Personalisté informují

Marián Olejník: Lidé musí být na Podhorskou nemocnici hrdí

10. 2. 2017

V čele nemocnice v Rýmařově, která v roce 2005 převzala bruntálskou nemocnici, byl doktor Olejník přes 20 let – za tu dobu je obě výrazně pozvedl.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Fresh Agency, archiv Podhorské nemocnice

V roce 1990 se MUDr. Marián Olejník stal zástupcem ředitele a v roce 1993 ředitelem rýmařovské nemocnice, kterou od té doby výrazně pozvedl. Rýmařovské zdravotnické zařízení v roce 2005 převzalo zaměstnance Nemocnice Bruntál, která byla v konkursu, a zajistilo tak plynulý přechod zdravotní péče bez jakéhokoliv dopadu na léčbu pacientů jak ambulantních, tak i hospitalizovaných v Bruntále. O rok později se rýmařovská nemocnice transformovala na společnost Podhorská nemocnice, která se skládá ze dvou pracovišť, v Bruntále a v Rýmařově. S úspěšným lékařem a manažerem Mariánem Olejníkem, který se rozhodl v prosinci odejít do důchodu, jsme si povídali nejen o složitém období těchto nemocnic, ale také o úspěších Podhorské nemocnice v posledních letech.

Před několika dny jste se rozhodl odejít do důchodu. Jak byste své mnohaleté působení v čele nemocnice zhodnotil?
Začínal jsem ještě v OÚNZ (Okresní ústav národního zdraví), byl jsem při změně nemocnice na SZZ (Sdružené zdravotnické zařízení) a rovněž při vzniku soukromé společnosti Nemocnice s.r.o. Rýmařov. Za největší úspěch považuji asi to, že se podařilo nemocnici v regionu zachovat, poté rozšířit o bruntálské pracoviště a stát se členem skupiny AGEL.

V minulosti jsme často slyšeli, že nemocnice v Bruntále a Rýmařově je špatná. Jak se Vám v minulosti vedly nemocnice, které měly takovou pověst?
Nemocnice v Rýmařově nikdy neměla špatnou pověst, dokonce již v roce 2000 se umístnila na 1. místě v celé české republice v anketě, kterou prováděla VZP. Osobní blahopřání nám předala ředitelka VZP paní Ing. Musílková. Špatnou pověst měla bruntálská část, ta měla v minulosti problémy a skončila v konkursu. Vstupem rýmařovské nemocnice do Bruntálu se i toto pracoviště výrazně zlepšilo, o tom svědčí umístnění v anketách společnosti HealthCare Institute – Nejlepší nemocnice. Loni na podzim se Podhorská nemocnice umístnila na 3. místě v Moravskoslezském kraji.

Proč jste se rozhodl vyměnit post lékaře za post manažera? Neobával jste se toho?
Post lékaře jsem nikdy úplně nevyměnil za post manažera. V roce 1988 jsem byl vybrán v konkurzním řízení na primáře gynekologicko-porodnického oddělení v Rýmařově. Poté jsem se stal ředitelem a zároveň zůstal primářem, a to až do odchodu do důchodu. Jsme relativně malá nemocnice, proto se to dalo skloubit – být lékařem i manažerem.

V jaké kondici byla nemocnice po Vašem nástupu?
Byla to ještě státní nemocnice s rozpočtem a změnila se na obchodní společnost v roce 1995. Přes různá úskalí se podařilo nemocnici finančně stabilizovat a od přelomu tisíciletí vykazuje stále kladný hospodářský výsledek.

Kdy Vám osobně bylo nejhůře?
Nedá se říci, že by mi bylo někdy moc zle. Já jsem životní optimista a problémy se dají vždy řešit. V jednom starém židovském přísloví se říká: „Když problém nemá řešení, tak existují ještě minimálně dvě řešení.“

Neměl jste někdy v úmyslu skončit v čele nemocnice?
Z boje se neutíká. Je pravda, že byly těžší období nemocnice, ale daleko víc těch lepších – ta vždy vyvážila občasnou „nepohodu“.

Čím jste obraz nemocnic změnili a jak jste se snažili bojovat o zlepšení pověsti nemocnic?
Já sám jsem neměl moc šancí něco zlepšovat, ale měl jsem kolem sebe skvělý tým lidí a velmi schopné spolupracovníky, počínaje primáři, sestřičkami až po vrátné. Řadu věcí jsme změnili a všichni dohromady pracovali na lepší pověsti.

Musel jste se opírat o profesionály. Kdo Vám nejvíce v nemocnicích pomohl?
Jako ředitel jsem byl „velitelem“ týmu. Dle mého je úlohou ředitele a jeho nejbližších spolupracovníků dělat „servis“ zdravotnickým pracovníkům, aby tito mohli v klidu pracovat a skvěle pečovat o pacienty – to je hlavní poslání nemocnice.

Podhorská nemocnice se stala součástí skupiny AGEL. Co se pak změnilo?
Vstupem do skupiny AGEL jsme se stali členem největšího a nejsilnějšího seskupení zdravotnických zařízení ve střední Evropě. Trvale nám velmi pomáhá výborná spolupráce v rámci skupiny, ať už při nákupu zdravotnických prostředků, přístrojů nebo léků, ale hlavně v péči o pacienta. Ve skupině máme špičková odborná pracoviště a v případě potřeby není problém poskytnout našemu pacientovi specializovanou péči.

Jaké investice se od té doby udělaly?
Od roku 2005 jsme proinvestovali více než 125 miliónů korun. Jde například o stavební úpravy v Rýmařově, Bruntále, nákup nových přístrojů – například CT za 10 miliónů, každoroční nákup jedné sanitky za 1,2 miliónu, nový RTG přístroj, laparoskopické a gastroenterologické vybavení. Pořád se snažíme o kompletní výměnu přístrojů v laboratořích atd.

V minulých letech Podhorská nemocnice získala významné ocenění od pacientů – skončila druhá v celorepublikovém hodnocení. Jak si tohoto ocenění vážíte?
Před čtyřmi roky jsme byli na 2. místě v rámci České republiky. Ale nespali jsme na vavřínech, a v následujících letech jsme se umístnili na předních místech v rámci Moravskoslezského kraje, buď u hospitalizovaných pacientů nebo ambulantních. Tohoto ocenění naší práce si velmi vážíme, protože přichází od pacientů – ti byli s naší péčí spokojení. Jak již jsem výše uvedl, cílem naší práce je vyléčený pacient, nebo alespoň zmírnění jeho potíží. Proto všechna naše snažení vedou k tomuto cíli. Zpříjemnit prostředí v nemocnici, zlepšit komfort pacienta, takže proběhla kompletní výměna všech lůžek, řada stavebních úprav, vybudování sociálních zařízení přímo na pokojích.

Důležitá je spokojenost zaměstnanců – co vše jste v posledních letech pro ně dělali?
Zaměstnancům poskytujeme různé benefity. V době 30korunového poplatku jej naši zaměstnanci u nás neplatili. Zabezpečujeme pro ně rekondiční pobyty, náborový příspěvek, příspěvek na stravu, zlepšení pracovního prostředí a ve spolupráci s odbory různé společenské a sportovní akce, ať již to byl Zdravotnický ples, kuželky a podobně.

Co považujete za dobu svého působení za nejdůležitější věc, která se Vám a Vašemu týmu podařila zrealizovat?
Těžko vybrat jedinou věc. Můžu říci, že jsme stabilizovaná nemocnice. V roce 2008 jsme poprvé akreditovali a již dvakrát obhájili – reakreditovali. Pokud bych to bral jako lékař, tak poděkování mnoha maminek, tatínků, když s úsměvem na tváři spokojeně odcházeli s potomky z porodnice.

Když se ohlédnete zpět a vidíte cestu, kterou jste ušel, jste spokojený?
Jsem spokojený. Určitě mnoho věcí bych udělal jinak, některé lépe. Ale jak jsem již dříve uvedl, optimismus a víra v dobro mne nikdy neopustily, takže jsem spokojený.

Je něco, co se Vám podle vašeho uvážení nepovedlo? Pokud ano, proč?
Když se podíváte z geografického pohledu na okres Bruntál, tak středem okresu je Bruntál. Škoda, že se politickými rozhodnutími v 90. letech nepodařilo soustředit zdravotní péči ve středu okresu – tedy v Bruntále.

Co bylo v průběhu let nejtěžší?
Problémem, hlavně v poslední době, je nedostatek lékařů a sestřiček. Pociťují to již i neakutní pacienti v celém kraji. Objednací doby se prodlužují. Je to hlavně u odborných lékařů – oční, neurologie, urologie atd. Obracejí se na nás i pacienti, kteří nemohou sehnat zubaře – bohužel v tom jim nemůžeme pomoci.

Je výhodnější vést nemocnici jako lékař, nebo je spíše výhodou ekonomické vzdělání?
Nemocnici vede stále tým lidí. Když je ředitelem lékař, tak má k ruce ekonoma, technického náměstka a další, a platí to i naopak. Samozřejmě po tak dlouhé době je ze mne již „ekonom“. Z pohledu stále ještě výkonného lékaře je to asi lékař, protože více vidí potřeby jednotlivých primariátů a jednotliví primáři ho „neopijí“ rohlíkem.

Po odchodu z postu ředitele – budete ještě v nemocnici pracovat?
Ano, jako člen dozorčí rady.

Jste velmi aktivní člověk, neumím si Vás představit jako typického důchodce, můžete trošku nastínit své plány do příštích let?
Plánů mám mnoho. Přes den je to hlavně pohyb – práce na malém vinohradu, včelaření, jízda na motorce. Samozřejmě má čtyři vnoučátka, cestování a mnoho jiných aktivit. Večer je to studium hlavně filozofie od Platóna přes Kabalu až po současnost.

MUDR. MARIÁN OLEJNÍK, MBA
Narozen v roce 1953, lékařskou fakultu ukončil v roce 1977, nastoupil do oboru gynekologie-porodnictví. V roce 1981 složil atestační zkoušku I. stupně z oboru gynekologie a porodnictví, atestaci II. stupně absolvoval v roce 1986. V roce 2001 ukončil atestaci z veřejného zdravotnictví – zdravotnický management. Od roku 1989 pracoval ve funkci primáře na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Rýmařov. V letech 1993–1999 byl ředitelem Sdruženého zdravotnického zařízení Rýmařov, od roku 1999 je ve funkci ředitele nemocnice v Rýmařově, v současnosti Podhorské nemocnice. V prosinci 2007 ukončil studium na International Business School v Brně a získal titul MBA.

NOVÝM ŘEDITELEM PODHORSKÉ NEMOCNICE SE STAL JAROMÍR SOUŠEK
Podhorská nemocnice s pracovišti v Rýmařově a Bruntále má od počátku letošního roku nové vedení. Předsedou představenstva se stal primář oddělení klinické biochemie a hematologie RNDr. Jaromír Soušek, Ph.D., který v této pozici nahradil MUDr. Mariána Olejníka, MBA, jenž odešel do důchodu. „V nové funkci bych rád navázal na dosavadní práci MUDr. Mariána Olejníka. Za cíl si kladu zachovat rozsah péče, kterou Podhorská nemocnice nabízí, a pokusit se rozšířit některé odborné ambulance. Velký důraz budu klást na kvalitu poskytované péče, stabilizaci personálu nemocnice a jeho podporu v neustálém vzdělávání. Rád bych také zintenzivnil komunikaci a spolupráci s praktickými lékaři a specialisty v našem regionu,“ uvedl RNDr. Jaromír Soušek, Ph.D. RNDr. Soušek vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, o 4 roky později získal titul Ph.D. v oboru Lékařská chemie a biochemie na Lékařské fakultě UP Olomouc. Od roku 1998 se stal primářem Oddělení klinické biochemie a hematologie Nemocnice Rýmařov a od června 2005 vede také Oddělení klinické biochemie a hematologie na pracovišti v Bruntále.