S mladíkem

S Nemocnicí Podlesí se sestra Ivona Santariusová chlubila již na škole

1. 6. 2015

Všeobecná sestra na Kardiochirurgicko-resuscitačním oddělení se především snaží s pacienty hodně komunikovat.

Text a foto: Ing. Tomáš Želazko

Kardiochirurgicko-resuscitační oddělení Nemocnice Podlesí patří ve skupině AGEL mezi top oddělení. Kromě vynikajících lékařů a sester na oddělení působí i celá řada mladých, a mezi pacienty velmi oblíbených, zdravotních sester. Jednou z nich je pětadvacetiletá Mgr. Ivona Santariusová, která zde působí již od roku 2010. Nejprve v rámci praxe, kdy studovala magisterské studium v Brně, a poslední dva roky zde již pracuje nastálo. Nemocnice Podlesí byla v posledních letech pacienty vyhlášená jako nejlepší nemocnice v České republice. „Na studiích v Brně jsem se tím vždy chlubila. Že pracuji v tak suprové nemocnici,“ říká pohledná sestřička, která oceňuje především výborný kolektiv na oddělení v Třinci. „Rozumíme si jak sestry mezi sebou, tak i s lékaři. Jsou k nám hodní, vlídní a přátelští, a také máme moc šikovnou staniční sestru,“ doplnila.

STUDIUM
Na to, že by chtěla pracovat ve zdravotnictví, ji přivedli rodinní příslušníci. Její strýc pracuje jako neurochirurg v zahraničí, ale kariéru jí nejvíce ovlivnil její dědeček, který společně s nimi bydlel. „Na vojně dělal dědeček zdravotníka a často nám vyprávěl zajímavé příhody, historky, které zažil. To mne inspirovalo,“ vysvětluje sestřička, kterou na základní škole nebavily jazyky, a tak před studiem gymnázia, ekonomické či obchodní školy dala přednost studiu zdravotní školy v Karviné. Poté ještě absolvovala tříleté studium všeobecná sestra na Ostravské univerzitě a dva roky na Masarykově univerzitě v Brně, obor intenzivní péče. Studium zdravotní školy jí hodně dalo, naopak studium v Ostravě považuje za velmi obecné. „Jako velký přínos pro mne beru magisterské studium, které už bylo zaměřené přímo na intenzívní medicínu,“ dodala. 

V Nemocnici Podlesí je pětadvacetiletá sestra Mgr. Ivona Santariusová již od roku 2010. Nejprve zde tři roky pracovala v rámci školy na částečný úvazek. „V Brně jsem studovala obor intenzívní péče, takže to, co jsem se naučila ve škole, jsem si mohla ověřit v praxi. Bylo to pro mne velké plus," uvádí Ivona Santariusová, která již dva roky pracuje na plný úvazek na kardiochirurgicko-resuscitačním oddělení. „Když někomu řeknu, na jakém oddělení pracuji, tak řekne: panebože, kde to děláš! Ale to je pěkné oddělení, tady se mi moc líbí. V rámci své praxe jsem prošla velkým počtem nemocnic i oddělení a tady to oddělení mi přijde jako jedno z nejlepších,“ doplnila. Při svém nástupu do pracovního procesu jí pomohly ostatní sestry, ale také rodina, která jí v práci podporuje.

„Se začleněním do kolektivu nebyl žádný problém. Hned mě přijali a brali mne jako sobě rovnou. Byla jsem zde několikrát na praxích, tak jsem to vlídné přijetí trošku čekala, protože jsem holky znala. Kolektiv je zde velmi dobrý, s ostatními holkami si hodně rozumíme, a pomáháme si,“ uvedla Ivona Santariusová. Podle ní by měla být zdravotní sestra na kardiochirurgicko-resuscitačním oddělení Nemocnice Podlesí přátelská, aby zapadla do kolektivu, a také by měla být pracovitá, inteligentní a empatická. A kam by to chtěla mladá sestřička ve své profesi dotáhnout? Co třeba staniční sestrou? „Já to řeknu a pak mne staniční vyhodí (smích). Zatím jsem spokojená, kde jsem,a uvidíme, co bude později,“ vysvětluje setra, kterou vůbec neláká práce v zahraničí, protože je hrdá „Třinečanka“, považuje se za „domácí“ typ a také bydlí nedaleko od Nemocnice Podlesí.

PRÁCE NA ODDĚLENÍ
Svou práci si Ivona Santariusová pochvaluje, protože v jiných nemocnicích mají třeba na interním oddělení sestry na starost při nočních službách 10 až 15 pacientů, na kardiochirurgicko-resuscitačním oddělení Nemocnice Podlesí na jednu sestru připadnou tak dva pacienti. Přestože zde mají sestry náročnou práci, nejsou oproti kolegyním z jiných nemocnic tak vyčerpané. „Práce je zde náročná, hlavně na nočních, ale tato práce mi globálně přináší radost,“ tvrdí sestra.

Pracuje s lidmi, kteří jsou po operacích srdce, a někteří jsou v ohrožení života. „Pokud to jde, snažím se s pacienty hodně komunikovat. Především starší lidé se chtějí nejčastěji bavit ve dvě hodiny ráno, a to zejména o své rodině, o svých dětech, vnucích či pravnoučatech. Samozřejmě o těch svých starostech, bolestech,“ uvádí Ivona Santariusová, pro kterou je v práci nejhorší úmrtí pacienta. Naštěstí má povahu, že svou práci nenosí domů. „Musíte přepnout, jinak to nejde. Práci po odchodu z nemocnice řeším výjimečně,“ vysvětluje setra, která ve svém volném čase má ráda přírodu, kde tráví hodně času, zejména se svým čtyřletým pejskem – kokršpanělem Elzou. „Také hodně volného času trávím s přítelem Jirkou nebo s malou jednoroční neteří Adélkou,“ uzavírá Ivona Santariusová.

ŘEKLA O MGR. IVONĚ SANTARIUSOVÉ:
Ošetřovatelské povolání představuje dlouhou a nesnadnou cestu odborného a osobnostního zrání. K posílení vlastní image je proto nutné pracovat nejen na sobě, ale také se snažit vytvářet harmonické prostředí založené na týmové spolupráci a kolegialitě. Ivona Santariusová je pro své kolegy týmovou hráčkou, pro pacienty spolehlivou sestrou se zárukou dobře odvedené práce. Ochota, dobrá nálada i vnitřní klid, který z ní vyzařuje, jsou zárukou, že ač se na ni obrátíte s čímkoli a kdykoli, budete vyslyšeni a uklidněni radou či pomocí. Svým nezdolným optimismem má schopnost inspirovat lidi kolem sebe. Je otevřená novým věcem, neustále na sobě pracuje. Je to člověk na svém místě, je to sestra v pravém slova smyslu.

Mgr. Bc. Simona Szusciková, manažer ošetřovatelské péče Nemocnice Podlesí