Nemocnice Šternberk

Díky speciální léčbě může maminka opět nosit podpatky a hrát si s dcerkou

25. 3. 2015

Léčba krevní plazmou je zcela bezpečná, neboť využívá trombocyty tělu vlastní.

Text: Bc. Lucie Drahošová, Mgr. Radka Miloševská / Foto: Mgr. Radka Miloševská

Paní Andrea Pexidrová si před deseti lety při uklouznutí způsobila poměrně běžné poranění – distorzi kolene. Dostala na několik týdnů ortézu a vše se zdálo v pořádku. Po více než osmi letech ale koleno začalo nejprve mírně pobolívat, později už intenzivně bolet i otékat. Nepomohly ani četné punkce, a tak se paní Andrea rozhodla pro artroskopii. Ta odhalila u mladé maminky poranění menisku a překvapivě i artrózu třetího stupně, typickou spíše pro seniory. Následovala operace s úpravou menisku a osmitýdenní rekonvalescence se šetřícím režimem. Bylo ale potřeba řešit i artrózu, tedy kloubní onemocnění, při kterém dochází k poruše obnovy kloubní chrupavky a v návaznosti na ni také ke změnám kosti a přilehlých měkkých tkání. Artróza (přesněji osteoartróza) může postihovat prakticky všechny klouby v těle a v nejvážnějších případech může zapříčinit i invaliditu. 

Podle závažnosti postižení se osteoartróza dělí na čtyři stupně, přičemž u pokročilejších dvou stupňů se často objevují bolesti při pohybu, zejména při zátěži. Ve finálním stádiu pak již artróza omezuje schopnosti vykonávat i běžné denní činnosti. Těmito obtížemi trpěla i paní Andrea Pexidrová. Nemohla nosit boty na vysokém podpatku, hraní s dcerkou pro ni bylo obtížné, bolesti jí často narušovaly spánek a léky proti bolesti již vůbec nepomáhaly. Lékaři jí proto nabídli inovativní léčbu pomocí aplikace vlastní krevní plazmy do kloubu. Nové poznatky vycházející z tkáňového inženýrství prokázaly, že protizánětlivé a růstové faktory lidské krve mohou mít pozitivní vliv na hojivé a regenerační procesy, a léčba krevní plazmou je založena právě na těchto poznatcích. Metoda aplikace obohacené plazmy je označována také zkratkou ACP (autologus conditioned plasma) – tedy tělu vlastní upravená plazma. Lékaři chirurgicko-traumatologického oddělení Nemocnice Šternberk tuto metodu využívají již třetím rokem, a má poměrně velký ohlas.

„Samotný zákrok není nijak náročný, zahrnuje odebrání krve pacienta, oddělení krevní plazmy, její obohacení a následnou aplikaci injekcí přímo do kloubu. Zde plazma obohacená aktivovanými krevními destičkami napomáhá k regeneraci pojivové tkáně a zabraňuje dalšímu poškozování. Zákrok není výrazněji bolestivý a probíhá ambulantně, proto neomezuje v běžném životě,“ vysvětluje lékař chirurgicko-traumatologického oddělení šternberské nemocnice MUDr. Josef Sčudla. Pozitivem této metody je navíc kromě malé bolestivosti a šetrnosti především fakt, že lze s její pomocí léčit i případy, kdy je postižení kloubů a tkání již v pokročilejším stádiu – jako tomu bylo u mladé maminky z Litovle. Aplikace probíhá opakovaně v pěti a více dávkách s rozestupem vždy několika týdnů, pacienti však pociťují úlevu často již dříve. „Celkově jsem podstoupila pět dávek plazmy, už po druhé se ale dostavila velká úleva, když úplně ustaly noční bolesti. Nyní po pěti dávkách mohu dělat dříve nemyslitelné věci jako chodit na podpatcích nebo si kleknout při hraní s dcerkou, a to bez užívání jakýchkoliv léků proti bolesti, což je pro mě další malý zázrak,“ popisuje Andrea Pexidrová, která aplikaci krevní plazmy v Nemocnici Šternberk podstoupila před nedávnem.

Léčba pomocí aplikace krevní plazmy je vhodná pro celou škálu diagnóz, od kloubních obtíží, až po poškození svalů, vazů či šlach. „Léčba krevní plazmou je vhodná pro pacienty trpící přetížením kloubů, degenerativními změnami kloubů (artrózou), poškozením kloubních chrupavek (včetně poúrazových stavů), chronickými záněty šlach a vazů, natrženými šlachami či jinak poškozenými vazy i svaly. V zásadě se dá aplikovat při veškerých poškozeních měkkých tkání a dokonce i kostí. Praxe přitom ukazuje, že pomáhá například i pacientům s pokročilejšími formami onemocnění či postižení,“ říká MUDr. Ščudla. Léčba krevní plazmou je navíc na rozdílnapříklad od léčby pomocí kmenových buněk, se kterou bývá občas zaměňována, zcela bezpečná a nemůže pacientovi nijak uškodit. Jsou při ní totiž využívány trombocyty tělu vlastní, které jsou pouze upraveny do koncentrovanější podoby. Z toho důvodu je také tato biologická metoda vhodná pro naprosto každého pacienta, bez ohledu na věk, kondici či zdravotní omezení (s výjimkou infekčního onemocnění). Diskutovanou otázkou v souvislosti s léčbou krevní plazmou je zejména účinnost této metody, která se u pacientů výrazně různí. Přesto pravdou zůstává, že plazma obohacená o krevní destičky po aktivaci mimo krevní řečiště uvolňuje růstové faktory, které zahajují a způsobují regenerační a reparační procesy ve tkáních – kůži, podkoží, chrupavkách, šlachách, svalech i kostech. S jakým efektem, to pak závisí na každém konkrétním případu.