ZDRAVOTNÍ TÉMA

Krev: od dárce až k pacientovi

18. 10. 2019

Ve skupině AGEL registrujeme více než 12 500 dobrovolných dárců krve a plazmy.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: archiv Středomoravské nemocniční, Shutterstock

Krev je tekutina zachraňující životy. Nemocným rakovinou nebo leukemií, pacientům při operacích, ale třeba i rodičkám a pacientům s poruchou krvetvorby. Ti všichni potřebují krev. A mnoho dalších. Vše o darování krve, jejím zpracování, kdo jí nejčastěji využívá nebo jak je to s krví ve skupině AGEL – to nám vysvětlil MUDr. Štefan Repovský, primář hematologicko-transfúzního oddělení Středomoravské nemocniční.

KDO MŮŽE DAROVAT KREV
Dárcem krve se může stát každý zdravý člověk ve věku 18 až 60 let, přičemž darovat pak může až do 65 let věku. Důležitá je také hmotnost nad 50 kilogramů. Ženy mohou darovat krev 4krát ročně, muži 5krát ročně. Minimální interval mezi odběry je 8 týdnů, ideálně 10 až 12 týdnů. „Při darování krve je vhodné se před odběrem ráno lehce najíst a dostatečně napít. Určitě není vhodné přicházet na lačno. Ideální je, pokud den předem dárce zvýší příjem tekutin, omezí alkohol, kouření i tučnou stravu,“ říká MUDr. Štefan Repovský. Dárce se při příchodu k odběru prokáže kartou pojištěnce, průkazem totožnosti, případně i legitimací dárce, následně vyplní dotazník dárce. Poté je mu proveden odběr krve na vyloučení chudokrevnosti nebo případných známek infekce, následuje lékařská prohlídka, a pokud je vše v pořádku, dárce zamíří k samotnému odběru. Ten trvá u krve asi 5 až 10 minut, u plazmy okolo 35 až 40 minut.

Odebírá se v průměru 450 mililitrů krve a 650 až 830 mililitrů plazmy. Po odběru každý dárce dostane občerstvení a potvrzení o odběru a chvilku odpočívá v čekárně. Následně, pokud se cítí dobře, může jít domů. Daný den by však neměl vykonávat náročné fyzické aktivity. A kdo by darovat krev neměl? „Řada lidí si myslí, že darovat se nemá pouze v případě vážnějšího onemocnění. Ovšem i opar, nachlazení, malý chirurgický zákrok, nebo přisáté klíště je dočasnou kontraindikací a oddaluje odběr. Stejně tak nelze dočasně darovat krev při pobytu v oblastech mimo Českou republiku, kde je momentální výskyt krví přenosných nemocí – oblast Středozemního nebo Černého moře, severní Afriky. Obdobně po absolvovaném endoskopickém vyšetření, tetování či piercingu je blok na darování v délce 6 měsíců, po porodu 9 měsíců,“ vysvětluje primář Repovský.

CO SE DĚJE S KRVÍ BĚHEM A PO ODBĚRU
Dárce může darovat plnou krev, krevní plazmu nebo krevní destičky. Nejčastěji se odebírá takzvaná plná krev. Po celou dobu odběru se míchá s protisrážlivým a výživným roztokem, který je přítomný v odběrovém vaku. Má se tak zabránit vzniku sraženin a vytvořit podmínky na zachování funkčních vlastností červených krvinek. Speciální odběrová váha ukazuje hmotnost odebrané krve a čas, po který se odebírá. Odběr nesmí trvat příliš dlouho, nesmí překročit deset minut. Odebraných 450 mililitrů krve si tělo člověka dokáže nahradit během několika dnů, maximálně do tří týdnů. „Plná krev se nikde neskladuje, po odběru se musí dále zpracovat. Z plné krve se připraví jednotlivé složky – červené krvinky, krevní destičky a plazma. Smyslem moderní terapie transfúzními přípravky je podat pacientovi tu část krve, které má nedostatek. Například ti pacienti, kteří jsou chudokrevní, dostanou jen červené krvinky,“ říká primář Repovský s tím, že darovat krev je v dnešních podmínkách zcela bezpečné.

„Veškeré jehly a odběrové soupravy jsou sterilní a určené k jednorázovému použití. Nespotřebovaný materiál se pak znehodnotí,“ doplnil. Plná krev se zpracovává ve velkoobjemové centrifuze. Do jednotlivých objímek se vloží vaky s krví. Centrifuga poté za veliké rychlosti krev ve vaku odstředí. První odstředění trvá asi dvacet minut. Po vyjmutí z centrifugy lze vidět, že se krev rozvrstvila na tři složky: nahoře ve vaku se nachází nejlehčí plazma, pak je mezivrstva, z níž se připraví krevní destičky, nejtěžší jsou červené krvinky, které se usadí v dolní části odběrového vaku. Vak s oddělenými složkami se vloží do speciálního lisu, který každou složku krve vytlačí do jiného vaku. Oranžová mezivrstva se pak na centrifuze odstřeďuje ještě jednou, aby se z ní připravil koncentrát krevních destiček. Koncentráty červených krvinek se poté uchovávají v chladové komoře za teploty dva až šest stupňů Celsia. Životnost červených krvinek je 35 až 42 dní. Podávají se při ztrátě krve nebo lidem, jejichž organismus si nedokáže sám červené krvinky vytvořit. Krevní destičky se skladují v třepacích boxech za teploty přibližně 20 až 22 stupňů Celsia a mají trvanlivost pouze pět dnů. Krevní destičky se podávají nejčastěji pacientům s onemocněním krve nebo například při protinádorové léčbě. Poslední oddělená složka krve, plazma, se zmrazí na teplotu –25 stupňů Celsia.

Při správných podmínkách je doba její trvanlivosti tři roky. Než se ale použije, leží v karanténě po dobu šesti měsíců. Poté se znovu zkontrolují u dárce známky infekcí. Pokud jsou výsledky vyšetření v pořádku, je možné následně plazmu podat jako transfúzi. Podává se například těm nemocným, kteří mají poruchu srážení krve, nebo při popáleninách. Každý odběr, bez ohledu na to, zda jde člověk darovat krev poprvé či poněkolikáté, musí být laboratorně vyšetřen. Vyšetření má ověřit, zda krev neobsahuje známky infekcí HIV, hepatitidy B, C a syfilidy. Krev se samozřejmě může použít jen v případě, že jsou laboratorní výsledky negativní. V případě nejasného nebo pozitivního výsledku testů na výše uvedené viry, tyto přípravky pochopitelně nelze použít a jsou znehodnoceny. Dárci, u kterých jsou výsledky na infekce reaktivní nebo pozitivní, jsou dočasně vyřazeni z dárcovství a jsou opakovaně vyšetřeni, případně adekvátně léčeni.

KDO POTŘEBUJE KREV?
Krevní transfúze se využívají zejména při operacích, ale stále častěji i v interních oborech a onkologii. Plazma získaná z odběrů krve a plazmaferéz se naopak používá k výrobě koncentrátů pro zástavu krvácení a očkovacích látek, nebo se podává přímo pacientům při zástavě krvácení, popáleninách a podobně. Z krevní plazmy se také vyrábí například léky pro pacienty s poruchami imunity či krevní srážlivosti. „Při jedné operaci může být použito třeba i více než 10 jednotek různých transfúzních přípravků – erytrocytů, plazmy i krevních destiček. A je nutno podotknout, že s rozvojem medicíny počty náročných operací a počty pacientů indikovaných k transfúzní léčbě rostou, takže i spotřeba krve je rok od roku vyšší,“ uvádí MUDr. Repovský s tím, že v minulosti nejvíce krve bylo zapotřebí při chirurgických operacích, zhruba tak 75 procent odebrané krve. V současnosti, díky laparoskopickým operacím a šetrnějším operačním technikám, chirurgové potřebují výrazně méně krve. V chirurgických oborech je největší spotřeba krve v ortopedické operativě a v kardiochirurgii. Vyšší spotřeba je zejména v onkologii a interním lékařství.

KOLIK JE DÁRCŮ KRVE A KDY JE KREV NEJVÍCE ZAPOTŘEBÍ
V České republice je registrováno téměř 300 000 dobrovolných dárců krve. Do ideálního počtu podle doporučení Rady Evropy, což jsou minimálně čtyři procenta dárců v populaci, tak v Česku chybí nejméně sto tisíc dárců. Důvodem nedostatku nejcennější tekutiny je stárnutí populace registrovaných dárců, přibývání civilizačních onemocnění, ale částečně i menší zájem mladších ročníků. Dobrovolných dárců krve by tak mělo u nás být více. Z uvedeného důvodu bylo v posledních letech nutno zintenzivnit nábor nových bezpříspěvkových dárců pro zdravotnická zařízení skupiny AGEL. „V posledních letech jsme začali aktivně oslovovat lidi, aby darovali krev nebo plazmu.

S marketingem děláme akce, jako například Valentýnské darování, Daruj krev s červeným křížem, Velikonoční odběr nebo odběrové dny u příležitosti Světového dne dárců krve. Velice nám darováním pomáhají a potřebu krve chápou hasiči, příslušnici Policie České republiky, příslušníci Městské policie i samotní zdravotníci. Snažíme se také spolupracovat s různými firmami, středními školami, magistráty a obecními úřady, aby jejich zaměstnanci přišli darovat krev a plazmu, případně darování krve propagovali,“ uvádí MUDr. Repovský. V průběhu roku je zásobení transfúzními přípravky přiměřené a relativně dostatečné. Horší situace nastává v době dovolených, kdy jsou lidé mimo domov a pracoviště, také bývá větší množství nehod a úrazů, nebo v období chřipkových epidemií, kdy je u dárců zvýšená nemocnost, jsou v karanténě po proběhlém onemocnění či zaměstnavatelé nechtějí uvolňovat v tuto dobu zbytek zdravých dárců ze zaměstnání. 

Nedostatek některých krevních skupin se projevuje nárazově, a to v případě náhlého zvýšení počtu pacientů některé skupiny. „V takovém případě si pomáháme vzájemnou výpomocí mezi transfúzními stanicemi a dozváním dárců potřebných skupin k odběrům. Transfúzním stanicím chybí především Rh negativní dárci, což je způsobeno jednak jejich výrazně menším výskytem v populaci, ale hlavně tím, že jsou tyto přípravky v urgentních případech často vydávány i pacientům Rh pozitivním,“ sdělil primář.

OCENĚNÍ ZA DAROVÁNÍ A BENEFITY
Český červený kříž uděluje dobrovolným dárcům krve již za první odběr symbolickou kapku krve, následují medaile prof. Janského za 10, 20 a 40 odběrů a následně zlaté kříže ČČK III., II. a I. třídy za 80, 120 a 160 odběrů. Nejvyšší ocenění je pak plaketa ČČK Dar krve – dar života za 250 odběrů. Lze konstatovat, že i mezi dárci ve zdravotnických zařízeních skupiny AGEL je několik držitelů nejvyššího ocenění s více jak 300 bezpříspěvkovými odběry krve a plazmy. A jaké jsou dnes benefity při darování krve? Podle zákoníku práce má dárce nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v den odběru. Není-li odběr proveden, náleží dárci toto volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci. Dalším zákonným benefitem je pak snížení základu daně z příjmu o 3 000 korun za každý odběr krve. K daňovému přiznání mohou dárci přiložit buď potvrzení, které dostanou po každém odběru, nebo souhrnné potvrzení, které lze na transfúzních stanicích získat na konci roku. Mimo to samozřejmě v rámci odběru dárci absolvují bezplatně lékařskou prohlídku, mají nárok na vitaminy od pojišťovny, občerstvení a při vyšších počtech odběrů i čestná ocenění. Bezplatné dárcovství je ale hlavně projevem určitého postoje k lidem okolo i k životu jako takovému.

JAK JE TO S KRVÍ VE SKUPINĚ AGEL
Skupina AGEL má v současné době jedno centrální zařízení transfúzní služby, které zajišťuje odběry, zpravování, vyšetřovaní, skladování a distribuci krve a plazmy pro nemocniční zařízení skupiny, a to Transfúzní službu, která působí v Šumperku i Bruntále již 15 let. Dále má odběrová místa v Nemocnici Přerov, Nemocnici Prostějov, Jesenické nemocnici a Nemocnici Nový Jičín, ze kterých krev a plazma směřuje na Transfúzní službu. „Ve skupině AGEL registrujeme více než 12 500 dobrovolných dárců krve a plazmy, kteří ročně darují zhruba 16 000 jednotek plné krve, a 28 500 odběrů plazmy. Dá se říct, že skupina AGEL je soběstačná. Odebraná krev a plazma je efektivně distribuována do zdravotnických zařízení v Olomouckém i Moravskoslezském kraji, a to vždy dle aktuální potřeby jednotlivých nemocnic a konkrétních pacientů.

Kromě vlastních nemocnic skupiny AGEL vypomáháme a dodáváme krev od našich dárců i do Fakultní nemocnice Olomouc,“ vysvětluje primář Repovský. Transfúzní stanice jsou obvykle propojeny s konkrétním lůžkovým zdravotnickým zařízením, kde se odebraná krev (případně krevní složky) využívají k přípravě transfúzních přípravků pro konkrétní pacienty. Krev od dárců tedy pomáhá přímo pacientům v našich nemocnicích. „Transfúzní oddělení skupiny neposkytují za darování krve žádnou přímou finanční odměnu. Dárce, který daruje krev nebo plazmu, bez nároku na finanční odměnu a daruje z přesvědčení je nejbezpečnější a nejspolehlivější dárce. V existujících soukromých, převážně plazmaferetických střediscích získávají dárci za darování finanční odměny ve výši několika stokorun. Krevní plazma odebraná v těchto centrech nepomáhá však přímo pacientům v nouzi. Většinou je využívaná pro potřeby farmaceutického průmyslu na výrobu krevních derivátů a následně distribuovaná jako léčivo do lékáren,“ uzavírá primář Repovský.