Celebrity

Čerstvý medailista z MS Marek Grycz: „Sport pomáhá společnosti“

19. 10. 2023

Jeden z nejlepších světových pětibojařů a bronzový štafetový medailista z letošního mistrovství světa absolvoval dvakrát běh NADACE AGEL Těšínská osmička. V roce 2022 tento charitativní běh vyhrál. V budoucnosti se rád této akce opět zúčastní – pokud mu v tom nebudou bránit reprezentační povinnosti.

Moderní pětibojař Marek Grycz se narodil v roce 1997 v Třinci. Své první úspěchy sbíral již v mládežnických kategoriích. Podařilo se mu získat čtyřikrát v řadě titul juniorského mistra České republiky. Juniorskou kategorii završil titulem juniorského vícemistra světa, mistra Evropy v soutěži jednotlivců a druhým místem ze štafety v Barceloně. Na závěr roku 2017 obdržel ocenění od Mezinárodní unie moderního pětiboje UIPM Junior roku. Mimořádné úspěchy vynesly nakonec Marku Gryczovi i vítězství v prestižní anketě o nejlepšího českého pětibojaře roku 2017, když královskou korunu získal poprvé v historii této ankety junior. Marek Grycz se s Martinem Vlachem stali v roce 2018 juniorskými mistry světa ve dvoučlenných štafetách. O rok později Marek Grycz vyhrál mistrovství Evropy v jednotlivcích v kategorii do 24 let. Od roku 2017 moderní pětibojař ze severomoravské obce Bystřice nad Olší úspěšně soutěží v seniorské kategorii. Pravidelně startuje na mistrovství světa, Evropy a Světovém poháru. K největším úspěchům mezi muži je 7. místo ve finále Světového poháru 2022, 6. místo ve finále Světového poháru 2023. Vše vyvrcholilo letos koncem srpna, kde na mistrovství světa v anglickém Bathu společně s Lucii Hlaváčkovou získali bronzovou medaili ve smíšené štafetě a postarali se o jedinou českou medaili na šampionátu.

Co vás přivedlo k modernímu pětiboji a v kolika letech jste s tímto sportem začal?

Můj otec aktivně sportoval a k sportování mě vedl. S moderním pětibojem jsem začal v první třídě, rodiče viděli, že jsem pohybově nadaný a hledali pro mě vhodnou náplň času po škole a líbil se jim právě pětiboj. Volba to byla dobrá. Tréninky se v průběhu let měnily, postupně jsem trénoval víc a víc, celé to sportování se postupně z hobby změnilo na sportování na profesionální úrovni. Teď trénuji pět nebo šest dní v týdnu, dopoledne i odpoledne.

Zkoušel jste v dětství i jiné sporty?

Ne. Začal jsem přímo pětibojem. Většina pětibojařů začíná plaváním nebo během, a poté se dá na moderní pětiboj.

Neuvažoval jste, že byste se specializoval jen na jednu disciplínu? Třeba plavání?

No zrovna plavání bych určitě nezvládl. To je psycho. Musíte každý den aspoň šest hodin plavat. Hrozně rychle z toho totiž vypadnete, je to šílený dril. Zrovna plavání mě z celého pětiboje baví nejméně. Specializace je všeobecně dost náročná. Kdybych se teď měřil v jednotlivých disciplínách s profíky na ten daný sport, tak ve všem prohraji.

Měl jste nebo máte vzory mezi sportovci?

Když jsem byl mladší, tak jsem se inspiroval významnými sportovci. V mé době pro každého sportovce byl idolem Usain Bolt (bývalý jamajský sportovec, atlet-sprinter, v současnosti držitel tří atletických světových rekordů). Co Bolt ve sportu dokázal, bylo naprosto fantastické. Také mne inspiroval bývalý moderní pětibojař David Svoboda, který se v roce 2012 stal olympijským vítězem. Od něj si často nechávám poradit.

Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch. Bronzovou medaili na mistrovství světa v Bathu společně s Lucii Hlaváčkovou ve smíšené štafetě?

Na stejnou úroveň bych dal bronz ze srpnového mistrovství světa s 6. místem ve finále světového poháru v Ankaře. V individuální soutěži, na rozdíl od štafety, je konkurence daleko větší. Do finále světového poháru se dostane 36 nejlepších pětibojařů světa, tak 6. místo považuji za TOP výsledek. Samozřejmě medaile je medaile. Ale kdyby nebylo Lucky, která byla skvělá a v tak mladém věku (má nyní 17 let) ustála obrovský psychický tlak, tak bychom medaili neměli. Za své sportovní úspěchy děkuji především své rodině a hlavně tátovi, který mě podporoval, ať už se dařilo, nebo naopak ne. Vždy za mnou stál a chtěl pro mě jen to nejlepší. Bez něj bych to nikdy nedotáhl tak daleko.

A naopak – co vás nejvíce mrzí, že se nepovedlo?

Zatím mi nevyšla kvalifikace na olympijské hry, která je mým snem.

Jaké máte sportovní sny?

Právě olympiáda, snad to vyjde dostat se do Paříže v příštím roce. A na olympiádě předvést co nejlepší výsledek.

Moderní pětiboj se skládá z pěti disciplín – šermu (každý s každým), plavání (na 200 metrů), parkur, střelba a běh. Která disciplína je vaší největší zbraní a ve kterých se ještě potřebujete zlepšit?

Mám rád všechny disciplíny, tedy kromě plavání, přece jen patnáct let každý den hodinu a půl plavat tam a zpátky není zrovna velká zábava, ale kromě plavání mám rád opravdu všechny disciplíny.

Kolik hodin věnujete tréninku?

Denně zhruba čtyři hodiny. Netrénujeme ale každý den všechny disciplíny, pokaždé je jenom běh a plavání.

Kolik lidí/trenérů se o vás stará?

V Bystřici mě trénuje Ivo Konvička, dokonalé mě zná a ví přesně, jak mě posunout dál. Staví mi tréninkový plán a koordinuje celou mou sezonu, aby mi byla postavena přesně na míru. Kromě něj se o mě stará i trenérka jízdy na koni, fyzioterapeuti, sportovní psycholog, reprezentační trenéři a další lidé a trenéři, kteří mě všichni posouvají dál. Moc jim za to děkuji.

Máte nějaký talisman nebo jste před závody pověrčivý?

Nemám žádné talismany, také nejsem pověrčivý. Snažím se vždy co nejvíce soustředit na co nejlepší výkon.

Jaká je v Česku aktuálně pětibojařská základna? Mají o váš sport děti zájem?

Základna je dobrá. V mužích máme devět reprezentantů, v dětech je to trochu rozdílné. Třeba do patnácti let máme zhruba sto závodníků, ale o kategorii výš v U17 a U19 už těch lidí tolik není, navíc nejsou ani moc kvalitní. Z čeho brát máme, ale je tu čtyřletá díra dobrých závodníků.

Trénujete v Bystřici nad Olší, nedaleko Třince. Čím to je, že tak malý klub produkuje už dlouhou dobu množství kvalitních závodníků?

Protože ho vede trenér (Ivo Konvička), který se tomu pětiboji věnuje celý život. Ví o tom sportu absolutně všechno a rozumí mu. I když to určitě není největší oddíl v republice, už mnoho let produkuje top závodníky, kteří patří ke špičce ve svých věkových kategoriích.

Třinec – když se toto město vysloví v Česku, tak se řekne hokej. Jste fanoušek Ocelářů?

Samozřejmě jsem fanoušek, a když je možnost, tak jsem na jejich zápasech. Bohužel kvůli tréninkům a závodům, jich mnoho není. Většina kluků/kolegů z reprezentace pětibojařů jsou z Prahy a fandí jejich Spartičce. Tak se jich vždy dobírám a už mi pár let závidí, že Oceláři jsou lepší.

Za Oceláře v obraně hraje Marián Adámek, váš bratranec, kterému jste byl před dvěma roky jako svědek na svatbě. Jste přibližně stejně staří. Kolik času jste spolu trávili?

Spolu jsme vyrůstali a strávili celé dětství, jsme jak bráchové. Hráli jsme spolu tenis, různé hry. Mariánovi hodně fandím.

Procestoval jste téměř celý svět, kde se vám nejvíce líbilo?

Sport je mou prací, viděl jsem díky němu obrovský kus světa, poznal mnoho fantastických, úspěšných lidí, zažil věci, které obyčejný člověk zažít nemůže. Díky sportu hodně cestuji, často i daleko a doma jsem docela málo. Cestování jsem měl rád do určitého věku, než jsem to začal brát jako nutnou věc, která k sportu patří. Nejsem zrovna milovník trávení hodin v letadle. Většinou když někam jedeme, tak se nám alespoň něco podaří vidět, nejvíce se mi líbilo v Portugalsku a v Los Angeles. Kromě toho jsme samozřejmě procestovali skoro všechny kontinenty. 

A na závěr – dvakrát jste se zúčastnil charitativního běhu NADACE AGEL Těšínská osmička. Jak se na tyto akce díváte?

Sport má velký společensko-kulturní přesah. Je velice potřebné lidem ukázat, že i sportem můžeme společnosti pomáhat a chtěl bych moc poděkovat organizátorům, že takové akce organizují. Pokud se takové charitativní akce organizují, tak se vždy rád zúčastním.

Letos jste se této akce kvůli reprezentačním povinnostem nezúčastnil. Co další roky – přijedete?

Pokud budu moci, tak určitě.

✒ ING. TOMÁŠ ŽELAZKO  ING. TOMÁŠ ŽELAZKO, ARCHIV MARKA GRYCZE