V nemocnici Podlesí dýchaly přístroje za pacienta s covid-19 přes 40 dní
28. 7. 2021
Covid období bylo úplně novou zkušeností v oblasti medicíny i celé společnosti.
Text a foto: MgA. Michaela Čížková
Lékaři ECMO týmu Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí převzali pana Jana Pallu do své péče od kolegů z Vyškova na Moravě koncem listopadu 2020. Pacient byl tehdy ve vážném zdravotním stavu s covid-19 zánětem plic. V únoru 2021 byl pan Palla odpojen od přístrojů zajišťujících mimotělní okysličování krve, tzv. ECMO. Z těžkého stavu se téměř zotavil. Stále jej však čeká dlouhá cesta k úplnému uzdravení. První příznaky se u pana Pally projevily počátkem listopadu loňského roku. Nejdříve se průběh nemoci jevil jako mírný, ale po pár dnech musel být pacient hospitalizován na JIP oddělení vyškovské nemocnice. Bohužel jeho stav se nadále zhoršoval, až lékaři přistoupili k intubaci z důvodu selhávání plic. Ani tento lékařský zákrok ke stabilizaci pacienta nevedl, proto byl přeložen do Nemocnice AGEL Třinec–Podlesí.
Převoz Jana Pally doprovázela nejistota a strach. Do třinecké nemocnice byl transportován v doprovodu ošetřující lékařky MUDr. Hradečné společně s jejím manželem – záchranářem. „Paní doktorka nám volala, když tatínka v Třinci napojili na ECMO. Mamka každý den telefonovala lékařům a ptala se, jak se taťkovi daří. Stav byl stále kritický a velmi vážný. Zároveň nám ale pan primář Hanák z třinecké nemocnice řekl, že přestože se stav zlepší, regenerace plic bude trvat týdny,“ vzpomíná na krušné chvíle dcera pana Pally Veronika Vejmolová. Pan Palla byl na ECMO pro špatný stav napojen bezprostředně po přijetí. Bez jeho zavedení by pravděpodobně přežití onemocnění nebylo možné.
„Po stabilizaci napojením ECMO podpory u pacienta dále pokračovala komplexní léčba covid onemocnění, včetně umělé plicní ventilace a umělého spánku. V průběhu hospitalizace jsme dále byli nuceni průběžně bojovat s opakovanou infekcí různých orgánů, což se nám naštěstí povedlo dobře zvládnout,“ vzpomíná MUDr. Roman Hanák, primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí. Návštěvy byly vzhledem k epidemiologické situaci zakázány, rodina tak sledovala léčbu na dálku a doufala, že se brzy budou moct o otce postarat sami. „Tatínek byl v třinecké nemocnici úplně sám. Než ho intubovali ve Vyškově, slíbil mamce, že se probudí, že nás tady nenechá. Tušil, že situace je vážná. Říká, že takovou bolest jako při dušení nikdy nezažil. Maminka mu slíbila, že ho bude držet za ruku, jak bude v umělém spánku. Byly to nejhorší chvíle našich životů. Nebyl s námi na Vánoce, dokonce „prospal“ i své lednové narozeniny,“ popisuje dcera Veronika. Jana Pallu lékaři ECMO týmu odpojili od přístroje po dlouhých 44 dnech.
„Nikdy nezapomenu na to, jak tatínek po probuzení vypadal. Vždy býval plný života. Byl to smutný pohled, ale byl živý a poznal nás. Den po jeho narozeninách ho odpojili od ECMA a začal jeho nový život. Jak říká taťka, teď bude slavit narozeniny dva dny po sobě,“ raduje se dcera pana Pally. Pan Palla nadále zůstal na ARO, rehabilitoval, učil se znovu jíst, stát na nohou, mluvit. Ochablé svalstvo měl po celém těle. „Vzpomínám si, že když jsem chtěl něco říct, nešlo to. Ochably mi i hlasivky a měl jsem tracheostomii v krku. Ale na předposlední návštěvě mi rodina dovezla mobil, od té doby jsem nezavřel pusu,” vzpomíná vyléčený pacient Jan Palla a dodává, že po necelém měsíci odcházel z třinecké nemocnice „po svých“ do sanitky, která ho převezla zpět do Vyškova. Domů se vrátil po 81 dnech. Následně ho čekala domácí léčba, jelikož rodina nechtěla riskovat další možné nemoci.
Doma Jan Palla pilně trénoval cviky, které mu doporučily fyzioterapeutky. Po čase mu jeho stav dovolil chodit s rodinou na procházky. „Kupodivu nemám problémy s dýcháním, ale bolí mě celé tělo, kostra, klouby, záda, asi z toho dlouhého ležení. Zatím nemám zpátky svou sílu, ale věřím, že tím, jak na sobě pracuji a rehabilituji, budu brzy zpět v plné síle. Vyjel jsem si už i na kole, kolo miluji a moc jsem se na něj těšil. Z počátku jsem měl ale strach, abych ho udržel,“ popisuje pan Palla a dodává, že celou dobu myslel jen na rodinu, ke které se musí se vrátit. Jan Palla stále není fit, ale ví, že se chce brzy vrátit do práce, v létě se chystá na kolo a volný čas by rád trávil s rodinou a vnoučaty.
„Děkuji všem, kteří mi pomohli na cestě za mým uzdravením. Děkuji úžasnému personálu infekčního oddělení ve Vyškově, děkuji primáři ARO z Vyškova MUDr. Pojeznému, který dělal vše, co mohl, a zajistil mi po domluvě s primářem Hanákem a MUDr. Špačkem místo na ECMO v nemocnici v Podlesí. Děkuji také MUDr. Hradečné a jejímu manželovi. Neskutečné poděkování také patří celému kolektivu lékařů, sester a všemu personálu v Podlesí, kteří se o mne starali,“ vzkazuje vyléčený pacient z Vyškova. „Já bych chtěla poděkovat všem kamarádům a blízkým, rodině, díky nimž jsme my i tatínek cítili podporu v nelehkých chvílích. Všem, kteří mu posílali sílu a drželi pěsti. Slovy nejde vyjádřit naši vděčnost,“ dodává závěrem jeho dcera Veronika. Jak novou zkušenost s léčbou s onemocněním covid-19 vnímá lékař, vysvětluje primář Roman Hanák.
„Covid období bylo úplně novou zkušeností v oblasti medicíny i celé společnosti. Nechci zacházet do medicínských podrobností ohledně covid onemocnění, protože jsme se sice mnohé naučili, ale mnohé zůstalo zatím ve stadiu výzkumu a mnohé možná i zůstane neznámou. Daleko důležitější zkušeností je pro mne to, že nás toto období přes tu všechnu vyčerpávající práci semklo, ještě více naučilo pokoře, vážit si práce spolupracovníků a ukázalo, jak neocenitelná je týmová spolupráce. A jak nezastupitelná je nejen práce lékařů, ale i práce našich sester, perfuzionistů, ošetřovatelek a podpůrného nezdravotnického personálu. Za to jim všem patří obrovské uznání.“
Facebook