Podhorská nemocnice

Řidič sanitního vozu najede ročně až 60 tisíc kilometrů

18. 11. 2013

Spádová oblast DOPRAVNÍ ZDRAVOTNÍ SLUŽBY Podhorské nemocnice je obrovská – sahá od Rýmařovska až po Krnov. Řidiči ročně najezdí až 60 tisíc kilometrů, což je mnohem více než v jiných regionech.

Text a foto: Mgr. Radka Baková

Ačkoliv denně podniknou řidiči Dopravní služby Podhorské nemocnici zhruba 110 výjezdů, což je oproti jiným regionům méně, kilometrově jsou jejich trasy podstatně delší. Jejich spádová oblast sahá od Rýmařovska po Krnov a zahrnuje také horské oblasti Jeseníků. „Naše služby jsou určené všem pacientům, kteří nejsou schopni se kvůli zdravotnímu stavu dostavit k lékaři. Jedná se především o seniory a imobilní pacienty, ale vozíme i mladší osoby, které vyžadují speciální transport, například vleže. Takže ani rodina by nebyla schopna takový přesun pacientovi zajistit,“ vysvětlil vedoucí dopravy Podhorské nemocnice Richard Mareš s tím, že na dopravní službě pracují nepřetržitě. „Pokud v noci přivezou pacienta, který je ambulantně ošetřen na pohotovosti a není schopen se sám dopravit domů, jsme tady pro něj,“ uvádí příklad Richard Mareš, který jezdí se sanitním vozem již 10 let. Sám má zkušenosti i s řízením kamionu. „Aby mohl člověk vykonávat toto povolání, musí řízení milovat. Já se mu věnuji od svých 18 let, je to můj koníček i životní vášeň,“ uvedl Richard Mareš a na otázku, jaký hlavní rozdíl spatřuje mezi jízdou v sanitce a kamionu, odpověděl: „V kamionu je to jednodušší, co se týká psychologie a komunikace. Jedete sám, maximálně s jedním dalším řidičem, to je vše. Samozřejmě řízení jako takové je pochopitelně náročnější než u vozu Dopravy raněných, nemocných a rodiček. V sanitce je nutno kromě řidičské profesionality vyjít vstříc klientům, člověk musí perfektně zvládat komunikaci a mít v sobě kus empatie.“

ŘIDIČSKÉ UMĚNÍ

Vozový park Podhorské nemocnice zahrnuje 10 sanitních vozů, které obsluhuje tým osmi stálých řidičů. Zimy v horské spádové oblasti, která zahrnuje také například Praděd, jsou kruté. Řidiči častokrát vyjíždějí s pacienty až na Ovčárnu. Zvládat takový terén je náročné a vyžaduje obrovské zkušenosti, co se řízení týká. „Když k nám přijedou kolegové z jižnějších oblastí republiky, například z Brna, jsou často překvapeni místními podmínkami. Samozřejmě, i jinde se v zimě setkávají někdy s větším množstvím sněhu. Ale tady u nás je to v zimních měsících na denním pořádku. Já osobně jsem naštěstí nikdy nikde s pacientem neuvízl, ale vzpomínám si na kolegu, který u nás již nepracuje, který zapadl s vozem.  Při převozu pacientky z Olomouce byla už průjezdná pouze cesta přes Moravský Beroun, protože všechny cesty byly kvůli kalamitě uzavřeny. Bohužel zapadl a museli je vyprosit až vojáci. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ačkoliv byli zapadlí téměř celý den, řidič byl tenkrát odměněn za skvělé zvládnutí situace a za to jak se příkladně postaral o pacientku – diabetičku -v nouzové situaci,“ vzpomíná Richard Mareš s tím, že naštěstí jsou podobné situace velmi raritní.

Životnost sanitek je různá. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, tak ve vozovém parku nemocnice byl i vůz, který měl najeto milión kilometrů. „Nové moderní vozy, kterými nyní disponujeme, už ale tolik nenajedou,“ řekl vedoucí dopravy a dodal, že Podhorská  nemocnice se může chlubit jedním z nejmodernějších vozových parků v okolí. Jen v posledním roce byly zakoupeny dvě nové sanitky typu VW Transporter T5 2,0 TDI, které jsou vybaveny nosítky pro zátěž až 250 kilogramů s polohovatelným podhlavníkem a se sklopnými bočními madly s odnímatelným podvozkem a rampou pro transport imobilních pacientů. Nové vozy typu WV T5 jsou mnohem pohodlnější a bezpečnější jak pro řidiče, tak hlavně pro naše klienty.  Každý řidič má k dispozici pouze jednu sanitku, se kterou jezdí, v čemž spatřuje Richard Mareš také velkou výhodu. „Tím, že každý jezdí s jedním vozem, má za něj i větší pocit zodpovědnosti, protože stane-li se s vozem něco, není možno se vymlouvat a házet vinu na někoho jiného. Já osobně se ke své sanitce chovám co možná nejlépe. V tomto mám i vyšší nároky na řidiče, vyžaduji pořádek ve voze a určité zacházení,“ uvádí Richard Mareš.

AGERSIVNÍ PACIENTI

Situace, které však raritní bohužel nejsou, jsou ty, při kterých se personál setká s agresivním pacientem. Velmi často se řidiči setkávají s případy opilých osob, které je nutné převést na protialkoholní záchytnou stanici. „Agresivita roste úměrně s hladinou alkoholu v krvi. Bohužel se s takovými lidmi nesetkáváme jen v noci, ale i ve dne, dokonce i dopoledne. O tom by mohl vyprávět i zdravotnický personál, sestřičky a lékaři. S problémovými lidmi se setkáváme poměrně často, je to zhruba pět až sedm případů za měsíc,“ odhadl vedoucí dopravy a dodal, že aby podobné situace personál zvládl, absolvoval na počátku letošního roku speciální školení o tom, jak zvládat agresivního pacienta. Na druhou stranu vozí řidiči i mnoho příjemných lidí a s řadou z nich, které vozí pravidelně, se již znají.

Jaké vlastnosti by měl mít dle Richarda Mareše dobrý řidič sanitního vozu? Zájemci o toto povolání by nemělo chybět nadšení pro řízení, praxe a zkušenosti. Řidič by měl dál zvládat předpisy a v neposlední řadě musí umět jednat s lidmi. „Především je třeba tuto práci vykonávat s tím, že chci pomáhat,“ míní vedoucí dopravy s tím, že dobrý řidič musí také zvládat adrenalin. Při převozu totiž řidič nikdy neví, jaká situace nastane, jak na silnici, tak s pacientem jako takovým.

JAK ZAŽÁDAT O PŘEVOZ SANITKOU

O tom, zda má člověk nárok na transport sanitkou hrazený ze zdravotního pojištění, rozhoduje lékař dle diagnózy pacienta. Potřebujete-li převoz sanitkou, je tedy nutné kontaktovat daného lékaře, který vypíše příkaz k transportu, a sanitku pro pacienta na dispečinku dopravní služby objedná. Při většině převozů (hlavně těch dálkových) dopravní zdravotní služba den předem pacienta kontaktuje a domluví se s ním na konkrétním čase vyzvednutí.

Výjezdy sanitních vozů a jejich trasy plánuji zaměstnanci dispečinku. „Na plánování nemáme žádný software, vše si plánujeme sami. K tomu je zapotřebí perfektně znát geografii regionu a je třeba také myslet ekonomicky. Není možné vůz poslat všelijak do různých směrů, ale musí se jet logicky a ekonomicky. Jízdy na sebe po trase musí navazovat. To je zásadní věc pro ekonomiku dopravní služby,“ vysvětluje Richard Mareš s tím, že plánování probíhá tak, aby pacienti čekali co nejkratší dobu.

Dopravní služba poskytuje rovněž možnost přepravy pacientům, kterým nevzniká nárok na přepravu hrazenou pojišťovnou. Bližší informace rádi poskytnou zaměstnanci na dispečinku na telefonním čísle 554 700 252.