Nemocnice Šternberk

Vadné držení těla trápí polovinu školáků

27. 10. 2016

K vadnému držení těla může vést nedostatek pohybu, ale i neadekvátní sportovní zatížení, nevhodné pracovní polohy, nesprávný sed, nebo také vysoká psychická zátěž, únava či obezita.

Text: Bc. Lucie Drahošová / Foto: archiv Nemocnice Šternberk

Vadné držení těla v současnosti v Česku trápí zhruba čtyřicet procent dětí. Způsobuje u nich bolesti hlavy a zad, a také často urychlí rozvoj degenerativních změn páteře v dospělosti. V řadě případů lze přitom vadnému držení těla předcházet. Stačí si dávat pozor na nevhodné návyky, špatnou ergonomii a dostatek pohybu. Pozor by si přitom měli dávat především čerství školáci, kterých přichází na rehabilitační oddělení Nemocnice Šternberk každoročně hned několik desítek. „Vadné držení těla často postihuje již děti předškolního věku, nárůst obtíží ale přichází hlavně se zahájením školní docházky. V tomto období dojde k omezení spontánního pohybu, děti sedí několik hodin ve škole, pak v družině, doma u domácích úkolů, počítačů a televizí. Zároveň je toto období navíc i obdobím růstové akcelerace a zvýšené psychické zátěže, což vede ke svalové nerovnováze a rozvoji vadného držení těla,“ vysvětluje MUDr. Petra Vysluchová, zástupce primáře oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny Nemocnice Šternberk. 

Vadné držení těla lze naštěstí korigovat, podstatná je ale včasná diagnóza a následné pravidelné cvičení. Poznat vadné držení těla přitom mohou i rodiče nebo učitelé. „Typická je nefyziologická změna držení těla, svalová dysbalance a vadné pohybové stereotypy. Běžná je hyperkyfóza hrudní páteře projevující se kulatými zády a předsunutou hlavou, hyperlordóza bederní páteře s vyklenutým břichem, skoliotické držení těla s páteří vychýlenou do strany, nebo i plochá záda,“ vyjmenovává MUDr. Petra Vysluchová. Kromě vnitřních příčin jako jsou vrozené vady, úrazy a nemoci, přitom vede k vadnému držení těla v drtivé většině případů především nedostatek pohybu nebo naopak neadekvátní sportovní zatížení, nevhodné pracovní polohy a vadné pohybové stereotypy. Negativní dopady pak může mít třeba i nesprávný sed, stereotyp chůze nebo i špatná ergonomie, ale také vysoká psychická zátěž, únava nebo obezita. 

Velkou roli mohou hrát i zdánlivé drobnosti jako je nevhodná výška a sklon pracovního stolu, velká hmotnost aktovky nebo dokonce i nevhodné osvětlení. „Například rovná pracovní deska nutí k dlouhodobému předklonu hlavy při vyučování, který je pak provázen bolestmi hlavy. Vhodné je proto vypodložit učebnici při čtení knihou či penálem tak, aby její sklon byl okolo 15 stupňů,“ radí MUDr. Vysluchová a pokračuje: „Velkým problémem školáků jsou ale také těžké aktovky, nebo i jejich umístění na zádech. Aktovka by měla totiž být asi ve středu zad. Pokud jsou popruhy dlouhé, dochází ke zvýšení bederní lordózy. Naopak aktovka umístěná v oblasti ramen zase vede k rozvoji zvýšené kyfózy hrudní páteře. A vůbec nejhorší je nosit tašku přes jedno rameno nebo v ruce. Také je obecně doporučováno, aby hmotnost aktovky nepřesahovala desetinu tělesné hmotnosti dítěte.“ Tyto zásady, stejně jako první projevy vadného držení těla přitom není vhodné nijak podceňovat. „Neléčené vadné držení těla ve většině případů dříve nebo později vede ke strukturálním změnám páteře, které již nedokážeme rehabilitací ani cvičením změnit. Navíc čím déle je léčba odkládána, tím pracnější je korekce napáchaných škod i změna stereotypů. Ideální je proto přijít s dětmi již při prvním podezření, nebo ještě lépe navštěvovat preventivní rehabilitační cvičení pro správné držení těla u dětí,“ doporučuje MUDr. Vysluchová.