NADACE AGEL pomáhala

Nadace darovala 50 tisíc korun na výcvik psa pro chlapce s hendikepem

26. 4. 2017

Asistenční pes Oskar je pro malého Tomáše nejen vítaným pomocníkem v běžných každodenních situacích, ale i blízkým kamarádem.

Text: Bc. Lucie Drahošová / Foto: archiv spolku Šťastný pes – Handicap

Více samostatnosti i věrného přítele získal díky NADACI AGEL šestiletý Tomášek Ondráček. Chlapci s dětskou mozkovou obrnou a epilepsií totiž NADACE AGEL přispěla částkou 50 tisíc korun na výcvik speciálního asistenčního a canisterapeutického psa. Skoro tříletý čokoládový labradorský retriever Oskar bude chlapci, který nemluví ani nechodí, pomáhat při běžných denních činnostech, bude mu společníkem a v neposlední řadě i motivací pro rehabilitaci. Příprava a výcvik asistenčního a canisterapeutického psa trvá zhruba dva roky a finančně vyjde přibližně na 200 tisíc korun. „Na rozdíl od přípravy vodicích psů, u psů asistenčních stát nenabízí žádnou formu příspěvku. Proto náš spolek i klienti samotní oslovují nadace, firmy i dobrovolné dárce, na které jsou v podstatě odkázaní. Pro řadu handicapovaných lidí je přitom právě pes jedinečnou možností, jak žít alespoň trochu soběstačně a cítit se lépe,“ vysvětluje Martin Polacsek Apolen, předseda spolku Šťastný pes – Handicap, prostřednictvím kterého byl vycvičen i pes Oskar pro malého Tomáška. 

Standardně jsou budoucí asistenční a canisterapeutičtí psi vychováváni od štěňat, kdy jsou do dvanáctého měsíce věku vychovávána podle přesných pokynů v adoptivní rodině. Kolem dvanáctého měsíce věku pak putuje pes k trenérovi, který je učí nejprve poslušnosti a poté speciálním povelům dle potřeb konkrétního klienta. „Spektrum činností, které psi na konci výcviku zvládají, je velmi široké. Umí rozsvěcet i zhasínat světlo, otevírat či zavírat dveře, podávat předměty do klína či do nižší polohy, svlékat rukavice, boty, ponožky či mikinu, otevírat zásuvky, přitáhnout invalidní vozík. Vše řešíme s klienty a přizpůsobujeme se jejich potřebám,“ popisuje Jaroslava Polacseková, místopředsedkyně spolku Šťastný pes – Handicap s tím, že na výcviku jednoho psa se podílí kolektiv trenérů, který je velmi důležitý pro to, aby byl pes později schopen vnímat povely od více lidí a nefixoval se pouze na jednoho člověka. 

Velkou výjimkou ve výcvikovém standardu byl ale právě Oskar pro Tomáška Ondráčka. „Oskara jsme přivezli do spolku jako dvouletého psa, který byl uvázán jen u boudy na řetězu. Dostal šanci a během dvou měsíců se z něj stal velmi empatický a pracovitý pes. Zkoušky asistenčního a canisterapeutického psa složil po devíti měsících výcviku,“ popisuje Jaroslava Polacseková a dodává, že Oskar je vycvičen na míru pro malého Tomáška, tedy speciálně k vozíčku, k přivolání pomoci, otevírání dveří a podávání věcí, stejně jako i terapii pro malého chlapce. „Pro Tomáška i jeho rodinu je Oskar opravdu velkým přínosem. Maminka neustále Tomáška nosí a Oskar jí pomáhá při otevírání dveří, podávání upadlých předmětů ze země, rozsvěcení světla i uklidňování Tomáška,“ uzavírá Martin Polacsek Apolen. „Asistenční pes Oskar je pro Tomáše nejen vítaným pomocníkem v běžných každodenních situacích, ale rovněž blízkým kamarádem. Věřím, že přítomnost asistenčního psa dokáže rovněž pozitivně ovlivnit psychiku Tomáše, která má nezanedbatelný vliv na jeho onemocnění,“ říká manažerka NADACE AGEL Bc. Viktorie Sládková.