila práci pro naše lékaře, pro naše sestřičky a zkvalitnila péči o naše pacienty,“ potvrdila 1. místopředsedkyně představenstva AGEL MUDr. Marie Marsová, MBA. „Jsem ráda, že ve zdravotnických zařízeních Skupiny AGEL v České republice do konce letošního roku povedeme komplexně elektronickou medikaci, povedeme lékařskou dokumentaci komplexně v elektronické podobě a máme v našich zařízeních zavedenou i ošetřovatelskou dokumentaci,“ dodala. V druhém dvouhodinovém bloku se v diskusi představili náměstkyně ředitele Barzilai Medical Centre Gili Givaty MD, MBA (Izrael), projektová manažerka Ministerstva zdravotnictví Izraele Dorin Morag, 1. místopředsedkyně představenstva AGEL MUDr. Marie Marsová, MBA, ředitel odboru IT elektronizace Ministerstva zdravotnictví ČR Ing. Martin Zeman, DMS, členka představenstva Union zdravotná poisťovňa Ing. Elena Májeková, medicínský analytik Martin Smatana, člen představenstva MEDDI hub Ing. Jiří Pecina, předseda představenstva Nemocnice AGEL Nový Jičín MUDr. Jakub Fejfar. Debatu moderoval MUDr. David Marx, Ph.D., přední český odborník na kvalitu ve zdravotnictví.

Druhý den Sympozia AGEL zahájil předseda vědecké rady AGELu prof. Pavel Dungl, DrSc. Všem přítomným pak v úvodu, a to i jako poděkování zdravotníkům za jejich práci, zahrál přední český houslista Jaroslav Svěcený. Po něm měl přednášku k tématu biologické léčby prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D, bývalý ministr zdravotnictví a nynější předseda představenstva Nemocnice AGEL Říčany. Poté již následoval blok odborných přednášek, kdy si účastníci akce mohli vyslechnout několik desítek přednášek z úst lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků. Hlavní medicínské téma v podobě biologické (cílené) léčby přiblížili odborníci z AGELu například v oblasti onkologie, gastroenterologie či kardiologie. Cílenou léčbu jen v Komplexním onkologickém centru v Nemocnici AGEL Nový Jičín od roku 2015 využili již u téměř 5 tisíc osob. Samostatný blok pak na Sympoziu AGEL patřil nelékařským přednáškám na téma Moderní ošetřovatelská péče v chirurgických a interních oborech. „Jsem velice ráda, že se do tohoto bloku zapojili ve velkém počtu naši zdravotníci z řady nemocnic z Česka i ze Slovenska a vyměnili si tak své odborné zkušenosti, což se opět pozitivně promítne do péče o naše pacienty – a to je to hlavní,“ potěšilo ředitelku Odboru Sociální a ošetřovatelské péče Skupiny AGEL Ing. Kristinu Krausovou, MBA. Na závěr Sympozia AGEL byla vyhlášena soutěž o nejlepší e-poster zdravotníků v kategorii Lékař, Nelékař a Hlas publika. V kategorii lékařské se letošní vítězkou stala MUDr. Gabriela Vránová z očního oddělení Nemocnice AGEL Přerov, v nelékařské kategorii zvítězil Ing. Jan Hečko, metodik Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí. V kategorii Hlas publika získal vítězství MUDr. Ondřej Klíč z ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice AGEL Prostějov.

K ROZJEZDU DOPLŇKOVÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ MUSÍ BÝT POLITICKÁ VŮLE, SHODLI SE EXPERTI

Na Sympoziu AGEL patřil úvodní program problematice doplňkového zdravotního pojištění. Často skloňované téma se může stát v budoucnu novým zdrojem financování zdravotní péče v Česku i na Slovensku, v současné době mají k němu ale obě země daleko. Otázka hledání nových zdrojů financování je v důsledku stárnutí populace pro oba státy stále aktuálnější. Najít alespoň částečně řešení v „komerčním pojištění“ bude ale pro politiky obtížné. „Čeká nás velká debata, ale společnost příliš nechce otevírat toto téma, ani ho nevidíme ve volebních programech,“ pronesla v úvodu panelové diskuze na Sympoziu AGEL Ing. Helena Rögnerová, náměstkyně ministra pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ministerstva zdravotnictví ČR. „Poptávka po doplňkovém zdravotním pojištění tady není, a je to dáno i tím, že v české i slovenské mentalitě je zakořeněno, že zdravotní služby jsou bezplatně neomezené. Další faktor, který ho zastiňuje, je ten, že o něm nechtějí mluvit politici,“ přidal se Ing. Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR s tím, že současný zdravotní systém je i po pandemii stabilní v důsledku velmi razantního a agresivního navýšení plateb za státní pojištěnce. „To znamená, že motivace, aby se začalo debatovat o dalším zdroji financování, byla potlačena, protože systém krizí prošel,“ poznamenal.

Předseda představenstva AGEL Ing. Michal Pišoja, MPH, připomněl, že samotný systém úhrad je pro poskytovatele zdravotní péče reflexí toho, co si pojišťovna objedná. „Je důležité si uvědomit, že doplňkové zdravotní pojištění je až druhý krok. Politická odvaha musí být hlavně ve schopnosti, vůli a odvaze definovat kvantitativně a kvalitativně nárok pacienta. A ten nemáme definován ani v jedné republice,“ zdůraznil. „Nemáme společenskou dohodu, ve které musíme stanovit linii, po kterou mají nárok všichni, protože se narodili v České republice, a od té linie nahoru je to pak svobodná volba každého. A pokud toto nepochopí politici, tak o doplňkovém zdravotním pojištění můžeme jen diskutovat,“ shoduje se Ing. Ladislav Friedrich, CSc., prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR s tím, že podíl státu na financování veřejného zdravotního pojištění v České republice vzrostl na současných 33 procent a stát bude mít v budoucnu čím dál větší problém dorovnat zdroje pro systém veřejného zdravotního pojištění. „V nějakém horizontu dojde k situaci, kdy nezbyde nic jiného, abychom tyto kroky podnikli,“ myslí si. Obdobná situace je v této problematice také na Slovensku. „Doplňkové zdravotní pojištění se dnes na Slovensku dělat nedá, ale není zde ani snaha,“ říká Ing. Martin Kultan, generální ředitel a předseda představenstva DÔVERA zdravotná poisťovňa, a obdobně to vidí také Mgr. Michal Špaňár, MBA, předseda představenstva a generální ředitel Union zdravotná poisťovňa: „Chybí motivace pacientů se o sebe starat, což se právě dá do systému dostat prostřednictvím doplňkového zdravotního pojištění. Problém je, že ta vůle je čistě verbální, reálně nikdo nevěří, že se něco v této problematice změní. Náš systém je všeobecný, státem garantován.“

Jak sdělila v panelové diskuzi MUDr. Renata Knorová, MBA, předsedkyně Zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR, Česká ani Slovenská republika se až na výjimky (Švýcarsko a Nizozemí) od zbytku Evropy neliší. „Náš občan, občan Evropy, je zvyklý na to, že zdravotní péče je hrazená. V současné době doplňkové zdravotní pojištění nabízejí komerční subjekty, my zdravotní pojišťovny zřízené podle zvláštního zákona k tomu nemáme ani přístup,“ připomíná, a ředitel VZP ČR k tématu doplnil: „Je třeba definovat, co je nárok, co se může stát pojistným produktem. Vidíme v tom další příležitost, ale prvním krokem musí být, že se vytvoří prostředí, ve kterém má smysl vůbec něco připravovat. Nemá smysl dnes pracovat nad definicí komerčního připojištění, když víme, že legislativa nám ten prostor nevytváří. Je to odpovědnost toho, kdo systém reguluje. Zdravotní pojišťovny nejsou tvůrce legislativy,“ zdůraznil Ing. Zdeněk Kabátek a dodal: „Já to téma vítám a dlouhodobě se jím zabývám. Téma zdravotnictví obecně je pro politiky ale nepopulární, protože většinou přináší negativní emoce a většinou se na tom prohrávají volby.“ Experti se během diskuze také shodli, že veřejnost je obecně velmi málo informovaná o systému zdravotního pojištění a pohled na doplňkové zdravotní pojištění by mohla změnit větší edukace i ochota zjistit, například prostřednictvím pojistného plánu, na co konkrétně jde přesně každý měsíc nemalá částka z jejich mzdy.

SYMPOZIUM PODPOŘILO ELEKTRONIZACI ZDRAVOTNICTVÍ. DŮLEŽITÉ JE, ABY SE DO SYSTÉMU ZAPOJILI VŠICHNI POSKYTOVATELÉ ZDRAVOTNICKÉ PÉČE

Jedním z hlavních témat Sympozia AGEL byla elektronizace zdravotnictví. Panelová diskuze k tomuto tématu se uskutečnila za účasti předních odborníků z Čech, Slovenska a Izraele. Diskutující se shodli, že zásadním předpokladem efektivity elektronizace zdravotnictví je především její realizace s co největším počtem zařízení v sektoru s připojením na jednotný modul s otevřenými, ale zabezpečenými daty pro zúčastněné. „Aktuálně realizujeme projekt elektronizace ve dvanácti všeobecných nemocnicích ministerstva zdravotnictví s celkovým počtem 8000 lůžek,“ uvedla Dorin Morag, projektová manažerka elektronizace zdravotnictví z Ministerstva zdravotnictví Izraele. „Naším cílem jsou jednotlivé klinické záznamy, rychlé nasazení projektu do praxe, zapojení všech oddělení, ambulancí, operačních sálů a zapojení všech všeobecných nemocnic ministerstva zdravotnictví,“ uvedla izraelská odbornice s tím, že z hlediska perspektivy se počítá s propojením systému s dalšími všeobecně dostupnými daty a informacemi v Izraeli. Členka představenstva Union zdravotná poisťovňa Ing. Elena Májeková prezentovala zkušenosti Slovenska s elektronizací zdravotnictví. „Na Slovensku je zavedený eHealth, který obsahuje vícero modulů. Nejrozšířenější je eRecept, kterému, bohužel, výrazně „pomohl“ covid-19. Dnes je do tohoto systému přihlášených až 80 procent poskytovatelů zdravotní péče a až 93 procent receptů je dnes předepisovaných elektronicky,“ uvedla Ing. Májeková s tím, že negativem je rozdílné používání modulů v rámci jednotlivých zdravotních pojišťoven. Představitelé Skupiny AGEL se shodli na tom, že elektronizace zdravotnictví je nevyhnutelná a její realizace nebude snadná, ale postupný přechod k plně elektronizované zdravotnické dokumentaci s důrazem na praktičnost, efektivitu sdílení informací, automatizaci a kontinuitu dat bude obrovským přínosem pro celý segment. „Velmi dobře vnímáme nedávno přijatý zákon o elektronizaci zdravotnictví, který nám výrazně v tomto projektu pomůže. Důležité ale je, aby se realizovalo propojení mezi všemi poskytovateli zdravotnické péče. Jako první jsme zavedli program AGEL PARTNER, který zjednoduší práci a bude přínosem i pro pacienta, protože bude přesně vědět, kdy a kam má přijít k lékaři a bude obsahovat informace o medikaci,“ uvedla 1. místopředsedkyně představenstva AGEL MUDr. Marie Marsová, MBA, k aktuálnímu stavu projektu elektronizace v rámci Skupiny AGEL. Samozřejmostí je důsledná ochrana dat a ochrana zdrojů v rámci kybernetické bezpečnosti.