Nemocnice Prostějov

Břišní kýla se dá léčit jedině operací

27. 1. 2014

Prostějovské centrum pro řešení kýly a defektů stěny břišní se řadí mezi přední vybraná chirurgická pracoviště v České republice.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Mgr. Radka Baková

Panu Petrovi z Prostějova bylo šestatřicet let, když ho začalo pobolívat břicho. Zejména při námaze trpěl nadýmáním a měl dojem, jako by ho za břicho kdosi zevnitř tahal. Pokusil se začít pravidelně a zdravěji jíst, ale břicho bolelo dál, už i při vyprazdňování. Měkké vybouleniny u pupíku, která však byla patrná jen někdy, si všiml až po čase. Poté navštívil chirurga, který mu po vyšetření sdělil, že má pupeční kýlu a mladému muži doporučil vyšetření v odborné poradně. Po návštěvě kýlní poradny podstoupil operaci, která dopadla dobře a muž již nemá problémy.

Operace je jedinou spolehlivou a definitivní metodou léčby kýly. „Při operaci kýly dochází nejen k zatlačení kýlního vaku zpět do dutiny břišní, ale prakticky vždy k jeho odstranění. Součástí operace je také „oprava“ a zesílení zeslabené části břišní stěny,“ říká vedoucí lékař Centra pro řešení kýl chirurgického oddělení prostějovské nemocnice MUDr. David Marek s tím, že operace kýly jsou dnes sice rutinním zákrokem s minimem komplikací, ale ne vždy s optimálním kýženým výsledkem. Právě prostějovské Centrum pro řešení kýly se řadí mezi vybraná chirurgická pracoviště v České republice, která této problematice věnují velkou pozornost. „Ročně na našem chirurgickém pracovišti provedeme téměř 400 operací kýly, přičemž většinu operací provádíme laparoskopicky, po nichž může pacient již druhý den odejít domů,“ doplňuje MUDr. David Marek, který se aktivně účastní mezinárodních odborných setkání o břišní kýle. Jako příklad můžeme uvést sympozium v Berlíně, Evropský Hernia-kongres v Gdaňsku, či pracovní setkání v Rotterdamu. „Nezvedej nic těžkého, uděláš si kýlu“ – tak zněla častokrát rada dospělých, kterou jsme slýchávali v dětství. Ve skutečnosti je to především obezita, chronický kašel, komplikované hojení ran po břišních operacích, ochabnutí břišní stěny z jiných důvodů nebo onemocnění prostaty, které považujeme za některé z faktorů, které se podílejí na dispozici nebo vzniku kýly. Často se také hovoří o určité genetické vloze. „Zjednodušeně řečeno příčinou je vrozená nedostatečná tvorba kvalitního kolagenu – tedy bílkoviny, která tvoří základ vaziva, ale i dalších tkání jako jsou chrupavky a kosti. Proto u lidí, kteří mají kýlu, se často setkáváme i s jiným onemocněním souvisejícím s tvorbou méně kvalitního vaziva. Například jsou to křečové žíly,“ vysvětluje doktor Marek.

KÝLA MŮŽE, ALE NEMUSÍ BOLET
Kýla nebo hernie je označení pro vysunutí některého z břišních orgánů či jeho části většinou do kýlního vaku, který je tvořen pobřišnicí, mimo dutinu břišní v různém rozsahu. Vzácností jsou i vnitřní kýly, kdy se většinou střevní klička vsune do slepých prostor „kapes“, například mezi stěnu břišní a tlusté střevo. Břišní dutina je vystlána blánou – pobřišnicí – a stěna břišní je tvořena svaly, které ji chrání a udržují její tvar. Jsou však místa břišní stěny, která jsou „od přírody“ oslabená. Procházejí jimi důležité struktury, cévy, u muže chámovod a podobně. Při námaze a dlouhodobém přetěžování může dojít k vychlípení oné výstelky dutiny břišní – pobřišnice třeba i s kličkou střevní, vaječníkem nebo slepým střevem skrze toto oslabení až do podkoží. To je ona bulka, vyklenutí či nerovnost stěny břišní, které si nemocný a jeho okolí všimnou jako prvního příznaku břišní kýly.

„Kýla může, ale nemusí bolet. Často nepůsobí vůbec žádné typické potíže. Obávanou komplikací však je uskřinutí kýly – orgánům, které jsou v kýle, se pak nedostává zásobení krví, hrozí jejich odumření a celková infekce ze zánětu pobřišnice. Taková komplikace může u lidí jinak nemocných či starších vést přes veškerou léčebnou snahu k selhání životně důležitých orgánů a neodvratné smrti!“ varuje MUDr. Marek. Muži přitom na kýly trpí mnohem více než ženy. Během života se kýla vyvine u každého pátého muže a jen u dvou procent žen. Vyskytuje se především v dospělé populaci. „Možnosti prevence kýl jsou omezené. Na prvním místě je zdravá životospráva, udržení si pokud možno optimální hmotnosti bez většího kolísání, přiměřená fyzická aktivita s posilováním břišních svalů,“ uvádí vedoucí lékař Centra pro řešení kýl.

OPERACE KÝLY
Základem diagnostiky je pečlivé chirurgické vyšetření, které se obvykle provádí jak ve stoje, tak vleže nemocného. K diagnóze kýly obvykle stačí popis obtíží (anamnéza) a jednoduché fyzikální vyšetření pohledem a pohmatem. V případě potřeby lze k zobrazení obsahu kýly použít i ultrazvukové vyšetření. K diagnostice některých druhů kýl přispívá i magnetická rezonance nebo zobrazení pomocí počítačové tomografie, které jsou nezbytné pro stanovení strategie operace zvláště u opakujících se kýl a komplikovaných hernií. U malých kýl se po dohodě s lékařem můžete rozhodnout pro konzervativní léčbu. Ta spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět do břišní dutiny, omezení zátěže a nošení tzv. kýlních pásů. Takový postup ovšem nemůže vést k vyléčení kýly. Většinou jde o získání času ze strany nemocného vše si promyslet a zbavit se strachu z operace. „Navíc právě malá kýla je záludná v tom, že pokud se její obsah vysune do kýlního váčku, díky malé „brance“ je jeho vrácení zpět obtížné a dochází k nebezpečnému uskřinutí se všemi možnými důsledky, sdělil MUDr. Marek. Podle něj by se pacient měl připravit na to, že jej dříve či později čeká operace. K té je vhodné přistoupit včas, dokud kýla ještě není uskřinutá.

Operace kýly se provádějí více jak 120 let dle určitých chirurgických zásad. V současnosti se operují kýly buď klasicky otevřenou operací, nebo laparoskopicky. V posledních letech se stále více prosazují šetrné přístupy ať již při konvenční (obvyklé) nebo laparoskopické chirurgii. Oba postupy mají své opodstatnění a jejich volba se odvíjí od věku nemocného, typu kýly, zkušeností pracoviště a především operatéra. U laparoskopické operace se lékař do těla dostává jen malými, půl až jednocentimetrovými otvory, kterými zavede do dutiny břišní optický systém s přenosem obrazu na barevné monitory s vysokým rozlišením. Operuje pomocí jemných nástrojů, které jsou zmenšeninou standardních nástrojů, pomocí kterých operuje v dutině břišní. Je to zákrok výhodný pro pacienta, protože zkracuje jeho pobyt v nemocnici, menší jizvy znamenají menší pooperační bolest a kratší hojení, a u těchto operací je menší procento výskytu raných komplikací. Nezanedbatelná část pacientů se ovšem potýká i s obnovenou kýlou. „V posledních letech mají lékaři k dispozici moderní materiály, které těmto problémům brání. Zásadou je beznapěťová plastika a stále častější je použití specielních implantátů – chirurgických sítěk, jež se vkládají mezi vrstvy břišní stěny a postupně jsou prorůstány vazivem. Síťky se zdokonalují a nyní se používají v Česku asi u 40 procent operací kýly,“ uzavírá MUDr. Marek s tím, že neléčená kýla nejen že zhoršuje kvalitu života nemocného, ale může jej na životě i ohrozit!