Personalisté informují

Děti si užívaly letní tábor

22. 7. 2014

Celkem 110 dětí zaměstnanců skupiny AGEL strávilo 14 dnů v krásném prostředí v Sobotíně na Jesenicku.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Ing. Tomáš Želazko, Mgr. Radka Miloševská

Čtrnáct prázdninových dnů plných zábavy a zážitků si mohly v červenci vychutnat děti zaměstnanců skupiny AGEL. Tábora se zúčastnilo celkem 110 dětí ve věku od 7 do 15 let. Poprvé se tábora, který AGEL ve spolupráci s odborovou organizací SOOSA zorganizoval již pošesté, zúčastnilo i 15 dětí ze Slovenska. Poslední tři roky se tábor uskutečnil v Rapotíně u Velkých Losin. Letos organizátoři chtěli změnit lokalitu, aby dětem nabídli nové, doposud jimi nepoznané prostředí, a proto zvolili areál Dolte v Sobotíně na Jesenicku.

Zatímco loni bylo tématem tábora KOCOURKOV aneb TO NEVYMYSLÍŠ, pro letošní rok si organizátoři akce vybrali název „Pod pirátskou vlajkou“. „Přesně před rokem muselo zastupitelstvo města Kocourkov předstoupit před kocourkovské občany a s politováním konstatovat, že při hloubení městské studny bylo zcela nenávratně narušeno zemské podloží. Voda začala prosakovat na povrch a postupně zalévala celý Kocourkov. Naštěstí chytří kocourkovští měli své lodě a vypluli hledat nové vhodné místo k bydlení. Rok bloudili po mořích a oceánech a nakonec se vylodili až v Sobotíně,“ vysvětlila všem přítomným dětem změnu místa tábora na počátku čtrnáctidenního pobytu hlavní táborová vedoucí Stáňa Kantorová s tím, že právě v Sobotíně nyní našli základnu, kde se všichni utábořili a jejich život na novém místě mohl začít. „Zde zahájíme budování nového města, které se bude jmenovat podle vítězného týmu a také jejich vlajka se stane symbolem nového města. Jejich bojový pokřik se stane hymnou,“ doplnila.

Posádky lodí se během roční plavby měnily. „Někteří námořníci se vylodili v některém z přístavů a začali žít nový život a někteří se zase nalodili a přidali se k posádce, ze které se postupně stávala posádka pirátská,“ uvedla táborníkům hlavní vedoucí. Ze 110 dětí totiž zhruba polovina byla na táboře i v loňském létě. A tábor pod pirátskou vlajkou - s lebkou a zkříženými hnáty - mohl začít. O děti se během tábora starala skupina vedoucích. Vedení tábora – pirátský kaplan – Šerpa, pravá i levá ruka admirála, nebo ranhojičky pirátských těl a duší, měli pro děti připravený bohatý program, takže děti neměly čas vůbec se nudit. A pět oddílů – jednotlivé posádky s názvy Piraně, Filáti, Lebkouni, Rudá kotva a Ráj temna – bojovalo v nejrůznějších soutěžích a hrách o zlaté losínky, které dostávaly oddíly za splnění úkolů.

Celotáborová hra, prolínající se celým čtrnáctidenním pobytem, byla zaměřená i na táborové dovednosti, kde byly děti – neohroženi piráti – rozděleny podle věku. Během tábora si piráti připomněli zdravovědu, kde si vyzkoušeli poskytování první pomoci, ukázali své dovednosti v uzlování či ve střelbě ze vzduchovky. Děti si musely poradit během pobytu v přírodě například s rozděláním ohně, tvořením různých „uměleckých“ děl z přírodního materiálu, lampionů nebo přístřešků k přenocování. „Celý tábor byl koncipován tak, aby se rovnoměrně prolínaly aktivity a hry v přírodě se sportem a získáváním různých dovedností,“ doplnila hlavní vedoucí.

V hrami nabitém programu tábora nechyběl sport či poznávací výlety po okolí. Záleželo na počasí. Pokud bylo pěkně, vydávaly se děti do přírody nebo se koupaly v blízkém bazénu. Užily si i tradičních táborových radovánek, například stezky odvahy, karnevalu, divadla a dalších. „Pro děti jsme připravili i laserovou show a na tábor přijela posádka s tatrovkou z Dakaru. Zajímavé byly i ukázky zásahové jednotky,“ sdělil předseda Sdružení odborových organizací společnosti AGEL Pavel Michna, který na táboře dělal nočního hlídače. A kdo nakonec vyhrál? Nejvíce losínků získal oddíl s názvem Lebkouni, takže město se pojmenovalo Lebkounkov, kde bude znít hymna:

Když lebkouni výhru chcou,
je jasné, že ji dostanou.
Vyhrát, čestně bojovat
a soupeře pochovat.

Lebkouni jsou postrach moří,
každý zbraně ihned složí.
Bojujeme jako tým,
soupeře rozdrtíme v prach a dým.

To ale není nejdůležitější – vyhráli všichni, kteří se tábora zúčastnili a strávili 14 zajímavých dnů v krásném prostředí, na zdravém vzduchu, a navázali nová přátelství. Poprvé byl na AGELovském táboře osmiletý Adam Kalafus, který do Sobotína dorazil i se svou čtrnáctiletou sestrou ze Slovenska. „Moc se mi tu líbí. Hodně sportujeme, super je vybíjená. Jídlo je dobré a příště pojedu zase,“ řekl Adam, jehož maminka pracuje jako zdravotní sestra ve zvolenské nemocnici.

Naopak již počtvrté je na táboře pořádané skupinou AGEL jedenáctiletá Lena Robenková z Frenštátu pod Radhoštěm, jejíž maminka pracuje na Dopravním zdravotnictví. „Vždy se mi tady líbilo, proto se na tábor pokaždé těším. Mám tu hodně kamarádek, se kterými jsem si vyměnila kontakt a budeme dále ve spojení,“ uvedla během jedné z táborových her. Pro některé děti byl těžký příjezd na tábor, protože stesk po mamince vypadal jako nepřekonatelný, ale pro většinu bylo nakonec těžší loučení. Přestože se těšili domů, řadě z nich při odjezdu ukápla nejedna slza, při níž si slíbili, že příští rok opět na tábor přijedou. Věřte, že vedoucí vymýšlí již nyní program tak, aby se děti v létě 2015 měly na co těšit. „Před tím, než se ale společně uvidíme v létě 2015, doufám, že se s mnohými potkáme ještě na svahu ve Valči na tradičním zimním táboře, kam doufám, opět pojedou děti, nadšenci zimních sportů,“ sdělila Bc. Kateřina Kyselá, hlavní organizátorka táborů.