Vítkovická nemocnice

U mozkové mrtvice rozhoduje čas

26. 3. 2015

Vítkovická nemocnice je součástí národní sítě iktových center od roku 2010.

Text a foto: Ing. Tomáš Želazko

Pětačtyřicetiletý muž z Ostravska se dlouho léčil s vysokým tlakem. Poslední dobou ale cítil, že mu léky nedělají tak dobře jako obvykle. Chtěl vyhledat lékařskou pomoc, ale než tak stihl udělat, udělalo se mu nevolno, upadl doma na zem a nemohl vstát. Rodina, která mu chtěla pomoci, si všimla, že má zkřivený levý koutek a mluví nesmysly. Proto ihned zavolali pohotovost. Zdravotníci okamžitě určili diagnózu – cévní mozková příhoda, která je druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity u lidí středního a vyššího věku. Naštěstí muž byl ihned převezen do iktového centra Vítkovické nemocnice, kde mu poskytli nejúčinnější léčbu a dnes je téměř bez následků. „Cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice na světě každý rok postihne okolo patnácti miliónů lidí. Třetina z nich na toto onemocnění zemře, u další třetiny má toto onemocnění trvalé následky,“ říká primář neurologie Vítkovické nemocnice MUDr. Daniel Václavík, Ph.D.

Pane primáři, můžete vysvětlit, co to vůbec je cévní mozková příhoda?
Pro mozkovou příhodu je charakteristické, že začíná náhle z plného zdraví a zároveň dojde k výpadku některé z mozkových funkcí – nejtypičtěji ke ztrátě hybnosti končetin nebo poruše řeči. Příčinou je buď náhlé uzavření některé mozkové tepny – podobně je tomu u srdce při infarktu myokardu – nebo její prasknutí, což vede ke krvácení do mozku.

Jaké jsou příznaky cévní mozkové příhody?
Cévní mozková příhoda se projeví náhle vzniklou slabostí, necitlivostí a poruchou hybnosti tváře a stejnostranných končetin. Pacient končetiny špatně ovládá, vypadávají mu předměty z ruky, má pokleslý koutek, tekutiny vytékají z úst, může mít sníženou citlivost na postižených končetinách a tváři či pociťovat brnění končetin. K tomu se často přidává porucha řeči, může jít o obtížnou artikulaci nebo o poruchu vyjadřování, kdy se pletou slova či písmena, nebo jde o poruchu porozumění řeči, kdy pacient působí zmateným dojmem, a náhle vzniklá porucha zraku, porucha rovnováhy doprovázena zvracením a pády. Nesmíme podcenit ani náhle vzniklou silnou bolest hlavy neobvyklé intenzity.

Jak může mozkovou příhodu poznat laik?
Když se někdo necítí, tak nechť je mu řečeno – usmějte se na mě, zvedněte ruku, řekněte mi, prosím, jak se jmenujete celým jménem, kdy jste se narodil. Když něco z toho nefunguje, je hned třeba volat rychlou záchrannou službu.

Jak pak poskytnout první pomoc nemocnému?
Do příjezdu sanitky uložte postiženého do polohy s mírně vypodloženou hlavou, je-li při vědomí. Snažte se s ním komunikovat. Je-li v bezvědomí, kontrolujte dýchání, případně zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Nepodávejte žádné léky ani tekutiny.

Proč je u cévní mozkové příhody tak důležitý čas, tedy dostat se co nejdříve do iktového centra?
Při uzávěru tepny dojde k přerušení přívodu kyslíku k mozkovým buňkám, které začínají umírat již po několika minutách. Čím dříve se nám podaří průtok krve v tepně obnovit, tím je menší výsledné postižení pacienta. V současné době jsme schopni pacientovi pomoci 4,5 hodiny od začátku příhody.

Co se děje po převozu do nemocnice?
Po příjezdu do iktového centra je pacient ihned vyšetřen přijímacím lékařem, je mu odebrán vzorek krve k vyšetření funkce ledvin, jater, hladiny cukru a základních minerálů. Je zajištěn počet krevních destiček, červených a bílých krvinek a úroveň srážlivosti krve. Následně je provedeno CT mozku, které může být doplněno o vyšetření přívodných mozkových cév. Je provedeno ultrazvukové vyšetření krčních cév. Podle závažnosti stavu je poté pacient přijat na jednotku intenzivní péče nebo na standardní oddělení. Při splnění kritérií pro zahájení akutní terapie je pacientovi podána intravenózní trombolýza, lék, který rozpustí krevní sraženinu. Pacient je pravidelně sledován, je mu kontrolován krevní tlak, pulz, teplota. Pokud pacient nesplňuje bezpečnostní kritéria pro podání trombolýzy, je léčen léky zamezujícími shlukování krevních destiček – nejčastěji kyselinou acetylsalicylovou. V dalších dnech je u všech pacientů doplněno vyšetření srdce, kompletní interní vyšetření, EEG, vyšetření hladiny cholesterolu. Nezbytnou součástí léčby je intenzivní rehabilitace a logopedická terapie.

Jaká je léčba?
K uzavření mozkové tepny dojde vytvořením krevní sraženiny – takzvaným trombem nebo embolem. Trombolytická léčba je schopna tuto sraženinu „rozpustit“. Ovšem výrazně závislá je na čase. Pacient hodinu po příhodě má významně lepší prognózu než pacient po čtyřech hodinách.

Jaká jsou opatření po prodělané cévní mozkové příhodě?
Pacient po prodělané cévní mozkové příhodě má vysoké riziko opakování této příhody, která často pak probíhá závažněji. Je proto nutné začít co nejdříve s tzv. sekundární prevencí, která zahrnuje úpravu životního stylu, léčbu rizikových faktorů, podávání antiagregační nebo antikoagulační léčby a v některých případech, kdy je prokázáno zúžení přívodné mozkové tepny, léčbu chirurgickou či endovaskulární. Je nutné pravidelně docházet do specializované neurologické ambulance.

Jaká jsou rizika mozkové mrtvice?
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku. Na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků.

Koho více tato nemoc postihuje – muže či ženy? A v jakém věku je mozková mrtvice nejčastější?
Ve středním věku jsou častěji postiženi muži, kdy také výrazně roste riziko vzniku cévní příhody, které se s rostoucím věkem dále zvyšuje. Ve vyšším věku je již postižení mužů i žen stejně časté.

Lze mozkové mrtvici předcházet?
Rizikové faktory můžeme rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. K ovlivnitelným patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, nepravidelná srdeční akce (fibrilace), obezita, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, fyzická nečinnost, stres, nevhodná dieta. Všechny tyto vyjmenované faktory může pacient ovlivnit, nejčastěji kombinací správného životního stylu s dostatkem pohybu a pestré stravy a pravidelným užíváním léků dle doporučení ošetřujícího lékaře. Tímto může snížit pravděpodobnost vzniku cévní mozkové příhody. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří věk, mužské pohlaví, genetická dispozice, předchozí cévní mozková příhoda.

Před rokem otevřela Vítkovická nemocnice zmodernizované iktové centrum. Jaká je jeho výhoda?
Obrovskou výhodou nového centra pro léčbu mozkových příhod je koncentrace urgentního příjmu a diagnostických přístrojů (magnetické rezonance, angiografie a CT) na jednom pracovišti, která nejenže zlepší komfort pacientů, ale zrychlí diagnostiku a léčbu nemocných, což sníží i tíži postižení po cévní mozkové příhodě.

Vítkovická nemocnice je součástí národní sítě Iktových center od roku 2010. Kolik lidí ročně léčíte ve Vašem centru a s jakým úspěchem?
Ročně je hospitalizováno 500 až 600 pacientů, 13 procent z nich je léčeno trombolýzou. Léčba v iktovém centru a trombolytická léčba zvyšuje šanci k vyléčení až o 60 procent.

Mozková mrtvice v Česku je až trojnásobně vyšší oproti vyspělým státům Evropy a postihuje stále mladší jedince. Proč?
Příčinou budou nejspíše nezdravá strava a životní styl s nedodržováním zásad primární a sekundární prevence.

Před časem byla v České republice vytvořena národní síť Iktových center, jejímž prvořadým cílem je zkvalitnit léčbu tohoto onemocnění. Myslíte si, že se to daří?
Síť iktových center má za cíl zachránit co nejvíc životů pacientů s mozkovými příhodami. Směrování nemocného s akutní cévní mozkovou příhodou přímo do specializovaného centra totiž zásadním způsobem ovlivňuje úspěšnost jeho léčby a následnou kvalitu života. V současnosti se síť center podařilo plně zprovoznit, takže pacienti v celém Česku mají stejnou šanci dostat adekvátní péči. Troufám si říci, že tato organizace a zajištění léčby pro pacienty s cévní příhodou řadí naši zem mezi nejlepší na světě.