Životní rolí Barbory Štěpánové je vrchní sestra z Ordinace v růžové zahradě
20. 7. 2023
Vrchní sestra Babeta Trefná v seriálu stále peče, je odborník na dorty, buchty, koláče – stále ji pečení baví. V civilním životě přitom herečka vůbec nepeče, a nemá ráda ani sladké.
Herečka a moderátorka Barbora Štěpánová pochází z Prahy. Matka byla učitelkou, otec působil jako literární vědec a hudební kritik. Svými rodiči byla Barbora od dětství vedena k uměleckým zájmům, hrála na klavír a kytaru, vystupovala také s Kühnovým dětským sborem a jako dítě účinkovala i v operním souboru Národního divadla. Po vyhraném konkurzu hrála v Semaforu, objevila se i před filmovou a televizní kamerou ve snímcích Slaměný klobouk a Pan Tau. Vystudovala Státní konzervatoř v Praze. Během studií si zahrála v komedii Setkání v červenci. Zviditelnila se postavou temperamentní Bedřišky v komediích Jak svět přichází o básníky a Jak básníkům chutná život. Je signatářkou Charty 77, takže nemohla dlouho vystupovat. Po revoluci se postupně vracela k herectví. Vystupovala v Prozatímním divadle F. R. Čecha (Dívčí válka), později v divadle Ta Fantastica (Zahrada rajských potěšení), menšími rolemi se znovu připomněla i filmovým divákům ve filmu Konec básníků v Čechách. Poté si kromě moderování různých akcí zahrála ve filmu Jak se krotí krokodýli a ve velmi populárním seriálu z lékařského prostředí Ordinace v růžové zahradě, kde hraje ráznou vrchní sestru Babetu Trefnou.
Paní Štěpánová, pojďme nejdříve k tolik populárnímu seriálu Ordinace v růžové zahradě. Když jste dostala nabídku hrát vrchní sestru Babetu Trefnou, váhala jste?
Chviličku jsem se rozmýšlela, ale to nebylo o váhání. Dostala jsem nabídku od kreativní producentky Lenky Hornové, která měla představu, že vrchní sestra se bude trochu podobat vrchní sestře Huňkové ve velmi známém seriálu Nemocnice na kraji města, kterou hrála Iva Janžurová. Aby ta role byla částečně humorná, ale ne zcela – aby měla dva póly. To mne nadchlo a bavilo, není nic lepšího pro herce, než zajímavá role. Není ani komická, ani tragická – je přesně taková, jaký je život.
Seriál se točí řadu let. Jaká vás baví natáčení?
Pořád v Ordinaci hraji, ale role Babety je nyní upozaděná – ale třeba se to změní. Nevím, jaké mají producenti a scénáristé s Babetou další plány. Mám to štěstí, že se strašně rychle učím texty – pokud to není William Shakespeare. Natáčení Ordinace mě celou dobu hodně baví. Ovšem někdy je natáčení dost náročné. Bydlíme za Prahou a seriál se natáčí ráno od šesti hodin v Hostivaři (část Prahy). Kromě brzkého stávání kolem čtvrté hodiny ranní je také někdy – za deště, nebo když mrzlo – problém dopravit se na natáčení. Občas je to opravdu dobrodružné, zvlášť když si představíte, že den předtím jsme večer hráli představení. Ale to k roli herce patří.
V seriálu máte odborné poradce. Hrajete roli vrchní sestry – co vše jste se musela pro tuto roli naučit?
Babeta byla nejprve vrchní sestra na chirurgii, nyní na pediatrii. Musím se přiznat, že jsem nešikovná a nemotorná (smích). Vrchní sestra má v seriálu tu výhodu, že většinou nosila ty desky a rozdávala úkoly. Několikrát po mně chtěli, aby Babeta udělala nějaký úkon. A odborný poradce, který na nás dohlíží, aby se dělaly věci v nemocnici jako v reálném životě, vždy říkal, že nikdo neuvěří, že v reálu bych mohla být zdravotní sestra. Já když jen vezmu injekci do ruky, je vidět, že jsem totální dřevo. A když jsem měla dát pacientovi šátek na nemocnou ruku, dala jsem jej obráceně. Zvládla jsem jen otočení kolečkem u kapaček. Jsem totálně nešikovná.
Jak velký je rozdíl mezi počínáním zdravotníků v seriálu a reálném životě v nemocnicích?
Seriál Ordinace v růžové zahradě je seriálem z lékařského prostředí, ale není to dokument. Samozřejmě seriál má k reálnému prostředí v nemocnicích trochu daleko, herci nemohou být „dokonalí“, ale snaží se o to.
Diváci se mnohdy k seriálovým postavám upínají. Jak na vaši roli reagovali lidé na ulici?
Babetu měli a mají lidé rádi a oblíbili si ji. Babeta není drbna, ale chce mít o všem přehled a chce, aby vše bylo v pořádku. V době, kdy jsem měla konflikt se sestrou Pantoflíčkovou (záporná postava seriálu – hrála ji Veronika Gajerová), která mi hodně ubližovala, myslela jsem si, že mne budou lidi litovat. Jednou jsem byla nakupovat a vyndávala jsem zboží na pás a za mnou mi paní řekla: „To jste tak blbá, že to nepoznáte? My to všichni víme!“ Na to jsem nevěděla, co odpovědět. Osobně – jako Bára Štěpánová – jsem o podrazech věděla, ale Babeta v seriálu to nepoznala. Ale paní nemluvila se mnou, ale s Babetou. Takže jsem se paní omluvila, že se budu snažit na to přijít.
V seriálu docela často pečete a nosíte buchty svým kolegům. Jak to máte v kuchyni doma – taky ráda pečete?
Babeta stále peče, je odborník na dorty, buchty, koláče – stále ji pečení baví. Já v civilním životě vůbec nepeču, nemám ráda ani sladké. Nejsem zdatná pekařka a kuchařka, takže se snažím vařit jen to, co mi chutná. Ale abych dělala něco, co poté nebudu ani jíst, to vůbec. Můj muž se nikdy nedočkal ani vánočního cukroví, takže mne při tvorbě sladkostí zastupují maminky nebo kamarádky.
Někteří lidé berou herecké role doslova. Představte si, že byste se připletla k nějaké nehodě, kde by vás brali jako odbornici. Myslíte, že byste si dokázala poradit v případě první pomoci?
Měla bych odpovědět, že snad ano. Odpovím upřímně – ne. Uměla bych vytočit číslo rychlé záchranné služby. Přiznám se. Nerada chodím k doktorům nebo jen na návštěvu do nemocnice – působí to na mne tísnivě. Nejraději se léčím přes telefon. Ale někteří kolegové, kteří hrají v seriálu doktory, ti se ve zdravotnictví vyžívají. Třeba Honzu Čenského by určitě bavilo studium medicíny. Honza se, na rozdíl ode mne, v odborných lékařských věcech vyžívá.
Hrajete vrchní sestru v seriálu – jaké máte zkušenosti se zdravotními sestrami?
Moje babička byla staniční sestra. Byla velmi pečlivá a všechno muselo být pintlich. Znám se s řadou zdravotních sester – je to velice náročné povolání. Na tuto profesi musí mít člověk talent a vztah, toto povolání nemůže dělat každý. Při práci sestry na odděleních většinou vidíte i spoustu utrpení, bolesti, a kdo to dělá, tak musí být na tuto práci psychicky připraven.
Pojďme od zdravotnictví. Čím jste chtěla být, když jste byla dítě?
Já jsem to měla nalinkované od malička. Od čtyř let jsem hrála na piano, chodila jsem do Kühnova dětského sboru, takže ta kariéra byla celkem jasná. Můj tatínek chtěl, abych se věnovala sportu. Ale jak už jsem zmínila, jsem naprosté nemehlo, nešikovná. Když hodíte balón, tak nejen, že jej nechytnu, ale budu mít štěstí, když mne jím nezabijete (smích). Jediný sport, který jsem před několika roky začala dělat, je golf. Ten si ráda zahraji, ale na amatérské úrovni.
Co vás čeká ve druhé polovině roku? Na co se mohou vaši fanoušci těšit?
V Divadle Ungelt hraji společně s Ondřejem Brouskem hru Krásná vzpomínka, kde mám roli zpěvačky Florence Foster Jenkinsové. Za tuto roli jsem byla v širší nominaci na Cenu Thálie 2022, na což jsem strašně strašně pyšná. Během letních měsíců již pošesté jedeme projekt Strašidlo cantervillské, kdy se s touto divadelní komedií od Oscara Wilda představíme na českých hradech a zámcích. Ve 21 představeních hrajeme společně s Martinem Zounarem, Martinem Poštou, Romanem Štabrňákem a dalšími. Tato představení mě strašně baví a těším se na ně.
Loni jste s Petrem Bende natočila klip Dezertér, a poté s ním absolvovala Vánoční pěvecké turné po celé republice. Budete ve spolupráci pokračovat?
Ano, budeme pokračovat. Něco připravujeme, protože jsme si lidsky sedli. Já se v této spolupráci věnuji zpívání, což mne velmi baví a miluji to.
Čemu se věnujete ve svém volném čase?
V posledních letech se hodně věnuji józe. Snažím se józe věnovat každý den.
✒ TOMÁŠ ŽELAZKO TV NOVA
Facebook