S mladíkem

Markéta Malá chtěla od dětství pomáhat lidem

12. 4. 2021

Optometristka AGEL Očního centra se nejvíce věnuji měření zraku a předepisování brýlí.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Ing. Tomáš Želazko, archiv Bc. Markety Malé

V našem mapování života lékařů, zdravotních sester a dalších zaměstnanců skupiny AGEL na začátku jejich profesní kariéry jsme tentokrát hovořili s Bc. Markétou Malou, která již třetím rokem pracuje jako optometristka v AGEL Očním centru. V rozhovoru nám rodačka z Opavy například prozradila, jak ji vysoká škola připravila na praxi, jaký mají v očním centru kolektiv nebo jaké má záliby.

Proč jste se rozhodla pracovat ve zdravotnictví?
Vždy jsem přemýšlela, jaký obor si zvolit. Jediné, co jsem věděla, bylo, že bych chtěla studovat přírodovědný obor, nejlépe takový, který by jistým způsobem pomáhal lidem. Při vyhledávání jsem narazila na obor optometrie a z doslechu jsem zjistila, že to je celkem nový a užitečný obor, a že by také mohl splňovat má očekávání.

Pracoval někdo od Vás z rodiny ve zdravotnictví?
Jediným zdravotníkem v mé rodině je moje teta. Je to skvělá lékařka, jejíž specializací je interna a hlavně diabetologie.

Vystudovala jste Univerzitu Palackého v Olomouci, obor optometrie. Jak vzpomínáte na studium?
Studium na vysoké škole mě velice bavilo. Líbilo se mi, že tento obor není čistě jenom o optice, ale studium mělo mnohem větší rozsah. Měli jsme předměty přírodovědné, ale i lékařské. Tím, že jsme byli skoro pořád v laboratoři a zkoušeli jsme si různá měření, jsem byla skvěle připravena pro praxi.

Po studiu jste nastoupila do AGEL Očního centra?
Ne hned. V roce 2017 jsem úspěšně odstátnicovala s bakalářským diplomem. Po škole jsem začala pracovat pro oční optiku. Optika měla spoustu poboček, proto jsem taky byla pojízdným optometristou v Moravskoslezském kraji. Od června 2018 pracuji pro oční centrum v Ostravě-Vítkovicích.

Jste optometristka. Co přesně děláte?
V první řadě bych ráda vysvětlila, kdo vůbec optometrista je. Optometrista je nelékařský zdravotnický pracovník, který se věnuje vyšetřování zraku, aplikaci kontaktních čoček a doporučuje vhodnou korekční pomůcku. Při vyšetření dokáže rozpoznat, zda je se zrakem vše v pořádku. V případě, že není, doporučí vám návštěvu očního lékaře (oftalmologa). A tohle přesně dělám.

Pracujete v očním centru – co vše máte na starosti?
Nejvíce se věnuji měření zraku a předepisování brýlí. Měřím zrak lidem před operací šedého zákalu a aplikací nitroočních injekcí. Aplikuji kontaktní čočky a zaučuji v aplikaci klienty. Věnuji se také různým přístrojovým měřením, poradenství ve výběru vhodných korekčních pomůcek a také poskytuji online poradenství na našem webu.

Můžete mi jako optometristka vysvětlit vše ohledně kontaktních čoček, nebo musím k očnímu lékaři?
K očnímu lékaři nemusíte. Optometrista vám vše vysvětlí a ukáže. Před aplikací je ale hodně důležité znát váš zdravotní stav, oční i celkový, abychom zhodnotili, zda jsou pro vás kontaktní čočky vhodné. U optometristy máte obrovskou výhodu v tom, že si na vás udělá čas a pořádně vás zaučí.

Lze čočky objednat po internetu? Je to bezpečné, a jak se na to díváte?
Oko každého z nás je jedinečné. Liší se svým tvarem, zakřivením a dioptriemi. Samotná aplikace kontaktních čoček není tak jednoduchá, jak se zdá. Vždy je lepší zajít k odborníkovi. Ten vám poradí a vysvětlí, jak se o čočky starat. Proto bych takový nákup nedoporučovala. Důležité je i u nositelů kontaktních čoček chodit na časté kontroly. Ty právě nakupující přes internet zanedbávají.

Jaké nejčastější chyby dělají lidé při výběru a kupování čoček?
Nejčastější a největší chyba je ta, že si nositelé kupují čočky samovolně bez porady s odborníkem. Dioptrie nejsou jediným parametrem, který o správném výběru kontaktních čoček rozhoduje. Kontaktní čočky se liší dioptriemi, zakřivením, tvarem, materiálem, způsobem nošení, propustností pro kyslík a podobně. Lidé bohužel tyto vlastnosti čoček opomíjejí a kupují si čočky pouze podle dioptrií. U odborníka mají lidé šanci si vyzkoušet zkušební čočky a zjistit tak, které jim budou nejlépe vyhovovat.

Může optometrista vyšetřit zrak a předepsat vhodné dioptrické brýle, nebo musí klient k očnímu lékaři?
Ano může. Optometrista se právě na předepisování dioptrických brýlí specializuje. Jediné co optometrista oproti očnímu lékaři nemůže, je diagnostikovat oční nemoci a léčit je.

Má optometrista přehled o aktuálních trendech? Poradí, co se nosí?
Optometrista vám určitě poradí. Základní přehled o trendech získává optometrista již při svém studiu na vysoké škole. Každým rokem se zúčastňuje pravidelných školení a festivalů. Navíc do očních optik jezdí pravidelně dodavatelé brýlí, kteří seznamují s novinkami a ukazují nové typy brýlí.

Jaká jsou kritéria výběru brýlí? Na co si musíme při výběru brýlí dát pozor?
Pro začátek je pro nás nejdůležitější vědět, jaké má pacient dioptrie. To nám usnadní práci, protože víme, z jakých obrub musíme vybírat, aby dané dioptrie ve vybraných obrubách vypadaly dobře z estetického hlediska. Poté je pro nás důležité, aby brýle dobře seděly, to znamená, aby velikostně odpovídaly šířce hlavy, aby seděly dobře na nose a aby délka stranice nebyla příliš krátká. Musíme dbát na to, jestli nám tvarově sedí k tvaru obličeje a jestli nám vyhovuje materiál obrub.

Existuje nějaká prevence, co se týká péče o zrak a předcházení pozdějším problémům?
Prevence má hned několik kroků. Základem je dbát o zdravý životní styl. Správně jíst, nekouřit, vyhýbat se nadměrnému záření, nosit ochranné brýle, ale hlavně nezapomínat na pravidelné oční kontroly. Tyto oční kontroly dokážou včas odhalit oční onemocnění a předcházet pak následně vzniklým komplikacím. Každý by měl chodit jednou za dva roky k očnímu lékaři, pokud lékař neurčí jinak.

Jak často by si měli lidé, kterým se zhoršuje zrak stárnutím, kontrolovat své dioptrie?
Kontrola zraku bývá většinou podle potřeby. Podle toho, jestli máte pocit, že se změnilo vidění – ať už k horšímu, nebo k lepšímu. Standardně se doporučuje, abyste si jednou za rok až dva nechali přeměřit dioptrie.

Kdo Vám nejvíce pomohl při nástupu do centra a jaké zde byly Vaše začátky?
Nedá se konkretizovat jedna osoba. Všichni byli nápomocní. Kdykoli jsem měla nějaký problém nebo jsem potřebovala poradit, jak se pracuje s naším programem, stačilo kohokoli oslovit. Doktoři i sestřičky se ke mně chovali vždy hezky a v případě potřeby mi pomáhali. Začátky nebyly jednoduché. Musela jsem si zvyknout na mnohem větší počty pacientů objednaných na vyšetření. Mnohdy máte na jednoho pacienta omezený časový prostor, který nejste schopni u pacienta dodržet kvůli komplikovanějšímu vyšetření a dostáváte se do skluzu. Další objednaní pacienti začínají být netrpěliví, protože je nevezmete přesně na objednanou minutu. Ne všichni jsou schopni váš skluz pochopit.

Jaký máte v očním centru kolektiv? Máte nějaké společné akce?
Můžu říct, že jsme kolektiv, který se vzájemně respektuje a pomáhá si, ačkoli ne všechny dny jsou růžové, musíme se s nelehkým dnem vypořádat a další den začínáme opět nanovo. Před rokem a půl jsme měli teambuilding, hráli jsme únikovou hru v Dolní oblasti Vítkovic v areálu vysokých pecí. Za mě to byl skvělý způsob odreagování. Také máme pravidelné vánoční večírky, bohužel minulý rok byl kvůli koronaviru zrušen.

Přináší Vám tato práce radost, uspokojení, nebo je to něco jiného, než jste si myslela?
Jsem ráda, když někomu pomůžu a díky brýlím, které předepíšu, konečně pořádně vidí. Těší mě tato práce, už jen proto, že je hodně různorodá a že mám možnost se naučit něco nového.

Jaké máte záliby?
Mezi jeden z mých největších koníčků patří cestování. S cestováním samozřejmě souvisí i turistika. Ráda si chodím zaběhat. Baví mě bylinkářství a v neposlední řadě mám ráda rodinná setkání a setkávání s přáteli.

Co vše jste procestovala? Běháte pro radost? A jak často?
Když pominu Českou Republiku, tak za poslední dobu jsem navštívila Španělsko, Čínu, Egypt, Kubu, Anglii. Běhání beru jako způsob odreagování, vyčištění hlavy, získávání nové energie a také jako způsob, jak trošku posílit kondičku a tělo. Ráda běhám, i když teď v zimních měsících, kdy je sníh, jsem běhání omezila. Když mám čas a je chuť, tak si zaběhám 3 až 4krát za týden.

A co turistika?
Záleží na tom, kde zrovna cestuji. Nedá se přesně určit kolik kilometrů, ale spoustu. Ve Španělsku mám prochozenou Barcelonu a velkou část Andalusie, tzn. Malágu, Sevillu, Rondu, Cádiz, Córdobu, Granadu, Marbellu a také Caminito del Rey (Královská cesta) přezdívanou jako stezka smrti. V Anglii mám prochozený Londýn. V Egyptě jsem navštívila Karnak a Údolí králů. Na Kubě to byla Havana, Trinidad, Cienfuegos, Varadero a národní park Guanayara. V Číně jsem prochodila Kanton, Peking, Zakázané město, Velkou čínskou zeď a v provincii Hunan jsem navštívila dva národní parky Tianmenshan a Zhangjiajie. Taky bych ráda zmínila oblasti v Česku. Kompletně jsem prochodila Jeseníky a Beskydy. Mám prochozenou i velkou část jižní Moravy a Moravského krasu. Minulým rokem jsme s přítelem byli v Adršpašsko-teplických skalách a také v částech Krkonoš, kde jsme ušli skoro třicetikilometrovou túru k prameni Labe.