Zdravotník se zajímavým koníčkem

Pro Lukáše Kameníčka je divadlo velkým koníčkem

7. 8. 2017

Správce sítě společnosti Perfect Distribution je nadšeným ochotníkem Divadelního amatérského souboru Divadlo Hanácké Obce a studentského divadla Point.

Text: redakce / Foto: Barbora Olejníková, archiv Lukáše Kameníčka

Lukáš Kameníček se narodil v roce 1990 v Prostějově. Od roku 2011 pracuje ve společnosti Perfect Distribution jako správce sítě. Kromě své práce je ochotnickým hercem a také hrál v několika amatérských filmech a klipech.

Jak jste se dostal do společnosti Perfect Distribution? 
Jak to tak bývá náhodou. Po ukončení střední odborné školy jsem začal pracovat jako brigádník u otce, který tou dobou pracoval na výstavbě logistického centra společnosti Perfect Distribution. Na starosti jsem měl zapojení datové zásuvky, rozvedení datové sítě a instalování požárního systému (EPS). Během této činnosti jsem přišel do kontaktu se zaměstnanci PFD, ve společnosti se mi líbilo a tak jsem oslovil management společnosti s dotazem o budoucí vzájemné spolupráci. Tímto jsem nastartoval profesní kariéru ve společnosti jako správce budovy a následně jako IT Správce a Správce sítě.

Teď pojďme k Vašemu koníčku. Jak jste se k herectví dostal?
K herectví jsem se poprvé dostal na základní škole, kde jsem začal chodit do dramatického kroužku. Následně jsem přešel do Divadla Hanácké Obce.

Věnoval se herectví někdo z Vaší rodiny?
Ne, jsem první a doufám, že ne poslední (smích). Je to mimořádný koníček.

Kdo ve Vás vypěstoval lásku k divadlu?
To Vám řeknu naprosto přesně: moje paní učitelka fyziky na základní škole Mgr. Hana Lužná.

Pamatujete si své první vystoupení?
Moje první vystoupení bylo na den jazyků na základní škole, kde jsme hráli v anglickém jazyce představení „Titanic“ a já hrál Jacka Swena. Moje první role v Městském divadle v Prostějově přišla v roce 2008, jednalo se o pohádku „Byl jednou jeden drak“, kde jsem hrál Loupežníka Petrovského.

Máte nějaký herecký vzor?
Ne, ale mezi mé oblíbené herce patří Joseph Gordon-Levitt, Louis de Funes a z českých Pavel Liška.

V jakém souboru hrajete a jak dlouho?
Momentálně hraji ve dvou souborech, v Divadle Hanácké Obce vystupuji 11 let a ve studentském Divadle Point vystupuji 7 let.

Kde Vás aktuálně můžeme vidět a v jakých inscenacích?
Vidět mne můžete v Městském divadle v Prostějově, kde hrajeme muzikál Finding Amerika a Strašidlo Cantervillské nebo v Divadle Point v hrách Testosteron a Baskervillská bestie.

Pro jaké publikum hrajete? Jaký máte žánr?
Hrajeme pro všechny věkové kategorie, snažíme se hrát různorodé žánry s převahou komedií. Během školního roku hrajeme pohádky a představení pro studenty.

Kdy byly Vaše divadelní spolky založeny?
Divadlo Hanácké Obce bylo založeno roku 1927. Divadlo Point bylo založeno roku 2005.

Kolik členů mají soubory?
Divadlo Hanácké Obce má přibližně 15 členů. Divadlo Point má stálých 10 členů a další z řad studentů Gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově.

Podle čeho vybíráte nové kusy?
Ve většině případů přijde člen s návrhem nové hry, kterou představí ostatním. Pokud se na hře shodneme, řešíme pojetí hry, obsazení a autorská práva.

Kde a jak často vystupujete?
V Městském divadle v Prostějově vystupuji jednou měsíčně. S Divadlem Point vystupuji jednou týdně a jednou do měsíce jedeme na vystoupení mimo město.

Jak často zkoušíte na připravované představení?
S Divadlem Hanácké Obce máme zkoušky 1 týdně. S Pointem je to 2 až 3 krát týdně přizpůsobené podle programu divadla.

Kde už jste s divadlem vystupovali?
Po celé České republice a dokonce i na Slovensku v Martině a Tatranské Poliance. Za zmínku stojí například v Činoherním klubu v Praze, kde jsem seděl v šatně na místě Ondry Sokola.

Účastníte se se souborem nějakých divadelních soutěží nebo přehlídek?
Pravidelně se účastníme prestižních postupových přehlídek Valašské Křoví, Piknik Volyně a Jiráskova Hronova, kde jsme uvedli hry Testosteron a Nahý Wolker.

Na kterou roli nejraději vzpomínáte?
Ještě se mi nestalo, že bych hrál něco, co se mi nelíbí (smích). Ale z inscenací, které už nehrajeme, tak na Strašidlo Barbuchu.

Máte nějakou vysněnou roli či postavu, kterou byste si chtěl zahrát?
Nedávno jsem dělal rozhovor pro jeden prostějovský plátek a taky se mě na to ptali. Momentálně nemám, ale asi si budu muset něco vymyslet.

Když jste si vybíral, čím v životě budete, proč to nebyla dráha profesionálního herce?
Pár mých přátel jsou profesionální herci, a jestliže se nechytnete v nějakém větším divadle nebo nedostanete role v nekonečném seriálu, tak to není nejlehčí povolání a máte problém se uživit. Z vlastní zkušenosti vím, že se můžete líbit, ale přednost dostane známý nebo rodina.

Neláká Vás ještě nyní dráha profesionálního herce?
To víte, že ano a nikdy neříkej nikdy. Na druhou stranu když děláte něco pro zábavu, tak je to jiné, než když se tím živíte, ale momentálně jsem velice spokojený u svého dosavadního zaměstnavatele.

Dalo by se spočítat, kolik her a rolí jste na pódiích prožil?
Je to zhruba 15 her a 20 rolí, v některých hrách mám více rolí během jednoho představení.

V kolika amatérských filmech a klipech jste hrál a co?
Dva filmy stojí za zmínku – Dnes je dobrý den na smrt (western), kde hraji padoucha. A momentálně natáčíme Fotbalového skřítka, kde hraji fotbalistu Lukáše Šutera Šutra, který je tahounem týmu. V hudebních klipech většinou hraji neidentifikovatelné postavy.

Cítíte ještě před hraním nervozitu, máte nějaké stálé rituály, které před hraním nevynecháváte?
Ano, před každým vystoupením jsem nervózní, při příchodu na scénu to ze mě spadne. Většinou se všichni před představením „popliveme“ a řekneme „Breptej potvoro“. Na premiéru si strkám do kostýmu zlomvazku, kde zůstává po celou dobu hraní daného kusu.

Co je to ta zlomvazka?
Zlomvazka je malý talisman, který dostáváme od režisérů před premiérou na památku.

Hrát v souboru, chodit do zaměstnání a k tomu vést osobní život – to asi není nic jednoduchého?
To není. Kdyby se dalo spočítat, kolik mých vztahů ztroskotalo… Ale momentálně mi to klape ve všech směrech (smích). Mému koníčku bych se nemohl věnovat bez podpory rodiny a přítelkyně, ale v neposlední řadě také zaměstnavatele, který se mi snaží vyjít maximálně vstříc.

Máte ještě nějakého koníčka?
Rád hraji fotbal a badminton. Z těch pasivnějších to jsou deskové hry.