Významné události

Sympozium AGELu řešilo, kam se posunulo české zdravotnictví za posledních 30 let

4. 1. 2020

Na 13. vědecko-výzkumný kongres do Olomouce přijelo přes 400 zdravotnických pracovníků z Česka i Slovenska a také čelní představitelé zdravotnictví obou zemí.

Text: Mgr. Radka Miloševská, Ing. Tomáš Želazko / Foto: Ing. Daniel Merhout, Ing. Tomáš Želazko, Rostislav Šimek

Významné 30. výročí počátku zásadních politicko-ekonomických změn v naší zemi se stalo hlavním tématem letošního 13. ročníku odborného Sympozia AGEL, na které se v říjnu do Olomouce sjeli přední představitelé zdravotnictví z celé České i Slovenské republiky a také přes 400 zdravotnických pracovníků z obou zemí. Letošní Sympozium skupiny AGEL s názvem „30 let ve zdravotnictví“ se konalo pod záštitou předsedy dozorčí rady AGELu Ing. Tomáše Chreneka, Ph.D. „V letošním roce si připomínáme významné historické jubileum – 30. výročí počátku zásadních politicko-ekonomických změn v našich zemích. Jedná se o milník, který si zaslouží pozornost, protože se stal impulsem, který nastartoval systémovou přeměnu celé společnosti s řadou celospolečenských proměn,“ sdělil před zahájením sympozia předseda dozorčí rady.

V rámci programu účastníci akce nahlédli na tři dekády historie českého a slovenského zdravotnictví, zhodnotili jeho vývoj v jednotlivých oborech zdravotnických věd a představili současné úspěchy moderní medicíny, které se dokázaly v České a Slovenské republice realizovat. „Zdravotní péči již dávno nelze chápat, a už vůbec ne úspěšně poskytovat, bez znalosti dalších socioekonomických souvislostí. Proto letošní Sympozium nabídne zcela nový formát v podobě rozšíření o moderované panelové diskuze. Ve dvou diskuzních blocích se opinion leadeři českého a slovenského zdravotnictví dotknou širokého záběru témat, od historického ohlédnutí na počátek 90. let, kdy se začínaly hledat a zkoušet nové cesty a směry, přes zhodnocení vývoje a kvality zdravotního systému, až po současné a velmi aktuální otázky řízení a financování zdravotní péče,“ uvedl Ing. Tomáš Chrenek, Ph.D. 

Debata se během prvního dne dotkla několika ožehavých témat. V prvním dvouhodinovém bloku se diskuse zúčastnili ministr zdravotnictví České republiky Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, předseda představenstva AGELu MUDr. Aleš Herman, Ph.D., poslankyně a předsedkyně Výboru pro zdravotnictví prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Ing. Zdeněk Kabátek, prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ing. Ladislav Friedrich, CSc., generální ředitel pojišťovny Dôvera Ing. Martin Kultan, generální ředitel Union zdravotnej poisťovne Ing. Michal Špaňár a předseda představenstva Nemocnic Olomouckého kraje JUDr. Vladimír Lichnovský. 

V druhém dvouhodinovém bloku se v diskusi představili člen představenstva AGELu MUDr. Pavel Frňka, DMS, členka představenstva a ředitelka sekce nákupu zdravotní péče Union zdravotnej poisťovne Ing. Elena Májeková, náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění MZČR Ing. Helena Rögnerová, generální ředitelka Všeobecnej zdravotnej poisťovne PhDr. Ľubica Hlinková, MPH, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči Ing. David Šmehlík, MHA, člen představenstva Jihočeských nemocnic Ing. Michal Čarvaš, MBA, ředitelka zdravotního úseku ČPZP MUDr. Renata Knorová, MBA, a ředitelka Implementační jednotky na Úřadě vlády SR Ing. Miriama Letovanec. Předseda představenstva společnosti AGEL Aleš Herman přítomným na úvod dvoudenní akce sdělil, že naše skupina AGEL má v České republice bezesporu nejvíce zkušeností s provozováním soukromého zdravotnictví, neboť brzy oslaví již třicet let na trhu.

„V České republice a na Slovensku provozujeme aktuálně 22 nemocnic, síť poliklinik a další specializovaná zařízení. A také díky bohatým zkušenostem, které jsme za roky úspěšného podnikání nabyli a které můžeme sdílet, jsme se rozhodli na Sympoziu AGEL otevřít veřejnou debatu nad tématy, která současné zdravotnictví trápí,“ uvedl. Mezi nejožehavější problémy českého zdravotnictví patří bezesporu financování zdravotnické péče. Podle odborníků pokud nedojde k zásadní systémové změně, je udržení současné kvality zdravotní péče dlouhodobě neudržitelné. „Žijeme v mýtu, že naše zdravotnictví je bezplatné. Ale to není pravda. Uvědomme si, kolik prostředků každý z nás pravidelně odvádí za zdravotní pojištění,“ upozornil předseda představenstva AGELu s tím, že o to důležitější je hospodařit s těmito veřejnými prostředky efektivně a hospodárně.

„Při provozování našich zdravotnických zařízení nemůžeme, jako některé státní či krajské nemocnice, spoléhat na to, že případné ztráty bude sanovat ministerstvo, kraj či město ze svých prostředků. Ve skupině AGEL musíme provoz, mzdy i veškeré investice pokrýt finančně sami. Náš příjem je tvořen, stejně jako v jiných zařízeních, úhradami od zdravotních pojišťoven. Klienti za poskytovanou péči nic navíc neplatí. Jsou ošetřeni dlenejnovějších medicínských standardů, jako v kterékoli jiné nemocnici, z prostředků veřejného zdravotního pojištění. A i přesto dokážeme hospodařit efektivně,“ doplnil. Ve zdravotních systémech západních zemí je podle předsedy představenstva Hermana jejich součástí existence připojištění a nadstandardů. To je cesta, která je po 30 letech trvání stávajícího modelu nutná k dalšímu zajištění pokrytí stále rostoucích nároků moderní medicíny v budoucnu. „Například v sousedním Rakousku má soukromé zdravotní pojištění sjednána zhruba třetina obyvatel, a to jako doplněk veřejného zdravotního pojištění. Nejčastěji jsou z něj hrazeny výkony v rámci lůžkové péče, například nadstandardní pokoje, poplatky za pobyt v nemocnici, ale také výkony lékařů, kteří nemají smlouvy s veřejnými zdravotními pojišťovnami. Pokud by se u nás nechala komerčně připojistit desetina občanů, tak by finanční přínos z těchto prostředků mohl činit podle odhadů až 40 miliard korun ročně,“ míní Aleš Herman a naznačil, že tímto směrem by se měl systém českého zdravotnictví pohnout.

„Celá západní Evropa, která má systém zdravotního pojištění, má zároveň komerční připojištění nebo připojištění. Mám pocit, že stagnujeme, když jsme nevytvořili tento krok. Ústavní soud neodmítl nadstandard z principu, ale z formálního hlediska. Je to výzva, abychom se dostali dál a položili do mozaiky pojištění další střípek. Žádný jiný rozvoj systému nevidím,“ dodal Herman. Také podle předsedkyně zdravotního výboru sněmovny prof. Věry Adámkové čeká české politiky opět debata o rozsahu hrazených zdravotních služeb. „Žiji ve státě, kde je solidární přístup ke zdravotní péči. Musíme si ale na druhou stranu uvědomit, že vak peněz není nekonečný. Do budoucna si proto budeme muset říci, že jistě chceme léčit děti a těžce nemocné, chceme léčit na světové špičce, ale pravděpodobně budeme muset přiznat, že něco si lidé budou kupovat,“ uvedla prof. Adámková. I v rámci stávající legislativy se ale podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka rýsuje určitý trend změny. „Představitelé státu se po zlomu v roce 1989 rozhodli k budování pojišťovenského systému zdravotnictví, ale projekt úplně nedotáhli. Systém se sice tvářil jako pojišťovenský, ale byl velmi přeregulovaný. V současnosti je tu změna uvažování a vracíme se k tomu podstatnému, že odpovědnost za dostupnost a kvalitu zdravotní služby má zdravotní pojišťovna,“ uvedl Kabátek. V tomto je ředitel zdravotní pojišťovny zajedno s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.

„Zdravotní pojišťovny dvacet let stagnovaly. Ministerstvo zdravotnictví jim nedávalo prostor. To se mění,“ řekl ministr. Kromě toho ale jeho tým pracuje na systémové legislativní změně fungování zdravotních pojišťoven a rolí v rámci systému zdravotního pojištění. „Připravujeme věcný záměr úplně nového zákona o provádění veřejného zdravotního pojištění. Bude revoluční. Na jaře pošleme věcný záměr k připomínkám. Nedělám si iluze, že tento zákon schválíme do konce volebního období. Pracujeme na tom a budeme doufat, že můj nástupce na ministerstvu z věcného záměru připraví paragrafové znění,“ prohlásil Vojtěch. Součástí změny systému zdravotního pojištění by podle některých expertů měla být finanční motivace občanů starat se o své zdraví, chodit na preventivní prohlídky, nebo dokonce dodržovat léčebný režim. „Musíme pacienta vtáhnout do hry, dnes do ní vtažen není. Aby věděl, jaká opatření může udělat ke snížení rizik, a byl za to odměněn,“ uvedl Michal Čarvaš, člen představenstva Jihočeských nemocnic. „Zdravotnictví se musí dále rozvíjet, mimo jiné formou elektronizace a sdílení dat. Další úkol je posílit prevenci a motivaci občanů, aby o sebe více dbali. Dovedu si představit, že bychom je motivovali finančně,“ prohlásil také Vladimír Lichnovský, předseda představenstva Nemocnic Olomouckého kraje a zastupitel Olomouckého kraje. 

Odborníci se dále shodli, že k zajišťování stávající vysoké úrovně našeho zdravotnictví je nezbytné klást velký důraz na dostatek kvalitního zdravotnického personálu. Do příštích let očekává ministr Vojtěch, že bude pokračovat nedostatek zdravotníků. „Problém nedostatku zdravotnického personálu je globální,“ poznamenal Vojtěch s tím, že dohodl navýšení počtu studentů lékařských fakult a pro praktiky a stomatology v neatraktivních oblastech nabízí ministerstvo dotace. Další prostor pro zlepšení ale nabízejí řešení, která zlepšují využití dostupné pracovní síly. „Musíme se posunout cestou moderních technologií. Telemedicína je slibný nástroj, jak šetřit personální kapacity a zároveň zajistit například to, že chronický pacient dostane kvalitní léčbu, aniž by musel chodit na tolik vyšetření k lékaři. Máme i projekty s umělou inteligencí.

Je na čase podívat se vizionářsky na to, jak můžeme podpořit nové technologie, které nám mohou pomoci,“ prohlásil Vojtěch. Zároveň by podle něj zdravotníci měli více soustředit síly na zdravotní služby a méně se zabývat papírováním. „Administrativy by skutečně mohlo ubýt, cílem je elektronizovat, nastavujeme standardy sdílení elektronické dokumentace,“ řekl Vojtěch. Další cestou, která kromě jiných efektů má pomoci koncentrovat personál, je další restrukturalizace českých nemocnic. Souvisí s tím i nedávno představený projekt sítě urgentních příjmů. „Chceme jít cestou stratifikace nemocnic. Koncepce urgentních příjmů systém jasně pročistí, bude jasné, jaká nemocnice má poskytovat skutečně akutní péči. Nemocnice, které nebudou splňovat nastavená kritéria, budou muset hledat jinou roli. Mluví se o komunitních nemocnicích, založených na poskytování ambulantní péče a lůžek následné péče,“ vysvětlil Vojtěch. „V dnešní době není nutné mít sedm nemocnic akutní lůžkové péče v okrese. Stanovení sítě urgentních příjmů dá pacientovi signál, kde mu bude poskytnuta zdravotní péče 24 hodin denně sedm dní v týdnu na odpovídající úrovni. Tam bude koncentrován personál a zbytek nemocnic bude muset hledat jinou roli,“ prohlásil ministr. 

Naše skupina AGEL se kvůli stávajícímu nedostatku zdravotnického personálu před časem rozhodla otevřít zdravotnickou školu v Ostravě a v Českém Těšíně. „Jsem pyšný na to, že i při stávající personální krizi se nám daří pro naši skupinu získávat velmi kvalitní lékaře i nelékařský personál,“ sdělil předseda představenstva Herman a na otázku, jaké má skupina AGEL cíle a plány do budoucna, odpověděl: „Každý rok investujeme do rozvoje našich zařízení nemalé částky a i do budoucna chceme zvyšovat úroveň i komfort poskytované péče. Do konce letošního roku nás čekají významné investice do přístrojového vybavení, a to konkrétně v Nemocnici Podlesí, kde bude nainstalován nový počítačový tomograf. Ke zvýšení dostupnosti moderní vyšetřovací metody magnetické rezonance plánujeme v příštím roce v Nemocnici Valašské Meziříčí vybudovat zcela nové pracoviště tak, aby pacienti z regionu nemuseli na toto vyšetření dojíždět až do Ostravy či Olomouce.“ Druhý den si účastníci Sympozia mohli vyslechnout téměř pět desítek přednášek z úst lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků.

Během konference aktivně přednášeli například primář chirurgického oddělení Nemocnice Nový Jičín a odborný garant oboru chirurgie ve skupině AGEL MUDr. Matej Škrovina, Ph.D., FEARCS, primář Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice a odborný garant oboru gastroenterologie v AGELu MUDr. Petr Fojtík, Ph.D., primář intervenční radiologie Nemocnice Podlesí MUDr. Marian Wierzgoń, vedoucí Komplexního onkologického centra Nový Jičín doc. MUDr. David Vrána, Ph.D., a řada dalších odborníků ze skupiny AGEL. Na Sympoziu byla během večera druhého dne vyhlášena soutěž o nejlepší e-poster zdravotníků v kategorii lékař, nelékař a Hlas publika. V kategorii lékařské se letošním vítězem stal MUDr. Matej Škrovina, Ph.D., FEARCS, a kolektiv z Nemocnice Nový Jičín, v nelékařské kategorii zvítězila PhDr. Marianna Mužíková z Nemocnice Košice-Šaca. V kategorii Hlas publika vyhrála MUDr. Zuzana Turcsányiová z Nemocnice Košice-Šaca. Nejlepším předali ocenění předseda Vědecké rady AGELu prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc., člen Vědecké rady AGELu prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc., a předseda představenstva MUDr. Aleš Herman, Ph.D.