Jesenická nemocnice díky AGELu vzkvétá
5. 11. 2025
Zastaralá nemocnice se postupně mění v moderní zdravotnické zařízení. Díky investicím, vzniku nových ambulancí a práci zdravotníků během deseti let došlo v jesenické nemocnici k trojnásobnému navýšení ošetřených pacientů.
V únoru 2026 to bude deset let, kdy se jesenická nemocnice stala součástí Skupiny AGEL. Naše společnost AGEL zadlužené zdravotnické zařízení koupilo od skupiny místních lékařů a podnikatelů, kteří od privatizace na začátku devadesátých let minulého století investovali do nemocnice minimálně. A tak to i v nemocnici vypadalo. Kdo tedy před deseti lety vkročil do areálu jesenické nemocnice, nemohl se ubránit dojmu, že se vrátil o několik desítek let zpět. Zdravotnické zařízení, o kterém bylo na počátku 21. století slyšet zejména v souvislosti s jeho finančními problémy, potřebovalo okamžité masivní peněžní injekce. O majetkovém vstupu do jesenické nemocnice, co vše zde musel AGEL udělat a investovat, ale i o plánech do budoucna jsme mluvili s předsedkyní představenstva Nemocnice AGEL Jeseník MUDr. Janou Chrastinovou, která zdravotnické zařízení řídí téměř celou poslední dekádu.
Nemocnici jste převzali v ekonomicky špatném vztahu. Co jste museli udělat nejdříve?
Vstup strategického partnera znamenal pro nemocnici záchranu v poslední chvíli. Nemocnici jsme převzali v zoufalé ekonomické situaci s výraznými závazky po lhůtě splatnosti a minimální hotovostí na účtech. Během prvních měsíců byla nutnost investic v řádech desítek milionů korun, díky čemuž byla stabilizována ekonomická situace.
Největší problém po převzetí jesenické nemocnice spočíval v personálních záležitostech, kdy zdravotnické zařízení trápil nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu hned na několika odděleních. Bývalí majitelé nemocnice několikrát avizovali možnost uzavření některých oddělení kvůli jejich ztrátovosti a nedostatku personálu. Jak jste tento problém řešili?
Když jsme nastupovali, situace byla velmi kritická na dětském oddělení a hodně komplikovaná na ARO. Na ostatních odděleních nebyl stav optimální, ale nebyl ohrožen jejich základní chod. V úplném počátku jsme využili silné pozice Skupiny AGEL, která v rámci svých nemocnic po určitou dobu poskytla personální výpomoc. Ovšem během prvních měsíců se nám podařil zázrak – zajistili jsme pro nemocnici 20 atestovaných lékařů, čímž se nám podařilo personálně nemocnici stabilizovat. Důležitým úkolem bylo pro lékaře a další zdravotnický personál vybudovat důstojné pracovní prostředí a podmínky.
Je bezmála deset let od vstupu AGELu do jesenické nemocnice. Zrušili jste nějaká oddělení nebo ambulance, jak plánovali minulí vlastníci?
Naším cílem bylo nejen zachovat stávající lůžková oddělení a ambulance, ale i jejich rozvoj. Spektrum poskytované péče se nám daří neustále rozšiřovat. Postupně jsme otevřeli nové ambulance – ortopedickou, hematologickou, neurologickou, oční a urologickou. Zájem pacientů o služby těchto ambulancí neustále roste. V nejbližší době plánujeme otevřít vlastní mamografické pracoviště.
Nemocnici jste převzali nejen v ekonomicky špatném vztahu, ale opotřebení budov odpovídalo jejich stáří, neboť za celou historii nemocnice neproběhly zásadní rekonstrukce. Co vše jste museli podniknout, aby vám budovy nespadly na hlavu?
Stav budov byl katastrofální, takže jsme museli objekty částečně zrekonstruovat. Jako první jsme museli provést rekonstrukci vody a odpadů, které byly v tragickém stavu. Následně jsme zrekonstruovali elektroinstalaci a střechu jedné z budov. Důležitá byla rekonstrukce pavilonu B, který poskytuje zázemí pro lůžková oddělení chirurgie, interny, dětského oddělení a hemodialyzační stanice. Dále jsou zde prostory pro ambulance interny.
Vybavení oddělení a ambulancí vůbec nesplňovaly standardy moderní medicíny. Kolik Skupina AGEL za těch deset let zde proinvestovala a co vše se za finance pořídilo?
První investice do přístrojové techniky byla ihned po převzetí nemocnice a dosáhla přes 80 milionů korun. Za tyto finanční prostředky se koupily tři laparoskopické věže, dýchací přístroje, infuzní pumpy, monitory, ultrazvuky a další drobnější přístroje. Další desítky milionů korun do přístrojů jsme vydali v dalších letech. Největší investicí bylo pořízení multidetektorové výpočetní tomografie (CT), kdy tento unikátní přístroj mají kromě nás pouze dvě další nemocnice v Česku. Výpočetní tomograf značky Siemens je určen pro celotělová CT zobrazení orgánů dutiny hrudní a břišní, dále pro detailní zobrazení hlavy, mozku, skeletálního a cévního systému v celém rozsahu. A v blízké budoucnosti plánujeme pořízení magnetické rezonance.
Jak se projevuje vznik nových ambulancí a investice – jako třeba CT – na počtu pacientů?
Od prvních dnů jsme se snažili vyvinout maximální úsilí, aby pacienti neodcházeli do jiných zdravotnických zařízení, a naopak nemocnici navštěvovali pacienti z jiných regionů. Od vstupu Skupiny AGEL do dnešního dne došlo v jesenické nemocnici k trojnásobnému navýšení ošetření pacientů, což znamená, že pacienti v nás mají důvěru.
Jaká je vaše vize pro nemocnici v Jeseníku?
Situace na Jesenicku je taková, že zde v posledních letech výrazně ubývá praktických lékařů a v podstatě celá zdravotní péče v regionu visí na naší nemocnici, protože nejbližší nemocnice jsou vzdálené 50 až 60 kilometrů. Naše vize je taková, že chceme poskytovat akutní péči ve všech základních oborech a samozřejmě rozšiřovat ambulantní péči. Cílem je, aby Jeseník byl součástí pilíře okresních nemocnic, aby nemocnice byla na velmi vysoké odborné okresní úrovni.
Jeseník patří do Olomouckého kraje. Jak vedení nemocnice spolupracuje s hejtmanstvím?
Spolupráce s hejtmanstvím je velmi dobrá, tvrdím, že výborná. Vedení Olomouckého kraje si uvědomuje, že jsme na Jesenicku jediné zdravotnické zařízení poskytující akutní péči. Jak mohou, tak nám pomohou. Jako příklad uvedu povodně, kdy nám pomáhali různými způsoby.
Během povodní voda odřízla nemocnici od zbytku města, přesto jste dokázali udržet provoz a postarat se o pacienty. Jak na toto období vzpomínáte?
Byli jsme jako vojáci na frontové linii. Jsem nesmírně hrdá na náš personál. To, co naši zdravotníci dokázali, daleko přesahuje běžné pracovní povinnosti. Jejich obětavost, profesionalita a lidskost v těchto extrémních podmínkách byly mimořádné. Mnozí zůstali v nemocnici nepřetržitě od pátku do pondělí, někteří dokonce až do středečního večera, aniž by je měl kdo vystřídat. A to vše s vědomím, že jejich vlastní rodiny mohly být v ohrožení. Někteří z nás měli na konci směny v nohách i deset kilometrů. Ale nikdo si nestěžoval. Věděli jsme, že naši pacienti nás potřebují.
Kdy byla nejkritičtější situace během povodní?
Nejdramatičtější okamžiky přišly v neděli 15. září ráno mezi 5. a 6. hodinou. Potok Staříč, protékající zhruba sto metrů od nemocnice, se náhle proměnil v běsnící živel, který bral vše, co mu stálo v cestě. Kolem plavaly kusy domů, stromy, auta. Areál nemocnice se ocitl zcela odříznutý od okolního světa a v 06:30 situaci dále zkomplikoval výpadek elektřiny. Situaci jsme okamžitě řešili pomocí dieselagregátů, které nám elektrický proud rychle navrátily. Problém byl jen s oddělením ARO, protože spodní voda zaplavila rozvodnu pro tuto část nemocnice. Oddělení jsme tak přestěhovali a s hasiči se snažili dát tuto rozvodnu co nejrychleji do pořádku, což se podařilo. Ničivá povodeň ale na několika místech Jeseníku doslova zpřetrhala rozvody plynu i pitné vody, což se samozřejmě dotklo i nemocnice. Voda je pro nemocnici nejvyšší prioritou, čehož si byl vědom i krizový štáb. Díky tomu se nám podařilo do nemocnice přivést vodu ze směru od lázní, tedy alespoň užitkovou. Pitnou zajišťovaly hned od neděle cisterny. Obdobná situace byla i s přívodem plynu. V kuchyni tak museli pracovat jen s elektrickými spotřebiči, samozřejmě nešlo topení ani ohřev vody. Situaci komplikoval také výpadek mobilních sítí. Bylo to jako návrat do minulosti. Museli jsme se vrátit k osobnímu předávání informací.
Co říct závěrem? Myslíte si, že vše, co jste „vybudovali“ za posledních téměř 10 let, ocení obyvatele Jesenicka?
Jesenicko je oblast s krásným životním prostředím v horách. Bohužel zde v posledních letech dochází k vylidňování regionu a tomu nepřidává ani jeho špatná dostupnost. Tomu nepřidává zimní počasí, kdy se stává Jesenicko téměř nedostupné. Z tohoto důvodu je pro obyvatele Jeseníku a blízkých obcí naše nemocnice naprosto nezbytná. A my budeme v nemocnici nadále zajišťovat co nejkvalitnější zdravotní péči všem pacientům a rozvíjet ji. O tom, že jsme šli správnou cestou, hovoří stovky pozitivních ohlasů. Za to patří velké poděkování všem zaměstnancům naší nemocnice, jejichž práce si vedení nemocnice nesmírně váží.
A poslední otázka na Vás. Co Vás během posledního období nejvíc potěšilo – jako ženu, lékařku, šéfku nemocnice?
Mě osobně těší rozvoj jesenické nemocnice. Za to patří obrovský dík nejvyššímu vedení Skupiny AGEL, a především majiteli, že šli do rizika a nemocnici koupili. Dovolím si tvrdit, že bez vstupu AGELu by v Jeseníku v současné době žádná nemocnice nebyla. A pokud ano, tak jen některé osekané obory.
NEMOCNICE AGEL JESENÍK V ČÍSLECH
1891 Rok založení
2016 Rok vstupu do skupiny AGEL
133 Celková lůžková kapacita
32 Počet lékařů
104 Počet zdravotních sester
6 Počet oddělení
22 Počet ambulancí
27 329 Počet ošetřených pacientů za uplynulý rok (unicitních)
1430 Počet operací za uplynulý rok
2022 Součástí nemocnice se stává Hemodialyzační stanice Šumperk
2024 Kompletní zdravotní dopravu v regionu zaštiťuje dopravní služba ASTRA, dceřiná společnost nemocnice
✒ ING. TOMÁŠ ŽELAZKO BC. ADÉLA ČUJOVÁ
Facebook