Robotický lékomat: Strategické plány vs. každodenní realita
2. 4. 2024
V dvojrozhovoru s místopředsedou představenstva společnosti Repharm Ing. Jiřím Gelnarem, MBA, a vedoucí ústavní Lékárny AGEL Ostrava-Vítkovice PharmDr. Jarmilou Staszkovou jsme si povídali o pozadí projektu i realitě v každodenním provozu.
Pane inženýre, co všechno předcházelo rozhodnutí nainstalovat robotický skladovací systém, neboli zkráceně lékomat, jak jej mnozí lidé rádi nazývají?
Jiří Gelnar (dále J.G.): Rozhodnutí předcházel neustálý boj s nedostatkem kvalifikovaných farmaceutů a farmaceutických asistentů na trhu práce. Lékomat zastává část práce za tento personál a uvolňuje tím ruce pro další činnosti, které by jinak musely počkat. Hlavním cílem instalace lékomatu bylo ušetřit práci lékárníka a zautomatizovat, zefektivnit a urychlit proces vychystávání léčiv pro naše odběratele.
Proč jste pro instalaci robotického systému vybrali právě lékárnu v ostravských Vítkovicích?
J.G.: Jedná se o ústavní lékárnu, která zásobuje největší počet zdravotnických zařízení, a tím pádem jí protéká nejvíce léčiv a léčivých přípravků. Navíc zde dlouhodobě bojujeme s nedostatkem prostoru. Instalací více než 10metrového robota dojde k úspoře skladovacích prostor a úpravou zbylých prostor dojde k vytvoření dostatečného manipulačního prostoru pro zvládnutí všech činností lékárny.
Jarmila Staszková (dále J.S.): Lékárna v areálu Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice má dvě části. Pacienti nemocnice znají naši veřejnou část – ta slouží k výdeji léků a prodeji doplňků stravy, zdravotnických prostředků a dalšího sortimentu, například kosmetických nebo potravinových doplňků. O zákazníky se zde stará početný tým lékárníků a farmaceutických asistentů. Mnohem větší prostor lékárny však zabírá ústavní lékárna, tu však veřejnost nevidí. Lékárna zde zjednodušeně přijímá žádanky lůžkových oddělení nemocnic Skupiny AGEL a ty následně připravuje k expedici. Je to tedy služba pro pacienty, kteří své léky získají prostřednictvím lékařského personálu našich nemocnic.
V čem spočíval proces plánování a přípravy pro instalaci robota, zejména z hlediska technických a prostorových úprav v lékárně?
J.G.: Provozně technická agenda byla velmi široká a nebylo jednoduché vše splnit. Tým vedla manažerka provozně-technického odboru Petra Burdová, která zajištovala vše od nákresu lékomatu a jeho vhodného umístění do prostor lékárny, přes stavební úpravy až po schválení od jednotlivých správních orgánů – SÚKLu, statika, hasičů apod. Byl to dlouhý a náročný proces, ale tým vše zvládnul na jedničku. Největší oříšek bylo rozložení váhy robota tak, aby nebyla nijak ohrožena statická stabilita budovy.
Která všechna oddělení a odborníci se tedy podíleli na přípravě a implementaci tohoto projektu? Jaké aspekty, které by nás, kteří do problematiky tak hluboce nevidíme, vůbec nenapadly, ale museli jste je vzít při instalaci v potaz?
J.G.: Za společnost Repharm bylo do projektu zapojeno primárně provozně technické oddělení, jejichž činnost jsem již popsal. Dále ICT oddělení, které zajištovalo propojení softwaru robota s lékárenským informačním systémem pro dosažení maximálního potenciálu lékomatu. Nově došlo i k instalaci mobilních terminálů, které dovolují expedici léků a léčivých přípravků, které nejsou umístěny v robotickém skladu z důvodu křehkosti, rozměrů, teplotních nebo legislativních omezení apod. A v neposlední řadě také ekonomické oddělení, které počítalo potřebnou kapacitu přístroje, návratnost a rovněž dopomohlo k zajištění financování robota – částečně i formou dotace. Samozřejmě v každém kroku docházelo ke konzultacím s vedoucí lékárnicí Jarmilou Staszkovou, která nám dávala cenné rady přímo z denního provozu lékárny. Je to rozhodně výsledek dlouhodobé přípravy a skvělé týmové práce.
Paní vedoucí, jak moc byla pro vás, pracovníky přímo v provozu lékárny, instalace nového přístroje náročná? Co bylo nesložitější?
J.S.: V lékárně je neustálý provoz a nelze zastavit přicházející žádanky nebo lékárnu prostě zavřít. Proto jsme nepřerušili provoz, ani když probíhaly stavební nebo instalační práce. Museli jsme se uskrovnit do zbylých prostor lékárny. Za nejsložitější zatím považuji přechod na nový systém toku zboží v lékárně a vychytávání drobných problémů při spuštění stroje, což se samozřejmě děje za provozu, a tedy je nutné řešit věci navíc oproti běžnému režimu. Ale věříme, že vše je jen dočasné a že se brzy Karel, jak robotovi říkáme, vypracuje ze začátečníka na rovnocenného kolegu.
Jaká školení museli pracovníci absolvovat, aby mohli systém obsluhovat?
J.S.: Nejprve proběhlo technické školení pracovníky společnosti HELAGO-CZ, která zařízení instalovala. Důležité bylo ale také školení ze strany Apatyka servis na ovládání přes náš lékárenský systém Mediox, který se zařízením propojili.
Jaký vliv má robotický systém na každodenní provoz lékárny? Na jakou změnu v organizaci práce je nejnáročnější si zvyknout?
J.S.: Zvykáme si postupně, ale změna je to obrovská. Dříve jsme fungovali tak, že co bylo objednáno, tak bylo zpracováno následující den a v ideálním případě i odesláno. Dnes s robotem máme slušnou skladovou zásobu a můžeme efektivněji a pružněji vykrývat objednávky zdravotnických zařízení. Robot za nás zastává určitou část činností, takže můžeme vynaložit i náš čas efektivněji. Přestavení procesu a zvyklostí v lékárně nějaký čas potrvá, ale věřím, že brzy nám bude nový tok zboží připadat jako naprostý standard.
Robotický systém umožňuje velmi rychlé vyskladnění léků, mohla byste nám pro lepší pochopení nastínit, jak velký je to rozdíl oproti situaci, kdy léky vychystával pracovník?
J.S.: Stávající systém vyžadoval především objednání léčiv, následně se čekalo na dodání a naskladnění. Poté se ihned zboží vyskladňovalo a odesílalo dál. Pokud byl výrobek skladem, dával se do rezervace a ukládal se do rozpracované bedny, která čekala na dodání zbytku objednávky. Nový způsob umožní po přijetí žádanky vyskladnění z lékomatu, kde jsou zvýrazněny produkty, které se nachází v tomto stroji. Každá pracovní stanice má určený jeden ze čtyř výstupů. Zde napadá zboží do předem přichystané bedny a následně může pracovník žádanku uzavřít. Popřípadě, pokud bude jen část zboží v lékomatu, tak ji lze uzavřít jen částečně a následně zbytek, jenž je uložen v policích (křehké zboží, infuze apod.), zpracovat pomocí ručních mobilních terminálů. Toto eliminuje pohyb zboží po lékárně a odstraní zbytečné přesunování zboží z místa na místo. Především těžkých kusů.
Také naskladnění je nyní zcela automatické? I zde se tedy procesy zefektivnily?
J.S.: Ano. Oproti předchozí situaci je největší rozdíl u léčiv, které mají tzv. FMD kód, ve kterém jsou uvedeny všechny údaje léku a který slouží jako bezpečnostní prvek proti padělání léčiv. Každý lék má svůj unikátní kód, který je registrován v systémech po celé Evropě a který je následně sledován od samotné výroby. Nyní nemusí personál lékárny načítat při naskladnění krabičku po krabičce. Stačí pouze stáhnout dodací list od výrobce, následně přejít s bedýnkou k lékomatu a její obsah vysypat na naskladňovací pás. U tohoto pásu zadáte také číslo dodacího listu a stisknete tlačítko naskladnit. Položky se následně oskenují a informace se pošle do skladového systému včetně FMD kódu. Takže zatímco bychom normálně u počítače pípali přes ruční sken krabičku po krabičce, tak nyní si vysypeme celou objednávku, která může čítat i 30 beden, na naskladňovací pás a tuto činnost robot udělá místo nás.
Robot dokáže uskladnit léčiva efektivněji a na menším prostoru v porovnání s běžným regálovým skladem. Čili nyní máte skladem přímo v lékárně větší sortiment než dříve?
J.S.: Ano, to je hlavním cílem. Dříve lékárna téměř nedisponovala skladovou zásobou, nyní budeme mít zásobu cca na dva týdny spotřeby zdravotnických zařízení. Budeme tak schopni částečně také reagovat na výpadky na trhu a efektivněji vychystávat jednotlivé objednávky.
Má robotický lékomat i nějaké nevýhody, co třeba spotřeba elektrické energie?
J.G.: Prozatím jsme na žádnou nevýhodu nepřišli. A i když se jedná o opravdu velký stroj, je 10 metrů dlouhý a 2 metry široký, tak spotřebu elektrické energie má jako průměrný domácí herní počítač. Na to, kolik toho umí, je energeticky nenáročný.
Myslíte, že se robotický systém podařilo integrovat do prostředí lékárny i z hlediska estetiky?
J.S.: Z hlediska lékárny jsme se snažili o co nejefektivnější využití prostoru, z tohoto důvodu jsme byli nucení provést i určité stavební úpravy. Co se týká samotného vzhledu, ten je díky dlouholeté zkušenosti společnosti Rowa přizpůsoben vzhledu lékárny a skvěle nám tady zapadnul.
Je brzy na hodnocení, ale přesto se zeptám, jaké jsou první zkušenosti? Jste s lékomatem spokojeni, přináší to, co jste od něj očekávali?
J.G.: Lékomat v současnosti běží ve zkušebním režimu a teprve se začíná „učit“. Robot obsahuje umělou inteligenci, která se postupně zdokonaluje tím, že analyzuje informace o toku zboží, frekvenci výdeje, stavu skladových zásob apod. Na základě těchto informací potom přístroj dokáže včas informovat personál o poklesu skladových zásob, určit vhodnou kapacitu zásob nebo připravit návrh objednávky. Takže plného potenciálu robot dosáhne až v průběhu času. V současnosti jsou první zkušenosti velmi dobré, ale na celkové hodnocení je opravdu ještě příliš brzy.
Zaznamenali jste již nějakou zpětnou vazbu, například přímo z oddělení nemocnic?
J.S.: V současnosti jsme stále v testovacím režimu. Zpětnou vazbu jsme prozatím žádnou nedostali, ale už toto svědčí o tom, že vše probíhá v pořádku a dle plánů.
Lékomat ocení především odborný personál. Přesto, očekáváte pozitivní dopad také na zákazníky?
J.G.: Lékomat se nachází v ústavní části lékárny ve Vítkovicích, jejíž činnost je primárně dodávat léky na jednotlivá lůžková oddělení zdravotnických zařízení AGEL a jiných odběratelů. Pacient tedy rozdíl nepozná, ale přínos by měl pocítit zdravotnický personál v nemocnicích, jelikož lékárna bude mít vyšší zásoby a dokáže léky připravit rychleji, než tomu bylo doposud.
Jaké další inovace nebo projekty plánuje Repharm v oblasti technologie a automatizace Lékáren AGEL?
J.G.: V roce 2026 nás čeká obnova zařízení a prostor pro ředění cytostatik v ústavní lékárně v Novém Jičíně. Počítáme i zde s částečnou automatizací a využitím nových technologií a inovací.
Očekáváte, že se do budoucnosti změní role lékárníků s příchodem robotických systémů?
J.G.: Role farmaceuta a farmaceutického asistenta zůstává pevná a je nezastupitelná. Co se změní, je proces toku zboží v lékárně a vznik větších skladových zásob. V současné době musel zaměstnanec lékárny vzít jednu krabičku s léky do ruky i více než 4krát, než došlo k expedici na zdravotnické zařízení. Nyní ji nemusí vzít do ruky téměř ani jednou, vše potřebné pro něho udělá robot. Farmaceut pak operuje pouze s celou připravenou krabicí s léčivy.
Jak vidíte budoucí směřování farmacie v kontextu technologických inovací?
J.G.: Farmacie v České republice byla dlouhá léta opomíjena, především z hlediska skladových inovací. Věřím, že v budoucnosti budou robotické sklady mnohem rozšířenější a dojde i na zavedení dalších způsobů automatického výdeje léčiv pro koncového pacienta. V rámci přípravy na tento projekt jsme navštívili lékárny v Belgii a Německu, kde je již tento trend mnohem rozšířenější a já pevně věřím, že postupem času se rozběhne i u nás.
✒ MGR. RADKA MILOŠEVSKÁ, ING. IVA SOKOLOVSKÁ LUKÁŠ KABOŇ
Facebook