Vítkovická nemocnice

Výskyt funkční zácpy u dětí ve většině případů zapříčiňují rodiče

31. 3. 2014

Zhruba 50 dětí ročně vyhledá pomoc dětských lékařů ve Vítkovické nemocnici kvůli zácpě.

Text a foto: Mgr. Radka Baková

Poznat zácpu nemusí být vždy jednoduché, a to obzvláště u miminek, která jsou plně kojená. „U kojeného miminka je stolice velmi nepravidelná. Takové dítě může mít stolici pětkrát za den nebo také jednou za deset dní a pořád se nemusí jednat o zácpu. Maminky se opravdu nemusí obávat, že dítě dva dny nekakalo. Pokud stolice vypadá normálně a děťátko pije a prospívá, pouze to znamená, že miminko veškeré mléko strávilo. U kojených miminek musíme hodnotit charakter stolice – konzistenci, barvu, případně zápach,“ vysvětluje na úvod MUDr. Jan Uhlíř z dětského oddělení Vítkovické nemocnice. Jak tedy u malého dítěte poznáme, že není vše v pořádku? Varovnými signály by nám měla být tuhá stolice, bolesti bříška, zvracení, křeče či napínání se při vyměšování.

PŘÍKRMY A BABSKÉ RADY
Jaké příkrmy mohou dětem při zácpě pomoci? Lékaři doporučují dodat dítěti dostatek vlákniny ve formě jakékoliv zeleniny. U starších dětí mohou zkusit uvařit také luštěniny. „Miminkům bych luštěniny nedoporučil, maximálně přidat hrášek do polévky. Fazole, čočku a podobně bych podal až dětem starším jednoho roku, nejlépe stravitelná je červená čočka, s ostatními je vhodné počkat až do jednoho a půl až dvou let, a to kvůli nadýmavým účinkům, které tyto potraviny vyvolávají a malému děťátku by mohly přitížit,“ uvádí dětský lékař Jan Uhlíř a na otázku, s jakými omyly se maminky často setkávají, odpověděl. „Mezi tzv. babské rady, které se mezi matkami často šíří, patří například rada požít projímadlo nebo jiný přípravek na bázi vlákniny či laktulózy, aby mělo dítě pravidelnější stolici. Toto je nesmysl, tyto látky se k dítěti přes mateřské mléko nedostanou, jsou to totiž většinou látky, které se nevstřebávají, působí jen ve střevě matky. Výjimkou jsou ovšem projímadla, jako například Guttalax nebo Bisacodyl, která by kojící ženy užívat neměly, neboť můžou miminku způsobit těžký průjem,“ vysvětlil Jan Uhlíř a doplnil, že maminky by neměly konzumovat čerstvé pečivo, kysané zelí či luštěniny, protože miminko pak může trpět nadýmáním a bolestmi bříška. Maminky často váhají, ve kterých případech podat dítěti čípky. Čípky jsou řešením pro akutní vyprázdnění, ale rozhodně ne jediným. Rodiče by se při funkční zácpě měli zaměřit především na úpravu životosprávy. Pokud má děťátko zácpu poprvé a neznají-li rodiče její příčinu, například nadměrnou konzumaci sladkostí, především čokolády, pak by měli zajít za dětským lékařem. Zácpu totiž může způsobovat jiný závažnější zdravotní problém, který je třeba diagnostikovat pomocí dalších vyšetření. „U kojenců se se zácpou naštěstí tak často nesetkáváme, většinou stačí podat přípravky obsahující vlákninu, upravit režim a stav se vrátí do normálu,“ uvedl lékař. Zácpa se u dětí objevuje nejčastěji během tří charakteristických období – v období podávání příkrmů, v době, kdy se děti vysazují na nočník a v období, kdy děti nastupují do školy. Prvotním příkrmem bývá mrkev, která obsahuje malé množství vlákniny a může zácpu vyvolávat. Na dětském oddělení se však setkávají i s dětmi, které jejich rodiče krmí již od kojeneckého věku uzeninami či sladkostmi, místo kojeneckého mléka jim dávají mléko krabicové nebo je krmí kořeněnými polévkami. „Takových případů naštěstí není mnoho, ale rodiče by si měli uvědomit, že tato strava je naprosto nevhodná, protože obsahuje příliš mnoho soli a jiné látky, které nejsou vhodné pro dospělé, natož pak pro miminka. Děti si zadělávají na problémy s návykem na sůl, na problémy s vysokým tlakem a obezitou,“ varuje MUDr. Jan Uhlíř s tím, že děti se v těchto případech nevyvíjí tak, jak by měly a mohou se u nich rozvinout i další zdravotní problémy.

ZÁCPA U STARŠÍCH DĚTÍ

U větších dětí patří mezi kritéria, jak poznat zácpu, četnost stolice – má-li dítě stolici méně než dvakrát či třikrát týdně, měl by rodič zpozornět. Další známkou zácpy je bolestivost při vyměšování nebo jev, který se nazývá enkopréza, tedy únik stolice. „Tento únik stolice spíše průjmovitého charakteru vzniká tím, že tvrdší stolice, která se nachází v konečníku je obtékána tou řidší. Svěrače jsou natolik roztažené, že řidší stolici nedokáží udržet, takže dítě únik neumí kontrolovat,“ popsal lékař. Také u starších dětí, stejně jako u miminek, je nejčastější příčinou funkční zácpy nevhodná strava, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace sladkostí, nedostatečný příjem tekutin a vlákniny ve formě zeleniny či obilovin. Tedy nezdravý životní styl, který rodiče svým dětem vštěpují v rámci rodiny. Dítě nejí nic jiného, než jim připraví rodiče a tyto návyky si přenese do dospělosti. Nejčastěji se zácpa vyskytuje u dětí handicapovaných či psychomotoricky retardovaných, které mají omezený pohyb. „Před nedávnem jsme měli v ambulanci dítě trpící zácpou. Chlapeček trpí neurologickým postižením a na první pohled bylo zřejmé, že ani rodiči není vedený ke zdravému životnímu stylu. Oba rodiče jsou obézní a dítě pomalu zvykají také na nevhodnou životosprávu, chlapec nekonzumuje téměř žádnou zeleninu. Problémy způsobené jeho handicapem se tak takovou stravou ještě prohloubí,“ popsal případ ze své praxe MUDr. Jan Uhlíř. Také u jinak zdravých dětí je velmi důležité, aby rodiče s lékaři při léčbě zácpy spolupracovali. Léčba a úprava režimu je totiž během na dlouho trať, při kterém musí být rodiče důslední. Bohužel se v některých případech stává, že se po prvním odeznění problémů v rodině vracejí ke starým návykům a dítěti se tak potíže s vyměšováním za krátký čas znovu vrátí. Když dítě trpí zácpou delší dobu, konečník se rozšíří natolik, že není schopno samo stolici vyloučit. Konec tlustého střeva může být stolicí tak roztažen, že dítě není schopno vyvinout dostatečný tlak k posunu stolice dále a samovolné vyprázdnění tedy není možné ani pomocí úpravy režimu ani podáním léků. Dítě trpí bolestmi břicha, odmítá jíst a přestává prospívat. V těchto případech musejí lékaři podat malému pacientovi nálev, aby „špunt“ ve střevu uvolnili. Nálevy stolici změkčí, navážou na sebe tekutiny a vyprazdňování tak není tolik bolestivé. „Poté, co se dítě akutně vyprázdní, střevo se pomalu vrátí do normálního stavu a my můžeme nastavit správnou životosprávu a začít podávat léky,“ popisuje léčebný postup lékař. Aby se stolice udržela v normálním stavu dlouhodobě, musí děti změnit svůj životní styl a dlouhodobě jej dodržovat.

RADA NA ZÁVĚR

Jak již bylo řečeno, funkční zácpa bývá ve většině případů způsobena špatnou životosprávou. „Samozřejmě se může stát, že zácpu způsobí jeden nepříjemný zážitek s bolestivou defekací a dítě se poté bojí a nechce vylučovat. Každý lidský organismus pracuje odlišně, někomu střeva pracují pomaleji, což také může způsobovat zácpu, ale opravdu ve většině případů tyto potíže způsobuje špatný životní styl celé rodiny. Rodiče by měli začít u sebe, protože děti budou jíst jen to, co jim rodiče předloží na talíř,“ radí na závěr MUDr. Jan Uhlíř a povzdechl si: „Bohužel u nás ve střední Evropě nejsme zvyklí konzumovat tolik zeleniny, kolik bychom měli. Správně bychom měli jíst pět porcí zeleniny a ovoce denně, ale neznám nikoho, kdo toto dodržuje. Pokud dítě nemá rádo zeleninu syrovou, mohou rodiče vyzkoušet jinou úpravu a je rozhodně lepší konzumovat zeleninu vařenou než žádnou. Role vlákniny pro lidský organismus je totiž nezastupitelná.“