Do střelby jsem se zamilovala
16. 7. 2024
V kancelářském zázemí našich lékáren, mezi počítačovými stoly a stohy šanonů S fakturami, nenajdete na první pohled nic, co vás připraví na setkání s mistryní lukostřelby. Ale právě ve společnosti Repharm v Ostravě pracuje Jana Fialová, která skloubila profesi referentky řízení lékáren s vášní pro lukostřelbu.
Jana Fialová je na sportovním poli velmi úspěšná, letos získala zlatou medaili na akademickém mistrovství České republiky a rovněž trénuje skupinu mladých nadějí lukostřelby. Jak to všechno zvládá a co ji na lukostřelbě nejvíce fascinuje? Přečtěte si náš rozhovor a zjistěte, jak se dají skloubit tyto dva zdánlivě nesouvisející světy.
Ve společnosti Repharm pracujete jako referentka odboru řízení lékáren. Co vše máte na starosti?
Mám na starosti hodně věcí. V první řadě to je kontrola výdajů lékáren a faktur za benefitní poukázky. Jezdím na finanční inventury do lékáren, zajišťuji pro lékárníky e-learningy a školení a pomáhám své nadřízené s čímkoli je potřeba – od podkladů pro odměňování až po plánování nákladů na další rok.
Jakými novinkami se může pochlubit společnost Repharm?
S blížícím se létem připravujeme pro všechny zákazníky Lékárny AGEL letní akci na privátní značku AGmed. Jedná se o akci, kdy při nákupu jakýchkoliv doplňků stravy značky AGmed nad určitou částku dostane zákazník dárek navíc. Akce bude probíhat ve všech Lékárnách AGEL od června až do konce srpna.
Pojďme k vašemu koníčku. Jak jste se k lukostřelbě dostala a co vás na tomto sportu zaujalo?
Hledala jsem individuální a netradiční sport. V té době mladší sestra zkoušela šerm a já chtěla něco jiného, svého.
V kolika letech jste s lukostřelbou začala a kdo vás k tomu sportu přivedl?
Začala jsem v 15 letech a pro lukostřelbu jsem se rozhodla sama. Našla jsem si oddíl přímo v Ostravě, kde jsme v té době bydleli.
Vy jste s lukostřelbou přestala v dorosteneckém věku. Proč?
Blížila se maturita a bylo hodně učení a povinností. Pak jsem odjela na vysokou školu do Prahy a sportovat jsem nestíhala.
Naopak jste se k tomuto sportu vrátila v roce 2018, tedy po více než 10 letech. Co bylo důvodem?
Byla to moje kamarádka, která si lukostřelbu chtěla vyzkoušet. Věděla, že mám doma schovaný luk, tak jsme se jednou sebraly a jely do lukostřeleckého klubu SK Lapačka Šenov a od té doby spolu střílíme.
V jakém klubu nyní působíte?
Loni jsme se oddělili od klubu SK Lapačka Šenov a založili jsme si nový Lukostřelecký oddíl TJ Slovan Havířov, za který startuji a kde trénuji děti.
Vy jste před časem začala lukostřelbu trénovat děti. Kolik jich trénujete?
Momentálně trénujeme 15 dětí ve věku 10 až 18 let.
Zúčastňujete se závodů? Kde všude jste se s lukostřelbou dostala?
Tak závodů je hodně, asi největší jsou samozřejmě Mistrovství České republiky v halové lukostřelbě, terénní lukostřelbě, terčové lukostřelbě a 3D lukostřelbě. Všechny typy závodů jsem si vyzkoušela. V zimě tedy střílíme v hale a přes léto jsme si oblíbili 3D lukostřelbu. To jsme si například vyjeli v rámci závodu Moravského zemského poháru až do slovenského Varína, jinak nejčastěji jezdíme po Moravě.
Závody se konají v hale i venku. Co vám více vyhovuje a jaké nejhorší počasí jste zažila?
Zamilovala jsem se do 3D lukostřelby – chodit po venku a střílet, to je prostě taková přirozenost a procházka. Venku střílíme za každého počasí, takže jsme zažili liják, kdy zmoknete až na kost, nebo zase v zimě déšť se sněhem a všude bláto.
Co považujete za svůj největší úspěch v lukostřelbě?
To je dost relativní, co beru jako úspěch. Úspěch byl, že se mnou dcera vydržela střílet 3 roky, než přestala kvůli jiným zájmům (smích). Největší můj sportovní úspěch se dostavil letos v lednu na 12. akademickém mistrovství ČR v halové lukostřelbě v Olomouci, kde jsem vystřílela zlato v kategorii holý luk ženy.
Výborně si vedou také vaši svěřenci.
Ano, za náš trenérský úspěch považuji umístění naší mládeže v halové lukostřelbě na 33. mistrovství České republiky dorostu. V kategorii holý luk ženy U21 získala bronzovou medaili Nicol Szotková, v kategorii U18 vybojovala 4. místo Alena Křibská a v družstvech U21 naše děvčata získala zlato. Na dalším 31. mistrovství ČR žactva v halové lukostřelbě v kategorii holý luk U15 získala Martina Mrázová 4. místo. A proč je to úspěch? Náš oddíl funguje něco přes jeden rok a většina dětí začala střílet v té době.
Jak často trénujete a můžete nám přiblížit, jak takový lukostřelecký trénink probíhá?
Trénujeme dvakrát týdně 1,5 hodiny. Nejdříve je rozcvička na protažení včetně nácviku výstřelu s gumou, pak samotný trénink střelby na terč. Jako trenér jsem více chodila mezi svými svěřenci, ale teď už jsou děti zkušenější, a tak je více času i pro svůj trénink. Když se mládež nudí, tak jim vymyslíme i nějakou soutěž na konec tréninku a pak je opět protahování, aby nedocházelo jen k jednostranné zátěži.
Máte nějaký recept na zvládání nervozity před závodem?
Vím, že někteří závodníci třeba poslouchají hudbu. Tak to je velice těžké. Když jsou to naše závody v oddíle, tak nepotřebuju absolutně nic. Ale na větších závodech jako je mistrovství republiky, tak tu nervozitu zvládnout je dost náročné. Momentálně se snažím najít optimální techniku ke zklidnění – například různá dechová cvičení.
Čeho byste chtěla v lukostřelbě dosáhnout?
Pokud by některý ze svěřenců splnil limity a dostal se do reprezentace a střílel například na Mistrovství Evropy nebo světa třeba ve 3D lukostřelbě, tak to by byl splněný sen snad každého trenéra i střelce.
Jak drahý je tento sport? Platíte si všechno sami?
Co je drahý sport? Pro děti můžeme sadu se šípy a chrániči pořídit například do 5 tisíc korun, ale profesionální výbava přijde i na více než 100 tisíc korun. Výbavu si každý lukostřelec kupuje sám, v oddíle půjčujeme začátečníkům luky i šípy, než si koupí vlastní.
Kolik druhů luků je a máte případně nějaký oblíbený typ luku?
Existuje více druhů, ale základní kategorie jsou reflexní luk – to je luk se zaměřovačem, kladkový luk a holý luk – luk bez zaměřovače. Luky bez zaměřovače pak mohou být sportovní luky, tradiční luky, dlouhé luky, jezdecké luky.
Pracujete, věnujete se sportu, dceři. Jaké máte další koníčky?
Jsem k tomu ještě student, takže škola je další koníček. K lukostřelbě jsem začala jako kompenzační trénink lézt na boulder stěně a doma pak hodně čtu sci-fi, fantasy, dívám se na Netflix nebo hraju online hry, v nichž se teď snaží můj repertoár rozšířit dcera. (smích)
✒ ING. TOMÁŠ ŽELAZKO LUKÁŠ KABOŇ
Facebook