Nemocnice Prostějov

Patní ostruhu má téměř každý, ale trápí 15 procent populace

21. 5. 2014

V Nemocnici Prostějov úspěšně léčí problémy s patními ostruhami zejména rázovou vlnou.

Text a foto: Ing. Tomáš Želazko

Sedmapadesátiletá žena z Olomoucka pracuje jako prodavačka v malém obchodě. Celou směnu je na nohou, přejímá a doplňuje zboží, stojí za pultem a než jde domů, musí malou prodejnu uklidit. V poslední době ale začala mít problémy s pravou nohou. Již se nemohla na nohu pořádně postavit a při každém našlápnutí cítila, jakoby chodila po ostrých nožích. Proto se rozhodla jít k lékaři. A diagnóza zněla: patní ostruha.

„Nejde o žádný výrůstek na patě. Je to místo na patní kosti, kde se upínají fascie (ochranný obal) a šlachy svalů, které vytvářejí klenbu nohy. Toto místo se zanítí a bolí. Pětadevadesát procent lidí patní ostruhy má, ale ne všechny bolí,“ říká primář ortopedicko-traumatologického oddělení prostějovské nemocnice MUDr. Pavel Pilař. Podle něj tyto problémy s patami nejsou pouze způsobené otlakem nebo špatnou botou, jak si lidé často myslí. Jde o degenerativní a zánětlivé onemocnění. Tento problém trápí až 15 procent naší populace a důvěrně jej znají i třicátníci, protože se často objeví jako následek sportu nebo vysokých podpatků. „Bolest doprovázející patní ostruhy je způsobená usazováním vápenitých solí do šlachy. Jde o důsledek zánětu, obvykle z přetěžování,“ doplnil. Jak bolest vzniká, a proč u někoho ne a jiného ano, se přesně neví. Příčin problémů je více. Zásadní je vyšší hmotnost, dále nevhodná obuv, na přetěžování paty má vliv také zaměstnání, kde lidé dlouhodobě stojí na jednom místě, a v neposlední řadě i genetické dispozice. Výskyt patních ostruh u rodičů ale neznamená, že je nutně musí mít i potomek. Je zde ale vyšší pravděpodobnost výskytu. Častěji s ostruhou přicházejí do ordinace starší lidé a více ženy než muži.

Prevence vyplývá vlastně z toho, co má na vznik ostruhy vliv. To znamená odstranit příčiny: snížit hmotnost, nosit vhodnou obuv, dostatečně širokou a takovou, aby pod patou nebyla tvrdá. V počátečních stadiích stačí do bot vložit gelové podpatěnky. A také nepřetěžovat nohy.

LÉČBA PATNÍ OSTRUHY
Naprosto nezbytné je uvolnění lýtkového svalu a svalů v chodidle, které jsou důvodem vzniku patní ostruhy. Doporučuje se pravidelné protahování svalů, masáže nohou, relaxační koupele, teplé obklady pro uvolnění svalového napětí. Dobrými pomocníky v péči o nohy mohou být molitanový míček či masážní míček s bodlinkami v podobě tzv. „ježka“. Doporučuje se pořídit gelové či pěnové stélky do bot, které tlumí nárazy paty na podložku při došlapu nohy při chůzi. Volte ortopedicky vhodnou obuv s měkkou, dobře ohebnou stélkou a dostatečným prostorem pro chodidlo. Velmi vhodné je i snížení tělesné hmotnosti a s tím svázaná úprava životního stylu a životosprávy.

Pokud nemocnému nepomohou ani preventivní opatření jako například masti, tablety ani gelové vložky pod patami, další postup je takový, že se do zmíněného úponu píchne obstřik. Ten utlumí bolest a zklidní zánětlivou reakci. Když ani toto opatření nepomůže, pokračuje se v konzervativní léčbě. Pacient chodí na rehabilitace, například na ultrazvuk, magnetoterapii, obstřiky či lokální aplikace medikamentu do bolestivého místa.

V prostějovské nemocnici mají dobré zkušenosti s léčbou patních ostruh rázovou vlnou, která je založená na přenosu mechanické energie do postižené tkáně. Na oblast úponu na patě se přiloží sonda, která vysokou rychlostí pulzuje. A funguje v podstatě podobně jako bouchání válečkem po patě. Takže jednak tlumí bolest, a jednak hojí. Zvýšené prokrvení v ošetřené tkáni zrychlí látkovou přeměnu, čímž může dojít k rozpuštění vápenitých solí uložených ve šlachách. Klient často již po první aplikaci pociťuje výraznou úlevu od bolesti, která se v dalších dnech ještě více koriguje tím, že dochází k léčbě bolestivého zánětu. Úspěšnost terapie rázovou vlnou je podle mezinárodních studií až 80 procent.

Co dělat, když bolest přetrvává i poté? „Při vyčerpání všech konzervativních možností, včetně léčby rázovou vlnou, indikujeme operační řešení,“ sdělil primář s tím, že v minulosti se úpon rozsekl a patní ostruha se vyňala. To ale mělo katastrofální následky, protože se totálně zbortila nožní klenba, a bolest byla ještě větší. „V dnešní době se používá artroskopická technika. K úponu zavedeme pod kontrolou rentgenového zesilovače artroskop, kterým zjišťujeme zánětlivé překrvení obalu úponové části plantární aponeurózy, což je zesílený vazivový pruh nožní klenby. Odstraníme zánětem změněný obal šlachového úponu, případně ho částečné protneme. Máme možnost odbrousit i kostní výrůstek. Vše probíhá miniinvazivně za kontroly artroskopu,“ vysvětlil postup MUDr. Pilař.

Skvělé výsledky s problémy s patní ostruhou přináší terapeutický rentgenový ozařovač Gulmay. Léčba zářením neodstraňuje příčinu, ale spočívá v omezení bolestivosti. Účinek je obvykle poměrně rychlý a přetrvává relativně velmi dlouhou dobu. Léčba zářením se indikuje většinou po vyčerpání ostatních léčebných metod. „Radioterapie je velice účinná metoda k léčení některých chorob pohybového aparátu. Nejčastěji se používá k léčbě patní ostruhy, ale lze ozařovat i další bolestivé lokalizace, například tenisový či golfový loket, bolestivé artrózy velkých kloubů jako artrózy kolen, kyčelního nebo ramenního kloubu,“ říká primář.

Mezi nejnovější a zatím testované metody bez nutnosti operace se řadí terapie růstovými faktory filtrovanými z vlastní krevní plasmy. Tyto růstové faktory jsou prostřednictvím injekce aplikovány do místa bolesti. Podle studií stačí k dlouhodobé úlevě od bolesti jedna aplikace. Ale ani při této metodě nedochází k fyzickému odstranění kostního výběžku. Léčen je pouze bolestivý zánět. Bez uvolňování svalů, které zánět způsobují, se velmi pravděpodobně potíže po nějakém čase opět vrátí. Tato terapie je zatím více prováděna v zahraničí.

JAK LÉČÍ V PROSTĚJOVĚ?
Každý rok do prostějovské nemocnice zamíří desítky lidí s takzvanou patní ostruhou, přičemž této problematice je věnována lékaři ortopedicko-traumatologického oddělení velká pozornost. „Léčebné konzervativní možnosti jsou podle klinického nálezu, věku a celkového stavu pacienta kombinovány. U mladších pacientů se velmi osvědčuje aplikace obohacené krevní plazmy, která nejen potlačuje známky zánětu, ale podporuje i hojení mikrotrhlin. U starších klientů volíme spíše rentgenové ozařování. V obou případech navíc využíváme rázovou vlnu, se kterou máme velmi dobré zkušenosti. Ovšem při neúspěchu konzervativních metod se nebojíme indikovat miniinvazivní operační řešení,“ dodal primář.

Před časem přišel do prostějovské nemocnice pětačtyřicetiletý muž s chronickými bolestmi pravé paty. Protože šlo o rekreačního sportovce, lékaři nejprve přistoupili ke konzervativní léčbě. Po vyčerpání všech konzervativních možností léčby přistoupili lékaři k artroskopickému zákroku. „Pacient zhruba tři týdny používal k odlehčení nohy berle. Po šesti týdnech přešel do plné zátěže a nyní po osmi měsících od operace je bez obtíží a také se vrátil ke sportu,“ uzavírá primář MUDr. Pavel Pilař.