Nemocnice AGEL Prostějov

Nemocnice Prostějov umí léčit extrémně obézní a nemocné s metabolickým syndromem

18. 9. 2013

Bariatrická a metabolická chirurgie byla základem pro vznik a rozvoj „XXL centra“.

Text: Bc. Radka Baková / Foto: Bc. Radka Baková, archiv MUDr. Adolfa Grygy, CSc.

Populace na celém světě, a Česká republika není výjimkou, tloustne. Lékaři se stále častěji setkávají s pacienty vážícími i více než 200 či 300 kilogramů. Obézní lidé trpí stejnými nemocemi jako ostatní populace a nezřídka potřebují péči operačních oborů, tedy nejen chirurgie, ale také gynekologie, urologie, traumatologie, ortopedie a dalších. Operace u nemocného se středním nebo těžkým stupněm obezity je ale velmi náročná. „Příběhy, kdy byl pacient odmítnut, bohužel nezřídka, až v den plánované hospitalizace, z důvodu, že by polámal operační stůl, slyšíme z médií poměrně často. To se u nás pacientovi nikdy nestane,“ uvedl primář chirurgického oddělení Nemocnice Prostějov MUDr. Adolf Gryga, CSc., a doplnil: „Jestliže respektujeme fakt, že obezita je onemocnění jako každé jiné a jako takové má svůj kód v Mezinárodní klasifikaci onemocnění (E 660), potom je takový přístup nutno hodnotit jako velmi necitlivý, neetický a především neprofesionální. Silně obézní lidé jsou tímto přístupem vlastně diskriminováni a mnozí z toho mají i psychické problémy. Žijí ve strachu, že když se jim něco stane, nedostane se jim hned všestranné lékařské péče.“

OBÉZNÍCH PŘIBÝVÁ

Jak rok od roku obézních lidí přibývá, stále častěji se dostává do popředí otázka, jak si s nimi poradí zdravotníci vyškolení na pacienty s běžnou hmotností a technika a vybavení nemocnic, které mají také své limity. Odborná veřejnost se problematice léčby obezity a metabolického syndromu věnuje od 90. let minulého století systematicky. Vznikla sekce bariatrické chirurgie při České chirurgické společnosti a Obezitologické společnosti ČLS J. E. Purkyně, která vznik podobných XXL center jako je v prostějovské nemocnici, a to jak ambulancí, tak lůžkových oddělení se zázemím speciálně vybavených operačních sálů a dalšího komplementu pro tuto klientelu, podporuje.

„Abychom mohli takto specializovanou péči poskytovat, bylo nutné sehnat potřebné technické vybavení, ale také erudovaný personál, který je s problematikou těchto nemocných a se specifickou péči o ně seznámen,“ řekl primář Adolf Gryga, jehož pracoviště disponuje operačním stolem s únosností až 450 kilogramů, který navíc dovoluje až extrémní polohování obézních. „Kdyby pacient při operaci pouze ležel, možná by jej obyčejný stůl unesl. Při zákrocích je ale často zapotřebí pacienta polohovat, čímž se mění jeho těžiště. Může se stát, že pak celou jeho váhu nese jediná část stolu, která ta to nevydrží,“ objasňuje důležitost speciální techniky primář. Prostějovští chirurgové dokáží obézní pacienty operovat také miniinvazivní cestou moderním endoskopickým vybavením, a to díky bohatým zkušenostem se zákroky z oblasti bariatrické a metabolické chirurgie.

NADREGIONÁLNÍ PŮSOBENÍ

Do prostějovského XXL centra jsou zasíláni nemocní se středním i vysokým stupněm obezity i z jiných spádových oblastí, a to jak k  plánovaným, tak akutním operacím. Díky zkušeností s bariatrickou a metabolickou chirurgii a technickému vybavení, které se snaží v Prostějově dále kompletovat, jsou lékaři schopni operace, které se provádějí endoskopickou-laparoskopickou cestou provést i u těchto pacientů. Technologii využívá dle potřeby jak gynekolog, tak ortoped.

KAM AŽ MŮŽE OBEZITA ZAJÍT

Už desetitisíce lidí v Česku má váhu přes 150 kilogramů a přibývá i těch, kteří váží ještě více. „Někdy je až zarážející do jakého stavu se nemocní s morbidní obezitou dostanou. Nemoc, snížená mobilita přidružená onemocnění, odmítání systematické léčby, na kterém se podílí stud a pocit vlastního zavinění pak mohou vést k fatálnímu konci. Vzpomínám si na případ, kdy jsme byli před vánocemi loňského roku požádáni o spolupráci chirurgickým pracovištěm ve Šternberku, kam byla přivezena extrémně obézní žena s krvácením z velkého defektu - proleženiny na převislém břiše, pod kterou se rozlomilo ambulantní lehátko,“ zavzpomínal primář Adolf Gryga. Žena byla tehdy proto dočasně uložena na zem. Její hmotnost byla odhadována na více než 200 kilogramů. Lékaři proto okamžitě kontaktovali integrovaný záchranný systém a za pomoci hasičů ji v celtě přemístili do sanitního vozu, kde bylo proto nutné demontovat některé z částí jeho vybavení.

Na příjezd pacientky před urgentním příjmem prostějovské nemocnice tehdy čekal tým pracovníků ARO a chirurgie společně s členy hasičského sboru, kteří nemocnou uložili na speciální lůžko. Jak později odborníci zjistili, žena vážila 260 kilogramů a měla infikované defekty na bércích. Příčinou krvácení byla proleženina- doslova absence stěny břišní asi o průměru 15 až 20 centimetrů. „Jednalo se vlastně o velkou kýlu, kličky střevní byly pokryty jen předstěrou. V první fázi byly defekty ošetřeny na lůžku a vzhledem ke známkám protrahované sepse byla zahájena intenzivní léčba septického šoku pod vedením lékařů ARO. Bohužel doba trvání potíží a závažnost stavu ještě před přijetím do nemocnice vedly do tří dnů k úmrtí na multiorgánové selhání,“ uvedl primář.

PŘÍBĚHY S DOBRÝM KONCEM

Prostějovští lékaři však mají ve své péči i mnoho pacientů, kterým se podařilo úspěšně pomoci a následně je i nasměrovat na lepší cestu zdravého životního stylu. Například mladá žena byla do prostějovské nemocnice po domluvě převzata z pracoviště vyššího typu pro zánět a žloutenku způsobenou žlučníkovými kamínky, které uzavřely žlučové cesty. „I přes extrémní nadváhu bylo možné endoskopicky vyjmout překážku ze žlučových cest. Po zklidnění stavu podstoupila nemocná redukční režim za podpory specializované nutriční terapeutky, dietní sestry a specializované klinické psycholožky a s daleko menším rizikem a šetrnou laparoskopickou cestou bylo poté provedeno plánované odstranění žlučníku,“ vzpomíná na případ 27-leté pacientky Adolf Gryga. Protože žena již dříve prodělala operaci dolní končetiny, byl to jeden z handicapů, který by opět mohl vést mimo jiné k morbidní obezitě. U pacientky byla proto následně provedena bariatrická operace, která ji změnila život. Vrátila se mezi své známé, našla si zaměstnání, ve kterém je spokojená a je spokojena rovněž se svým zevnějškem. Ráda se hezky obléká a dokonce také rekreačně sportuje.

Dalším z pacientů, na kterého na chirurgickém oddělení rádi vzpomínají, je 42-letý řidič kamionu, který při autonehodě utrpěl těžká poranění pohybového aparátu. Součástí byla i extrémně velká poúrazová břišní kýla. Po autonehodě byl léčen na jiném pracovišti. Poté následkem výrazného omezení pohybu, ztráty zaměstnání, existenčních problémů spojených i se ztrátou podpory rodiny, a díky trvalému stresu začal řešit své problémy jídlem. Přátelé jej naštěstí donutili situaci řešit a muž vyhledal pomoc prostějovských lékařů. „Na naše pracoviště se dostavil ke konzultaci 160 kg vážící a 172 cm vysoký, s převislým břichem a s velkou kýlou, kde byly kličky střevní kryty jen kůží, která byla na několika místech velmi nekvalitní. Po komplexním vyšetření byla provedena bariatrická operace, tzv. restriktivní výkon - adjustabilní bandáž žaludku. Díky velmi dobré spolupráci s nemocným bylo dosaženo během 2,5 roku redukce hmotnosti na 106 kg,“ popsal úspěchy pacienta primář Gryga. V této fázi mohl se svým týmem přistoupit k řešení kýly, respektive defektu stěny břišní. „Problematika kýl a defektů stěny břišní je rovněž jedním z pilotních programů našeho pracoviště a jeho vedením je pověřen MUDr. David Marek. Po redukci hmotnosti byl průběh operace pro nemocného minimálně zatěžující a defekt se podařilo zcela napravit,“ uvedl Adolf Gryga s tím, že muž má nyní zcela jiný náhled na život, byť se dennodenně potýká s následky autonehody.

Je tedy zřejmé, že nemalé investice do vybavení i přípravy pracovníků jsou u nás maximálně využity. „Svoji logiku má provázání a znalost problematiky chirurgické léčby nemocných s těžkou obezitou a metabolickým syndromem,“ uzavřel primář prostějovské chirurgie Adolf Gryga.