Půlstoletí Léčebny dlouhodobě nemocných v Prostějově
23. 7. 2024
Léčebna dlouhodobě nemocných v Prostějově, jedna z prvních svého druhu v bývalém Československu, slaví v červnu padesáté výročí založení.
Oddělení LDN mělo ve svých začátcích 140 lůžek, které byly určeny pro pacienty z okresů Prostějov a Zlín, tehdy Gottwaldov. Postupně se rozrostlo a modernizovalo, přičemž dnes nabízí širokou škálu specializovaných zdravotních služeb. O geriatrické a těžce nemocné pacienty se v Prostějově starali před otevřením LDN v tehdejší budově na ulici Tetín v tzv. Interně II. V 70. letech minulého století byla tato budova již nevyhovující a žádala si rekonstrukci. Proto byla Interna II přestěhována do nemocnice na Brněnské ulici na pracoviště JIP interního oddělení. V těchto prostorách se na 16 až 20 lůžkách starali o pacienty, kteří nemohli být v domácí péči. V roce 1973 se Interna II přestěhovala do zrekonstruované budovy na ulici Tetín vzdálené necelý kilometr od bývalé staré nemocnice na Brněnské ulici. Oficiální počátky LDN se datují k roku 1974, kdy byla přejmenována Interna II na Léčebnu dlouhodobě nemocných. V té době bylo toto oddělení jedním z prvních v bývalém Československu. S kapacitou 140 lůžek na čtyřech odděleních se kromě lůžkové péče také díky tehdejšímu primáři MUDr. Karlu Dohnalovi, Csc., zajišťovala ambulantní péče o gerontologicky nemocné pacienty. Počet lůžek v léčebně se brzy po zahájení provozu rozdělil na dvě poloviny, přičemž jedna byla určena pacientům prostějovského okresu a druhá pro pacienty dnešního zlínského okresu – tehdy ještě okresu Gottwaldov. Nová léčebna se díky štědré dotaci Okresního ústavu národního zdraví mohla pochlubit na tehdejší dobu moderními přístroji i lůžky na kolečkách.
STĚHOVÁNÍ DO NOVÉ NEMOCNICE
Největší rozvoj LDN se datuje s přemístěním do nové nemocnice v roce 1998, ovšem kapacita LDN se z původních 140 lůžek snížila na 72 ve třech odděleních. Důvodem bylo zřízení nové LDN ve Zlíně. Od roku 1998 se do prostějovské LDN výrazně investovalo – například se pořídila moderní polohovatelná lůžka, antidekubitní pomůcky, nebo různé rehabilitační pomůcky. „V minulosti jsme měli na pokojích až 8 klientů, nyní pouze dva,“ uvádí vrchní sestra s tím, že v současnosti LDN disponuje 96 lůžky na čtyřech odděleních, tedy oddělení A, B, C, D každé disponuje 24 lůžky. „O klienty se nyní stará 5 lékařů, 30 všeobecných sester, 22 sanitářek a 5 sanitářů,“ doplnila. Významným milníkem prostějovské LDN je po 18 měsících příprav a stavebních prací otevření lůžkového oddělení následné a paliativní péče, které je součástí oddělení LDN. V červnu 2019 Nemocnice AGEL Prostějov jako první z nemocnic v Olomouckém kraji otevřela toto oddělení, kdy pět lůžek je vyhrazeno pro nevyléčitelně nemocné pacienty s potřebou paliativní péče. Vzhledem k počtu paliativních pacientů je ale využíváno více lůžek. Tyto pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, klimatizací a televizorem. Příbuzní zde mají povoleny návštěvy bez omezení. „Snad největším úkolem pro nové oddělení bylo zajištění kvalitního personálu, protože tuto především na psychiku působící péči musí dělat personál srdcem a je zde na personálu vidět nejvíce syndrom vyhoření,“ říká primář oddělení MUDr. Michal Hleb, který na LDN v Prostějově působí od roku 1999, posledních 12 let jako primář.
PANDEMIE COVID-19
Snad nejtěžším obdobím v padesátileté historii prostějovské LDN bylo jak pro pacienty, tak i pro zdravotníky období pandemie v letech 2020 až 2022. K pacientům dlouhou dobu na návštěvu nemohli jejich příbuzní, což někteří těžce nesli. „Navíc celé jedno oddělení LDN bylo vyčleněno jako doplněk infekčního oddělení, kde v této těžké době pracovali kromě našich zdravotníků i další lékaři nemocnice. Ze standartního chodu LDN se během několika hodin musel změnit celkový přístup k práci, což se muselo zvládnout,“ uvádí primář. Hlavním úkolem prostějovské LDN je poskytování specializované zdravotní péče zaměřené především na doléčení po stadiu akutního vzplanutí choroby, dále na ošetřovatelskou a rehabilitační péči o osoby trpící chronickými, dlouhotrvajícími nemocemi. Spektrum pacientů hospitalizovaných v LDN se podle primáře Hleba mění, protože jsou častěji přijímání pacienti v subakutním stavu s nutností nejen následné péče, ale i akutních postupů.
NÁVRAT PACIENTŮ DOMŮ
Na oddělení jsou pacienti zejména po cévních mozkových příhodách, po úrazech, pacienti dementní, se stavy zmatenosti, imobilní, inkontinentní, s chronickými ranami a dekubity, s nutností výživy enterální sondou a pacienti v terminálním stádiu onemocnění. „Geriatričtí pacienti jsou křehcí, závislí, mají ohroženou či ztracenou soběstačnost v základních všedních činnostech, proto je zde důležitá komplexní týmová péče, dobrá koordinace a aktivní přístup. Cílem naší péče je snaha o udržení kvality života u pacientů. „Ročně je u nás hospitalizováno až 800 pacientů z Prostějova a okolí. Průměrná doba léčení je tři měsíce. Zhruba 70 procent pacientů, jejichž věkový průměr je 72 a více let, se vrací domů nebo do domovů pro seniory,“ uvedla Bc. Danuše Kozáková.
PESTRÉ AKTIVITY
Již dávno jsou pryč ty doby, kdy pacient v LDN byl odsouzený hledět do bílého stropu nad sebou a měl dlouhou chvíli. Za těch 50 let se obecně mnohonásobně zvýšila kvalita péče o pacienty. „V našem zařízení je celým týmem pacient vybízen do aktivit. Vedle fyzioterapie svalové a kloubní to je kognitivní rehabilitace. Co to je? Kognitivní nebo poznávací funkce jsou lokalizovány v různých částech mozku a považují se za důležitou součást psychiky člověka. Patří mezi ně například paměť, myšlení, řeč, orientace v prostoru nebo schopnost soustředit se – ovlivňují tedy náš každodenní život. Ve stáří, nebo po prodělaných nemocech se mohou tyto funkce postupně zhoršovat, až může dojít k tzv. demenci. Činnost, která je důležitým preventivním faktorem, bránícím rozvoji demence, je právě uvedená rehabilitace,“ vysvětluje vrchní sestra. Neodmyslitelnou součástí oddělení se stali i dobrovolnici, canisterapie nebo různá kulturní vystoupení, která pacientům zpestřují chvíle v nemocnici. „Neustále se snažíme pro své klienty vymýšlet různé akce. Kromě dvou pejsků, kteří dochází jednou za 14 dnů a pacienti se na ně těší, pravidelně máme kulturní vystoupení studentů a žáků ze škol nebo uměleckých kroužků. Písničky, básničky naše klienty potěší a často se k mladým lidem přidávají a zpívají s nimi,“ uzavřela vrchní sestra.
✒ ING. TOMÁŠ ŽELAZKO JAKUB ŠUSTR
Facebook