Nemocnice Prostějov

Těhotenství ve vyšším věku představuje riziko pro matku i dítě

24. 1. 2015

U žen vyššího věku je výrazně vyšší pravděpodobnost samovolného potratu, výskytu vývojových vad plodu i poruch nitroděložního vývoje plodu.

Text: Bc. Lucie Drahošová / Foto: Ing. Darina Formánková

S ohledem na nepřeberné množství antikoncepčních prostředků je mateřství v dnešní době otázkou volby. Stále více žen přitom těhotenství odkládá kvůli kariéře, nenalezení vhodného partnera, studiu či prodloužení bezstarostného mládí, na později. To ale není z biologického hlediska příliš vhodné, zejména pak v případech, kdy je tím „později“ myšleno období po pětatřicátém roce věku a žena má rodit teprve první dítě. Průměrný věk, ve kterém si české ženy pořizují první dítě, je podle statistik 27 let. Za posledních dvacet let tedy prvorodičky zestárly o celých sedm let a nedá se zdaleka říci, že je to pozitivní zpráva, byť tento stav kopíruje trend západoevropských zemí. Právě věk rodičky je velmi podstatným faktorem ovlivňujícím průběh těhotenství i porodu a ovlivňujícím i dítě jako takové. Z biologického hlediska je tím ideálním obdobím věk mezi 19 a 25 lety. V tomto období u žen vrcholí plodnost, přičemž při ročním snažení o těhotenství u zdravého páru je v tomto věku úspěšnost početí celých 95 procent. Navíc pravděpodobnost, že plod bude postižen některou z chromozomálně podmíněných vývojových vad, je v tomto období minimální. Těhotenství a zejména pak rodičovství obecně však není pouze záležitostí biologických možností, ale vyžaduje i finanční zázemí, psychickou zralost a pohodu a také rodinné (partnerské) zázemí. Rozhodně není vhodné pořizovat si dítě pouze kvůli tomu, že je žena právě v ideálním věku, bez ohledu na další faktory. Zároveň je ale potřeba počítat s tím, že významnější odkládání s sebou nese zdravotní rizika – a to nejen pro matku, ale i pro dítě. „Obecně čím mladší žena otěhotní, tím je větší šance na bezproblémové těhotenství i narození zdravého dítěte. Trend starších prvorodiček se například projevil i na strmém nárůstu závažných těhotenských komplikací (zejména u jinak nemocných starších těhotných) a císařských řezů, které tvoří až třetinu všech porodů,“ vysvětluje lékař gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petr Konečný.

PROČ JE VĚK ŽENY DŮLEŽITÝ
Věk ženy hraje roli především během těhotenství a porodu, kdy mladé tělo snáze překonává i významnější zátěž. „Ženy ve vyšším věku mohou trpět dědičně podmíněnými chorobami s rodovým výskytem, civilizačními nemocemi – následky kouření, obezitou, hypertenzí, diabetem, onemocněním štítné žlázy, mohou mít potíže s pohybovým aparátem nebo prodělávat autoimunitní onemocnění. Ženám ve vyšším věku také častěji hrozí metabolické poruchy v těhotenství, je vyšší pravděpodobnost, že starší rodička může onemocnět těhotenskou cukrovkou či trpět vysokým krevním tlakem se zhoršením v těhotenství, komplikacemi z žilní nedostatečnosti i otoky končetin,“ vyjmenovává možná rizika Petr Konečný. Mezi 35. a 40. rokem již ale také klesá schopnost ženy otěhotnět. Jedním z důvodů je fakt, že vajíčka ženy dozrávají do určitého stadia dokonce ještě před jejím narozením, a v této mezifázi vývoje přetrvávají celý plodný život ženy. Během té doby jsou vajíčka vystavena všem toxickým vlivům prostředí i onemocněním, a jejich kvalita tak klesá, nemluvě o faktu, že ve věku před přechodem se navíc obal vajíčka stává méně prostupným pro spermie. Díky vyčerpání zásoby vajíček (celkem jich je jen asi 400) u starších žen také klesá počet menstruačních cyklů, během kterých dojde k ovulaci (tj. uvolnění vajíčka z vaječníku). Stárne pak také děloha a děložní čípek, které mohou být oslabeny například prodělanými záněty, endometriózou či myomy (svalovými uzly). Výsledkem může být jednak nižší schopnost otěhotnět, ale také nižší schopnost dítě donosit. S ohledem na veškeré výše uvedené informace gynekologové považují těhotenství  u žen starších 35 let za rizikové. Starší ženy zároveň častěji provázejí komplikace u porodu, jako je například pomalé a nekoordinované otevírání děložního hrdla, ale třeba i nedostatek síly či energie potřebné pro vytlačení dítěte, v důsledku čehož často porod končí císařským řezem.

JAK MŮŽE VĚK OVLIVNIT DÍTĚ
U žen vyššího věku je výrazně vyšší pravděpodobnost samovolného potratu, častěji se vyskytují poruchy nitroděložního vývoje plodu, zvýšené je riziko výskytu vývojových vad plodu (je jimi postiženo 1 procento těhotenství po 35. roce věku ženy, 1,8 procenta těhotenství po 40. roce a po 45. roce až 6 procent těhotenství). Starším těhotným častěji hrozí narození dítěte s Downovým syndromem nebo jinou závažnou chromozomální vrozenou vadou. Zejména při těhotenství ve vyšším věku ženy je proto na místě využít všechny možnosti současné medicíny a ještě v průběhu těhotenství podstoupit genetické vyšetření založené na ultrazvukových a laboratorních testech vhodně doplněné biopsií choriových klků nebo později případným odběrem plodové vody (aminocentézou), které odhalí genetické poruchy plodu ještě před porodem. V případě odhalení genetické poruchy má pak každá nastávající matka možnost umělého přerušení těhotenství, a to do 24. týdne těhotenství.

UMĚLÉ OPLODNĚNÍ
Jednou z překonatelných potíží týkajících se těhotenství ve vyšším věku je problémse samotným početím. Pokud se toto nedaří přirozenou cestou, je zde i pro starší ženy možnost umělého oplodnění. To stát ženám až do 49 let hradí, takže ani starší ženy nemusí zoufat. Po tomto věku je umělé oplodnění po poradě s lékařem samozřejmě také možné, je však potřeba jej financovat z vlastních zdrojů a zpravidla se z etických důvodů nedoporučuje. Asistovaná reprodukce využije k oplodnění vyšší počet ze zbývajících funkčních vajíček a po umělém oplodnění lze vybrat potenciálně nejlépe se vyvíjející zárodek k přenosu do dělohy. Cena metod asistované reprodukce však dosahuje i statisíců korun a riziko komplikací během těhotenství i porodu je mírně vyšší, než při početí přirozenou cestou. „V případě využití metody in vitro fertilizace (umělého oplodnění) je moderním trendem preimplantační genová diagnostika založená na odběru buněk vyvíjejícího se embrya a zhodnocení jejich kvality a genové výbavy ještě před transferem embrya do dělohy matky. Některé z těchto metod přitom již v odůvodněných případech hradí i zdravotní pojišťovny,“ vysvětluje Petr Konečný.

POZITIVA VYŠŠÍHO VĚKU
Starším rodičkám lze ale připsat k dobru fakt, že bývají většinou velmi motivované, zodpovědné, disciplinované a informované. Jsou materiálně zajištěné, dbají na správnou životosprávu i stravu, jsou psychicky vyrovnanější, trpělivější a často empatičtější, což naopak těhotenství výrazně prospívá. Zajímavá je také souvislost mezi pozdním těhotenstvím a rakovinou vaječníků. Konkrétně výsledky výzkumů ukazují, že u žen mladších 25 let se snižuje riziko vzniku rakoviny vaječníků o 16 procent, u žen do 30 let již o 45 procent a ženy nad čtyřicet let snížily svým pozdním otěhotněním riziko vzniku nemoci až o 58 procent. Rozdíl v riziku se ale stírá rozšířením metod hormonální antikoncepce s podobným efektem.