JESENICKÁ NEMOCNICE

Jesenická nemocnice získala grant na rozvoj paliativní péče

2. 5. 2019

Ve skupině se nyní rozvíjí paliativní péče ve čtyřech nemocnicích – ve Valašském Meziříčí, Novém Jičíně, Prostějově a Jeseníku.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Shutterstock

Grant ve výši bezmála dva milióny korun pro roky 2019 a 2020 poskytl Jesenické nemocnici Nadační fond Avast v rámci svého programu Spolu až do konce. Díky grantu tak může Jesenická nemocnice pokračovat v rozvoji paliativní péče, jejíž poskytování započala v roce 2016, kdy proběhla rozsáhlá rekonstrukce léčebny dlouhodobě nemocných. Jesenická nemocnice v té době již vyčlenila pokoj s lůžkem pro poskytování paliativní péče včetně zázemí pro nepřetržitou přítomnost příbuzných či blízkých osob paliativního pacienta. Finance z grantu poputují během dvou let zejména na vzdělávání pracovníků pečujících o nevyléčitelně nemocné, umírající pacienty a vzdělávání ostatního personálu nemocnice v oblasti paliativní péče.

„Snažíme se organizovat kurzy paliativní péče pro pracovníky lůžkových oddělení, aby mohli být nápomocni ostatním kolegům při poskytování zdravotních služeb paliativním pacientům. Členové paliativního týmu Jesenické nemocnice se zúčastní stáží na jiných pracovištích v rámci celé republiky, kde již mají s poskytováním paliativní péče dlouhodobou zkušenost. Získané poznatky budou stážisté aplikovat do praxe v Jesenické nemocnici,“ říká zdravotně-sociální pracovnice Jesenické nemocnice Mgr. Kamila Kocianová s tím, že multidisciplinární paliativní tým nemocnice tvoří 14 osob ve složení tří lékařů, sedmi sester, sociálního pracovníka, kaplana, psychoterapeuta a fyzioterapeuta. Důležité je také vytvoření zázemí paliativního týmu, kde bude mimo jiné probíhat i jednání s blízkými příbuznými pacienta. 

Cílem je i s pomocí odborné literatury a dalších informačních materiálů seznámit lékaře a sestry s možnostmi, které paliativní péče pacientům se závažným onemocněním a jejich rodinám může poskytnout. „Cítíme potřebu se nejprve adekvátně vzdělat, získat zkušenosti a až poté můžeme poskytovat paliativní péči v náležité kvalitě,“ doplnila Kocianová. Jesenická nemocnice představuje jedinou alternativu pro rozšířený spád zhruba 50 tisíc obyvatel tohoto regionu, přičemž pro okolo 25 tisíc obyvatel představuje jedinou dostupnou nemocnici s dojezdem 2 až 3 hodiny. V regionu Jesenicka ještě před časem nebyla žádná agentura či pracoviště poskytující paliativní péči.

Nyní se kromě Jesenické nemocnice snaží poskytovat služby paliativní péče formou mobilní hospicové služby Charita Jeseník. Kocianová uvádí, že aktuálně je spolupráce s Charitou Jeseník na velmi dobré úrovni, že se společně s Charitou Jeseník snaží dostat téma paliativní péče do povědomí v tomto regionu, protože je stále tabuizováno. Díky rekonstrukci oddělení LDN má Jesenická nemocnice vyčleněn pokoj s lůžkem pro paliativní péči. „Do budoucna je naším přáním rozšířit nabídku až na 4 paliativní lůžka, a to vzhledem k potřebě, kterou v našem zdravotnickém zařízení pociťujeme a možnosti vyhovět přáním rodinných příslušníků paliativního pacienta. V případě potřeby jsme schopni podle možností vytvořit podmínky vhodné pro paliativní péči i na jiném pokoji některých oddělení,“ sdělila Kamila Kocianová. 

Podle zdravotně-sociální pracovnice Jesenické nemocnice pacienti vyžadující paliativní péči jsou v závěru života často umisťováni na úsek LDN nebo interní oddělení. Taktéž jsou zde pacienti překládáni ze zařízení poskytujících sociální služby a domácí péče, kdy rodina bez odborné pomoci nezvládá péči o člověka v terminální fázi života. „Díky vyškolenému personálu, spolupráci praktických lékařů a Charity Jeseník chceme pomoci lidem, kteří jsou v terminální fázi života, zajistit jim co možná nejdelší pobyt v domácím prostředí a v případě hospitalizace pak potřebnou a kvalitní péči na odděleních Jesenické nemocnice,“ dodala Kocianová. 

V nemocnicích skupiny AGEL se v posledních letech rozvíjí péče o nevyléčitelné pacienty. „Paliativní péče je moderní a rychle se rozvíjející obor, kterému se věnují špičková světová pracoviště. Nejlepší lékařské fakulty světa mají vlastní oddělení paliativní péče, kde připravují své studenty na přímou práci s pacienty a zároveň realizují řadu výzkumů a inovativních forem vzdělávání v paliativní medicíně,“ uvádí projektová manažerka pro oblast sociální péče společnosti AGEL PhDr. Markéta Čožíková s tím, že ve skupině se nyní rozvíjí paliativní péče ve čtyřech nemocnicích – ve Valašském Meziříčí, Novém Jičíně, Prostějově a Jeseníku. Lidský život se během posledního století výrazně prodloužil. Vyšší věk dožití je však spojen se zdravotními komplikacemi a mnohdy i dlouhým umíráním. Zvyšovat kvalitu života nevyléčitelně nemocných pacientů a jejich rodin je úkolem paliativní péče, kterou má mnoho lidí spojenou výhradně s úplným závěrem života. Její úloha je však mnohem širší.

Paliativní péče zmírňuje bolesti a utrpení, nesoustředí se už na vyléčení, protože z medicínského hlediska to je nemožné, ale na kvalitu posledních dní nebo měsíců života. Zahrnuje i psychickou podporu a také pomoc blízkým. Většina zdravotníků se ve své praxi setkává i s nevyléčitelně nemocnými pacienty. Úkolem paliativní péče je zvyšovat kvalitu života těchto pacientů a jejich rodin. Paliativní specialisté pomáhají prožívat pacientům zbývající dny jejich života tak dobře, jak je to jen možné. „V souladu se světovými trendy usilujeme o to, aby byla v nemocnicích skupiny AGEL paliativní péče postupně integrována do standardního léčebného procesu u pacientů s pokročilou fází nemoci, pokud z paliativní péče mohou tito pacienti profitovat. Ačkoliv medicína dosud neumí některá onemocnění vyléčit, neznamená to, že pro pacienty již nemůžeme nic udělat,“ vysvětluje PhDr. Čožíková. 

Předpokladem kvalitní paliativní péče je podle projektové manažerky multidisciplinární tým, kde úzce spolupracují lékař, zdravotní sestra, sociální pracovník, kaplan, psycholog, nutriční terapeut, fyzioterapeut a další profese. Erudovaní odborníci provází pacienty a jejich rodiny až do poslední chvíle a pomáhají jim zvládat bolest, dušnost, poruchy spánku, úzkosti a další potíže, se kterými se potýkají. Paliativní péče tedy začíná v momentě diagnózy nevyléčitelného onemocnění a končí podporou příbuzných či blízkých během procesu truchlení. V České republice umírá ročně asi 108 tisíc lidí a zhruba 65 až 70 procent jich zemře v nemocnici. Velká část z nich je do nemocnic převezena na poslední dny či hodiny života. „I v nemocničním prostředí je možné prožít závěr života kvalitně a důstojně v přítomnosti svých nejbližších, s podporou naslouchajících lékařů, sester a dalších odborných pracovníků,“ uzavírá PhDr. Markéta Čožíková.