ZDRAVOTNÍ TÉMA

Rodiče často nerespektují přirozený průběh nemoci

8. 4. 2017

Musí se přijmout fakt, že děti nemohou být pořád zdravé. V určitém období mohou být děti častěji nemocné.

Text: redakce / Foto: archiv AGELu

Znají to téměř všichni rodiče. Jen co vaše dítě nastoupilo do školky nebo školy, je neustále nemocné. „Nemoci ze školky a školy jsou určitým způsobem vhodné i potřebné,“ říká primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice MUDr. Jan Boženský, kterého jsme se zeptali na vše o imunitě dětí.

Co je to imunitní systém a jak funguje? Proč dostává „zabrat“ nejvíce právě na podzim a na jaře?
Imunitní systém je velmi složitý mechanismus obrany našeho těla proti zevním cizorodým látkám, ale i proti vlastním „špatným“ buňkám. Jeho porucha se pak může projevit častými infekcemi, alergií či autoimunitními nemocemi. Neplatí, že by imunitní systém dostával „zabrat“ jen na jaře a na podzim, ale je pravdou, že jsou to období, kdy si nejčastěji všimneme, že ho máme. To, že občas onemocníme, ještě neznamená jeho poruchu, ale výsledek setkání našeho imunitního systému s novým typem viru či bakterie.

Jak se buduje imunitní systém u dětí? Je dán více geneticky, nebo naopak životním stylem?
Jednu část imunitního systému částečně dědíme po rodičích, a to vrozenou nespecifickou imunitu. A druhou část – specifickou imunitu, která se musí většině svých funkcí naučit, si pak každé dítě vytváří samo. Tento systém vyzrává v průběhu celého dětství a je pravdou, že špatným životním stylem pak můžeme vývoj i funkci celého systému narušit.

Čím se oslabuje dětská imunita?
Imunitní systém se učí správně reagovat již od narození a jako každý „student“ může mít někdy období, kdy není jeho výkon 100procentní. To ale neznamená, že se jedná o oslabení imunity. Mnohdy se v praxi setkávám s názorem rodičů, že mají dítě s oslabenou či poškozenou imunitou. Většinou se jedná o děti, u kterých došlo k nárůstu běžných dětských nemocí v relativně krátkém období a ne zcela vyzrálý dětský imunitní systém tu zátěž nezvládá zcela na jedničku. Pokud ale rodiče dají imunitnímu systému svého dítěte dostatek prostoru na rekonvalescenci, tak se většinou stav upraví a vývoj dítěte probíhá zcela normálně a správně.

Co tedy pro správné fungování imunitního systému dětí můžeme udělat? A jaké chyby naopak děláme?
Základní chybou je, že nerespektujeme přirozený průběh nemoci. Chceme, aby naše děti byly pořád zdravé, a máme pocit, že je neustále nutné jejich imunitní systém posilovat. A každý podzim a na jaře jsme velmi překvapeni, že to tak úplně nefunguje. Imunitní systém (specifická imunita) se učí reagovat na nové podněty a na to učení potřebuje čas. A taky dělá chyby. Tak jako žák v autoškole potřebuje čas a trénink k získání řidičských dovedností, tak i dětská imunita potřebuje čas – i ty nemoci – k získání potřebných schopností. Velké a rychlé auto pak ze žáka autoškoly neudělá pilota Formule 1 a i tolik propagované preparáty na posílení imunity ji nedokáží v tomto období výrazně zlepšit. Takže bychom měli dát imunitnímu systému dostatečný čas na regeneraci a dbát na jeho zdravý vývoj po celý rok. Někdy se stává, že dítě nebývá příliš nemocné, ovšem po nástupu do školky nebo školy je naopak nemocné doslova pořád. V těchto případech rodičům říkám, že je to naprosto přirozené. Snažím se jim vysvětlit, že se tady dítě dostává do styku s novými infekcemi a jejich imunitní systém se učí na ně reagovat. A zcela očekávaně jsou děti častěji nemocné. Mnohem důležitější než podávání velkých dávek vitamínů je vhodné nechat dítě dostatečnou dobu po infekci mimo „rizikový“ dětský kolektiv.

Myslíte si tedy, že nemoci ze školky a školy jsou „nutné“ a „prospěšné“?
Ano, určitým způsobem jsou vhodné i potřebné. Je zcela přirozený nárůst těchto nemocí po zahájení docházky do kolektivního zařízení. Vyjma dětí se závažnou poruchou imunity se dětská imunita naučí potřebné dovednosti a frekvence infektů se upraví.

Pokud je dítě nemocné, má například chřipku. Za jak dlouho by mělo jít do školky či školy?
Zde bych doporučil dobu rekonvalescence stejně dlouhou, po jakou dobu nemoc trvala. Jednoduše, pokud bude dítě nemocné týden, nechal bych jej mimo kolektiv i tennásledující. V tomto období se imunitní systém snaží obnovit „své původní schopnosti“, je zranitelnější a dítě – a nejen dítě – pak může znovu snadněji onemocnět. Tato infekce pak jistě není známka porušené imunity, ale jen přirozeného průběhu „nevhodné rekonvalescence“ imunitního systému.

Jak dítě můžeme chránit před opakovanými virózami?
Zdravá a vyvážená strava, přiměřený pohyb, respektování přirozeného průběhu nemoci i potřebného času rekonvalescence. Vhodně zvolené a přiměřeně podávané potravinové doplňky pak mohou průběh nemoci pozitivně ovlivnit, ale určitě bych nehledal zázračnou tabletu či sirup, který zabrání přirozeně se vyskytujícím infekcím – hlavně virovým – v dětském věku.

Vidíte v oslabení imunity i to, že dítě bere často antibiotika?
Běžně používaná antibiotika výrazným způsobem imunitu neoslabují, jejich opakované a neuvážené podávání však může vést k narušení přirozené mikrobiální rovnováhy, negativně ovlivnit střevní mikroflóru a následně pak i imunitní reakce. Podáváním vhodných a v praxi ověřených preparátů, například probiotik (mikroorganismy přirozeně se vyskytující v lidském těle, které podporují imunitu a odolnost vůči různým nemocem) můžeme nežádoucí reakce na antibiotickou terapii snížit.

Jakých chyb se rodiče nejčastěji dopouští, s čím se setkáváte ve své ordinaci?
Velkou chybou ze strany rodičů bývá vyžadování antibiotické terapie při virových infekcích. Rodiče v krátké době navštíví několik lékařů a bohužel často jsou u některého z nich „úspěšní“. Dalším problémem pak bývá nedodržování dostatečného času na úpravu zdravotního stavu dítěte po infekcích, kdy děti po poklesu teploty jdou do školky, školy či na trénink. Stále se opakující chybou je nevhodná strava vedoucí k obezitě a málo vhodného pohybu v přírodě. Těch nevhodných vzorců chování je daleko více. Snad bych si dovolil poukázat na kouření rodičů a hlavně těhotných matek, které pak může a určitě zanechá na imunitním systému dítěte velmi negativní následky.

Co byste rodičům dětí doporučil pro to, aby jejich dítě bylo zdravé a přečkalo období končící zimy a časného jara ideálně bez viróz a nachlazení?
Trpělivost a pokoru. Děti byly, jsou a budou nemocné a to nezmění žádná zázračná pilulka, dokonce ani dnes tak moderní bezlepková strava či tolik zatracované očkování. Rodiče musí přijmout fakt, že se imunitní systém dětí učí správně fungovat a v určitém období budou jejich děti častěji nemocné. Musí přijmout, že je to zcela přirozené a tyto infekce dětský imunitní systém nepoškodí. Žádný rodič nechce slyšet své dítě kašlat, nerad ho vidí schvácené teplotou, ale samotný vitamín C v šumivých tabletách imunitní systém dítěte neochrání. Pestrá strava a vhodný pohyb je základem prevence, vhodné množství potravinových doplňků, které je zvolené dle aktuálního stavu a potřeb dítěte, pak může pomoci překlenout rizikové roční období.

Jak nejlépe připravit dítě na vstup do školky, školy, prostě do kolektivu po letních nebo zimních prázdninách?
Obecně lze říci, že malé děti mají rády své stereotypy a náhlá změna je většinou vnímána negativně. A tak je před koncem delšího volna potřeba prázdninový režim postupně měnit na běžný režim školního roku tak, aby pro děti nebyl tento přechod výrazně stresující. Statistiky ukazují, že i konec prázdnin a začátek školního roku je u dětí ve znamení vyšší úrazovosti, která souvisí s návratem z prázdnin. Na děti číhají mnohé nástrahy, na které si během volných chvil odvykly. Takže projít s dětmi cestu do školy, zopakovat chování na přechodu či bezpečnou jízdu na kole, může zabránit zbytečnému pobytu v nemocnici, bolestem a stresům. Neméně důležité je také najít pravidelnost ve stravě, děti jsou o prázdninách zvyklé vstávat později a tak je logické, že časná snídaně ve školním roce pak bude pro mnohé z nich velmi obtížná. Vhodný pitný režim, dostatek zeleniny i ovoce může přispět ke zvýšení odolnosti dětského organismu po návratu do kolektivu či při podzimní změně počasí. Pokud nejsou děti zvyklé jíst dostatek zeleniny a ovoce, je možným řešením doplnění některých vitamínů a stopových prvků pomocí vhodných potravinových doplňků. Není jednoduchá universální rada, ale kombinace zdravé stravy, vhodné pohybové aktivity a přiměřeného doplnění některých vitamínů může snížit výskyt respiračních onemocnění v tomto období.

Jakým způsobem můžeme, coby rodiče, posilovat dětskou imunitu?
Myslím si, že ve většině případů není nutné imunitní systém posilovat, je však určitě nutné respektovat přirozený průběh nemocí, nechat dětskému organismu dostatek času na zotavení a snažit se dodat tělu dostatek všech potřebných živin, vitamínů i minerálů, které jsou nezbytné pro správný růst a vývoj dítěte. 

Musí se posilovat imunita celoročně? Pokud ne, kdy to má největší smysl?
Je potřeba myslet na zdraví a imunitu nejen v období zvýšeného výskytu virových onemocnění, ale je mnohem lepší na ni myslet celoročně. Vyvážený příjem živin, dostatek vitamínů a vhodný a pravidelný pohyb je nejlepší prevencí. Je však pravdou, že v těchto rizikových obdobích není určitě na škodu přiměřeně zvýšit příjem vitamínů, a to hlavně vitamínu C, tedy ovoce, zeleniny či vhodných potravinových doplňků.

Stačí, když zajistíme dětem vyváženou stravu s ovocem a zeleninou? Nebo doporučujete zvýšit pravidelný přísun vitamínů a minerálů?
Pokud jsme schopni zajistit dítěti dostatečný a vyvážený příjem kvalitního čerstvého ovoce a zeleniny, pak je další dodávání vitamínů a minerálů zbytečné. Výsledky mnoha vědeckých studií však ukazují, že příjem zeleniny i ovoce je u mnohých dětí více než nedostatečný. Zde se ukazuje jako nejvhodnější řešení tento deficit přechodně překlenout podáváním vhodného potravinového doplňku, který nebude obsahovat jen vysoké dávky jednotlivých vitamínů či minerálů, ale jejich přirozenou kombinaci například ve formě extraktů.

Jaká je doporučená denní dávka ovoce a zeleniny pro děti?
Zelenina spolu s obilovinami by měla tvořit základ jídelníčku našich dětí. Pro kojence a batolata je vhodné většinu druhů zeleniny tepelně zpracovat, a to buď vařením, nebo dušením, aby ji mohli dobře strávit a nenadýmala je. Množství doporučené denní dávky zeleniny závisí u dětí na jejich věku a hmotnosti, orientačně bychom mohli říci, že denní množství zeleniny u ročního dítěte je asi 100 gramů syrové zeleniny, u batolete (2 až 3 roky) je to asi 120 gramů syrové zeleniny a pro předškolní dítě (4 až 6 let) se doporučená dávka pohybuje kolem 180 gramů syrové zeleniny. U dětí starších se pak dávka postupně zvyšuje až na množství 400 gramů zeleniny za den, které je doporučeno i pro dospělé osoby.

Někdy se vyzdvihuje i role probiotik v posilování imunity. Jak významnou roli jim přisuzujete?
Definice probiotik se stále vyvíjí a jedna z posledních označuje za probiotika ty živé kultury, které když budeme pravidelně užívat v přiměřeném množství, tak příznivě ovlivní náš zdravotní stav. Jinak řečeno, vhodná a kvalitní probiotika příznivě ovlivní fungování střevní mikroflóry a tím zlepší nejen trávení a vstřebávání živin, ale mohou pomoci i k úpravě imunitních reakcí celého organismu. Probiotika tak přispívají k harmonizaci střevního „ekosystému“ a následně velmi citlivě a přirozeně modulují imunitní reakce, a to nejen dětského organismu.

Jaké jsou přirozené zdroje probiotik a stačí k pokrytí potřebné dávky? Doporučujete je užívat i formou doplňků stravy? Případně jak často?
Ano i ne. Pokud je strava naše i našich dětí pestrá, tak bychom mohli říci, že není důvod podávat probiotika ve formě doplňků stravy. Doporučená minimální denní dávka zeleniny pro dospělého člověka je v naší zemi čtyři sta gramů. Ruku na srdce, kolik zeleniny jste snědli včera? A tak je to i s probiotiky. Pokud budeme jíst každý den kvalitní bílé jogurty či jiné zakysané produkty, budeme přijímat vhodná prebiotika (to jsou nezbytné živiny pro probiotika), nebudeme používat nadbytek konzervačních látek či antibiotik, tak nemusíme využívat probiotika v tabletách či sirupu. Dnes máme několik kvalitních a vědecky dobře prozkoumaných probiotik, která nám mohou přinést mnoho benefitů. Když budu mluvit za sebe, kvalitní probiotika užívám pravidelně a na dovolenou si kromě pasu a platební karty balím vždy krabičku s probiotiky.

Doporučujete zařadit i nějaké další doplňky stravy pro posílení imunity?
Trochu bych „protestoval“ proti preparátům na posílení imunity. Je potřeba myslet na zdraví po celý rok, jíst dostatek zeleniny a ovoce, přiměřeně se pohybovat, nekouřit a nebýt obézní. Pak nebudeme muset na podzim podléhat falešným doporučením, že je nezbytné do sebe dostat velké dávky vitamínu C a zinku, extraktů z různých exotických kořenů či bylin, popíjet litry čaje s medem a sypat si do každého jídla lžíci kurkumy. Je možné si také přečíst v prestižním ženském časopisu doporučení, že dávka vitamínu C je tisíc miligramů denně a když na vás „něco leze“, je vhodný gram každé tři až čtyři hodiny. Taková doporučení jsou již pro naše zdraví nebezpečná, protože správná doporučená denní dávka vitamínu C je kolem sta miligramů a pět až šest gramů tohoto vitamínu za den nám může v ledvinách způsobit ledvinové kameny. Užívání velkých dávek vitamínů a potravinových doplňků nám může způsobit závažné zdravotní potíže. Takže na podporu imunity bych v období zvýšeného výskytu infekcí doporučil navýšit příjem čerstvé zeleniny a ovoce (ale i kyselé zelí není špatně), udržet přiměřený pitný režim a pravidelný pohyb v přírodě, ne v nákupních centrech.

A jak je vhodné saunování, otužování u dětí? Nepomáhá to proti nemocem?
Otužování je přirozený a velmi vhodný způsob ochrany zdraví dětí, ale i nás, rodičů. Tady ale platí, že jedno saunování nám naši imunitu pozitivně neovlivní, ale pravidelný pobyt v sauně, časté procházky v přírodě či plavání ano. Je to možnost a záleží na životním stylu celé rodiny.

A co třeba aktivní sport – lyžování, bruslení?
Pravidelný a přiměřený pohyb příznivě působí preventivně nejen proti obezitě či onemocnění cév, ale vhodná fyzická námaha pak může zlepšovat i naše imunitní reakce. V zimě lyže či brusle, v létě kolo a plavání, a chůze po celý rok. Denně bychom měli „nachodit“ kolem 10 tisíc kroků a díky chytrým telefonům si téměř každý z nás může kontrolovat, jak jsme úspěšní nebo neúspěšní. Tyto aplikace rád doporučuji svým pacientům v obezitologické ambulanci, ale myslím si, že najdou své místo u nás všech. Je někdy paradox pozorovat, jak si lidé toužící po cvičení v tělocvičnách či posilovnách několik minut usilovně hledají místo na zaparkování co nejblíže vchodu do tělocvičny, jako by těch pár kroků z druhé strany parkoviště bez potřebného značkového oblečení nebylo dostatečně „cool“. Ale opak je pravdou.

A poslední otázka – jakou roli hraje životní prostředí? Třeba žít v horách, nebo průmyslovém regionu?
Jistě je pravda, že život v čistém prostředí je pro naše zdraví mnohem vhodnější, ale i čisté životní prostředí přestane být výhodou, když budeme kouřit, pohyb omezíme jen na cestu k autu či se ručička na naší osobní váze přehoupne nad bezpečnou hodnotu. Pokud tedy nemáme za domem kouřící komín či chemickou továrnu, tak si myslím, že i ve městě se můžeme ve zdraví dožít vysokého věku.