Vítkovická nemocnice

Strava je u seniorů velmi důležitá – může i léčit

25. 9. 2013

V praxi se zdravotníci často setkávají se seniory, kteří sice mají normální váhu nebo i nadváhu, přesto jsou podvyživení. Důvodem bývá jednotvárná strava, nedostatek kvalitních bílkovin a naopak přemíra příjmu energie z tuků a sacharidů.

Text a foto: Ing. Tomáš Želazko

Před časem kvůli kožním problémům přivezli do Vítkovické nemocnice 101letou seniorku, která byla jako věchýtek. I přes svůj úctyhodný věk žila sama. Byla sice schopná postarat se o osobní hygienu, ale neměla dost fyzických sil na to, aby si došla nakoupit, uvařila si a zajistila další činnosti, které mladší zdravý člověk považuje za samozřejmé. Jedla ze zásob, které měla doma, a podle toho, co jí kdo přinesl. „Hlad ani žízeň již nepociťovala, strava byla jednotvárná a nesplňovala zdaleka požadavky na výživu seniora. Během hospitalizace se nám individuálním přístupem podařilo postupně pacientku rozjet. Po týdnu již konzumovala bez potíží celé porce a s pomocí bílkovinných přídavků a speciální nutriční podpory došlo postupně také ke zhojení kožních defektů, se kterými byla přijata. Její celkový stav se zlepšil natolik, že ji bylo možné přeložit do zařízení následné péče,“ uvádí vedoucí nutriční terapeutka Vítkovické nemocnice Mgr. Marie Kohutová.

V praxi se zdravotníci často setkávají se seniory, kteří sice mají normální váhu nebo i nadváhu, přesto jsou podvyživení. Důvodem bývá jednotvárná strava, nedostatek kvalitních bílkovin a naopak přemíra příjmu energie z tuků a sacharidů. „Nejčastějšími příčinami nedostatečné výživy seniorů shledáváme v dnešní době zejména faktory ekonomické, psychologické a sociální. Člověk osamělý se sám obvykle nedonutí denně si nakupovat čerstvé potraviny a vařit si sám pro sebe kvalitní pokrmy, proto tak dochází k výrazné jednostrannosti ve výběru potravin,“ říká Mgr. Marie Kohutová s tím, že starší lidé často nakupují stravu podle svých finančních možností, což vždy nemusí být zrovna potraviny obsahující kvalitní suroviny a živiny.

Neméně důležitým faktorem je i zdravotní stav seniorské populace a soběstačnost. Vlivem nejrůznějších nemocí bývají starší lidé často odkázáni na pomoc druhých, rodiny, sousedů, sociálních služeb. „Nedokážou si sami jídlo nakoupit, uvařit, sami se najíst. A také je nutné vědět, že bez pohybu a rehabilitace mnohdy samotný přísun jídla nestačí k tomu, aby si starší člověk udržel odpovídající fyzickou kondici a svalovou sílu. Obzvláště pak v období nemoci, kterou doprovází obvykle nechutenství, a během rekonvalescence,“ doplnila nutriční terapeutka.

Zásady zdravé výživy u seniora

V ideálním případě by se měl senior řídit zásadami racionální stravy. Jeho strava by měla obsahovat všechny důležité živiny v odpovídající kvalitě a množství, dostatek vlákniny, vitaminů, minerálů, stopových prvků. Denně se doporučuje čerstvá i tepelně upravená zelenina a ovoce, potraviny s nižším obsahem živočišných tuků. Preferovat by měli spíše tuky rostlinné, denně zařazovat maso, ryby, které obsahují kvalitní bílkoviny a nepostradatelné mastné kyseliny, jíst také sýry, tvaroh, zakysané mléčné nápoje a výrobky, vejce. Neměli by vynechávat luštěniny, obiloviny, rýži, těstoviny, celozrnné pečivo a celozrnné výrobky. V případě nemoci, ztíženého polykání nebo při ztrátě chrupu je nezbytné některé pokrmy uvést do vhodné konzistence, aby jejich konzumace byla snadnější. Například tepelnou úpravou doměkka, nakrájením na malé kousky, rozemletím nebo prolisováním přes sítko. „Musíme dávat pozor na to, aby strava obsahovala všechny živiny, zejména pak kvalitní bílkoviny pro zachování svalové hmoty. Potřeba bílkovin u zdravého dospělého člověka je 0,8 gramu na jeden kilogram tělesné hmotnosti na den. To znamená, že pokud máme člověka vážícího sedmdesát kilogramů, měl by denně sníst ve stravě celkem 56 gramů bílkovin. U seniora tato potřeba stoupá na minimálně jeden gram, ideálně 1,2 gramu, v případě nemoci až na 1,5 až 2 gramy bílkovin na kilogram hmotnosti denně. Mylné je si myslet, že pokud sním k obědu sto gramů kuřecího masa, tělu dodám sto gramů bílkovin. Přestože je maso bílkovinnou potravinou, obsahuje také vodu, tuky, minerální látky, vitaminy,“ vysvětluje Mgr. Marie Kohutová.

Stáří je typické úbytkem vody v těle a vyznačuje se ztrátou pocitu žízně. Proto by senioři měli věnovat zvýšenou pozornost pitnému režimu. Denně se u zdravého člověka doporučuje vypít třicet mililitrů tekutin na kilogram hmotnosti. Průměrně tedy dva litry tekutin denně. Omezení tekutin však vyžadují některá onemocnění, například onemocnění ledvin a srdce. „Na zvýšený příjem tekutin je nutné dbát zejména v létě v horkých dnech, kdy se zvýšeně potíme. Dále při průjmech, horečce, v době nemoci, kdy hrozí vyšší riziko dehydratace, která může mít za následek zhoršení metabolických funkcí v těle, únavu, malátnost, celkovou schvácenost a často i změny psychického stavu seniora. Vhodná je pramenitá voda, ovocné a zeleninové šťávy, čaje, minerálky,“ doporučuje nutriční terapeutka.

Na co si dát pozor v době nemoci seniora?

V období akutního onemocnění je kladen velký důraz na příjem tekutin a zejména kvalitních bílkovin ve stravě a dostatečný příjem energie ve stravě. Pokud tomu tak není, hrozí vysoké riziko vzniku malnutrice, což je nepoměr mezi množstvím živin, které tělo potřebuje, a tím, co přijímá, protože během stresového metabolismu vlivem infekce se výrazně rychleji spotřebovává vlastní tkáň v těle, zejména pak svalová hmota. To má za následek častý výskyt komplikací, zpomalené hojení, prodlouženou případnou hospitalizaci a rekonvalescenci. Ve Vítkovické nemocnici stravování zajišťuje externí firma. Dietu stanoví vždy lékař podle aktuálního zdravotního stavu pacienta. Nemocní dostávají stravu standardně třikrát denně. Při metabolických onemocněních jako diabetes, u výživné diety nebo maminkám po porodu se navíc podávají svačinky či druhé večeře formou přídavku pečiva, ovoce a mléčných výrobků. V nemocnici je zavedený systém nutriční péče od přijetí až po propuštění, přičemž na každém lůžkovém oddělení pracují nutriční terapeutky. Ty se cíleně zaměřují na pacienty se zvýšeným rizikem vzniku podvýživy a na pacienty, kteří již ve stavu malnutrice – kdy příjem potravy je nedostatečný, přílišný nebo nevyvážený – do nemocnice přišli. „Zvláštní pozornost pak věnujeme pacientům s onkologickým onemocněním, před a po operaci na trávicím traktu a pacientům závislým na podávání speciální výživy. Cílem naší práce je udržet stávající výživový stav pacienta, případně ho zlepšit a zabránit dalšímu prohlubování stavu z výživy, tzv. malnutrice. Pokud se to nepodaří během hospitalizace, jsou pacienti s nedořešeným stavem výživy následně k další péči odesíláni do nutriční ambulance Vítkovické nemocnice,“ vysvětlila Mgr. Marie Kohutová.

Kvalitní a vyvážená strava je základ zdraví, a tak je kladen ve Vítkovické nemocnici velký důraz na kvalitu samotné nemocniční stravy i s ohledem na specifické požadavky rizikem ohrožených pacientů. Pro rychlou rekonvalescenci pacienta je nezbytný přísun všech důležitých výživových složek potravy, přičemž kvalitní strava může zkrátit dobu léčení. A naopak – zhoršený výživový stav pacienta velmi negativně ovlivňuje průběh samotné léčby. „Nelze říci, že samotná strava dokáže zázraky a vyléčit některá onemocnění, ale co platí, vždy platilo a platit bude je fakt, že vhodně zvolenou výživou můžeme mnohé ovlivnit a předejít tak zbytečným komplikacím i některým nemocem samotným. V případě přítomnosti nemoci je výživa nepostradatelnou součástí komplexní léčby,“ dodala vedoucí nutriční terapeutka. V rámci systému nutriční péče nabízí Vítkovická nemocnice služby nutriční poradny. Tato poradna však není pouze pro pacienty nemocnice. Služeb poradny může využít i široká veřejnost. Pro všechny, kteří mají zájem se poradit, jak nejlépe sestavit svůj jídelníček při nejrůznějších onemocněních, včetně redukčního programu, je poradna otevřena od pondělí do pátku vždy od 7 do 15 hodin. Více informací mohou pacienti získat nebo se objednat na telefonním čísle 595 633 667 nebo na emailové adrese: nutrice@nemvitkovice.cz. Novinky a aktuality pak mohou sledovat na webových stránkách nemocnice.

Právě na nutriční poradnu Vítkovické nemocnice se před časem obrátila 65letá paní na vozíčku, která byla bezradná, značně vyhublá a zesláblá. Ven již vycházela pouze v doprovodu manžela. Během posledních dvou let paní značně zhubla následkem operace, která ji z původní obezity měla pomoci k vysněné váze, ale jaksi už paní nikdo dále nesledoval, a to i přesto, že již dávno měla mnohem nižší váhu, než by vyžadoval její organismus a potřeby. Při své výšce 172 centimetrů vážila již pouhých 46 kilogramů! Přitom ideální váha by v tomto případě měla činit zhruba 68 až 70 kilogramů. „S paní jsme ihned zmapovali a zhodnotili její aktuální příjem stravy, který již vzhledem k nechutenství činil méně než polovinu její skutečné potřeby a doporučili jí vhodné doplňky. Nadále je paní ve sledování v naší nutriční ambulanci a postupně individuálním přístupem se snažíme vhodným výběrem, složením, úpravou stravy a speciální enterální výživou paní zpět vyživit tak, aby měla dostatek fyzické síly a její zdravotní stav a kvalita života se tak postupně zlepšily,“ uvedla další příklad z praxe Mgr. Kohutová.

Podle ní se organismus postupně po nejrůznějších onemocněních či větších chirurgických výkonech hojí a uzdravuje, a k tomu je často potřeba i aktuálně přizpůsobovat stravovací režim, obzvláště pokud se to týká trávicího traktu. „To, že v nemocnici je třeba dodržovat jistý léčebný režim, jehož součástí je bezpochybně i předepsaná dieta, která je v akutním vzplanutí nemoci či časně po operaci mnohdy přísnější, nemusí to znamenat, že stejně jako během hospitalizace se musím dlouhodobě stravovat i doma. To je častý omyl, který může vést k restrikcím důležitých živin, vitamínů a minerálů v těle. A zde přichází na řadu opět nezbytná profese nutričního terapeuta, který pacienta s dalším způsobem stravování po propuštění domů podrobně seznámí a vysvětlí, co může pacient jíst, v jakém množství, za jak dlouhou dobu a jak nejlépe si jednotlivé pokrmy upravovat,“ uzavírá vedoucí nutriční terapeutka.