Nemocnice Šternberk

Pásový opar může být strašákem

5. 5. 2015

Pásový opar má během života třetina lidí – nepodceňujte jej a chraňte se proti němu očkováním.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Ing. Darina Formánková

Padesátiletý muž ze Šternberka loni v létě vyrazil s partou na vodu – sjíždět Vltavu. Počasí jim nepřálo, takže když mu po třech dnech začalo být zle, tak to vypadalo spíš na nějakou virózu. Prochladnutí se však běžně neprojevuje úpornými bolestmi pod žebry, které muž cítil doslova při každém máchnutí pádlem. Řeku dojel se zaťatými zuby a věřil, že to snad přejde. Leč po návratu domů bylo naopak ještě hůř. Na šíji, v oblasti páteře si nahmatal bolestivé zduření se zarudnutím s výsevem drobných puchýřků, které se v pruhu táhly směrem k rameni. Bolest cítil, jako by ho někdo píchal skrz rameno, a celé rameno cítil velmi intenzivně. Bylo citlivé na dotyk, jakoby spálené. Puchýřky se do dalšího dne rozesely i do přední horní části hrudníku, přičemž nepřesahovaly do druhé poloviny hrudníku. Muž proto rychle navštívil lékaře, od kterého zazněla diagnóza – pásový opar. Herpes zoster neboli pásový opar je onemocnění způsobené stejným virem, které vyvolávají plané neštovice. „Pásový opar se proto objevuje u lidí, kteří někdy v průběhu života – obvykle v dětství – prodělali plané neštovice. I když toto zdánlivě neškodné onemocnění odezní, viru zvaného varicellazoster se vaše tělo už nikdy nezbaví. Skrývá se v nervových gangliích v zadních rozích míšních páteře a v míšních kořenech. Může se kdykoliv aktivovat. Probudí se obvykle ve chvíli, kdy je lidský organismus oslabený, a dosud „spící virus“ vyvolá v průběhu postiženého nervu na kůži palčivé, bolestivé zarudnutí s výsevem puchýřků,“ říká kožní lékařka Nemocnice Šternberk MUDr. Jitka Dobešová s tím, že bolestivým puchýřnatým onemocněním je ohroženo zhruba 95 procent dospělé populace.

KOLIK LIDÍ MÁ PÁSOVÝ OPAR
V posledních letech se každoročně objeví v České republice zhruba šest tisíc hlášených případů. Vzhledem k tomu, že hlášení není povinné, skutečný počet onemocnění je několikanásobně vyšší. Vznik pásového oparu není možné jakkoli předvídat. Lékaři neumějí předem říci, kdy se virus „spící“ v nervových buňkách reaktivuje, kdo je jím ohrožený a jak závažný bude průběh u konkrétního člověka. „V mladém věku je imunitní systém natolik silný, že dokáže udržet nad virem kontrolu, nicméně s přibývajícími roky imunitní systém přirozeně slábne a po padesátce se výrazně zvyšuje riziko propuknutí nemoci. Pásový opar vzniká bez varování a bez předchozích zdravotních komplikací,“ uvádí lékařka. Pásový opar má během života třetina lidí. Nejohroženější skupinou jsou ženy ve věku 45 až 64 let. Pásový opar se u nich objevuje téměř 1,5krát častěji než u stejně starých mužů. Lékaři to připisují menopauze, která ovlivňuje také imunitní systém. V pozdějším věku se tento rozdíl stírá. První známky pásového oparu vlastně nevidíte. Velmi často vlastnímu výsevu na kůži předcházejí záchvatovité bolesti, méně často je to štípání, svědění, brnění nebo pálení v postižené oblasti bez patrných jakýchkoliv jiných projevů. Nemocný se cítí podobně jako při těžké chřipce. Může mít i teplotu, bolí ho hlava, někdy ho trápí nevolnost a přecitlivělost na světlo. O několik dní později se objeví puchýřky s čirou tekutinou. Onemocnění obvykle postihuje pouze jednostranně určitou jakoukoliv část těla – hrudník, hýždě, dolní i horní končetiny a samozřejmě i hlavu. „Pásový opar trvá většinou až třicet dní, než projevy na kůži úplně odezní. Vyrážka je často doprovázená silnou až nesnesitelnou záchvatovitou bolestí. Zhruba polovina pacientů s pásovým oparem zažívá podle svých slov bolest každý den s negativním dopadem na spánek i denní činnosti. Ve vyšším věku bývá průběh onemocnění závažnější, bolest se objevuje rychleji a ostrá bolest, která vzniká z poškození nervů, trvá déle,“ doplnila lékařka.

LÉČBA
Hned při prvních těchto příznacích by lidé měli navštívit lékaře, který by měl nasadit léky ze skupiny antivirotik, jež brzdí množení virů a rozvoj choroby. Mají se začít užívat nejpozději do 48 až 72 hodin od výskytu prvních signálů pásového oparu. Častým místem výsevu puchýřků bývá hrudník, obličej a bedra. Na výsev puchýřků doporučují v lékárnách tekutý pudr, methylenovou modř nebo zinkovou pastu. Po pár dnech se na kůži udělají stroupky, které se postupně hojí. Při jejich zasychání a odpadávání můžeme sáhnout po masti s panthenolem nebo po různých promazávacích krémech. Proti bolestem jsou vhodná analgetika nebo slabé opiody jako například tramadol či kodein. Pásový opar je velmi nepříjemný, když napadne trojklanný nerv, jeho lícní nebo oční větev. V prvním případě může vzniknout velmi bolestivý puchýřnatý zánět v dutině ústní, na jazyku nebo měkkém patře, kdy postiženého intenzívně bolí celá hlava, krk, případně i zuby. Při postižení oční větve trojklanného nervu dochází k výraznému otoku a zarudnutí obou víček, k nesnesitelným bolestem. Při komplikujícím zánětu rohovky hrozí poškození okanebo očního nervu, což může vést v některých případech až k oslepnutí. Vážnou komplikací bývá tzv. postherpetická neuralgie. Tyto neuralgické bolesti mohou přetrvávat několik měsíců i let po vyhojení kožních projevů. Někdy je bolest pouze mírná, pálivá či pulsující. Může však být také hodně ostrá, navíc vystřelovat do různých částí těla. „Pokud pacienta postihnou tyto neuralgie, jejich léčba je zdlouhavá a velmi obtížná. Potíže někdy přetrvávají roky a často si vyžadují speciální analgetickou léčbu. Bolesti jsou tak intenzivní, že člověku narušují spánek a výrazně ho omezují jak v práci, tak i v normálním životě,“ varuje MUDr. Jitka Dobešová. 

V posledních letech ale proti této nemoci existuje preventivní vakcína a odborníci ji doporučují především lidem nad 50 let. Výsev pupínků v pásu u těchto lidí často mívá dramatičtější a bolestivější průběh. „Očkování snižuje v jejich případě riziko vypuknutí této virové infekce o 60 až 70 procent. A u lidí, u kterých se přesto objeví, pak obvykle mívá mírnější průběh,“ vysvětluje MUDr. Jitka Dobešová. Očkování ovšem není vhodné pro lidi se slabým nebo narušeným imunitním systémem, pro jedince s alergií na některou ze složek očkovací látky nebo s některými vážnými chorobami. Dále pak v těhotenství či po transplantacích. Vakcína stojí 2900 korun a chrání člověka 10 let. Zdravotní pojišťovny na ni přispívají částkami v různé výši – od 300 do 1500 korun. Protože se nedá předvídat provokující moment pro aktivaci přítomného viru v lidském organismu k propuknutí pásového oparu, nelze lidem moc radit, jak mu předcházet. „Dá se předpokládat, že nejlepší prevencí je posilování imunity dobrou životosprávou, pestrým jídelníčkem a dostatečným odpočinkem, včetně spánku. Důležité je rovněž, abychom dobře kompenzovali stresy, protože to vše nám imunitu obecně výrazně snižuje. A lidé nad 50 let by se měli nechat naočkovat,“ uzavírá kožní lékařka.