Kardiologické Centrum AGEL

Kardiologické centrum AGEL zvládne ročně 3 200 až 3 500 zákroků

4. 4. 2024

Vedoucí lékař pracoviště invazivní kardiologie pardubického centra MUDr. Ivo Varvařovský, Ph.D., se od dětství věnuje sportu. Dlouhou dobu hrával tenis, dnes se věnuje dálkovým běhům na lyžích a ročně absolvuje tři až čtyři maratony po celém světě.

Společnost Kardio Troll se stala součástí Skupiny AGEL v roce 2012. O rok později byla přejmenována na Kardiologické centrum AGEL. Vy jste již v té době byl vedoucím lékařem centra. Co se změnilo po vstupu Skupiny AGEL?

Skupina AGEL svým vlivem i finančním zázemím pomohla k výraznému rozvoji Kardiocentra v Pardubicích. Zásadním kvalitativním posunem byla v materiální rovině stavba nových katetrizačních sálů, která umožnila rozšíření provozu, a zároveň se pracoviště díky dvěma paralelně pracujícím sálům stalo provozně spolehlivějším pro urgentní výkony. V personální rovině se započalo s výcvikem nové generace invazivních kardiologů, která nyní tvoří zkušený a stabilní tým, respektovaný na národní i evropské úrovni.

Kolik měla společnost personálu v minulosti a nyní?

V roce 2012 zda pracovali tři lékaři a šest sester. V současné době je počet lékařů i sester zhruba dvojnásobný. Nárůst administrativy vedl i k rozšíření podpůrného týmu nezdravotnických pracovníků. Měli jsme však především v průběhu let docela štěstí ve výběru přicházejících spolupracovníků. Tvrdím, že bohatství tohoto pracoviště není zdaleka ve špičkovém vybavení, ale především v kvalitních lidech, kteří zde pracují.

Kolik se zhruba od roku 2012 do společnosti investovalo a jaká byla největší investice?

Kolik se přesně investovalo během celých 12 let, to nedovedu odhadnout, to je otázka pro ekonomy. Zásadní investicí za 96 milionů korun bylo postavení nové budovy kardiologického centra v roce 2015, která byla ve své době nejmodernějším pracovištěm invazivní kardiologie v České republice s kompletním vybavením pro koronární intervence.

Co bylo důvodem výstavby jednoho z nejmodernějších kardiologických pracovišť v republice?

Do roku 2015 jsme měli k dispozici omezenou plochu přímo v budově Pardubické nemocnice, kde byl umístěn jeden katetrizační sál a velmi stísněné zázemí pro personál. Byly to neúnosné podmínky pro zdravotnický personál i pro pacienty, kterých do Pardubic přichází nadprůměrně hodně. Běžně jsme končili provoz na sále až kolem desáté hodiny večerní. Výstavbou budovy Kardiologického centra jsme získali dva katetrizační sály se zcela špičkovým vybavením a zároveň komfortní stacionář pro ambulantní katetrizace, který umožňuje třetině nemocných vyšetření a léčbu jejich srdečního onemocnění zcela mimo nemocniční prostředí. Součástí budovy je výuková místnost a zázemí pro lékaře a sestry. Ve výsledku můžeme nemocným nabídnout léčbu v důstojných podmínkách, pracoviště získalo větší pružnost v reakci na akutní stavy a vznikl prostor pro výuku a konzultace.

Kde vidíte rezervy pracoviště a kde vidíte možnosti dalšího rozvoje?

Od otevření Kardiologického centra AGEL Pardubice letos uplyne 9 let a kardiologie se od té doby velmi posunula dále ve svých léčebných možnostech. Zásadní naší rezervou je nepřítomnost kardiochirurgie v Pardubicích, jejíž přítomnost podmiňuje možnost provádění řady zákroků, především na srdečních chlopních. S tímto stavem ale musíme pracovat, protože prostor pro další kardiochirurgické pracoviště v České republice již asi nebude. Přesto existuje řada oblastí, do kterých budeme směřovat naše úsilí. Protože máme ze všech světových stran našeho kraje konkurenci fakultních nemocnic, musíme držet vysokou kvalitu péče, abychom byli konkurenceschopní. Strategie bude otevřít vždy jednu metodu a v té se dostat počtem výkonů a kvalitou na přední místo v České republice. Podařilo se nám to v intervencích chronických uzávěrů koronárních tepen (CTO), ve výkonech přes radiální tepnu nebo v oblasti zobrazovacích a funkčních metod. Nyní ve spolupráci s vedením společnosti usilujeme o znovuotevření metody uzávěru ouška levé síně (LAAO), pomýšlíme na výkony na mitrální chlopni. Zcela nový prostor v kardiologii otevírá MUDr. Milan Plíva díky intervenční léčbě plicní embolie, kde existuje velký potenciál pro zlepšení výsledků léčby. Již dva roky je standardní součástí léčby těžkého oběhového selhání použití mikroaxiální pumpy Impella. Díky této metodě byly v Pardubicích zachráněny již desítky životů a prostor pro rozšíření této péče stále existuje. Potenciál našeho týmu je tedy poměrně velký. Limituje nás počet sálů, počet sester a mezioborová spolupráce s pardubickou nemocnicí. Na řešení těchto omezení vedení společnosti intenzivně pracuje.

V péči o pacienty s ischemickou chorobou srdeční se Kardiologické centrum AGEL drží mezi špičkovými pracovišti v České republice. Kolik zákroků dělá centrum ročně?

Léčíme pacienty nejen z Pardubického, ale i z významné části Středočeského kraje. Děláme ročně 3 200 až 3 500 zákroků a tímto počtem se historicky držíme přibližně na třetím místě z 22 pracovišť v České republice. Koronárních angioplastik provádíme 1 300 až 1 500 ročně, z toho 350 až 400 je jich prováděno u nemocných s akutním infarktem myokardu. V některých letech jsme byli prvním pracovištěm v ČR v počtu ošetřených akutních infarktů. Důvěra odesílajících pracovišť je pro nás velmi zavazující.

V Kardiologickém centru AGEL Pardubice zprůchodňujete dlouhodobě uzavřené srdeční tepny. Výkony se sem přijíždějí učit lékaři ze světa. Kolik pracovišť v republice tyto výkony dělá?

Zprůchodňování dlouhodobě uzavřených srdečních tepen (CTO výkon) je specifickým oborem intervenční kardiologie, který se ve světě velmi rozvinul v posledním desetiletí. Česká intervenční kardiologie, jinak ve světě velmi oceňovaná, tento trend zprvu nezachytila. Metodu v Pardubicích zavedl a rozvinul v roce 2016 za pomoci předních světových kardiologů MUDr. Vojtěch Novotný a stal se v tomto oboru nejuznávanějším českým odborníkem. Jeho pozice je uznána i na evropské úrovni, kdy se stal prvním českým členem prestižního Euro CTO klubu. Do týmu se nám podařilo získat druhého významného českého odborníka CTO výkonů, MUDr. Aleše Krále z pražské VFN. Věřím, že se ve spolupráci s vedením společnosti podaří vyčlenit další sálové prostory pro tyto dva lékaře a upevnit tak vedoucí místo pardubického pracoviště v počtech, kvalitě a ve výuce tohoto specifického a náročného oboru. V současné době se těmto výkonům věnují kolegové v České republice na šesti dalších pracovištích.  

Vy nyní otevíráte nové ambulance? Jaké a proč?

Ambulantní prostory byly od počátku součástí budovy Kardiocentra. Sloužily jako zázemí pro konzultace našich intervenčních kardiologů s jejich pacienty a příbuznými před některými výkony a ke kontrolám po těchto výkonech. V současné době rozhodlo vedení společnosti o rozšíření prostor stacionáře, a tak musely ambulance ustoupit. Nové ambulantní prostory včetně standardní ambulantní kardiologie, arytmologie a echokardiografie otevírá společnost AGEL na nedaleké poliklinice.

Spolupracujete nějakým způsobem v rámci Skupiny AGEL s Kardiocentry v Třinci a Šaci?

Geografická vzdálenost značně omezuje možnosti běžné spolupráce na každodenní bázi. Pacienti a jejich příbuzní odmítají z pochopitelných důvodů cestovat na velkou vzdálenost za výkony dostupnými blíže k jejich domovu. Intenzivnější přesvědčování o dalším léčení v Třinci vedlo k několika konfliktním situacím a ukázalo se být kontraproduktivním. Spolupráci realizujeme především v některých specifických indikacích, kde má Kardiocentrum v Třinci špičkové odborníky a výsledky – především v intervencích některých vrozených vad nebo v ošetření trojcípé chlopně. Spolupráce ve vzdělávání a společné předávání zkušeností s lékaři v Třinci je naopak běžnou samozřejmostí a je zcela neformální.

Česká kardiologie má i ve světovém měřítku dobrý zvuk a několik světových prvenství. Jak to, že jich je zrovna v kardiologii tolik?

Bylo to dáno šťastnou konstelací, kdy v devadesátých letech tento obor zažíval největší rozvoj a v Čechách se mu zrovna věnovali nadšení třicátníci a čtyřicátníci. Byli to nadšenci, kteří nehleděli příliš na svůj volný čas a noční dobu. Navíc bylo hodně možností jezdit do světa a zde se učit na špičkových pracovištích od nejlepších odborníků oboru. Když v roce 2000 přednesl na světové konferenci ve Washingtonu profesor Petr Widimský výsledky českého projektu léčby infarktu myokardu přímou koronární angioplastikou, znamenalo to revoluci v medicíně a definitivní uznání české intervenční kardiologie. Sešly se prostě dobré podmínky a kvalitní lidé a my díky tomu patříme ke světové špičce. 

Pane doktore, pojďme nyní k vám osobně. Jak jste se dostal k medicíně?

Upřímně ani nevím. Jako mladý jsem závodně hrál v Českých Budějovicích tenis, potkával se v klubu s lékaři a vcelku se mi jejich povídání o medicíně líbilo. Když je někomu zle nebo mu dokonce jde o život a vy můžete pomoci k tomu, že je mu zase dobře – to je něco nádherného a obtížně popsatelného. Myslím, že dělat medicínu je dar od života. Nenapadá mě hezčí povolání.

Proč jste se rozhodl pro kardiologii a co vás na kardiologii baví nejvíce?

Už během studií jsem rád chodil na koronární jednotku a na kardiochirurgii. Líbila se mi tak trochu dramatičnost oboru a nutnost rychlého rozhodování. V Hradci Králové ale nebylo volné místo pro kardiologa a tak jsem odešel do pražského IKEMu, kde jsem se setkal s intervenční kardiologií a s MUDr. Michalem Želízkem. Obor samotný i osoba tohoto lékaře mě zcela nadchly. A to jsem ještě nemohl tušit, jak rychle se intervenční kardiologie bude vyvíjet a co všechno bude dnes možné. Svým způsobem jsem měl štěstí, protože za moji medicínskou kariéru se jenom léčba infarktu myokardu změnila k nepoznání – od praktické bezmoci v devadesátých letech do téměř dokonalé opravy srdce během pár desítek minut v současnosti.

K vašim koníčkům patří od dětství sport. Které sporty jste a s jakými výsledky dělal?

Od dětství jsem závodně hrál tenis, podařilo se mi několikrát vyhrát krajské přebory. Nakoukl jsem i do druhé nejvyšší tenisové soutěže. S tenisem jsem ze zdravotních důvodů přestal někdy ve 35 letech. Následovaly klasické sporty čtyřicátníků – běhání, cyklistika, plavání a především běh na lyžích.

V posledních letech se věnujete zejména běhu na lyžích – delším trasám. Jaké byly vaše běžecké začátky?

Jsem původem Jihočech, ale v devadesátých letech jsme našli dostupné bydlení s rodinou až v krkonošské Jilemnici. Půl roku zde ležel sníh, za domem nám jezdila rolba a na běžkách tu jezdil prakticky každý. Postupně se stalo dobrým zvykem, že po práci jsem se v létě projel na kole na hory, v zimě na běžkách v lese. Jen tak pro odpočinek a pro radost. Až do roku 2002, kdy mě soused, bývalý závodní lyžař, vzal na výlet na lyžích a zcela mě fyzicky zničil. A to mě přivedlo k tomu, že jsem začal pravidelně trénovat.

Kolik jste dosud absolvoval dálkových běhů a kde všude?

Ročně absolvuji tak tři až čtyři dálkové běhy. Většina se odehrává v severní a střední Evropě, některé v severní Americe.

Jaký byl váš největší dosavadní úspěch?

Na závodech v Polsku 2011 nebo v Kanadě 2015 jsem se umístil v první stovce v absolutním pořadí. Radost mám rozhodně i ze tří umístění na Jizerské padesátce, kdy jsem si vyjel první vlnu, nebo z dobrých časů na Vasově běhu nebo na norském Birkenbeinerennet. Ale s narůstajícím věkem se už poslední dobou na výsledky dívám raději z pohledu své věkové kategorie, než z pohledu celkového pořadí (smích).  

Máte medaili Worldloppet Gold Master – za co to je?

Je zapotřebí absolvovat a dokončit minimálně 10 světových maratónů v běhu na lyžích. Podmínkou je, že alespoň jeden z maratonů musíte dokončit mimo Evropu.

Kolik naběháte v přípravě?

Dřív to bylo tak 1 000 až 1 300 kilometrů za sezónu. Nyní, i díky horším podmínkám se sněhem během zimních měsíců, tak 600 až 700 kilometrů ročně. To stejné najezdím přes léto na kolečkových lyžích.

Běháte v přípravě sám, nebo s někým?

Dřív jsme jezdili s běžci místního klubu. Poslední roky nejraději trénuji sám, protože člověk po práci na běžkách vypne a v hlavě si hodně věcí srovná. Navíc už musím víc poslouchat tělo, kterému se někdy, a zvláště po noci strávené na sále, už tak moc do tempa nechce.

Dálkové běhy mají vynikající atmosféru. Závody sleduje obrovské množství lidí. Proč je běh na lyžích tak oblíbený?

Myslím si, že je to jeden z nejzdravějších sportů, který neubližuje kloubům, pomáhá srdci i mozku. Navíc se pohybujete v krásné přírodě.

Doporučujete běh na lyžích i svým pacientům?

Určitě, pokud mají tu možnost. Ale v České republice se podmínky pro běh na lyžích v posledních letech zhoršují. Sněhové podmínky nebývají ideální, péče o tratě je finančně náročná a úcta turistů k běžeckým tratím je v naší zemi k pláči. V Norsku nebo Finsku nepotkáte rozšlapané běžecké stopy.

Práce kardiologa je náročná, máte rodinu, sportujete. Máte na své další koníčky nějaký čas? Co děláte ve volném čase, pokud nějaký máte?

Mám rád další sporty, zvláště cyklistiku. Rád čtu knihy, zajímá mě historie. Poslouchám klasickou hudbu. Miluji saunu. Těší mě, když se daří zahradě. A v neposlední řadě nedám dopustit na dobrý spánek.

✒ ING. TOMÁŠ ŽELAZKO  ARCHIV MUDR. IVO VARVAŘOVSKÝ, PH.D.