Nemocnice Prostějov

Stále více pacientů vyhledává odbornou pomoc kvůli lymfedému

12. 3. 2014

Odborníci varují, že zanedbání lymfedému může skončit až tzv. sloní nohou, tedy monstrózními otoky.

Text a foto: Mgr. Radka Baková

„Tuto nemoc bych nepřála ani svému největšímu nepříteli,“ povzdechla si lymfoterapeutka Iveta Krsková z kožní ambulance Nemocnice Prostějov, kterou stále častěji vyhledávají lidé, kteří trpí mízním otokem, tzv. lymfedémem. Jen v loňském roce evidovali v kožní ambulanci přes stovku pacientů trpících tímto problémem, přičemž každý rok se objeví okolo 50 nových nemocných. Pacienti otoky, kterými se onemocnění projevuje, často podceňují a lékaře vyhledávají až v pokročilém stádiu. Odborníci však varují, že zanedbání např. u dolních končetin může skončit až tzv. sloní nohou, tedy monstrózními otoky.

NEVYHÝBÁ SE ANI SPORTOVCŮM

Pan Jan byl celý život aktivní sportovec, ve 48 letech mu bez příčiny začala otékat dolní končetina. „Levá noha z ničeho nic natekla, trvalo mi zhruba čtvrt roku, než jsem zjistil, že něco není v pořádku. Otok totiž nebolel, ale byl velmi nepříjemný a nepohodlný, nemohl jsem ani sportovat,“ vzpomíná pan Jan na dobu, kdy ho onemocnění postihlo. Nyní se již tři měsíce úspěšně léčí v kožní ambulanci prostějovské nemocnice, kam pravidelně dochází třikrát týdně na lymfodrenáže. Cílem této techniky je podpora odtoku nadbytečné mízní tekutiny ze tkání. Součástí jeho terapie je rovněž přiložení vícevrstevné bandáže končetiny, ihned po masáži a celodenní nošení speciální kompresivní elastické punčochy, která udržuje efekt manuální a přístrojové lymfodrenáže. „Kdyby pan Jan poctivě nenosil kompresivní punčochu, pravidelně k nám nedocházel a nesportoval, efekt léčby by byl menší. Řada pacientů, kteří nedodržují naše doporučení, nechodí na terapie pravidelně a především nepoužívají kompresi a neprovádí podpůrná pohybová cvičení, se k nám často vrací s  komplikacemi,“ uvedla lymfoterapeutka Iveta Krsková a dodala, že pacient trpí tzv. primárním lymfedémem, kdy otok vzniká většinou spontánně, nedostatečnou transportní schopností lymfatického systému, poruchou lymfatických cév či uzlin. Primární lymfedém je onemocnění na celý život, jeho léčba musí být důsledná, jinak se z pacienta může stát invalida. „Otok může dosáhnout obrovských rozměrů, trvale invalidizovat nemocného, což může mít i psychosociální dopad na celou rodinu. I takové případy bohužel v naší ambulanci máme. Proto se snažíme o komplexní péči o nemocné, navázání aktivní spolupráce, abychom tak přispěli ke zlepšení kvality jejich života,“ říká Iveta Krsková.

O tom, jak může být lymfedém nepříjemný, by mohla vyprávět i jednašedesátiletá paní Marie, u které se potíže objevily po tom, co prodělala těžké gynekologické onemocnění. Otoky se začaly objevovat na stehnech i v podbřišku. „Otok samotný byl velmi bolestivý, velmi těžko se mi chodilo,“ vzpomíná paní Marie, která je v péči prostějovské ambulance již měsíc. Od té doby jí byly prováděny lymfatické masáže, po kterých otoky na pravém stehně téměř zcela vymizely.

TRÁPÍ HLAVNĚ ŽENY

Lymfedém nepostihuje pouze dolní končetiny, ale může se objevit kdekoliv na těle. Nejedná se o vzácné onemocnění, ale dle odhadů jím trpí dvě procenta populace, především ženy. V případě potíží by měl pacient co nejdříve vyhledat lékaře. Většina lymfedémů prochází několika stádii. První, tzv. latentní stádium, je hůře rozpoznatelné, protože otoky jsou zatím skryty, může se projevit pocitem „těžkých nohou“. Při druhém, přechodném, stádiu se objevuje otok jen občas, například po námaze, který obvykle po elevaci končetiny opět mizí. „Třetí stádium je otok trvalý, který neléčen, přechází ve stav doprovázený chronickým zánětem s postupnou fibrotizací lymfedematozní tkáně, časem přecházející v elefantiázu.  Pouze včasnou diagnostikou a následnou léčbou můžeme tomuto stádiu předcházet,“ sdělila lymfoterapeutka Iveta Krsková.

Pacienti jsou na kožní ambulanci odesíláni nejčastěji na doporučení cévního, praktického lékaře nebo onkologa. Po pečlivém vyšetření lékařem-lymfologem, je u každého stanoven individuální postup léčby. Nemocným jsou indikovány manuální lymfodrenáže, přístrojová drenáž a také aplikace vícevrstevné kompresivní bandáže, která spočívá v přiložení speciální podkladové vrstvy a krátkotažných  obinadel.  „Nemocné také učíme, jak si sami mohou uvolňovat regionální mízní uzliny a provádět si bandážování,“ prozradila detaily terapie Iveta Krsková. Je třeba zmínit, že ne všechny otoky se mohou lymfodrenáží léčit a ovlivnit. Přísná kontraindikace existuje u otoků ledvinného, srdečního a jaterního původu.

Manuální lymfodrenáž je velmi vhodná a vyhledávaná také při hubnutí, v boji proti celulitidě i jako očista organismu. Je to dáno funkcí mízního systému vstřebávat a odvádět z těla odpadní látky metabolismu, bakterie, tuky a spoustu jiných částic. Od klasické masáže je zcela odlišná a mohou ji provádět pouze na specializovaných pracovištích. Manuální lymfodrenáž se provádí malým tlakem a pomalým tempem. „Je to velmi jemná bezbolestná technika, kterou v naší ambulanci vyhledává mnoho klientů i z kosmetických důvodů,“ řekla lymfoterapeutka s tím, že služby lymfologické ambulance jsou pacientům k dispozici každý pracovní den od 7.00 do 15.00 hodin. „Věříme, že se nám podaří rozšířit náš lymfoterapeutický tým a zkrátit tak čekací dobu na terapii u indikovaných pacientů,“ uzavřela Iveta Krsková. Zájemci o proceduru v rámci placených služeb či vyšetření se mohou do kožní ambulance prostějovské nemocnice objednávat na telefonním čísle 582 315 289.