Vítkovická nemocnice

Konizace děložního čípku může zabránit vzniku rakoviny

19. 12. 2013

Konizace je menší operační výkon, který se provádí většinou v narkóze a obvykle trvá kolem 20 minut.

Text a foto: Ing. Tomáš Želazko

Čtyřicetileté ženě z Ostravska necelý týden po preventivní prohlídce u gynekologa zavolali, že její výsledky nejsou zcela v pořádku. Lékař ženě vysvětlil, že nemá dobré cytologické výsledky a bude muset podstoupit drobný zákrok – konizaci děložního čípku. Součástí gynekologického vyšetření je tzv. cytologie, při které lékař stěrem odebere vzorek tkáně z povrchu děložního čípku a z kanálu děložního hrdla. Takto získaný vzorek je následně poslán do laboratoře na mikroskopický rozbor. Pokud laboratoř vyhodnotí, že je tkáň děložního čípku postižena patologickými změnami, což znamená, že se prokáže změna buněk těchto tkání, je následně doporučena biopsie, někdy také přímo konizace. Ta je navržena u žen s již prokázanými přednádorovými změnami (tzv. prekancerózami) a u žen, kde je pouze podezření na tento stav. „Před konizací je zapotřebí provést biopsii, což je odběr malého vzorku tkáně, čímž se určí rozsah změn a stupeň postižení tkáně. Operace, která pak tyto změny odstraní, se nazývá konizace děložního čípku,“ říká lékařka porodnicko-gynekologického oddělení Vítkovické nemocnice MUDr. Ema Dvořáčková s tím, že následné mikroskopické vyšetření tkáně z konizace děložního čípku přesně stanoví, zda byl předrakovinný stav zcela odstraněn. Pokud je ložisko nemocné tkáně zcela vyňato, jedná se i o výkon léčebný.

Konizace děložního čípku je tedy menší operační výkon, který se provádí většinou v narkóze a obvykle trvá kolem 20 minut. Některá zdravotnická zařízení zákrok dělají ambulantně, ale ve většině nemocnic je třeba počítat s jedno až třídenní hospitalizací. „K děložnímu čípku se přistupuje přes pochvu, oblast změněné tkáně se vytne. Tvar a rozsah vytnutí záleží na konkrétním nálezu na děložním čípku, tudíž je nutný přísně individuální přístup. Na operační ráně se na konci zákroku zastaví krvácení,“ vysvětluje průběh operace MUDr. Ema Dvořáčková.


CO PO KONIZACI
Po zákroku je ženám doporučen několik dnů klidový režim a omezení fyzické aktivity. Zhruba 5 až 7 dní po zákroku by žena například neměla zvedat těžké věci či chodit na dlouhé procházky. „Dohojování čípku pak probíhá minimálně měsíc, kdy může být lehké špinění nebo i zvýšený výtok. Asi tři týdny by žena neměla mít pohlavní styk, sportovní aktivitu kvůli riziku krvácení a neměla by se koupat ve veřejných bazénech z důvodu rizika infekce. Pokud by ale žena delší dobu cítila bolest v podbřišku či měla silné krvácení a teploty, měla by neprodleně navštívit svého gynekologa,“ uvádí lékařka. Pokud žena podstoupí konizaci, bývá dál sledována specialistou. První tři roky bývají kontroly častější, většinou po šesti měsících. Následně, pokud je vše v pořádku, bývá interval prodloužen na rok. U většiny žen je konizace terapeutickým výkonem, to znamená, že odstraní problém a další léčba není nutná.

Ročně absolvují ve Vítkovické nemocnici konizaci děložního čípku zhruba čtyři desítky žen. Z převážné většiny případů výsledky vzorků z histologie dopadnou dobře, což byl případ čtyřicetileté ženy z Ostravska. „Pokud by výsledky potvrdily počínající rakovinné změny, následovala by další operační terapie – tedy odstranění dělohy,“ uvádí lékařka.


RAKOVINA DĚLOŽNÍHO ČÍPKU
Rakovina děložního čípku je jedním z nejrozšířenějších nádorů u žen. Ve výskytu tohoto onemocnění se Česká republika řadí na přední místa v Evropě. V České republice jím každoročně onemocní zhruba 1000 až 1100 žen. Bohužel zhruba 400 z nich umírá. V současné době bojuje u nás s tímto onemocněním více než šestnáct tisíc pacientek. Příčinou rakoviny děložního čípku jsou lidské papilomaviry (HPV). Existuje více než dvě stě typů HPV a čtrnáct z nich může způsobit rakovinu. Lidské papilomaviry se přenášejí zejména při sexuálních aktivitách, přičemž nákaza je možná i pouhým kontaktem kůže, dotykem či třením. „Téměř každá sexuálně aktivní žena se během svého života s lidskými papilomaviry setká. Ve většině případů dojde ke spontánnímu vyhojení infekce, ale nemusí tomu tak být vždy. Pokud rizikové faktory v těle přetrvávají, hrozí riziko rozvoje rakoviny děložního čípku,“ vysvětlila MUDr. Dvořáčková.

Rakovině děložního čípku, která je po karcinomu prsu druhou nejčastější rakovinou postihující ženy, se dá účinně předcházet očkováním. Podle odborníků je účinnost vakcíny téměř stoprocentní na nejčastější typy virů, které rakovinu čípku způsobují, zatímco léčba v případě vzniku onemocnění je velmi nákladná, dlouhodobá a v řadě případů nakonec neúspěšná. Očkování má největší efekt před zahájením sexuálního života, ale je účinné i u sexuálně aktivních žen.

A jak rakovině děložního čípku předejít? Stačí skutečně málo – a to chodit pravidelně jednou ročně na gynekologické prohlídky spojené s cytologickým odběrem a optickou kontrolou děložního čípku. „Cytologický stěr dokáže odhalit změny na děložním čípku a lékař pak zahájí včasnou léčbu. Konizace děložního čípku totiž s sebou může nést rizika související s budoucím těhotenstvím nebo předčasným porodem a představuje i značnou psychickou zátěž,“ uzavírá lékařka.