Nemocnice Šternberk

Co jste o alkoholu možná nevěděli

12. 3. 2013

Třes rukou, porucha rovnováhy, halucinace, ale i mnohem závažnější neurologická onemocnění může způsobit nadměrné pití alkoholu.

Text a foto: Bc. Radka Baková

Alkohol, alkoholismus, alkoholik. Pojem, který zná každý už od dětství. Člověk si zvykl využívat alkohol jako lehkou cestu pro obveselení sebe i okolí nebo jako prostředek pro ulehčení a zapomnění na strasti života. Málokdo si ale uvědomuje, jak strašlivé následky pro zdraví může přemíra alkoholu způsobit. V neurologické ambulanci Nemocnice Šternberk se s pacienty, kteří v různé míře trpí následky alkoholismu, setkávají denně.

Konzument, pijan nebo alkoholik?

Účinky alkoholu na lidský organismus jsou mnohočetné. V malých dávkách alkohol navozuje pocit duševní euforie. „V současné době existují již studie o prospěšném pití alkoholu, které snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Tato dávka alkoholu je zhruba 20 gramů na den, což pro představu odpovídá asi půl litru 12°piva nebo skleničce vína. Pokud je ale alkohol konzumován pravidelně, a to v množství přesahujícím tuto dávku, poškozuje po určité době řadu orgánů a jejich funkcí, centrální i periferní nervový systém nevyjímaje. Neznamená to, že každý, kdo pije vice, musí onemocnět nebo mít problémy. Znamená to však, že každý kdo pije více, nějaké problémy riskuje,“ varuje MUDr. Lenka Homolová z neurologické ambulance Nemocnice Šternberk. Toto ohrožení se týká především chronických alkoholiků. „Chronický alkoholismus je definován jako opakovaný nadměrný příjem alkoholu, který narušuje zdraví, osobní vztahy a pracovní uplatnění jedince. S chronickým alkoholismem se často pojí i nedostatečná výživa, která zahrnuje i nedostatek vitamínů důležitých pro správné fungování nervové soustavy,“ doplňuje neuroložka Lenka Homolová.

ZAČÍNÁ TO TŘESY RUKOU
Prvním příznakem, že není vše v pořádku, jsou třesy, a to obzvláště rukou. Třesy obvykle ustupují po vypití alkoholu, avšak celkový stav nemocného se tak jen zhoršuje. Piják navíc nabývá mylného přesvědčení, že má alkohol na jeho stav blahodárný účinek.

Nejčastější neurologickou komplikací chronického alkoholismu je polyneuropatie, při které si pacienti ztěžují obvykle na bolesti, mravenčení, sníženou citlivost na chodidlech, ale i na poruchy hybnosti končetin. „Jedná se o rozptýlené postižení periferních nervů, které vzniká působením přímého toxického vlivu alkoholu na periferní nervy. Mezi další příčiny se řadí nedostatečná výživa a nedostatečný příjem vitamínu, především pak vitamínu B1. Při onemocnění bývají postiženy především dlouhé nervy na dolních končetinách,“ popisuje lékařka s tím, že s postupem rozvoje nemoci má jedinec méně citlivé plosky nohou. Postižený má pocit, že chodí po mechu nebo po gumové podložce. V další fázi nemoci svalstvo dolních končetin atrofuje, nohy ztrácí sílu, hubnou, dochází k otokům nohou, nehty jsou více lomivé a mohou se objevit i vředy. Na vrub postižení citlivosti je často zhoršena i rovnováha.

Porucha rovnováhy však může být také projevem mozečkové degenerace, která je způsobena zánikem mozečkových buněk. Mozeček neboli malý mozek je součástí nervové soustavy a podílí se na udržování rovnováhy. Na jeho degeneraci se podílí kromě přímého toxického vlivu etanolu i nedostatek vitamínu B1. Vývoj onemocnění bývá skokovitý a nemá souvislost s tím, jak intenzivně člověk pije. „U tohoto onemocnění je možné zdravotní stav stabilizovat pomocí abstinence a adekvátní výživy, ústup klinických projevů však bývá minimální,“ doplňuje Lenka Homolová. Dalšími neurologickými komplikacemi jsou například alkoholická demence z odumírání mozkových buněk, projevující se zhoršením poznávacích funkcí.

EPILEPSIE A DALŠÍ HROZBY

Mezi nejzávažnější, v krajních případech až život ohrožující, komplikací je epilepsie. Alkohol totiž může vyvolat záchvaty také u lidí, kteří epileptiky nejsou, a to nejčastěji 12 až 24 hodin po jeho poslední konzumaci. „Na epileptický záchvat může navázat delirium tremens, což je nejtěžší stav abstinenčního syndromu projevující se třesem, psychomotorickým neklidem, zrakovými halucinacemi, pocením a dalšími vegetativními příznaky. Takovéto nemocné je pak nutné hospitalizovat dočasně na jednotce intenzivní péče, protože kromě uvedených projevů hrozí i závažný rozvrat vnitřního prostředí a poruchy oběhových funkcí,“ vysvětluje lékařka Lenka Homolová.

S epileptickým záchvatem byl zhruba před dvěma lety do neurologické ambulance přivezen muž ze Šternberka. Počítačová tomografie mozku vyloučila organickou příčinu záchvatu, v laboratorních odběrech však lékaři rozeznali poškození jater a dlouhodobé pravidelné požívání alkoholu. „Na cílený dotaz se nám pacient přiznal, že pije“ vzpomíná Lenka Homolová, která při následné lékařské prohlídce u pacienta diagnostikovala také sníženou citlivost dolních končetin, a doplňuje: „Pacientovi jsme vysvětlili, jak je pro jeho zdraví důležité, aby začal abstinovat. V následujícím roce se u něj však epileptický záchvat několikrát opakoval a byl na něm znát také sociální úpadek. Muž byl v naší nemocnici několikrát ošetřován v podnapilém stavu. Kvůli epilepsii jsme provedli podrobnější vyšetření mozku, která však neodhalila žádnou organickou příčinu.“ Zdravotní stav muže se nadále zhoršoval, pro rozvrat vnitřního prostředí musel být také hospitalizován na interním oddělení, kde se v rámci abstinence rozvinul další epileptický záchvat.  Muž musel být hospitalizován na jednotce intenzivní péče, kde se již jeho stav lékařům podařilo zvládnout a stabilizovat. Pacient však při abstinenci začal jevit známky deliria, byl výrazně neklidný, agresivní, vulgární, slovně napadl personál, měl halucinace a musel tedy být tlumen léky.

Po několika dnech sledování byl již pacient klidnější a orientovaný. „Při neurologickém vyšetření jsme zjistili kromě zhoršující se polyneuropatie dolních končetin i mozečkovou symptomatiku. Pacient nebyl schopen sám stát nebo chodit, protože neudržel stabilitu,“ popisuje následky alkoholismu u muže lékařka. Pacientovi byla navržena odvykací léčba v psychiatrické léčebně, které se nakonec podrobil, dnes dochází muž do neurologické ambulance již jako abstinent. Od poslední hospitalizace uplynul více než rok a epileptický záchvat se u něj neopakoval, hybnost i stabilita při chůzi se zlepšila, avšak známky polyneuropatie přetrvaly, ale naštěstí se již více neprohloubily.

POSTIŽENÍ SVALŮ

Alkohol sám o sobě není toxickou látkou, zdravotní problémy způsobuje až rozkladný produkt alkoholu. Pokud způsobí postižení svalového aparátu, jedná se o tzv. alkoholickou myopatii. Ta se může projevit až u třetiny alkoholiků. U akutního stavu opilosti se rychle rozvíjí svalové bolesti a slabost. Při chronickém průběhu se svalová síla zhoršuje pozvolna, většinou ji provází i zmenšení objemu svalů, a to zejména na pažích a stehnech. Protože se zřídkakdy objevují bolesti svalů, onemocnění může probíhat dlouho nepozorovaně a může vyústit až v invaliditu. Mezi méně časté avšak závažné onemocnění pojící se přílišnou konzumací alkoholu patří centrální pontinní myelinolýza. U tohoto onemocnění dochází k poškození mozkového kmene. Choroba vzniká častěji u starších alkoholiků, kteří již trpí žaludeční či jaterní poruchou. Vzniká převážně při rozvratu vnitřního prostředí nebo jeho rychlé úpravě. U jedince dochází k poruše polykání a řeči, je přítomno ochrnutí končetin, mimických svalů i okohybných svalů. Všechny příznaky však nemusí být vždy vyjádřeny úplně. V konečné fázi onemocnění může jedinec upadnout až do bezvědomí, přičemž následuje smrt z důvodu selhání centrální regulace srdeční a dechové činnosti. „Neurologické komplikace způsobené nadměrným pitím alkoholu by vydaly na rozsáhlou publikaci. Lidé by si to proto měli při každém přiťuknutí uvědomit,“ apeluje na závěr MUDr. Lenka Homolová.