Zdravotník se zajímavým koníčkem

Lékařka Alena Hamplová je vášnivou bylinářkou

21. 8. 2020

Lékařka interní ambulance POLIKLINIKY AGEL Olomouc miluje i výtvarnou činnost – namalovala a nakreslila již přes 50 obrazů.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: archiv MUDr. Aleny Hamplové

MUDr. Alena Hamplová vystudovala Lékařskou fakultu UP Olomouc, kde promovala v roce 1999. V témže roce nastoupila na interní oddělení Nemocnice Šternberk. V roce 2012 začala pracovat na POLIKLINICE AGEL Olomouc v ordinaci vnitřního lékařství, kde pracuje doposud.

Jak jste se dostala k medicíně?
Medicína mne přitahovala od dětství, ale stejně tak mne přitahovala i botanika. Po studiu na gymnáziu jsem se hlásila na lékařskou i přírodovědeckou fakultu. Dostala jsem se na obě, ale vybrala jsem si medicínu. Bála jsem se budoucího horšího uplatnění v přírodovědném odvětví. Nakonec se ukázalo, že se oba obory skvěle doplňují.

Zdědila jste po někom vlohy pro medicínu?
Ne, oba moji rodiče byli učitelé.

Po vystudování lékařské fakulty jste nastoupila na interní oddělení Nemocnice Šternberk. Jaké jste měla začátky?
Bavilo mě to tam. Byla to práce různorodá, vzrušující. Museli jsme si umět poradit opravdu se vším. Interní oddělení není specializované, jako je to například ve fakultních nemocnicích. Na druhou stranu to byla práce vysilující.

Později jste ale měla zdravotní problémy – díky stresu v zaměstnání i v osobním životě.
Práce v nemocnici na interním oddělení byla dost těžká – noční a víkendové služby, spousty těžkých akutních stavů, resuscitace, prakticky každodenní konfrontace se smrtí. Když jsem ještě neměla rodinu, tak to šlo. Pak se narodily děti, musela jsem zvládat péči o rodinu, navíc jsme rekonstruovali chalupu. Nejdřív jsem si myslela, že všechno zvládnu, ale bylo toho na mne příliš. Až jsem se zhroutila. Trpěla jsem únavovým syndromem a depresemi. Krátkou dobu jsem užívala antidepresiva, ale záhy jsem zjistila, že tudy cesta nevede. Byla jsem zoufalá. Léky nezabíraly tak, jak jsem očekávala. Po lécích byla únava ještě větší. Ptala jsem se: takto budu žít celý život? Jiné východisko pro mne není?

Jaké kroky jste poté podnikla? V té době jste přešla do interní ambulance POLIKLINIKY AGEL v Olomouci.
Pátrala jsem po jiných možnostech uzdravení, až jsem to pochopila. Nemoc byla pro mne přelomovým bodem. Věděla jsem, že na sobě musím zapracovat. Bylo nutné od základů změnit celý můj život. Najít si čas pro sebe, opět splynout s přírodou, které jsem se v minulosti věnovala, a naučit se relaxovat. Na této cestě k úzdravení a prozření mi pomáhaly léčivé rostliny a autopatie. Opět jsem se dostala do rovnováhy. Přestala jsem sloužit noční služby, po práci a o víkendech jsem si naplno užívala své milující rodiny. Ponořila jsem se opět do studia léčivých rostlin, které jsem začala naplno užívat u sebe, své rodiny a některých pacientů.

Přejděme k Vašemu největšímu koníčku – bylinkám. Kdy jste se začala o přírodní léčbu zajímat? Má ve Vaší rodině nějakou tradici?
Rostliny mne svými účinky fascinovaly od dětství. Ráda jsem se jako malé dítě procházela přírodou, bylinky poznávala a sbírala. Moje babička nadšeně pěstovala různé léčivky. V mé rodině se všechny neduhy léčily hlavně léčivými rostlinami.

V přírodě trávíte asi hodně času.
Miluji přírodu. V přírodě se cítím skvěle, nabíjí mne energií, jsem v harmonii. Já a moje rodina plně využíváme darů přírody k harmonizaci těla, léčbě různých neduhů. Mám spousty pozitivních zážitků s léčivými bylinami. Při problému sahám vždy nejprve do přírody, nikoliv k chemickým přípravkům.

Pěstujete sama nějaké byliny?
Svět rostlin mne fascinoval a fascinuje. Založila jsem bylinnou zahradu, kde mám více než 120 druhů léčivých rostlin a chodím je také sbírat do přírody. Vyrábím čajové směsi, tinktury, masti, léčivé oleje. Pořádám i kurzy o léčivých bylinách.

Na světě je obrovské množství rostlin. Jak se zorientovat v tolika rostlinách a jejich účincích? Jak naučit veřejnost s bylinkami pracovat?
Většina rostlin má polyfunkční účinky, takže působí na několik systémů najednou – například zklidňují, působí pozitivně na zažívací ústrojí, jsou močopudné, dají se použít na kožní problémy či rány. Nejedná se tedy jen o jeden účinek na určitý problém, jak jsme tomu zvyklí u chemických léků. Navíc působení rostlin je způsobeno komplexem různých faktorů – kombinaci určitých látek, energie, éterických sil. Nefunguje tedy pátrání a izolace jedné jediné chemické látky, která by byla zodpovědná za pozitivní působení. Tuto chybu často dělají vědci. Rostliny na lidský organismus působí celostně a napomáhají samoúzdravným pochodům těla. Jen nejsou tak razantní jako některé léky a je potřeba trpělivosti, protože účinek nastupuje až po několika dnech či týdnech. Ovšem nemají většinou nežádoucí účinky. Abychom se lépe v účincích a způsobu použití léčivek vyznali, vymyslela jsem přehledný systém popisu léčivých rostlin, se kterým se lze seznámit na mém webu nebo v mé knize.

Bylinky se poslední léta vracejí do obliby. Máte nějakou, kterou byste plošně doporučila každému? Jaké jsou Vaše oblíbené bylinky?
Nejoblíbenější jsou ty divoce rostoucí – v podstatě běžné plevele kolem nás. Ty jsou nejsilnější. Když mám problém, jdu se projít do přírody a vyberu si z toho, co kolem mne roste. Nejraději mám černý bez, řebříček, kopřivu, tužebník, sléz, popenec a další.

Využíváte jen české byliny, nebo i některé cizokrajné?
Na své zahradě pěstuji i byliny cizokrajné. Používám je do různých čajových směsí, nebo jen tak samostatně. Ale pořád platí, že pro naše těla jsou nejpřirozenější rostliny, které se vyskytují v našich zeměpisných šířkách.

Připravujete také léčivé směsi na čaje, koupele a podobně. Navrhla jste je sama nebo je převzala ze starých receptur? Zkoušíte tyto recepty sama na sobě?
Velice ráda listuji velmi starými herbáři a knihami o bylinách. Mám jich už pořádnou sbírku a kupuji je hlavně v antikvariátech. Výborný je středověký Mattioli, nebo z 19. století Sebastian Kneipp. Inspiruji se tedy od starých bylinářů, protože na lidové moudrosti, které se tradují po staletí, něco bude. Postupy jsou ověřené a fungují. Ale také sama s bylinami ráda experimentuji a vytvářím nové receptury. Samozřejmě prvně tyto postupy používám u sebe a své rodiny.

Jste lékařka. Jak se díváte na spojení bylin a moderní medicíny – funguje?
Funguje, výborně se to doplňuje. Jen musí dotyčný chtít udělat pro sebe něco navíc.

Kdy je lepší sáhnout po bylinkách a kdy už jsou potřeba léky?
Samozřejmě je mnoho stavů ať už akutních či těžkých chronických, u kterých bychom s bylinami nevystačili. Jsem ráda, že máme k dispozici různá tak dobře účinná farmaceutika. Často se s bylinami dají kombinovat, umocní se jejich účinek, nebo se urychlí cesta k uzdravení. U některých, spíše funkčních chorob, jsou zase ale naopak výhodnější léčivé rostliny samostatné. Také u respiračních či močových infekcí, trávicích potíží, kožních chorob a podobně jsou léčivky vysoce účinné a často působí lépe než mnohé postupy konvenční medicíny. Nezastupitelnou úlohu hrají v prevenci.

Jak se na Vaše léčebné postupy tváří kolegové lékaři?
Většina mi fandí. Chodí si ke mně pro čaje, masti a tinktury nebo jen tak pro radu. Často je i inspiruji k aktivnímu sběru či pěstování léčivých rostlin.

V roce 2019 jste vydala knihu Čarovná lékárna kolem našeho domu, ve které vyčerpávajícím způsobem popisujete 38 léčivých rostlin, rostoucích divoce kolem nás. Co Vás vedlo k napsání knihy a co se v ní můžeme dočíst?
Chtěla jsem, aby lidé měli v ruce nějakou příručku, ve které se dočtou, jak přesně rostliny sbírat, zpracovávat, jak je používat léčebně na určité choroby. Je velmi systematicky uspořádaná a je v ní mnoho barevných fotografií a přesných receptů na lékové formy z bylin. Něco takového na našem trhu chybělo. Jsem ráda, že si ji pořizují i mí kolegové lékaři.

Máte také své vlastní webové stránky, kde sdělujete své zkušenosti s bylinkami. Co vše se lze na webu ještě dočíst?
Píšu tam články o některých zajmavých rostlinách či léčivých houbách. Lze si tam také stáhnout mé ebooky o černém bezu nebo dubu, což jsou mé oblíbené rostliny, které lze využít na léčbu téměř celého těla. Pomocí článků v blogu a v e-boocích čtenáře seznamuji se svým systémem pro orientaci v užití rostlin, dozví se, jak rostliny zpracovat a užívat. Jsou tam také články o praktických zkušenostech s léčbou některých neduhů.

Vaším dalším koníčkem je malování a kresba. Co malujete a jakým stylem? 
Kromě léčivých rostlin je mou vášní i výtvarná činnost. Velmi ráda maluji a kreslím. Je to pro mě jistá forma relaxace, dokonce až meditace. Nejsem žádný profesionál. Výtvarné vzdělání nemám žádné. Jen mě to prostě baví. Jedná se především o olejomalbu na plátna, ale používám i jiné techniky – kresbu, akryl, akvarel, pastel. Hraji si s barvami a u toho třídím myšlenky. Po celodenním stresu mě to dokonale uvolní. Přivedla mě k tomu moje dcera, u které je výtvarné nadání vrozené. Chtěla jsem ji v tom rozvíjet a chytlo mě to také. I já jsem v dětství měla ráda kreslení a malování, ale postupem času, vlivem nároků škol a pracovního vytížení, jsem na mé dětské touhy zapoměla. Teď si ale říkám: „Proč? Není čas, ztrácet čas. Dělej, to co Tě baví a naplňuje.“ A tak to dělám.

Kolik obrazů a kreseb jste namalovala. Kde je lze vidět?
Přes 50 děl, své obrazy maluji pro sebe a svou rodinu. Zatím nic neprodávám. Je ale pravda, že už máme ověšené všechny stěny v bytě, na naší víkendové chalupě i v ordinaci. Přehled mých výtvarných děl najdete také na mém webu. Ony ty obrazy působí také léčivě. Mnoho pacientů se do nich v mé ordinaci zahledí a uvolní je to, často jim evokují nějaké pěkné vzpomínky.

Pracujete, máte hodně koníčků. Můžete ještě prozradit, kdo Vám doma dělá radost a jak se svými blízkými nejraději trávíte svůj volný čas?
Svou rodinu miluji. Mám skvělého manžela a dvě úžasné pubertální děti. Mám je moc ráda. Volný čas spolu trávíme v přírodě, máme rádi letní i zimní turistiku, kolo, běžky, lyže. Zbožňujeme hory. S dcerou společně malujeme a kreslíme. Často si všichni povídáme, hrajeme hry.