Zdravotník se zajímavým koníčkem

Deset maratonů v Česku i zahraničí má za sebou programátor – vytrvalec ze Skupiny AGEL

21. 6. 2023

Programátor společnosti Medical Systems Vojtěch Gruchala sportuje od dětství. Začínal s basketbalem, poté přešel k florbalu, cyklistice, triatlonu a nyní úspěšně závodí v běhu.

Bílovecký rodák Ing. Vojtěch Gruchala po ukončení Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Magisterské studium úspěšně ukončil na Vysoké škole Báňské, fakultě elektrotechniky a informatiky v roce 2006. Od roku 2011 pracuje ve Skupině AGEL, posledních osm let jako programátor ve společnosti Medical Systems. Vojtěch Gruchala je ženatý a má tři děti – Tobíka (7 let), Natálku (5 let) a Filípka (3 roky).

Vy jste dokončil vysokou školu v roce 2006. Kde jste pět let pracoval, než jste nastoupil do Skupiny AGEL?

Už během posledního roku studií na vysoké škole jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání, jako junior Java vývojář do společnosti Tieto. Jako odrazový můstek skvělá zkušenost, která mě posunula dále, do HomeCreditu a následně do menší Ostravské firmy RAYNET.

Co jste měl na starosti ve Skupině AGEL po roce 2011?

Právě v RAYNETu jsem se jako vývojář poprvé dostal k produktu IKIS (Integrovaný Klinický Informační Systém). Jedná se o nemocniční systém, který v současné době používají všechny nemocnice skupiny AGEL v Česku a také některé externí, například Fakultní nemocnice Ostrava nebo Jablonec.

V roce 2014 jste ve společnosti Medical Systems začal působit jako programátor? Co máte vše na starosti?

V době, kdy jsem IKIS začal vyvíjet, byl tento systém nasazen jen v několika málo nemocnicích. Společně s rozšiřováním a zlepšováním tohoto klíčového produktu jsem profesně postupoval také já. Kromě programování jsem pronikal také do analytických činností a nakonec se stal i scrum masterem a vedoucím vývojového týmu. A rostl i počet projektů, které ve firmě Medical Systems prošly pod mýma rukama.

Pojďme k Vašemu koníčku – sportu. Kdy jste se sportem začal a se kterým sportem?

Sportuji od malička, celou pubertu jsem strávil na hřištích, přičemž jsem preferoval týmové míčové sporty. Na střední škole jsem začal hrát “závodně” basketbal za Bílovec nižší ligu, během vysokoškolských studií jsem přešel na futsal, také nižší ligu. K basketbalu jsem se vrátil později, kdy hraji za tým BK Labrador Ostrava.

Od kolektivního sportu jste se ale vydal k cyklistice. Proč?

Díky sportu jsem se seznámil se současnou manželkou Lucií, která byla úspěšná cyklistka. Závodila na horských kolech, v cyklokrosu, stala se mistryní České republiky v terénním duatlonu, vicemistryní Evropy v cyklokrosu masters a několikanásobnou amatérskou mistryní České republiky v cyklistice. Má paní, se kterou jsem ženatý 12 let, mě vlastně přivedla k cyklistice. V letech 2009 až 2016 jsem se věnoval cyklistice intenzivně, ovšem bez výraznějších úspěchů. Zmínil bych snad jen mou účast na mistrovství Evropy masters v cyklokrosu v Táboře.

Takže jste se přeorientoval na běh a triatlon.

Od roku 2012 jsem ke kolu přidal také běh a ze zdravotních důvodů i plavání. Mám sedavé zaměstnání a cyklistika k tomu přispěla, že má záda dost trpěla. Tak jsem celkem logicky začal koketovat s triatlonem, kterému jsem v následujících letech propadl.

Jaký byl váš největší triatlonový úspěch?

Mezi úspěchy v triatlonu bych zařadil ovládnutí celkového pořadí Česko-polského poháru ve své kategorii 30 až 39 let, několik umístění na podiu menších lokálních závodů a dvě účasti na polovičních ironmanech Czechman a legendarní Oravaman.

Poté jste skončil s triatlonem a začal se naplno věnovat běhu.

Narodily se nám děti a času na cyklistiku i plavání ubylo, s tím i intenzita tréninku a logicky přišly slabší výsledky v závodech, což nakonec vedlo k tomu, že jsem na kole a v triatlonu přestal závodit. Zůstal jen běh, ten je časově nejméně náročný.

Běhu samotnému se věnujete od roku 2013. Na jakých tratích a s jakými výsledky?

Od roku 2013 jsem zaznamenal spousty úspěchů a medailí na menších závodech v Moravskoslezském kraji. A jelikož mě vždy lákaly výzvy, absolvoval jsem v roce 2014 svůj první maraton – a hned ten Pražský! Zážitek to byl velmi intenzivní, takže mne začaly bavit delší tratě.

Kolik jste dosud absolvoval maratonů a kde všude?

Atmosféra velkých městských maratonů mě okouzlila a po přechodu od triatlonu jsem si dal předsevzetí absolvovat alespoň jeden maraton za rok. A dařilo se mi to, postupně jsem běžel a vždy dokončil už 10 maratonů, z toho dva horské: Praha, Jesenický, Budapešť, Žilinský, Slezský, Ostravský, Vídeňský, zase Ostravský, Berlínský a nakonec před několika měsíci Milánský.

Po pandemii jste se k závodění vrátil. Absolvoval jste nějaký maraton?

Právě Milánský, symbolicky desátý, byl velmi komplikovaný. Naplánovali jsme jej s kamarády, zaplatili startovné, letenky i ubytování. Termín byl na jaře roku 2020. A asi všichni dobře víme, co vypuklo, a právě v severní Itálii. Takže návrat k maratonu se úspěšně vydařil až před pár týdny a maraton v Miláně jsem úspěšně zdolal. Čas pro mě nebyl podstatný, ale stydět se za něj nemusím – 3:54 hodiny.

Máte nějaký sportovní sen? Máte nějaký vysněný závod?

Letos mě čeká ještě jedna velká výzva – Beskydská sedmička (trasa z Třince do Frenštátu pod Radhoštěm přes celé Beskydy měří 101 kilometrů a má převýšení 5 500 metrů). I zde je pro mne cíl jeden jediný – dokončit ve zdraví. A plány na příští rok? Zůstat zdravý a sportovat ještě více a pravidelně! A maraton? Uvažuji o Barceloně.

Na půlmaratonech nebo maratonech je vynikající atmosféra. Závody sleduje obrovské množství lidí – proč je dálkový běh tak populární?

Obecně se v poslední době stal běh velmi populárním. Za mě je to především dostupností tohoto sportu – nepotřebujete nic kromě páru bot, prakticky nesejde na počasí, pro přínosný trénink stačí i půlhodinka a o výsledcích nerozhoduje technika nebo dražší vybavení, ale pouze vaše forma. A také nabídka závodů pro veřejnost je mimořádná. K tomu všemu pak příjemný bonus – běh, jako každý pohyb, je velmi prospěšný zdraví.

Jak jde skloubit práci ve Skupině AGEL, rodinu a sportování?

Jako programátor mám naštěstí velmi pružnou pracovní dobu, takže relativně dobře zvládám obstarat děti (škola, školka, kroužky) a ještě zbyde nějaký čas na sport. Ale ani malé děti nás ve sportování nezastavily – koukali byste, co všechno jde s kočárkem! Běhat, jezdit na kole i na běžkách, dokonce jsem s kočárkem absolvoval několik běžeckých závodů a věřte, že časem pod 40 minut na 10 kilometrů jsem kdejakého závodníka přiváděl k šílenství (smích).

A poslední otázka. Zúčastníte se červnové Těšínské osmičky, kterou organizuje NADACE AGEL? Součástí běhu je i soutěž dvojic Skupiny AGEL.

Těšínskou osmičku mívám v hledáčku každý rok, dokonce jsem hecoval spolupracovníky na společnou účast, ale zatím to nikdy nevyšlo. Tak snad konečně letos!

✒ ING. TOMÁŠ ŽELAZKO  ARCHIV VOJTĚCHA GRUCHALY