Miroslava Březinová byla jako instrumentářka u tisíců operací
18. 7. 2023
Vrchní sestra centrálních operačních sálů a centrální sterilizace Nemocnice AGEL Nový Jičín jako mentorka zaškolovala stovky zdravotních sester, které přišly přímo ze zdravotní školy nebo z jiných oddělení.
Když Miroslavě Březinové v dětství tatínek říkal, že se o něj bude jednou ve stáří starat, tak určitě nečekala, že jako zdravotní sestra – instrumentářka (také perioperační sestra) bude přítomná u tisíců operací. Právě rodiče nasměřovali život mladé čtrnáctileté slečně, když rozhodli, že půjde studovat Střední zdravotnickou školu v Novém Jičíně. „Rodiče rozhodli správně. Kdybych tu práci nedělala ráda, tak už tady dávno nejsem. Navíc máme v Jičíně výborný kolektiv, na který se mohu stoprocentně spolehnout,“ říká vrchní sestra centrálních operačních sálů a centrální sterilizace Nemocnice AGEL Nový Jičín Bc. Miroslava Březinová s tím, že po vystudování střední školy zamířila na chirurgii ve Vítkově, kde pracovala tři roky a poté odešla na mateřskou dovolenou.
Půl roku po návratu dostala nabídku ve vítkovské nemocnici pracovat na operačních sálech, což ráda přijala. Vítkovská nemocnice kvůli finančním problémům v roce 1999 zrušila dětské a gynekologicko-porodnické oddělení, později následovala chirurgie (od července 2006 je Vítkovská nemocnice detašovaným pracovištěm Nemocnice AGEL Nový Jičín a poskytuje ambulantní péči pacientům spádové oblasti Vítkova. Nachází se zde oddělení léčebné a rehabilitační péče). „Měla jsem práci na operačních sálech ráda, takže jsem využila nabídky a přešla do novojičínské nemocnice na chirurgické operační sály,“ vysvětluje Miroslava Březinová, která se později stala vrchní sestrou chirurgických operačních sálů.
V roce 2013 se po vzniku Centrálních operačních sálů stala vrchní sestrou tohoto oddělení. Ve své pracovní kariéře byla přítomná u tisíců operací, přičemž její hlavní náplní je postarat se o bezproblémový průběh operačního výkonu, tedy znát postup jednotlivých operací a připravit vše, co je na ně potřeba. Nejedná se pouze o instrumentárium, které je specifické pro danou operaci, ale také o implantáty, přístroje a další vybavení, které s výkonem souvisí. Očekává se od ní sebeovládání, klidné vystupování, rychlé a přesné plnění úkolů. Tato práce je náročná na vnímání a paměť, odborné vědomosti a praktické zkušenosti.
„Některé jednodušší operace trvají 20 minut a ty složitější, jako resekce slinivky, i devět hodin. Má nejdelší operace trvala 11 hodin v kuse. Byl to kombinovaný výkon, kdy se během operace vystřídaly tři týmy lékařů – chirurgové, urologové a gynekologové,“ uvádí vrchní sestra, která během operací pracuje mnohdy pod stresem, ale přesto se musí vyvarovat chyb, které mohou mít pro pacienta fatální následky. Vrchní sestra centrálních operačních sálů a centrální sterilizace momentálně vede kolektiv 60 lidí, jako mentorka zaškolovala stovky zdravotních sester, které buď přišly přímo ze zdravotní školy nebo z jiných oddělení. „Z těchto holek vychovat dobrou instrumentářku trvá docela dlouho, někomu trvá zaučení půl roku někomu rok. Začínají jednoduchými operacemi přes složitější, nejprve s jedním stolkem s nástroji a podle náročnosti operace se počet stolků zvyšuje. U některých složitých ortopedických operací můžete mít i deset stolků s komponenty,“ vysvětluje sestra, která byla v novojičínské nemocnici před 13 roky u začátků rozjezdu robotického systému Da Vinci, díky kterému zdravotníci zde provedli již přes 2 000 operací.
Stejně jako ve svých profesních začátcích stále bydlí v blízkosti Oder, takže každý den dojíždí do Nového Jičína 30 kilometrů. Svou práci plného adrenalinu kompenzuje koníčky – ráda je na zahradě, v lese nebo si chodí zaplavat. „V poslední době mám radost ze dvou vnoučat – ročního vnuka a dvouleté vnučky. Jsem šťastná babička, kterou těší, že s nimi mohu být. Díky velké podpoře milující rodiny a tolerance manžela mám stále chuť se v práci rozvíjet a vést kolektiv lidí, což není vždy snadné,“ uzavírá Miroslava Březinová.
✒ TOMÁŠ ŽELAZKO
Facebook