Poliklinika AGEL

Léčba dotekem dokáže pomoci při řadě potíží

21. 5. 2013

Trpíte bolestmi hlavy, zad, kloubů? Trápí vás snížená imunita, napětí a stres? Pokud si myslíte, že jste už všechno vyzkoušeli a výsledek stále nepřišel, možná to tak není. Pomoci by mohla kraniosakrální terapie.

Text a foto: Bc. Radka Baková

Osmdesátileté paní Svěrákové se předloni před Vánoci při pečení rohlíčků udělalo tak nevolno, že omdlela. Přivolaní lékaři transportovali seniorku do nemocnice, kde lékaři vyloučili srdeční příhodu i jiný život ohrožující stav a pustili paní domů.  Žena však od té doby cítila silné nevolnosti, výrazně zhubla, cítila hučení v uších, mdloby a závratě. Pacientka připisovala potíže úrazu hlavy, který utrpěla v nedávné době, vyšetření však neprokázala žádnou poruchu. Seniorku by vůbec nenapadlo, že její potíže mohou působit bloky v těle, které ji diagnostikovali na rehabilitačním oddělení Polikliniky Olomouc. Již po prvním sezení u PhDr. Lenky Hillerové, začala paní Svěráková pociťovat značnou úlevu. Po roce léčby potíže téměř zcela vymizely – nesnesitelné hučení v uších je již minulostí, nyní žena sem tam pociťuje v uších pouze jemné teplo. Zatímco dříve pociťovala seniorka chvění v ústech, špatně se jí dýchalo a nemohla polykat, nyní se tyto pocity vyskytují jen zřídkakdy. „Nejvděčnější jsem za to, že vymizelo mé nechutenství, kvůli kterému jsem velmi zhubla,“ sdělila paní Svěráková.

Co je kraniosakrální terapie?

„Když k nám paní přišla, nejprve jsme odebrali anamnézu a zaměřili jsme se především na odstranění příčiny problémů. Paní začala docházet na terapii dvakrát týdně, přičemž subjektivní zlepšení uváděla již po prvním sezení,“ popisuje Lenka Hillerová, která pacientku začala léčit pomocí metody s názvem kraniosakrální terapie. Název této metody je odvozen z latiny, kde cranium znamená lebka a sacrum je kost křížová. Kraniosakrální systém se skládá z mozku a míchy, které jsou chráněny po celé ploše mozkovými obaly a které jsou omývané mozkomíšním mokem. Mozkomíšní mok je pravidelně produkován a opět vstřebáván, celý tento proces se děje v cyklech. Frekvence tohoto cyklu je osm až 12 pulzů za minutu. V případě chorobných procesů může být cyklus naopak snížen čí zvýšen. Například při depresi je rytmus snížený, naopak při horečce zvýšený. Kraniosakrální systém má možnost ukládat do své paměti úrazy, nemoci nebo i emoční zážitky. V těle se vytvářejí bloky, které se řetězí a časem se manifestují bolestí či dokonce nemocí. Místo bolesti však často není primární příčinou potíží. Díky technikám této terapie dokáží zdravotníci bloky v organismu odhalit a odstranit.

Úleva při řadě potíží

Kraniosakrální terapie přináší úlevu při řadě potíží jako je například bolest hlavy, migréna, závratě, stres a napětí, chronické bolesti zad, nespavost, neklid, poúrazové stavy, atd. Samotná terapie je velice klidná a příjemná. Klient leží na zádech a terapeut přikládá ruce na různé části těla a poslouchá kraniosakrální rytmus, vnímá napětí jednotlivých tkání a jejich pohyb, který doprovází svýma rukama. Při spontánních emocionálních či tělesných reakcích terapeut nezasahuje do děje, nebrání jim, jen je citlivě doprovází. Někteří klienti mohou cítit teplo, samotný pohyb či snížení celkového napětí. „Terapie je vhodná u dětí i dospělých. Nástup prvních pozitivních účinků je velmi individuální – u některých jedinců zaznamenáváme velké pokroky po prvním sezení, u některých až po několika aplikacích terapie,“ doplnila Lenka Hillerová s tím, že terapie je vhodná téměř pro každého. Pro svoji jemnost je možno tuto terapii doporučit také těhotným ženám a těžce nemocným. Kontraindikací, které by metodu vylučovaly, je minimum a patří mezi ně například zlomeniny lebky, aneurysma či nitrolební krvácení. K podstoupení terapie není nutné doporučení praktického ani odborného lékaře, zájemci se mohou do Polikliniky Olomouc objednávat na telefonním čísle 972748194, cena jedné 60-minutové terapie je 560 korun.

Ohlédnutí do historie

Ačkoliv zmínky o práci s kraniosakrálním systémem a mozkomíšním mokem najdeme již v pramenech starého Egypta, Indie nebo Peru, za počátek moderního vývoje tohoto oboru se považuje práce amerického lékaře Andrewa Tailora Stilla. Metodu dále prohloubil William Sutherland, který počátkem 20. století objevil pohyb v kostech a Dr. John E. Upledger, který objevil kraniosakrální rytmus.